Japonsko plánuje do roku 2030 uzavřít nejméně účinné uhelné elektrárny

Japonsko chce podle tamního ministra životního prostředí do roku 2030 uzavřít své nejméně účinné uhelné elektrárny. Bližší detaily k úplnému odchodu od uhlí nicméně země stále neoznámila. Informoval o tom zahraniční server Argus.

Japonsko vyrobilo v roce 2023 téměř 29 % elektrické energie z uhlí. Celkově mají v Japonsku elektrárny spalující fosilní paliva téměř dvoutřetinový podíl na vyrobené elektřině. Ještě vyšší podíl než uhlí má zemní plyn, a to zhruba 32 %.

Aby se země přiblížila splnění svého cíle pro snížení emisí CO2 o 46 % do roku 2030, plánuje kromě rozvoje obnovitelných zdrojů a restartu dalších jaderných bloků postupně začít uzavírat uhelné elektrárny.

Ačkoliv detailní plán k odchodu od využívání uhlí při výrobě elektřiny země prozatím nezveřejnila, oznámil nedávno jmenovaný ministr životního prostředí Keiichiro Asao, že Japonsko uzavře do roku 2030 všechny podkritické uhelné bloky.

Zahraniční server Argus k uvedenému cíli dodal, že není příliš ambiciózní, jelikož uvedené podkritické bloky tvoří pouze zhruba pětinu japonské uhelné flotily a s ohledem na vyšší variabilní náklady produkují jen malou část celkové výroby elektřiny z uhelných elektráren.

"Znamená to, že celková výroba elektřiny z uhlí v Japonsku bude ovlivněna méně než celkový instalovaný výkon uhelné flotily," dodal zahraniční server Argus.

V EU ukončilo výrobu elektřiny z uhlí už 5 zemí

Uzavírání uhelných elektráren v Evropě je v současnosti často skloňovaným tématem. Letos v dubnu se ministři G7 zavázali s výjimkami k odklonu od uhlí do roku 2035. S odklonem od uhlí počítá i Evropská unie (EU) v rámci Zelené dohody (Green Deal), která představuje strategii pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Na ni pak navazuje balíček Fit for 55, jehož záměrem je dosáhnout poklesu emisí skleníkových plynů v EU o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990.

První zemí EU, která se zcela odklonila od výroby elektřiny v uhelných elektrárnách, se podle serveru beyondfossilfuels.org stala v roce 2016 Belgie. Následovaly Rakousko, Švédsko nebo Portugalsko a letos potom Slovensko. Výrobu elektřiny z uhlí letos po 142 letech ukončilo také Spojené království, které na konci září uzavřelo svou poslední provozovanou uhelnou elektrárnu.

Nastavený trend bude zřejmě pokračovat a očekává se, že do roku 2030 bude vyřazena z provozu přibližně polovina evropských uhelných elektráren. Většina evropských zemí plánuje úplné ukončení spalování uhlí do roku 2040, česká vláda počítá s odklonem od spalování uhlí pro výrobu elektřiny do roku 2033.

Uhlí stále jako hlavní zdroj elektřiny

V celém světě se z hnědého a černého uhlí loni podle údajů serveru Ourworldindata.org (OWID) vyrobilo 35,5 % elektrické energie, což z uhlí činí stále nejvýznamnější zdroj. Na druhém místě byl zemní plyn (22,5 %), následovaly vodní elektrárny (14,3 %), jaderné elektrárny (9,1 %), větrné elektrárny (7,8 %), solární elektrárny (5,5 %).

Podle nezávislé skupiny Global Energy Monitor (GEM) stoupl loni globální instalovaný výkon uhelných elektráren o dvě procenta, což byl nejvyšší růst od roku 2016. K růstu přispěla nová výstavba v Číně a zpožděné vyřazování starých elektráren z provozu v řadě zemí.

Loni byly po celém světě uvedeny do provozu uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 69,5 GW, včetně 47,4 GW v Číně. Poprvé od roku 2019 se zvýšil i instalovaný výkon uhelných elektráren mimo Čínu. Globální instalovaný výkon uhelných elektráren na konci roku tak činil 2 130 GW.