ČEZ v Tušimicích instaluje velkokapacitní bateriový systém, pilotní provoz má zahájit již letos

4MW, takové plivátko

Na to jsou u nás nejvhodnější přečerpávací elektrárny.

Tohle má oficiálně sloužit jako pokusné zařízení na regulaci síťové frekvence, ale reálně to samozřejmě bude nejužitečnější jako záloha pro to obří počítačové středisko.

Otázka ovšem zněla, jaká bude kapacita úložiště. Takže pokud už přišla řeč na souvislosti, je spíš záhadou to Vaše pojednání o výkonu.

To bude záležet na celkové instalované kapacitě. Pokud bychom čistě hypoteticky celý současný výkon převedli do OZE, budou nutné i systémy pro dlouhodobé skladování.

S portofoliem zdrojů mimochodem souvisí i jeden technický problém, s kterým se zřejmě setkal každý, kdo někdy projektoval ochrany/jištění za střídači, UPS ap. Tyto zdroje nejsou obvykle schopné dát dostatečný zkratový výkon pro systém jištění/chránění tak, aby mohl mít plnou selektivitu. Kdysi jsme řešili jednu středně velkou FVE a hodně jsme se s tím potýkali. Na úrovni celé PS (pokud by v ní výrazně převážil tento typ zdrojů) to může být celkem tvrdý oříšek.

Proč potom tedy v roce 2010 až 2015 odmítla ČEZ distribuce připojit fotovoltaické zdroje v okrese Karviná a Frýdek Místek s odůvodněním že je překročena zkratová odolnost rozvody v Albrechticích? Pokud podle vás tyto zdroje neposkytují zkratový výkon, potom by nezvyšovali nároky na zkratovou odolnost rozvoden a distributor by jejich připojení neodmítal.

Rotující generátory nic takového nepotřebují a síť díky akumulátorům nepotřebuje rotující generátory.

Setrvačné energie v klasickém synchronním generátoru je strašně málo, protože tu energii lze využít jen ve velmi malém rozsahu otáček. Technické řešení s rotačním generátorem který je připojen přes střídač dokáže využít více setrvačné energie až skoro do zastavení generátoru, ale bohužel dle ČEZké legislativy se tomuto řešení funkce stabilizace sítě nepříznivá (dle PPDS se to bere jako asynchronní zdroj) i když ji má povinně předepsanou a poskytuje ti ve větším rozsahu než klasické synchronní generátory.

Pane rádoby energetiku tak to ste asi zatim nepochopil základní premisu že změna otáček u synchronního generátoru je při běžným provozu nežádoucí - proto jsou to synchronní stroje protože se točí s frekvencí sítě a frekvenci chcete držet co nejvíc stabilní (ideálně co nejblíž 50/60 Hz). Takže vlastně ten malej rozsah otáček chcete mít co nejmenší :) A právě proti změně frekvence v síti při spínání/vypínání spotřebičů/zdrojů působěj za základě fyzikálních principů (=setrvačnost) v první řadě rotující hmoty (to nejsou jenem rotory synchronních generátorů ale i s nimi mechanicky propojený turbíny který mívaj slušnou hmotnost) a pak samozřejmě automatická regulace frekvence.

Jenže ono kolísání frekvence je dáno tím že rotující masa kolísat může, polovodičový oscilátor neuhne ani o chlup, takže klesne jiná veličina, nebo poroste proud nade všechny meze a pak adié výkonové tranzistory. Jestliže čip měniče je buzen nějakým hodinovým signálem třeba o 100kHz, který je už někde odvozen z něčeho co má krystal na úrovní 10MHz +-1%, tak to moc uhýbat na 50Hz nebude.

V první řadě se nechci hádat jestli je lepší synchronní generátor nebo měnič protože si myslim že svoje místo maj v soustavě oba. Jenom sem chtěl uvést na pravou míru nesmyslný tvrzení a srovnání rádoby energetika.

A to malý kolísání frekvence v síti (o tisíciny až setiny Hz) vůbec ničemu nevadí a je úplně v pořádku protože právě tahle změna dává automatický regulaci (případně dispečerům PPS) signál jestli je potřeba u výroby (nebo u spotřeby s DSR) trochu přidat nebo ubrat.