Německo a Bulharsko budou úzce spolupracovat na transformaci energetiky

Bulharsko a Německo podepsaly prohlášení o spolupráci v oblasti energetiky, ekologických politik a ochrany klimatu. Bulharsko je perspektivním partnerem mimo jiné i kvůli zaměření na výrobu obnovitelného vodíku.

V uplynulých třech letech bulharský stát a místní i zahraniční společnosti připravily rozsáhlé projekty v hodnotě desítek miliard eur, které mají ozelenit místní ekonomiku. Většina projektů je zaměřena na transformaci dvou hlavních uhelných regionů na západě a jihu země a soustředí se na výrobu elektřiny z fotovoltaiky a zeleného vodíku, píše Euractiv.

Již v srpnu tohoto roku německý přepravce plynu OGE se svým bulhaským protějškem a dalšími pěti evropskými TSO podepsali memorandum o porozumění. V plánu je postavit 3000 km dlouhý Jihovýchodní vodíkový koridor (SEEHyC) na přepravu vodíku z jihovýchodní části kontinentu do střední Evropy.

Setkání ministrů

Nyní se dočasný bulharský ministr energetiky Vladimir Malinov v řecké Soluni setkal s německým ministrem hospodářství a ochrany klimatu Robertem Habeckem a podepsali deklaraci.

Od vstupu Bulharska do Evropské unie v roce 2007 je Německo největším obchodním partnerem Bulharska, ukázala analýza Euractivu. Podle údajů Národního statistického úřadu dosáhla obchodní výměna mezi oběma zeměmi do roku 2023 23 miliard eur.

"Nastínili jsme nové perspektivy tradičně dobrých vztahů mezi Bulharskem a Německem v oblasti energetiky," uvedl ministr energetiky Vladimir Malinov.

Obě země chtějí posílit spolupráci na podporu energetické účinnosti a bezpečnosti, dekarbonizace odvětví, rozvoje zelených energetických koridorů a propojení, zachycování, využívání a ukládání uhlíku, uvádí se v prohlášení.

"ozšíříme naše partnerství v oblastech vodíkových technologií, obnovitelných zdrojů energie, zelené transformace, energetických koridorů, diverzifikace dodávek a dalších," uvedl Malinov.

Politická krize

Vzhledem k probíhající politické krizi v Bulharsku, kdy Bulhaři půjdou v říjnu již posedmé za poslední tři roky k volbám, je zemi znemožněn přístup k téměř 5 miliardám eur ze stimulačních fondů. To představuje problém pro budoucí projekty, včetně těch zelených.

Politická krize totiž vede k tomu, že vláda není schopná dotáhnout liberalizaci energetiky kvůli chybějícímu stabilnímu konsenzu. Bulharský parlament v dubnu odhlasoval odložení liberalizace minimálně o jeden rok, což zemi ponechá na chvostu neliberalizovaných států spolu s Maltou.

Malinov se nedávno setkal také s řeckým ministrem životního prostředí a energetiky Theodorosem Skylakakisem. Oba jednali o strategickém významu bulharsko-řecké spolupráce pro energetickou bezpečnost v Evropě. Očekávají, že terminál LNG u Alexandroupolisu bude uveden do provozu 1. října.