Srbsko představilo Plán energetické transformace do roku 2030

Republika Srbsko představila 1. srpna 2025 finální podobu Plánu energetické tranzice do roku 2030 (PPET). Tento plán je součástí širšího rámce dekarbonizace a má zmírnit dopady odklonu od uhlí na zaměstnance, regiony a podnikatelské prostředí.

Energetický sektor Srbska je historicky založen na těžbě hnědého uhlí. V roce 2023 v něm pracovalo téměř 25 300 lidí , a to zejména v hnědouhelných dolech Kolubara a Kostolac a v souvisejících elektrárnách. Zásadní strukturální změny, jako je plánované uzavření nejstarších elektráren Kolubara A (239 MW, spuštěna 1956) a TE Morava (125 MW, spuštěna 1969), se očekávají již v tomto desetiletí. Zatímco nová uhelná elektrárna Kostolac B3 (350 MW) byla zprovozněna teprve v roce 2024, dokument jasně říká, že uhelný sektor postupně ztratí konkurenceschopnost kvůli očekávaným cenám uhlíkových emisí a dopadům mechanismu CBAM (uhlíkovému clu na hranicích EU).

Do roku 2030 plánuje Srbsko snížit emise skleníkových plynů o 40,3 % oproti úrovni z roku 1990, přičemž podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie má dosáhnout 33,6 % a v samotné výrobě elektřiny má obnovitelná složka tvořit 45 %. Současně má být konečná spotřeba energie omezena na 9,6 Mtoe a primární spotřeba na 14,68 Mtoe. S těmito kroky se počítá i s růstem zaměstnanosti v nových sektorech – do roku 2030 by mělo v odvětví obnovitelných zdrojů vzniknout až 6 105 nových pracovních míst, přičemž dominantní část z nich připadne na sektor fotovoltaiky.

Adoptovaný plán počítá s celkovými investicemi ve výši 75,43 milionu eur do roku 2030, rozdělenými mezi národní a lokální úroveň. Na národní úrovni je vyčleněno 2,6 milionu eur na přípravné aktivity, mezi něž patří legislativní změny, plánování, osvěta, zřízení řídicích struktur a tvorba vzdělávacích programů. Zásadní většina prostředků, konkrétně 72,8 milionu eur, má směřovat do regionálního a lokálního rozvoje. Z této částky připadá 60 milionů eur na modernizaci průmyslové infrastruktury v postižených městech a 12 milionů eur na podporu podnikání a samostatné výdělečné činnosti prostřednictvím grantových programů a dalších nástrojů.

Kritika představeného plánu

V červnu 2025 se 18 nevládních organizací obrátilo na srbskou vládu s výzvou, aby stáhla návrh doprovodného akčního plánu spravedlivé tranzice, který měl stanovit konkrétní implementační kroky hlavní strategie. Tento návrh označily organizace jako nedostatečně konkrétní, zpožděný a netransparentní a požadovaly jeho přepracování. Zároveň byla kritizována nedostatečná možnost zapojení místních komunit, čemuž bylo částečně vyhověno ve finální verzi dokumentu, kdy byly geograficky specifikovány lokality pro příjem podpory.

Mezi nejzávažnější výtky patří především to, že akční plán neobsahuje žádné datum ukončení využívání uhlí, ačkoliv právě to je předpokladem pro věrohodnou dekarbonizaci a strukturální transformaci. Plán se navíc podle signatářů omezuje na analytické a přípravné kroky a neobsahuje žádné závazné milníky, harmonogram ani přímé zásahy, které by vedly k reálné změně ekonomické struktury postižených regionů do roku 2030. Veřejnost tak nemá jistotu, zda a kdy dojde k ukončení těžby a spalování uhlí.

Transformace energetického sektoru tak v Srbsku stojí před zásadní výzvou, a to skloubit sociálně citlivý odchod od uhlí se snahou o nahrazení tohoto průmyslu v dotčených regionech, které jsou po desetiletí existenčně závislé na těžbě a výrobě elektřiny z uhlí.