Východní Evropa v přístupu k životnímu prostředí zaostává za západem

Státy v západní části Evropského hospodářského prostoru jsou světovými lídry v oblasti udržitelnosti, eko-inovací a užívání obnovitelných zdrojů. Žebříček, vydávaný každé dva roky, sestavil tým environmentálního práva a politik z amerických univerzit Yale a Columbia, přičemž zohledňuje 24 ukazatelů včetně kvality životního prostředí či množství skleníkových plynů ve vztahu k ekonomické aktivitě.

Univerzity měřily „environmentální výkon“ celkem 180 zemí. Po Švýcarsku, které obsadilo první místo, následují na prvních patnácti pozicích další západoevropské státy. Mezi státy EU ve střední a východní Evropě se nejlépe umístilo Slovensko – na celkově 28. místě, nejhůře Polsko na místě padesátém. Výrazně si statisticky pohoršilo Lotyšsko, které spadlo na 37. místo. Česko skončilo na 33. pozici.

Zohlednění současného stavu i lokálních politik

Index hodnotí také například faktory týkající se kvality vody, znečištění ovzduší (tzn. jak znečištění lokální, tak i emise CO2), hospodaření s dusíkem či udržitelnost zemědělských a rybářských aktivit. Státy, které se v žebříčku umístily nejvýše, mají zakotveny dlouhodobé závazky týkající se dekarbonizace, ochrany veřejného zdraví a přírodních zdrojů.

„Obecně lze shrnout, že východní Evropa zaostává v obnovitelném rozvoji za Evropou západní. Problematické jsou zde především oblasti kvality ovzduší a dekarbonizace.“ Zachary Wendling z Centra pro environmentální právo a politiku Yale

Globální hrozbou je především znečištění ovzduší

Spojené státy obsadily letos 27. příčku. V eko-inovacích si vedou progresivně, zemi ale snižuje celkové hodnocení velká míra odlesňování a emise skleníkových plynů. Nejhůře v celkovém pořadí skončily země jako Nepál, Indie, Demokratická republika Kongo či Bangladéš a na posledním místě africké Burundi. Z Evropy se na nejspodnějších místech žebříčku umístila Bosna a Hercegovina a Moldávie.

Dle studie zůstává největší celosvětovou environmentální hrozbou právě kvalita a znečišťování ovzduší. I přes větší zájem o tuto problematiku na mezinárodní úrovni zůstávají globálně stanovené cíle ke zlepšení stavu klimatu a ovzduší mimo reálné možnosti splnitelnosti. Západní státy Evropy by dle vědců z Yaleské univerzity měly dále jít příkladem. V Evropské unii klesly emise o 23 % ve srovnání s rokem 1990, přičemž hospodářství vzrostlo za toto období o 53 %.

Jak si v žebříčku vedlo Česko a v kterých oblastech se mu nedaří si můžete prohlédnout zde.