Clean Power Plan prezidenta Obamy a jeho vliv na světovou energetiku

DomůElektřinaClean Power Plan prezidenta Obamy a jeho vliv na světovou energetiku

Třetího srpna 2015 představil americký prezident Barack Obama společně s EPA (United States Environmental Protection Agency), což je obdoba českého Ministerstva životního prostředí, svůj revoluční Clean Power Plan, tedy plán na redukci uhlíkového znečištění. Jak je patrné z následujícího grafu, největším znečišťovatelem v USA jsou elektrárny na fosilní paliva (ropa, uhlí), proto byl plán zaměřen převážně na ně. Nelze si však nevšimnout, že v těsném závěsu s podílem 27 % je doprava nebo s 20 % průmysl, které plán neřeší.

Elektrárny jsou v USA s podílem 31 % největším zdrojem znečištění, Zdroj: U.S. EPA

Společně s tímto plánem byly představeny také závazné standardy pro nové nebo rekonstruované fosilní elektrárny a také federální předpisy a návody k tomu, jak mají jednotlivé státy federace dosáhnout požadované redukce vypouštění uhlíkových plynů. Jedná se historicky první americký plán pro snížení znečištění produkované konvenčními elektrárnami na fosilní paliva.

Plán se zaměřuje zejména na snahu o hospodárnější a efektivnější využívání fosilních paliv při současném rozvoji zdrojů s nízkými, nebo nulovými emisemi. Jedná se sice o federální plán, nicméně přesný způsob dosažení cílů je ponechán v kompetenci jednotlivých amerických států. Plán vešel v platnost letos. Nyní začíná v jednotlivých státech plánovací fáze, v jejímž průběhu musí každý stát představit svůj vlastní plán. Od roku 2022 budou federální orgány vynucovat na státech plnění cílů tak, aby byly cíle celého Clean Power Plan v roce 2030 naplněny. Spočtené náklady se pohybují kolem 8,4 miliard amerických dolarů a EPA také vypočítala, že plán přinese zlepšení zdraví obyvatel a zemského klimatu v hodnotě 34-54 miliard amerických dolarů.

Přísné limity?

Cílem Clean Power Plan je redukovat emise z fosilních elektráren v roce 2030 o 32 % oproti roku 2005, což představuje úsporu asi 870 milionů tun zejména CO2. Je ovšem nutné zdůraznit (což se v USA samozřejmě neděje), že v roce 2005 produkoval tento sektor asi 2 700 miliónů tun CO2, zatímco v roce 2011 tato hodnota klesla na zhruba 2100 miliónů tun (vlivem finanční krize a nástupem OZE). Údaje za rok 2015 zatím nejsou k dispozici, očekává se však další snížení produkce emisí. Stačí tedy ušetřit reálně něco kolem 250 miliónů tun CO2, nikoliv 870, jak uvádí většina titulků a propagačních materiálů.

Dalším důležitým připomenutím je, že velká část z amerických uhelných elektráren je stará a jejich provoz by byl před rokem 2030 ukončen i bez tohoto plánu. Jde tedy zejména o to, aby tyto staré uhelné a ropné elektrárny byly nahrazeny čistými (jádro, plyn, vítr, slunce, voda). Velmi kladně lze hodnotit zaměření také na oxidy síry a dusíku. Těch je v porovnání se zatracovanými oxidy uhlíku mnohem méně, jsou ale násobně škodlivější. U oxidů síry dojde k redukci o 90 % u oxidů dusíku o 72 % ve zmíněném roce 2030.

Cesta ke snížení emisí

Zákon vydaný v rámci Clean Power Plan stanovuje jednotlivé povinnosti. EPA určí limity pro jednotlivé státy, které vytvoří své vlastní plány a postupy, nechají si je EPA a kongresem schválit a následně je implementují. EPA bude mezi lety 2022 a 2029 kontrolovat jejich plnění, tak aby byl v roce 2030 dosažen hlavní cíl.

V plánu byl definován tzv. nejlepší způsob pro snížení emisí. Ten se skládá ze tří základních bloků:

  1. Zvýšení účinnosti tepelných elektráren
  2. Nahrazení části výrobních kapacit uhelných elektráren elektrárnami na zemní plyn
  3. Nahrazení starších zdrojů novými zdroji – jaderné, OZE

Na základě dnešního energetického mixu, propojení přenosovou soustavou, ale i kupní sily konkrétního státu, byly stanoveny limity pro vybrané oblasti. Vliv plánu na jednotlivé státy tak bude různý. Například stát Washington má energetický mix složený z vodních, jaderných a větrných zdrojů a plán se ho téměř nedotkne. Naopak Indiana je téměř kompletně závislá na uhlí, proto budou nutné razantní změny. Zajímavostí je, že byly stanoveny limity zvlášť pro indiánské oblasti jako Navajo nebo Fort Mojave. Naopak pro Aljašku, Hawaj, Guam a Porto Rico limity zatím stanoveny nebyly.

Snížení emisí navržené EPA v rámci Clean Power Plan

Kvůli vyšší motivaci byly podobně jako v Evropě reformován systém obchodu s emisními povolenkami a je povoleno jejich obchodování mezi jednotlivými provozovateli a státy. „Špinavější“ zdroj si tedy může nakoupit povolenky k vypouštění vyššího množství emisí, než má povolené a zdroj vypouštějící nižší množství emisí na tom naopak může vydělat.

Vliv na jaderné zdroje

Komunita provozovatelů a výrobců jaderných elektráren přijala plán veskrze pozitivně. Rozestavěné jaderné bloky (Watts Bar, V.C. Summer, Vogtle) se můžou do snížení započítat, stejně jako zvýšení výkonu již provozovaných jaderných bloků (využití projektových rezerv). Podobné zvýšení proběhlo i v českých Dukovanech a Temelíně a obě elektrárny mají podstatně vyšší výkon než při spouštění, tento rozdíl bude v USA započítáván jako nový zdroj snižující emise. Naopak do plnění plánu nelze započítat jaderné bloky, které budou prodlužovat svou životnost. Například tento týden oznámil provozovatel jaderné elektrárny Surry, že požádá již o druhé povolení o prodloužení provozu až na 80 let, ale ke snížení emisí to podle definic Clean Power Plan nepovede.

Jaderná elektrárna Surry ve Virginii

Druhým kritizovaným bodem z pohledu jaderné energetiky je definice nejlepšího způsobu pro snížení emisí. V původním návrhu bylo zahrnuto právě prodlužování životností elektráren a ukončení provozu až po uplynutí životnosti bloků, nikoliv dříve. V některých částech USA se kvůli tlaku plynu a OZE jaderné elektrárny odstavují a jejich provozovatelé doufali, že jim plán přiřkne nějaké výhody či podporu pro prodloužení provozu.

Při současných cenách a boomu těžby plynu v USA se jasným vítězem tohoto plánu stává plyn, naopak uhlí je hlavním poraženým. Efekty levného plynu v USA jsou vidět už nyní, kdy německé elektrárny ve velkém dovážejí uhlí z USA, protože je levnější. Se zaváděním Clean Power Plan tento trend dále poroste.

Konference COP 21

Jedním ze skrytých cílů Clean Power Plan je jistě tlak na další světové mocnosti, aby začaly něco jednat v boji proti změnami klimatu. Evropa je v tomto snažení dále než USA, ale státy jako Čína a Indie žádné konkrétní plány zatím nemají a ani neplánují. Přitom Čína produkuje oproti USA už dvojnásobné množství CO2. Načasování Obamova plánu tak jistě souvisí s přížskou konferencí o změnách klimatu – COP 21 (nebo COP 11). Cílem této konference organizované OSN je dosáhnout mezinárodní dohody v oblasti ochrany klimatu. Měl by vzniknout závazný dokument podobný známému Kjótskému protokolu, nicméně s celosvětovou účastí a dlouhodobějšími cíli. Schválením Clean Power Plan si Obama vytvořil silnou vyjednávací pozici zejména proti Číně a bude zajímavé sledovat, jak jednání dopadnou.

V západních zemích (Francie, Velká Británie) lze například v televizi vidět reklamy na COP 21 konferenci apelující na voliče, aby kontaktovali své zastupitele a donutili je k jednání a podepsání mezinárodních dohod. U nás této zásadní události média pozornost moc nevěnují, přitom začíná již 30. listopadu a potrvá do 11. prosince.

V souvislosti s konferencí se různé aktivistické skupiny, včetně světově známých celebrit, snaží vyvíjet tlak na diplomaty. Například papež František publikoval zajímavý spis nazvaný Laudato si, kde hledá souvislosti mezi bohem, klimatem a chováním člověka.

Clean Power Plan je oproti některým snahám EU velmi sympatickým projektem. Je to dlouhodobý plán založený na racionálních úvahách a přesně daných výpočtech s ohledem na udržení konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti se současným přispěním ke zlepšení klimatu. Zohledněna je kupní síla států, geografické podmínky apod., což v normách EU často chybí (evropský klimatický balíček 20 % v roce 2020). Ačkoliv lze některé části snadno kritizovat – zanedbání dopravy a průmyslu nebo podpora těžby břidličného plynu, bezpochyby se jedná o krok správným směrem.

Úvodní fotografie: Nick Knupffer