Trump spouští Project Vault: Americký „trezor“ vzácných zemin za 12 miliard dolarů

Projekt Trezor, volně přeloženo z anglického názvu iniciativy Project Vault, představuje nejnovější dílek do skládačky domácího dodavatelského řetězce, který americký prezident Donald Trump postupně buduje v oblasti vzácných zemin. Ani ne týden po oznámení masivní investice do společnosti USA Rare Earths administrativa představila další záměr, jenž má zajistit domácí nákup a skladování strategicky cenných prvků.

„Po celá léta americké podniky riskovaly, že jim v době narušení trhu dojdou klíčové minerály. Dnes zahajujeme projekt s názvem Project Vault, jehož cílem je zajistit, aby americké firmy a pracovníci nikdy nebyli poškozeni nedostatkem těchto surovin,“ uvedl prezident Trump ve veřejném prohlášení.

Iniciativu Project Vault si lze představit jako obdobu strategických ropných rezerv, v tomto případě však určenou pro americký průmysl v podobě zásob kritických materiálů uložených ve vládním „trezoru“. Strategická rezerva v hodnotě 12 miliard dolarů (zhruba 247 miliard korun) má být financována kombinací soukromého kapitálu a půjčky od americké Export-Import Bank (Ex-Im Bank). Na projektu se podle New York Times podílejí společnosti General Motors, Stellantis, Boeing a Google, tedy klíčoví hráči amerického průmyslu.

Podle agentury Bloomberg se projekt zaměřuje především na minerály, jako jsou gallium a kobalt, které nacházejí uplatnění v mobilních telefonech, bateriích i leteckých motorech. Očekává se však, že zásoby budou zahrnovat širší spektrum vzácných zemin, kritických minerálů i dalších strategicky významných prvků, jejichž ceny podléhají výrazným výkyvům.

Zřetelně se tak rýsuje strategie, která je pro současnou administrativu prioritou a stojí na několika pilířích. Na domácí scéně vláda podporuje sektor prostřednictvím investic do akcií, z nichž profitují firmy jako USA Rare Earths, Critical Metals Corp., United States Antimony Corp. či NioCorp Developments. Současně posiluje hromadění strategických zásob — mechanismus, který sice existoval již dříve, nyní však získává jasnou politickou prioritu a výraznou institucionální podporu.

Na mezinárodním poli pak administrativa uzavírá strategická partnerství a dohody o spolupráci s Austrálií, Japonskem, Malajsií, Ukrajinou či Konžskou demokratickou republikou. O další dohody může USA usilovat během summitu, který se v těchto dnech koná ve Spojených státech.

Summit: Budování aliance mimo Čínu

Součástí širší americké strategie je i intenzivnější diplomatická aktivita. Ve Washingtonu se v těchto dnech scházejí ministři zhruba dvaceti zemí včetně Spojených států, členských států EU, Spojeného království, Japonska, Austrálie a Nového Zélandu, aby jednali o vytvoření strategické aliance v oblasti kritických surovin.

Cílem summitu je urychlit budování dodavatelských řetězců mimo Čínu a posílit koordinaci mezi spojenci v reakci na rostoucí geopolitická rizika. Jednání jsou zároveň vnímána jako snaha o obnovu transatlantických vztahů, které byly v posledních letech zatíženy obchodními spory a celními hrozbami.

Jedním z klíčových témat jednání je otázka cenové stability a možných garancí minimálních výkupních cen, jež by měly motivovat soukromé investice do těžby a zpracování kritických minerálů. Spojené státy se k plošnému zavedení cenových garancí staví zdrženlivě a řada spojenců volí jiné nástroje podpory. Například Austrálie nedávno oznámila vznik miliardového fondu na skladování minerálů, které považuje za zranitelné vůči případným čínským exportním omezením.

Summit tak potvrzuje, že kritické suroviny se staly jedním z hlavních bojišť globálního soupeření: nejde už jen o fungování trhu, ale o systematickou snahu demokratických ekonomik snížit svou závislost na Číně a oslabit její dominantní postavení v klíčových segmentech moderního průmyslu.