Baterie Tesly v Jižní Austrálii roste podle plánu, v provozu je již z poloviny (video)
Výstavba bateriového úložiště, které Tesla buduje v Jižní Austrálii, pokračuje podle plánu a po dvou měsících je zařízení již z poloviny v provozu. Cestu k výstavbě největšího bateriového úložiště na světě otevřela nabídka Tesly, že pokud projekt nedokončí do 100 dnů, vybuduje úložiště zcela zdarma.
Instalace velkokapacitního bateriového úložiště má síti Jižní Austrálie, státu s největší závislostí na větrných elektrárnách na kontinentu, pomoci v období odběrových špiček, které často nastávají při nízké výrobě ve větrných a fotovoltaických elektrárnách.
Dokončení bateriového úložiště je plánováno na letošní prosinec, v současné době systém funguje s výkonem 50 MW, tedy na polovinu ze svého plánovaného maxima 100 MW po dokončení. Podle Muska je projekt příkladem cesty, jak nahradit fosilní zdroje obnovitelnými.
„Tesla byla vybrána z více než 90 konkrečních nabídek na vybudování akumulačního prvku Powerpack System o výkonu 100 MW a kapacitě 129 MWh k větrné farmě Hornsdale globálního dodavatele obnovitelné energie Neoen ležící blízko Jamestownu v Jižní Austrálii. Dohoda o propojení byla schválena AEMO (australský operátor energetického trhu, pozn. red.) a byla podepsána toto odpoledne společností Electranet (provozovatel přenosové sítě v Jižní Austrálii, pozn. red.) Tesla a Neoen nyní mají 100 dní na dokončení projektu největšího lithium-iontového bateriového úložiště na světě,“ cituje portál teslarati.com tiskovou zprávu společnosti Tesla k zahájení projektu.
Twitter branou pro bateriové úložiště na jihu Austrálie
Vše začalo článkem s vyjádřením viceprezidenta Tesly Lyndona Rivea, který se 9. března objevil v australském deníku Financial Review, kde zmínil možnost vyřešit problémy Jižní Austrálie za pomoci instalace 100-300 MWh v bateriích Powerpack s tím, že do 100 dní od podepsání kontraktu je Tesla schopna akumulátory nainstalovat a uvést do provozu.
Toto vyjádření následně rozpoutalo diskuzi na sociálních sítích, kde Elon Musk přidal odvážné tvrzení, že pokud Tesla nenainstaluje systém do 100 dnů od podepsání kontraktu, bude tato dodávka kompletně zdarma. Kromě Tesly poté projevilo zájem o dodávku baterií o podobných parametrech na 90 dalších společností z desítky zemí.
Zakázku na výstavbu největší lithium-iontové baterie na světě však nakonec získala společnost Tesla. Společnost sice plánované náklady na projekt nezveřejnila, nicméně uvedla, že pokud nedokázala úložiště včas dokončit, stálo by ji to minimálně 50 milionů dolarů.
Úvodní fotografie: Vizualizace bateriového úložiště, které Tesla buduje v Jižní Austrálii. Zdroj: Tesla
Mohlo by vás zajímat:
Jen takový technický detail. Toho 29. září to bylo slavnostní podepsání smlouvy a bylo to pojato jako "Tesla mecheche". A tam, po slavnostním podpisu smlouvy mezi Teslou a vládou Jižní Austrálie udělal Musk tu kulišárnu, když řekl, že polovina už je hotová a tímto ji spouští. Takže to s časovým limitem do 1.12. vypadá na pohodu.
Na poměry elektroenergetiky je tohle šokující rychlost. Dneska jsou limitem produkční kapacity baterií, ale to bude za pár let fuč. Pak už to bude jako tsunami, kdekoliv začnou baterie dávat ekonomický smysl a jejich budování nebude politicky/legislativně blokováno to udělá "PUF" a najednou tam budou.
Aha takže Musk vlastně kecal. Od teď ma 100 dní ale uz má půlku na místě, takže nemusi chvátat. Je pěkný že stavěl bez platný smlouvy a možná i povolení úřadu.
Stavět si můžete cokoliv i bez platné smlouvy a na své riziko, jak je to tam s úřady nevím, ale možná to tam není byrokratická pakárna jako u nás kde pomalu potřebujete na koz chlívek víc razítek než na jaderku, nebo minimálně stejně. Hlavně je to anglosaský svět který je vůči těmto věcem nastavený úplně jinak.
Úředník se nemá pídit po tom co s tím čím budete dělat a podobně a kafrat do toho jak co atd. ten se má podívat jestli stavba splňuje náležitosti a vydat neprodleně razítko/vyzvat k do/přepracování. Ne jako u nás de si vymýšlí pomalu od koho smíte či nesmíte brát tašky na střechu.
Takže jestli tam Musk podal žádost, přičemž se možná jedná o stavbu dočasnou, úředník má jenom zkontrolovat náležitosti, nic víc, jestli na tom Musk prodělá kalhoty jej totálně, ne jen nemusí, ale nemá co zajímat
Ono je to tak, že ta baterka je součástí větrné farmy, takže s největší pravděpodobností se povolení svezla s ní. A taky je třeba si uvědomit ten detail, že je hotová ta část, kterou si objednal Neoen, investor do větrné farmy, aby jim vyhlazovala produkci a prodávala regulační služby. Vláda JA si objednala jen část té kapacity jako špičkový zdroj do horkých letních večerů, na start ze tmy a na zvyšování odolnosti sítě.
BTW. Fakt by mě zajímalo jaké papíry to musí mít vyřízené. Smlouva o připojení se sveze s větrnou farmou, EIA to mít nemusí a stavební povolení taky asi nebude žádná hrůza.
Až se navýší produkční kapacity, začnou být zásadním limitem vstupní suroviny. Lithia se dá relativně rychle začít těžit poměrně hodně. Ovšem třeba Kobalt bude obrovský problém, jak si už začaly uvědomovat i některé automobilky. Jeho cena letí do nebes, těží se hlavně v úžasné Demokratické republice Kongo a celkově je získání jeho většího množství obrovský problém.
Pokud bude kobalt takový problém, tak se velmi rychle začnou dívat po něčem čím jej nahradí, z toho bych strach neměl.
Samozřejmě nemám strach, že už dávno hledají. Otázka je, jestli a kdy najdou a co najdou. Ona to zase taková legrace není.
Pro stacinární aplikace jsou pořád v záloze ověřené chemismy LiFePO a LTO. To, že mají o kus horší energetickou hustotu nehraje až takovou roli.
Ano, souhlasím, není to problém pro stacionární aplikace, ale pro ty mobilní, kde zatím za NMC moc žádná rozumná náhrada není nebo já o ní nevím.
Na a samozřejmě, kdo ukládá svou energii do LTO (lehkého topného oleje), tak se také nedostatku surovin bát nemusí :-).
Myslím že to může snadno vyřešit mírně rozdílná cena, při výkonech o kterých se bavíme pro stacionární aplikace (tam bude asi třeba rychle něco dělat) může rozdíl 10% být dost na to aby se zvolil jiný chemismus.
V letecké přepravě je to nepoužitelné, to spíš budou nějaké XZY-Air baterie, když už by měly být.
-V EV se bude asi tlačit na co nejlepší poměr hmotnost/kapacita.
-Dráha, je možné že bateriové traťové lokomotivy nikdy nepřijdou, ale zde nevadí ani nižší energetická hustota. (lze vozit bez problému cca 50t akumulátorů na "tendru", tedy asi 5MWh) Nebo se nasadí vodík.
-U lodí je to ještě menší problém, spíš je ale problém v délce tras. Spíš bych viděl jako reálné kdyby se našel způsob jak dělat velké moderní plachetnice, což by ušetřilo energie.
-Stacionární aplikace se spokojí v podstatě s jakoukoliv energetickou hustotou, ale mnohem více bude hrát roli cena a životnost baterií.
LTO je anglická zkratka pro Lithium-Titanate batteries.
No ano ale kapacity budou vybudovány hlavně pro lithiové články. Je možné, že ty budou drahé kvůli surovinám a ostatní budou drahé kvůli nízké výrobě.
Pane C, když už ze mě chcete dělat blbce, čímž ukazujete, že nerozumíte vtipu, tak si aspoň nastudujte tu zkratku pořádně, nějak Vám tam vypadlo to O.
No na internetu nikdy moc se vtipem nevíte.
Když se podíváte, tak ten oxid asi tak v 60-80% případů ani neuvádí, proč to nevím, bral jsem to z katalogu, není to ani na wikipedii. Jako lithium titanium oxide to uvádí jen asi jedni a to navíc v závorce. Ona je to totiž jakási poněkud složitější látka - Li4Ti5O12 takže to asi schválně neuvádějí s tím oxidem.
Tedy to se týká toho co je v baterii, samotný má vzorech Li2TiO3. Ale nedivil bych se kdyby to bylo označení pro více podobných látek. Jména chemikálií v angličtině jsou někdy zvláštní.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se