Jižní Korea plánuje značně navýšit výkon v plynových elektrárnách, mají nahradit uhlí a jádro

DomůEnergetika v zahraničíJižní Korea plánuje značně navýšit výkon v plynových elektrárnách, mají nahradit uhlí a jádro

Jižní Korea plánuje, podobně jako řada dalších zemí, v nadcházejících letech postupně uzavírat uhelné a jaderné elektrárny. Jejich náhradou mají být kromě obnovitelných zdrojů především plynové elektrárny, které budou zásobovány pomocí dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG).

Přechod od uhlí a jádra k obnovitelným zdrojům a plynu je v posledních a nadcházejících letech realitou v řadě zemí světa, přičemž výjimkou nebude ani Jižní Korea. Plány na výrazné navýšení instalovaného výkonu v plynových elektrárnách v průběhu nadcházejících 15 let zveřejnilo podle serveru S&P Global Platts na konci loňského roku tamní ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky.

Dlouhodobý plán pro zásobování elektřinou pro období mezi lety 2020 a 2034 nastiňuje směr, kterým by se jihokorejská energetika měla v nadcházejících letech ubírat. Do 15 let by mělo přestat spalovat uhlí na 30 stárnoucích elektráren, tedy polovina z tamní flotily. Většina z nich nicméně provoz zcela neukončí, ale bude konvertována na spalování zemního plynu, který do země proudí ve zkapalněné podobě (LNG).

„Pro pokrytí nedostatku elektřiny, který bude následkem plánovaného uzavírání uhelných elektráren, bude 24 z nich s celkovým instalovaným výkonem 12,7 GW konvertováno na LNG,“ uvedl podle serveru Platts zástupce ministerstva.

S odstavením starých nekončí výstavba nových

Část starších elektráren nicméně bude nahrazena celkem 7 novými uhelnými elektrárnami o celkovém výkonu 7,3 GW. Celkový instalovaný výkon v uhlí by však měl do roku 2034 poklesnout na 29 GW ze současných 35,8 GW.

Kromě konverze starších uhelných elektráren země plánuje i stavbu nových plynových elektráren. Celkově by tak měl výkon instalovaný v plynových zdrojích vzrůst během 15 let ze současných 41,3 GW na 59,1 GW, tedy o více než 40 %. Podíl plynu na výrobě elektřiny by nicméně měl mírně klesnout na 30,6 % vzhledem k růstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Ministerstvo rovněž počítá se stabilním růstem poptávky po elektřině v průměru o 1 % ročně. Špičkové zatížení by tak do roku 2034 mělo stoupnout z 90,3 GW na přibližně 102,5 GW.

Autor úvodní fotografie: Oohlongjohnson, Wikimedia Commons