Srbská společnost <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/022219-serbian-natural-gas-pipeline-expansion-on-track-as-approvals-begin-to-land?fbclid=iwar22fye-lgd2wqjc9jjghc5b_gdmgos3nwgc9mmziao0wp9kvwwlmcf9y4m">Gastrans</a>, která je většinově vlastněná ruským Gazpromem, získává povolení na výstavbu nového plynovodu v Srbsku. Podobně v minulém měsíci Bulgartransgaz přijal finální investiční rozhodnutí týkající se rozšíření tamější plynárenské infrastruktury. Tyto projekty mají navazovat na budovaný TurkStream a přivézt tak ruský plyn do Evropy.
<h2>Srbský plynovod již získává povolení</h2>
Dceřiná společnost Gazpromu vlastní 51 % společnosti Gastrans, provozovatele plánovaného srbského plynovodu. Zbývajících 49 % Gastrans pak vlastní srbská firma Srbijagas, která se věnuje přepravě, distribuci, uskladňování a obchodování s plynem v Srbsku.
Plánovaný srbský plynovod má být dlouhý 403 km, začínat na srbsko-bulharské hranici (kde bude navazovat na níže popsanou infrastrukturu) a vést až k hranici s <a href="https://oenergetice.cz/plyn/usa-varuji-madarsko-aby-neodebiralo-rusky-plyn-plynovodu-turkish-stream/">Maďarskem</a>. Jeho kapacita je plánovaná v objemu 11 miliard m3 zemního plynu ročně. CEO <a href="http://www.gazprom.com/press/news/2019/february/article475293/">Gazpromu</a> Alexei Miller se v minulém týdnu setkal s prezidentem Srbska Alexanderem Vucicem, kde se plynovodní projekt řešil jako jedna z priorit, neboť má navazovat na plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/bulharsko-zahaji-stavbu-plynovodu-z-turecka-do-srbska/">TurkStream</a>. Podle informací zprostředkovaných portálem Platts tento infrastrukturní projekt nyní již získává první povolení k výstavbě.
<h2>Infrastruktura je připravována i v Bulharsku</h2>
Přijetí finálního investičního rozhodnutí o výstavbě plynovodu Gastrans plánuje začátkem března. V minulém měsíci finální investiční rozhodnutí o rozšíření vnitrostátní infrastruktury přijal i provozovatel přepravní soustavy v <a href="https://oenergetice.cz/plyn/bulharsko-planuje-novy-plynovod-turecka-chce-byt-trase-turkstream/">Bulharsku</a> Bulgartransgaz. Zároveň se rozšíření bulharské soustavy dostalo do problémů, když Bulgartransgaz pozastavil tender na výstavbu nového plynovodu. Pozastavení je způsobeno stížností společnosti Atomenergoremont u bulharského regulátora, která vyžaduje detailnější informace týkající se projektu. Nyní se tedy bude čekat na rozhodnutí regulátora.
Výše popsané kroky v obou zemích ovšem poukazují na to, že zemní plyn z TurkStream bude do Evropy přiveden přes Bulharsko a Srbsko do Maďarska a poté až na obchodní hub Baumgarten v Rakousku.
<h2>TurkStream má nahradit ukrajinský tranzit</h2>
V roce 2018 Gazprom do Srbska tradiční importní trasou přes Ukrajinu a Maďarsko dodal 2,15 miliard m3 zemního plynu. Pokud ovšem do konce tohoto roku nebude prodloužena tranzitní dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, tak bude Gazprom své stávající zákazníky zásobovat druhou větví TurkStream s kapacitou 15,75 miliard m3 plynu. První větev plynovodu se stejnou kapacitou je určena k zásobování Turecka. I v tomto případě má TurkStream nahradit dodávky v současnosti přepravované přes Ukrajinu.
<a href="http://www.gazprom.com/press/news/2018/november/article467765/">Sekce TurkStream</a> ležící v Černém moři byla dokončena v listopadu 2018. Podle oficiální zprávy Gazpromu bylo tohoto milníku dosaženo o měsíc dříve, než se původně plánovalo. Plánuje se, že plynovod bude uveden do provozu na konci 2019.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.gazprom.com/press/media/2018/467766/">Gazprom</a>

Plynárenství

Ruský plyn z TurkStream poteče do Evropy přes Bulharsko a Srbsko

Letošní rok bude klíčový pro srbskou energetiku. Pokud vše půjde podle plánů, bude do konce roku <a href="http://www.euractiv.rs/vesti/odrzivi-razvoj/12472-iz-obnovljivih-izvora-i-2019-godine-od-200-do-250-megavata-elektrine-energije">připojeno do sítě 250 MW</a> výkonu v obnovitelných zdrojích, stejný instalovaný výkon má potom přibýt i v roce 2019.
V současnosti je hlavním obnovitelným zdrojem vítr a podle plánů, které představil srbský ministr energetiky Aleksandar Antič, tomu nejinak <a href="http://www.euractiv.rs/poglavlje-27/11698-anti-u-srbiji-do-2020-godine-600-megavata-struje-iz-obnovljivih-izvora">bude i letos</a>. Podle plánů mají být letos do srbské přenosové soustavy připojeny větrné parky Alibunar o výkonu 42 MW, dále 105 MW ve větrném parku Kovačica a <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/srbsko-postupuje-budovanim-vetrnych-parku-roku-2020-chce-vybudovat-500-mw/">část Čibukského parku</a> o instalovaném výkonu 100 MW. Všechny tyto parky jsou umístěny v severní provincii Vojvodina.
Zamýšlený cíl připojit do roku 2020 celkově 600 MW v OZE není pro srbskou přenosovou soustavu lehkým úkolem &#8211; celkový instalovaný výkon Srbska <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Energy_in_Serbia">byl v roce 2015</a> 7,6 GW, z čehož téměř 60 % je v uhelných elektráren, 35% ve vodních zdrojích a zbylých 5 % připadá na plynové elektrárny a jiné OZE.
<blockquote>
&#8222;Cílem srbské vlády je udržitelný rozvoj, ale také boj proti klimatickým změnám, kde klíčovou roli hrají obnovitelné zdroje a energetická účinnost.&#8220;
ministr energetiky Aleksandar Antič
</blockquote>
Díky těmto novým instalacím se Srbsko přiblíží svým cílům o zajištění 27 % své spotřeby z obnovitelných zdrojů do roku 2020. V současné době OZE zajišťují 23-24 % spotřeby země. Na energetickém veletrhu RENEXPO konaném na konci dubna ministr Antič řekl, že s ohledem na zamýšlené cíle EU v oblasti OZE pro rok 2030 (uvažuje se navýšení cíle podílu OZE na 30-35 %) je Srbsko připraveno na nové energetické výzvy. Dodal, že se připravují nové projekty, zvláště v oblasti malých a velkých vodních elektráren, ale také větrné a solární parky. Solární průmysl se v zemi moc oblibě netěší, ačkoli úroveň slunečního osvitu je v Srbsku velmi dobrá.
<blockquote>
“Srbsko doposud nevyužilo potenciál solární energie pro výrobu elektřiny a tepla, přestože má během roku mnohem více slunečních dní než mnohé země, které tento zdroj již roky využívají.”
ředitel nadace pro životní prostředí Aleksandar Macura
</blockquote>
Podle Macury byla solární energetika podporována feed-in tarify, ale tyto objemy byly velmi omezené a byly rychle vyčerpány. Také podle něj technologie není na takové úrovni, aby se v současné době obešla bez jakékoli podpory. Další možností je přechod od uhlí k biomase. Tento krok <a href="http://serbianmonitor.com/en/economy/35476/ten-serbian-heating-plants-to-start-using-biomass/">již vloni posvětil</a> ministr Antič, když schválil půjčku pro 10 tepláren, které se pro podobný krok rozhodly.

Energetika v zahraničí

Srbsko se orientuje na obnovitelné zdroje, zvládne rychlý přechod?

Provozovatelé přenosových soustav Maďarska (MAVIR), Srbska (EMS), evropská burza s elektřinou (EPEX SPOT), maďarská burza s elektřinou (HUPX) a burza s elektřinou South East European Power Exchange (SEEPEX) zahájili spolupráci za účelem propojení denních trhů s elektřinou v oblasti střední a jihovýchodní Evropy. Prvním krokem má být fúze mezi HUPX a SEEPEX.
Výše uvedených pět partnerů podepsalo memorandum o porozumění, které cílí na vytvoření silné meziregionální burzy s elektřinou. Pětistranná dohoda předpokládá fúzi HUPX a SEEPEX při udržení stabilního propojení s EPEX SPOT.
Akcionáři nově založené burzy s elektřinou mají být právě EPEX SPOT a dále provozovatelé přenosových soustav MAVIR a EMS. Přesné datum zahájení provozu bude oznámeno později. Dokončení fúze HUPX a SEEPEX je dále podmíněno splněním všech regulatorních a právních podmínek.
<blockquote>
„Všech pět partnerů vnímá toto memorandum o porozumění jako důležitý milník v dalším propojování regionu střední a západní Evropy (CWE) s regionem střední a východní Evropy (CEE). Toto partnerství bude díky zlepšení spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav a burz s elektřinou v regionech CWE, CEE a SEE hlavním hnacím motorem očekávaného pokroku a integrace regionu jižní a východní Evropy (SEE) s vnitřním trhem s elektřinou.“ Z <a href="http://www.epexspot.com/en/press-media/press/details/press/Pentalateral_cooperation_to_create_a_new_Power_Exchange_for_Central_and_South_Eastern_Europe" target="_blank" rel="noopener noreferrer">tiskové zprávy EPEX SPOT</a>.
</blockquote>
EPEX SPOT ve své tiskové zprávě dále uvedla, že projekt je otevřený dalším partnerům, kteří by se chtěli k této iniciativě přidat.
<h2>Market coupling a Česká Republika</h2>
Česká republika se <a href="http://www.ote-cr.cz/o-spolecnosti/Zpravy_OTE/uspesne-spusteni-projektu-4m-mc-vyuzivajici-reseni-pcr?set_language=cs" target="_blank" rel="noopener noreferrer">od listopadu 2014 účastní projektu 4M Market Coupling</a> propojujícího denní trhy s elektřinou České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Předchůdcem tohoto projektu byl projekt propojující denní trhy České republiky, Slovenska a Maďarska, který byl zahájen v roce 2012.
Na českém denním trhu bylo v prvních 11 měsících loňského roku (statistiky za celý rok prozatím nejsou k dispozici) zobchodováno celkem 19,8 TWh elektrické energie. V rámci výše uvedeného propojení denních trhů se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem, putovalo od ledna do listopadu 2017 přeshraničními linkami z České republiky na Slovensko 3,6 TWh a opačným směrem 1,1 TWh elektřiny.

Trh s elektřinou

Nová pětistranná spolupráce cílí na propojení denních trhů jihovýchodní a střední Evropy

Srbsko, balkánská země usilující o vstup do EU, nyní rozpohybovala první fázi projektu, v rámci kterého chce do roku 2020 dosáhnout 500 MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.
Podle tiskového <a href="http://globalwindservice.com/media/news/#100873">prohlášení</a> firmy Global Wind Services, která zajišťuje instalaci větrných parků, došlo k uzavření kontraktu o instalaci zařízení s GE Renewable Energy, která dodává turbíny pro park Čibuk 1, kde má být nainstalováno 158 MW výkonu. První vyjednávání mezi firmami začalo již loni na podzim, kdy GE <a href="https://www.genewsroom.com/press-releases/ge-renewable-energy-scores-serbian-date-105-mw-284134">uzavřelo</a> kontrakt na dodání 57 turbín typu 2.75-120 s výškou 110 metrů pro park <a href="https://www3.opic.gov/environment/eia/dolova/non%20technical%20summary.pdf">Čibuk</a> 1 a dále 38 stejných turbín pro menší park Kovačica, který bude mít instalovaný výkon 105 MW a má být realizován příští rok.
<blockquote>
“Jsme velmi potěšeni, že nám GE Renewable Energy nabídlo tuto příležitost vzít na sebe více zodpovědnosti a pověřilo nás instalací i osazením gondol. Díky tomu, že budeme poskytovat všechny služby, budeme moct pracovat vice efektivně co se týče plánování a koordinací všech činností.“ Michael Hoj Olsen, Chief Commercial Officer at GWS
</blockquote>
Srbsko je členem Evropského energetického společenství a je v roli čekatele na přijetí do EU. Země se ve svém akčním plánu zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů. <a href="http://www.mre.gov.rs/doc/efikasnost-izvori/NREAP%20OF%20REPUBLIC%20OF%20SERBIA%2028_June_2013.pdf?uri=CELEX:32009L0028">Tento akční plán</a> počítá s dosažením instalovaného výkonu 500 MW ve větrné energii do roku 2020, celkem má tato balkánská země do roku 2020 pokrývat prostřednictvím OZE 27 % své brutto spotřeby. V roce 2009 přitom pokrývala 21,2 %. Cekově má být do roku 2020 vybudováno 1092 MW nového výkonu v OZE, kromě již zmíněného větru se jedná o 250 MW vodních elektráren, 188 MW malých vodních elektráren, 100 MW biomasy a 10 MW solárních fotovoltaických elektráren.

Větrné elektrárny

Srbsko postupuje s budováním větrných parků. Do roku 2020 chce vybudovat 500 MW

Rozšíření uhelného dolu a výstavba nového uhelného bloku v Srbsku, ale i další plánované uhelné elektrárny na území Balkánských států, nejsou zcela v souladu s politikou EU. Komplikace při jednání o vstupu do Evropské unie však mohou způsobit i stávající uhelné elektrárny, které z velké části nemusí splnit přísné limity unie.
Srbská energetická společnost Elektroprivreda Srbije (EPS) spolu s čínskou China Machinery and Engineering Corporation <a href="http://www.eps.rs/Pages/Article.aspx?lista=Novosti&amp;id=488" target="_blank">v pondělí zahájily práce na rozšíření druhého největšího uhelného lomu v Srbsku</a> a výstavbě nového 350MW bloku v elektrárně Kostolac B, který bude z lomu zásobován.
<blockquote>
„Toto je důležitý den pro Srbsko a energetický sektor naší země, protože nový blok v elektrárně Kostolac B bude prvním novým významným zdrojem v Srbsku za posledních 30 let. Do roku 2019 budou vytvořeny nové podmínky pro těžbu uhlí v Srbsku a nový blok B3 bude dokončen v roce 2020.“ 
Aleksandar Antić, srbský ministr těžby a energetiky
</blockquote>
Rozšíření dolu, které umožní zvýšení těžby ze současných 9 milionů tun na 12 milionů tun uhlí ročně, si vyžádá nové vybavení v hodnotě 123 milionů dolarů. Celkové náklady spojené s modernizací elektrárny Kostolac B, které zahrnují výstavbu nového bloku a navýšení těžby v dole, dosáhnou podle EPS 715 milionů dolarů, z čehož 608 milionů bude financováno úvěrem od čínské China Exim Bank.
<blockquote>
„Rozšíření uhelného dolu pro zajištění paliva pro nový blok je zejména znepokojivé, jelikož nebylo provedeno žádné posouzení dopadu zvýšené produkce na životní prostředí,“ <a href="http://www.reuters.com/article/us-serbia-energy-coal-idUSKBN1572G7" target="_blank">řekl agentuře Reuters</a> Pippa Gallop, koordinátor pro výzkum u CEE Bankwatch Network.
</blockquote>
<h2>Na uhlí se nespoléhá pouze Srbsko</h2>
Kromě Srbska plánují značné investice do uhelné energetiky i další státy na západě Balkánu, jako Bosna, Kosovo, Makedonie nebo Černá hora, jelikož potřebují nahradit ubývající výkon ze starých elektráren, které se blíží konci své životnosti.
Ze současných 37 uhelných bloků o souhrnném výkonu přes 8,6 GW, jež jsou provozovány v těchto pěti státech, si alespoň 34 bloků vyžádá dodatečné investice, aby byly v souladu s předpisy EU.
Celkově se na západě Balkánu plánují v příštím desetiletí nové bloky o výkonu až 2,6 GW, což si vyžádá investice v rozsahu miliard eur. Ekologické organizace se nicméně obávají, že vlády budou muset investovat další stovky milionů eur do modernizace elektráren, aby splnily standardy EU.
Jelikož se EU, Světová banka i další organizace postupně odvrací od uhlí, musí Balkánské země hledat pomoc s financováním projektů jinde, přičemž velká část pozornosti se upíná na čínské společnosti. Přesto Kosovo čeká na rozhodnutí Světové banky ohledně financování nové 600MW uhelné elektrárny.
Zdroj úvodní fotografie: EPS