Shell a Gasunie chtějí na severu Nizozemska postavit velkou výrobnu vodíku
Nizozemská ropná a plynárenská společnost Shell spolu s plynárenskou skupinou Gasunie mají v plánu postavit velkou výrobnu na vodík, která by se měla nacházet na severu Nizozemska. Dostatek energie pro výrobu vodíku má zajistit offshore větrný park s instalovaným výkonem až 10 GW.
Výrobna, která by byla byla napájena novým offshore větrným parkem u pobřeží provincie Groningen, by měla do roku 2040 dosáhnout roční produkce až 800 tisíc tun vodíku. Podle společností by tak přispěla ke snížení nizozemských CO2 emisí o 7 milionů tun ročně.
Společnosti chtějí podle agentury Reuters tento rok zahájit práce na studii proveditelnosti, zatímco budou hledat další partnery z oblasti průmyslu a energetiky, kteří by se k jejich projektu přidali.
“Abychom mohli tento projekt realizovat, budeme potřebovat několik nových partnerů. Dohromady budeme vyvíjet a inovovat, abychom dali dohromady všechny dostupné znalosti a dovednosti,“ uvedla Marjan van Loon, ředitelka Shell Nederland.
Výrobna by vyžívala elektrolýzu vody k „přeměně“ energie z obnovitelných zdrojů na vodík, který poté může být skladován a nebo použit rovnou v průmyslových odvětvích. Kapacita výrobny by měla být zhruba ve stejné výši, jako je nyní nizozemská produkce vodíku, který se ale nyní vyrábí ze zemního plynu.
Nizozemsko má i přes masivní podporu obnovitelných zdrojů v posledních 2 letech stále 5. nejvyšší CO2 emise na obyvatele v EU a obnovitelnými zdroji pokrývá pouze 7 % svých energetických potřeb.
Větrný park, který by měl dodávat elektřinu pro provoz výrobny, by měl mít v roce 2030 instalovaný výkon 4 GW a možnost navýšení až na 10 GW do roku 2040. První větrná elektrárna by mohla být uvedena dle plánů do provozu v roce 2027.
Mohlo by vás zajímat:
Nu, pokud to bude "ostrovní systém" pouze s minimálním bezpečnostním zálohováním ze sítě, tak to vypadá konečně na rozumné využití OZE pro snížení produkce CO2.
Také si říkám, že by větrné zdroje měly lepší jméno. A představuju si něco podobného u nás v severních Čechách a na severní Moravě, kdy v tamním staro/novém chemickém průmyslu budeme uplatňovat přebytky z Polska a části Německa. A naše krajina bude mít větrníky jen sporadicky v Krušných horách či Nízkém Jeseníku nebo jen to málo co nyní.
Takže je třeba budovat co nejlepší přenosové kapacity do Německa a do Polska, že? A když už u toho budeme, proč tu levnou elektřinu neprodávat napříč ekonomikou? Jenže co chudáci zdroje, které potřebují vyrábět furt, aby se rentovaly? Co na to ČEZ, Křetínský a jaderní strejcové?
Ty "chudáci" zdroje mají zajištěný čím dál lepší odbyt např. lidmi s elektroauty, tepelnými čerpadly, bojlery neb s každou další odstavenou uhelkou. Zatížení soustavy totiž neklesá na nulu, jsme průmyslová země.
A jaká bude cena vodíku? Konkurenceschopná, nebo se konkurenceschopnosti dosáhne pomocí dotací?
a máme zde další krásnou příležitost pro čerpání dotací...
Když jsem chodil na ZDŠ tak nám soudružka učitelka říkala, že CO2 papají rostliny přes fotosyntézu a vyrábí nám kyslík...
jo a také prý to dělají oceány a to mnohemkrát více...
Teda až budeme bez toho CO2 v ovzduší to asi chcípneme hlady že ?
Když jsem před lety byl v Holandsku tak jsem tam viděl kogeneračky, co část spalin rvali do skleníků, aby jim to pořádně rostlo...
Proboha kdy už konečně někdo řekne, že ta CO2 demagogie je kravina !!!
A co jste neviděl bylo, že těm rostlinkám dodávali ve velkém množství i dusík, fosfor a vodu a kdovíco ještě. CO2 je v současnosti pro rostlinky ve vzduchu více než dost. Jejich růst limituje teplota, voda, dusík a fosfor.
Doporučuji přednášku profesora Frouze. Je celkem zajímavá a vysvětlí válím nedostatky ve vašem názoru ????. https://slideslive.com/38924083/zprava-o-stavu-planety-iv-globalni-zmena
Nemáte někdo představu, jak je to s účinností a odpady takové výroby? Zajímala by mě účinnost cyklu elektřina -> vodík -> mechanická energie (ať už palivový článek nebo banální spalovací motor). I pokud použijete inertní elektrody (platina) bude elektrolýzou vody (zejména pokud by šlo o slanou vodu) vznikat hromada sodného louhu s dalšími příměsemi...
Myslím, že jim to bude celkem jedno, protože oni chtějí tenhle vodík používat jako chemickou surovinu. Je to velký trh, ze kterého je třeba vyšoupnout zemní plyn.
Presne ako hovori pan Vesely, len v Rotterdame je 5 rafinerii, z toho dve najvacsie v Europe (BP & Shell) a desiatky chemickych zavodov ktore spotrebuvaju vodik naozaj vo velkom. V ramci Rotterdamu funguje aj Vodikove potrubne spojenie. Na trhovej baze to urcite nebude konkurencie schopne NG Reforming vychadza podstatne lacnejsie. Neviem ci by nevyslo lacnejsie Reforming + CCS (v Rotterdame Projekt PORTHOS) oproti elektrolize.
Pro p. Veselého i Vozára:
Technicky je výroba vodíku pomocí elektřiny dávno zvládnutá. Vodík se z OZE vyráběl už v 1940 (v Rjůkanu z tehdy největší vodní elektrárny).
Problém je, že elektrolýzou vyrobený vodík je nyní cca třikrát dražší, než vyrobený parním reformingem ze zemního plynu. Tak se vyrábí více, než 80% vodíku. Elektrolýzou jen jednotky %.
Takže asi těžko vodík vyrobený z OZE elektřiny "vyšoupne" zemní plyn. Zvláště, když i elektřina z OZE je pořád dražší, než "klasická" na burze. Podpora pro OZE je na aukcích pořád 60 €/MWh.
Na těchto úvahách mě nepřestává fascinovat co všechno lidé dokáží tiše předpokládat (a neříct to). Ve vašem případě. Vaše hlavní chyba je, že budoucnost předjímáte na základě minulých cen. Fakt si myslíte, že budoucí elektrárny se postaví za průměrnou cenu posledních 20let?
Pane Veselý:
To nejsou údaje za posledních 20 let.
Trojnásobná cena zeleného vodíku a podpora (aukce v Německu) jsou z letošního roku.
Odborníci nepředpokládají zlevnění zeleného vodíku (elektrolýzou elektřinou z OZE) na úroveň šedého vodíku (reformingem ze ZP) minimálně do r. 2040.
To Bob:
Ja s vami viac menej suhlasim. Prave preto si myslim, ze reforming + CCS vyjde lacnejsie nez elektroliza. Zatial je zeleny vodik velmi draha hracka.
Nemyslím, že to tak bude. Podle mého názoru počítají k elektrolýzou na bázi palivových(elektrolyzérových) článků SOEC, kde se provádí elektrolýza vody ve formě vodní páry a vzniká pouze vodík a kyslík.
Jen mě zajímá co budou dělat 3,2 milióny tun kyslíku, který jim zbude po té elektrolýze. Zatímco vodík si najde svojí cestu do průmyslové výroby v okolí, po kyslíku zase až taková sháňka není. A vypustit ho jen tak do vzduchu? No proč ne, zatím se nezdá, že by to byl skleníkový plyn. Ale když to začne dělat celý svět? Abychom se pak neotrávili "zdravým vzduchem" :-)
Chybka, má to být 6,4 miliónu tun kyslíku. Tím hůř.
No jestli se v masovém měřítku uplatní taky geologické ukládání CO2 vzniklého spalováním uhlíku, tak se budou efekty vzájemně odečítat ;-)
Elektrolýza vodní páry. Děkuji, to si nastuduji :-)
BTW děkuji ostatním za vysvětliku, že ten vodík má být určený pro chemickou výrobu.
Přeji dobrý den, nevíte jaká se předpokládá spotřeba el. e. na kg H2? Pokud usoudíme známých 55 kWh/kg pak bude 800 tis. tun H2 vyžadovat 44 TWh el. energie ročně, tedy s 10 GWe výkonu to je hratelné, ale pouze za předpokladu koeficientu ročního využití zdrojů 0,5 nebo vyšší.
Atmosféra přichází kvůli pálení fosilních paliv o cca 30 miliard tun kyslíku ročně. Pozorujete nějaké změny? Dusíte se?
Tady v článečku se k tomu vyjádřil jeden ze šéfů VW:
stejné vstupní množství EE:
-baterie -> dojede 500 km
-vodík(a zase nějak zpět)-> ujede 200 km
Pokud se elektrolyzuje slaná voda (NaCl), tak je hlavním problémem odpadní chlór.
Samotná elektrolýza má účinnost cca 80%.
Nesmíme zapomenout na ztráty při stlačování, nebo zkapalňování pro skladování 30-35%.
Při samotném skladování kapalného vodíku ztráty odparem 3% denně.
Na mysu Kennedy v zásobnících z roku 1965 měli ztráty až 50%.
Nová technologie z 2015 ztráty kapalného vodíku cca 5%, ale nutná energie na chlazení. Ztráty energie cca 10%
Celkem účinnost tedy 0,8*0,7*0,9=0,5. Tedy 50%
Pokud bychom chtěli jako výstup znovu elektřinu:
Účinnost palivového článku je cca 50%
Účinnost plynové turbíny 30-60% (vyšší číslo v kombinovaném cyklu).
Celkem tedy účinnost skladování elektřiny cca 25%.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se