Modernizační fond má 9 programů, intenzita podpory se dosud řeší

Počátkem roku 2021 by měly být vyhlášeny první výzvy v Modernizačním fondu, který cílí na snížení emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. První termíny pro podání žádostí budou na podzim. V další dekádě do fondu z prodeje emisních povolenek půjde, podle jejich ceny, asi 120 miliard korun. Na dnešním webináři to řekl vedoucí oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Fond stanovila loni přijatá novela o podmínkách obchodování s emisními povolenkami. Čítá devět programů.

„Předpokládáme, že na podzim budeme na vládu předkládat obecnou programovou dokumentaci,“ uvedl Tůma.

Zahrne informace o nastavení, způsobilých subjektech a další pravidla ohledně výzev a poskytování podpory. Podle Tůmy se na programech shodli členové Výboru pro modernizační fond. Poradní orgán MŽP tvoří zástupci MŽP, Státního fondu životního prostředí, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí. Tůma dodal, že řada věcí, včetně intenzity podpory v programech, dosud není jasná.

K rozdělení peněz řekl, že maximálně 30 procent fondu půjde na neprioritní investice – tedy zařízení, která i po realizaci projektu počítají se spalováním fosilních paliv, třeba zemního plynu. Z novely zákona pak podle Tůmy vyplývá, že část povolenek, které měly být původně určeny pro bezplatnou alokaci výrobcům elektřiny v systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), je třeba přednostně nabídnout právě těmto subjektům. „Tak aby oni mohli implementovat svoje projekty. Pokud tak neučiní, nebo pokud předloží výrobci elektřiny méně projektů, než kolik činí přednostně určený objem pro tento sektor, tak samozřejmě tyto prostředky budou nabídnuty všem způsobilým žadatelům,“ dodal Tůma. Přednostní přístup by výrobci elektřiny měli mít k 65 až 70 procentům peněz fondu.

První z programů je modernizace soustav zásobování tepelnou energií. „Je to oblast teplárenství, která se nyní potýká s vysokou cenou povolenky. Je třeba stimulovat investice do tohoto sektoru, tak aby subjekty, které obchodují v teplárenství, měly přístup k investicím, které jim pomůžou k nízkouhlíkové transformaci,“ popsal Tůma. Podpoří hlavně rekonstrukci a náhradu zdrojů, nikoliv stavbu nových. Čistším palivem může být podle Tůmy zemní plyn či komunální odpad. Nelze podpořit projekt, který prodlouží životnost zařízení na spalování fosilních paliv. Fond však může přispět na rekonstrukci sítí zásobování tepla.

Dále jde o podporu nespalovacích, obnovitelných zdrojů elektřiny. Projekty s technologií akumulace pak budou podle Tůmy zvýhodněny při hodnocení projektu. Výběr bude skrze soutěžní nabídkové řízení. „Klíčovým parametrem pro výběr projektů bude nákladová efektivnost a fakt, jestli je projekt realizován na území uhelného regionu v ČR,“ dodal Tůma.

Další program cílí na zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v systému EU ETS. Půjde například o elektrifikaci výroby či využití odpadního tepla z energeticky nároční výroby či vodíkové aplikace. Čtvrtý, obdobný program cílí na sektor mimo EU ETS.

Pátý bod nastoupí po vyčerpání operačních programů a pomůže rozvoji infrastruktury pro alternativní dopravu. Fond dále cílí i na zateplování a energetické hospodářství ve veřejných budovách či komunitní energetiku. Poslední program je pro modernizaci veřejného osvětlení s pomocí instalace inteligentních prvků.

Fond bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU, vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021-2030.