Norsko se obává ruských sabotáží proti ropné a plynárenské infrastruktuře

Norsko, které je v Evropě největším dodavatelem ropy a zemního plynu, se obává možných ruských sabotáží proti své energetické infrastruktuře. Moskva je podle norské tajné služby nyní ve snaze bránit západní pomoci Ukrajině mnohem odvážnější, než byla před rokem, napsala dnes agentura Reuters. Rusko sabotáže odmítá a ruské velvyslanectví v Oslu varování norské tajné služby označilo za vaření z vody.

„Úroveň rizika se změnila,“ řekl šéf norské tajné služby Nils Andreas Stensönes.

„Věříme, že sabotáže jsou nyní pravděpodobnější. Vidíme, že sabotážní činy, které se nyní dějí v Evropě, ukazují na to, že (Rusové) se v tomto posunuli,“ uvedl o větší připravenosti Ruska takové akce provádět.

Ruské velvyslanectví v Norsku Stensönesovo vyjádření odmítlo. Prohlásilo, že takováto obvinění Západ využívá jen k tomu, aby ospravedlnil zvolenou cestu ke konfrontaci s Moskvou.

Evropské státy, které vojensky pomáhají Ukrajině v obraně před ruskou invazí, v posledních týdnech opakovaně hlásí možné případy sabotáží. Například Německo, které je po Spojených státech největším zbrojním podporovatelem Ukrajiny, vyšetřuje přelety dronů nad kritickou infrastrukturou v Brunsbüttelu na severu země. Ve šlesvicko-holštýnském Brunsbüttelu blízko ústí řeky Labe do Severního moře jsou mimo jiné odstavená jaderná elektrárna, terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) či významný chemický areál.