ČR podala žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v dole Turów
Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Praha Varšavě vytýká to, že v souvislosti s rozšířením těžby porušilo unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne.
MŽP ve zprávě dále uvedlo, že Česko také požádalo soud, aby žalobu projednal přednostně, vzhledem k dopadům těžby na obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje. Záměr žalobu podat v pondělí schválila česká vláda. Polské ministerstvo ovzduší a životního prostředí následně podle televize TVN 24 vyjádřilo nad rozhodnutím české vlády údiv. Podání žaloby přivítaly ekologické organizace.
„Přímá žaloba na jiný stát EU je opravdu krajním řešením situace, za existence Evropské unie taková situace nastala jen párkrát. Proto bylo potřeba před samotnou žalobou nejen intenzivně jednat na diplomatické úrovni, ale také podat podnět Evropské komisi k prověření žalobních důvodů, u nichž České republice Komise dala nakonec z větší části za pravdu,“ řekl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Pro ochranu českých občanů je v tuto chvíli žaloba nezbytná, neboť Polsko zatím nenaplnilo požadavky, které si Česko v souvislosti s ochranou životního prostředí na jeho straně hranice klade. „V jednáních s Polskem budeme samozřejmě pokračovat, ale současná těžba na Turówě probíhá protiprávně. Už dnes její pokračování ohrožuje naše občany, naši vodu, naše životní prostředí. I proto jsme současně požádali Soudní dvůr EU o její pozastavení do doby, než o žalobě soud rozhodne,“ dodal Brabec.
Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.
Evropská komise v právně nezávazném stanovisku ke sporu Česka s Polskem kvůli Turówu v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy. Žalobu podle dřívějších vyjádření podporuje i Liberecký kraj, který s Turówem sousedí. Důl a elektrárna podle serveru Business Insider uspokojují přibližně osm procent poptávky po elektřině v Polsku.
Podání žaloby uvítali ekologové. „Jako obyvatelé regionu, kde se setkávají tři státy, nejsme z nutnosti podávat žalobu na jednoho ze sousedů nijak nadšení. Vzhledem k jednání PGE a jejímu obnovenému plánu těžit dalších 23 let ale bohužel nevidíme žádnou jinou alternativu,“ uvedl člen Sousedského spolku Uhelná Milan Starec.
„Kromě bezprostředního ohrožení nedostatkem vody nám záleží i na budoucnosti celého regionu – PGE svým přístupem blokuje jeho přístup k evropskému transformačnímu fondu, což může v kombinaci s rychle končícím uhelným průmyslem způsobit sociální škody na několik generací,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat:
Přští války budou o vodě. Běžný ovčan má kopanou studnu tak do 12m. Pokud za hranicemi Polsko vykope ihned za hranicemi jámu 300m hlubokou, pak každá studna ve které se ztratí voda má být plně refundována. Držím pěsti aby soud ochránil poškozené s plným a časově neomezeným odškodněnm.
A rovnou můžeme začít válčit v Česku, protože díky zpackané privatizaci vodáren mají chudší městské České domácnosti dražší vodu i na střeše Evropy kde padá přirozeně čistá, než co platí za kubík bohaté domácnosti Saudské Arábie v poušti, kde ji nejnáročněji vyrábějí odsolováním nekonečné mořské.
Možná by nebylo od věci aby se na Nise stala malá nehoda a do toho velkolomu se začala rozlévat.
Každopádně ten důl a to co se kolem něho děje jsou zrůdnost. Pro Polsko, jak se říká nemá ten kousek větší cenu než to uhlí co tam je a na potřeby sousedů zvysoka kašlou, ať už se jedná o peáž z Hrádku do Žitavy, silnici I/35(332).
Možná by bylo nejlepší kdyby se činnost ukončila, jáma se zatopila a časem se volně spojila s Nisou.
Při opravdu velké povodni k tomu dojde. Podle mapy je tam místy mezi řekou a jámou břeh jen několik metrů vysoký a několik desítek metrů široký. Pokud si pamatuji ze starších novin, Poláci ho zpevnili a hlídají to, ale větru ani dešti neporučí.
Kdyby bylo území s tou peážní kolejí a silnicí na prodej, nejsnazší by asi bylo ho koupit a hranici trochu posunout na sever, taková malá Aljaška. Ale holt není.
SŽ se o odkup té tratě pokoušela několikrát co vím, stejně tak jako o peáž přes Glucholazy, pokud se tedy pamatuji dobře, Polsko to odmítá, soustavně. (Ano dala by se asi postavit trať ze Zlatých Hor do Janova, ale to by bylo do hrozného kopce z obou stran a nevyjde tomu ekonomika)
Na druhou stranu je v ČR obrovský problém s neefektivitou. Vemte si třeba že se plánuje plavební stupeň v Přelouči a vznikne plavební kanál poměrně slušných rozměrů a bude tam komora se spádem kolem osmi metrů ŘVC, jak to tak vypadá, není ve spojení s majitelem elektrárny na jezu aby se domluvili na výstavbě nové na kanále, se spádem možná více než dvojnásobným (současná má myslím 3.5m) a tedy mnohem vyšší produkcí. Při rekonstrukci mostů na Hořínském kanále zase nezvětšili světlou šířku kanálu čímž by zvedli jak dopravní tak průtočnou kapacitu. Kanál samotný má šířku cca 30m mosty ale ke dvaceti, to redukuje možný průtok a tím i výkonnost možné elektrárny. Stejně tak se neudělá plavební kanál na Labi u Března, nebo nad Děčínem atd. Stejně tak se kašle na zkapacitnění jiné infrastruktury, to jak elektrické, tak dopravní skoro to vypadá že je tu něčí eminentní zájem nebýt tak úplně součástí EU a jet si tu jakýsi low labour cost skanzen s exekucemi.
Tady je obrovský problém s tím jak se stavíme pořád k EU, tedy tak nějak jako bychom v ní ani být nechtěli. Nehledáme jak se do ní vice zapojit, jak s ní více mluvit, ve společnosti převládá pomalu názor, nebo je minimálně hlasitý, že přináší více problém než řeší. Přitom i díky poloze, pokud by ČR nedělala krávu by tu situace mohla být zcela jiná. Ať už se energetiky, nebo dopravy, tak i průmyslu týče. Všechno tu řešíme s myšlením minulého režimu a připravujeme se na minulé války.
Myslím, že spodní vody je už teď více než běžná Nisa. Stačí pár pump navíc... To je ta voda co ve studních chybí. No je to nepořádek.
Jaka bude situace po zdrazeni emisnich povolenek? Zatim doluji naplno!!! Bez uhli jsou asi vedle...
Jinak jsem se díval na mapu a oni si nasypali kopeček cca 350 mnm.
Pokud vydolují -350 m jak píší, bude to jednak -50mnm a vzniká spád 500-600 m . Nechtějí PVE?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se