Německo: Pokrok ve zvyšování efektivity vytápění budov významně zpomaluje
Zvyšování efektivity využívání energie v německých rodinných a bytových domech významně zpomaluje. Sektor vytápění má přitom zemi významně pomoci v dosažení klimatického cíle pro rok 2030. Kritizovaný ministr vnitra Seehofer navíc zrušil plány na zřízení komise, která měla navrhnout jak zajistit významnější pokrok ve snižování emisí v německých budovách.
Německo je pod tlakem, aby splnilo svůj cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Cílem v sektoru budov je dle Klimatického akčního plánu Německa dosažení ve stejném období redukce emisí skleníkových plynů o 66-67 %. Ačkoliv se s dosažením úspory 44 % v tomto sektoru v roce 2018 zdá, že je náš západní soused na dobré cestě, aktuální data ukazují, že zvyšování energetické účinnosti se v německých budovách významně zpomaluje.
Zatímco v období mezi roky 2002 a 2012 došlo v tomto segmentu k výraznému zvýšení efektivity využívání energie, pokrok od té doby je mnohem pomalejší. To platí jak pro bytové domy, tak zejména pro rodinné domy, přičemž hlavním důvodem je dle poradenské společnosti Co2online nedostatečná optimalizace vytápění.
„Potenciál ve zvyšování účinnosti výměnou systému vytápění nebo v nově postavených domech je promrhán, pokud nedojde k následné optimalizaci,“ uvádí Tanja Loitz z Co2online .
Zpomalení ve zvyšování energetické účinnosti v rodinných domech v Německu jasně ukazuje, že je třeba vyvinout více úsilí, aby bylo dosaženo dalšího pokroku ve snižování emisí v sektoru vytápění.
Začátkem tohoto roku spolkový ministr vnitra Horst Seehofer zrušil plány na zřízení komise, která měla navrhovat způsoby jak snížit emise uhlíku v odvětví budov. Seehofer však navrhl daňovou uznatelnost renovace starších budov šetrných ke klimatu s cílem pomoci snížit emise v tomto odvětví. Očekává se, že Seehofer představí první návrhy na snížení emisí ve vytápění na zasedání klimatického kabinetu ve středu 29. května.
Mohlo by vás zajímat:
Pořád tu někdo píše, jak Německo dodatečný zemní plyn, který spotřebují plynové elektrárny nahrazující ty uhelné a jaderné snadno ušetří v budovách. Jenom si nemůžu vzpomenout, kdo.
Stačí si udělat rešerši na Google a je zřejmé že spotřeba plynu v Německu od roku 2000 stagnuje (plus minus výkyvy počasí), i když doslo k částečnému přesunu spotřeby z topení (úspory) na výrobu elekřiny (pružný zdroj k OZE). To je realita, to říkají statistiky.
A OZE již stouply na cca 40% ve výrobě elektřiny, i když pár lidí zde říkalo: to néééjde. a citovaná úspora 44% emisí v sektoru bydlení citovaná výše je taky pěkný výsledek. Samozřejmě, k úspoře 100% se nedostaneme a tempo snižování musí klesat..
To já taky ne. Ale pokud jste to mínil jako jedovaté rýpnutí do mě, tak si budu muset opět zahrát na "Kancelář pro uvádění románových zápletek na pravou míru" a upozornit na to, že já vždy mluvil o potenciálu úspor ne o tom, že opravdu nastanou. Hlavně v případě, že Němci na tuhle problematiku budou kašlat.
Seehoferův krok je výjimkou, smekám. Zatím vždy platilo "když nevíš, založ komisi".
Největší potenciál úspor tepelné energie je u stále ještě nesanovaných staveb z let 1945 - 1989. Je to dáno :
1) poválečným boomem výstavby, která už jela "v hladkých fasádách" (stavební sloh + řemeslnická nouze) a proudové výstavbě,
2) do roku 1989 platily tak trapně nízké požadavky na tepelnou obálku budov (450 mm plných cihel na maltu vápennou, popř. nastavovanou, že jakékoliv obalení tepelnou izolací (typicky porevoluční zateplováky tl. 40mm z polystyrenu a oboustranného heraktitu 5+5mm) - znamenalo tehdy min. 2x větší tepelný odpor než původní skladba. Kdo měl plynosilikát 300mm nebo porobeton Třebovice, byl na tom lépe .
Nynější požadavky na novou výstavbu jsou pro obvodové stěny dány (jednotky vynechám) R větší rovno 5 (U = 0,2), ještě v roce 2000 to bylo R = 2,0(tehdejší 375tka od porothermu vyhovovala na hraně), resp. U menší 0,5.
V současnosti již neplatí, že cihla přežije pád z 1 metru výšky bez úhony, protože jde o téměř 2x lehčí materiál, než původní plná cihla (objemovka 1050 kg/m3 proti 1800 kg/m3).
Předváĺečné budovy mají díky plastickým fasádám větší potenciál v nucené výměně vzduchu přes jednotku ZZT. Ostatně to je i opatření pro moderní budovy.
Řečeno v číslech tepelných ztrát(spotřeby tepelné energie), dá se docílit 40% technicky snadno, přitom hospodárně. Optimizmus nadšenců ohledně dalších úspor plynu ovšem musí zchladit fakt, že se již část úspor stala, stavebníci a stavitelé nesedí se založenýma rukama. ;-)
Ale všimnul jste si, že ten článek je o Německu, že?
Vy abyste si nerýpnul. Ano, všimnul. Jen popisuju na českém příkladu, že to s těmi úsporami dvojaké. Německá cesta ve podobná, také poválečný boom, také většina výstavby technicky dobře sanovatelná.
a) v roce 2000 (dle ČSN 730540:1994)
požadovaná hodnota pro stěny byla U=0,46 (R=2,0)
b) nyní platí (dle ČSN 730540:2011)
požadovaná hodnota pro stěny byla U=0,30 (R=3,16)
Máte pravdu, uvedl jsem doporučené hodnoty namísto požadovaných. Ovšem s každou úpravou normy se právě doporučené hodnoty překlápí na požadované. Od roku 2020 bude povolována jen pasivní výstavba a to už k určité max. spotřebě zavazuje tak jako tak.
Ten důvod neúspor je prostě v tom , že V Německu se nevyplatí zateplovat domy (drahá práce) , okna už jsou vyměněná, kotle většinou kondenzační a tepelná čerpadla se instalují minimálně, protože se uměle zdražila el. energie. Do budoucna se nic nezmění domy se stanou pasivní až po kompletních rekonstrukcích jenže to je běh na 80 let. U nás je tomu jinak jednak máme relativně levnou el. energii , takže TČ je mnohem efektivnější , poměr práce a ceny energie je jinde a umíme si ty domy zateplit i svépomocí. Chybí jen trochu motivace pro majitele kotlů pro koupi pomocného slabého tepelného čerpadla a byly bychom zase o krok dále v úsporách a čistějšímu ovzduší.
To byste měl překombinované. Majitel kotle si těžko pořídí ještě tepelné čerpadlo. Měl by dva relativně nákladné zdroje tepla, oba podprůměrně využité. Lepší je mít bivalentní systém, kdy hlavní zdroj běží po většinu času a zálohu máte v něčem levném, např. elektrokotli, resp. pomocí přímotopů.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se