Indie zprovoznila první bateriové úložiště energie pro podporu elektrizační sítě
Indie zprovoznila první li-ion bateriové úložiště pro podporu elektrizační sítě, které je označováno jako projekt „strategického významu“ pro celý indický energetický sektor.
Úložiště o výkonu 10 MW a s kapacitou 10 MWh je technologie od společnosti Fluence, ve které mají stejný podíl společnosti AES a Siemens. Úložiště je umístěno v Dillí u rozvodné stanice, jejímž vlastníkem je Tata Power Distribution. Úložiště je provozováno a vlastněno společnostmi AES a Mitsubishi.
„Toto první úložiště pomůže řešit naše hlavní výzvy v oblasti změn zatížení, flexibility, regulace frekvence a spolehlivosti sítě,“ uvedl Sanjay Banga z Tata Power Distribution.
Bateriový projekt je prvním krokem k rozvoji úložišť energie v zemi, která míří na instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie (OZE) na úrovni 225 GW v roce 2022. V červnu 2018 byl v Indii instalovaný výkon OZE 71 GW. První úložiště má tedy za cíl demonstrovat, jak mohou úložiště pomoci s integrací OZE, poskytnout potřebnou flexibilitu v síti a snížit potřebu instalovaného výkonu špičkových zdrojů.
V roce 2027 bude Indie pravděpodobně potřebovat až 46 GW špičkového výkonu v rychle startujících zdrojích. Využití bateriových úložišť by tedy mohla být cesta, jak značně snížit tuto potřebu instalovaného výkonu na pokrytí špiček v síti a nahradit ho úložišti energie.
„Spolupráce Tata Power spolu s AES a Mitsubishi je jedním z největších milníků v indickém energetickém sektoru. Úložiště pro elektrizační síť připraví cestu pro podpůrné služby, udržování kvality elektřiny a efektivní integraci obnovitelných zdrojů do indické sítě,“ uvedl CEO Tata Power Praveer Sinha.
Zdroj úvodního obrázku: oilprice.com
Mohlo by vás zajímat:
Co všechno dneska není projektem strategického významu, jen když se na to tak dá sehnat veřejná podpora :)
Tak tak. A co teprve takový pojem jako "energetická bezpečnost" tam se toho taky dost vleze, dokonce i to co má na takzvanou "elektroenergetickou bezpečnost" negativní vliv. Ale když se občanům "správně" podá a zdůvodní a smlouvy utají, tak to jde.
Tak národní jaderný program se supervysokým podílem domácí práce tradičních odborníků, a předávání know-how další místní generaci, je přece jen něco podstatně jiného, než dovézt ze zahraničí 10MW sériových lithiových baterek.
Na tak obrovskou zemi (a rok 2019) je 10MWh dost málo. Kdyby to bylo 10GWh, to bych považoval za celkem slušný začátek.
Indové mají spoustu dobrých nápadů, ale jen část se dostane fáze většího rozšíření.
V oblasti využití bio paliv jsem se dostal do jednoho botanického institutu nedaleko Illahábádu - Prajág. Pěstovali tam rostlinu, které se říká utthan, na vrcholech asi 3-4 m hlouhých stvolů rostla vysoce olejnatá semena, která se v koloně, kterou sami vyvinuli, dala vyrábět bio nafta a ještě několik dalších frakcí.
Myslím, že se to neujalo. Rostliny byly dost vysoké (asi jako křídlatka) a těch semen bylo vždy vrcholu jen pár (proto utthan - nejvýše, nejvyšší). Stvoly se samozřejmě daly využít na palivo do kolony.
Další problém byl v tom, že když jsem si to našel v nějakém botanickém slovníku, tak jsem zjistil, že semena obsahují dost hodně ricinu. Olejnatost byla ale vysoká, jestli si to pamatuji dobře tak 35-40%.
Latinsky Jatropha curcas.
Všechna ta slavná úložiště mají smysl pouze pro jejich dodavatele. Přečerpávačka Dlouhé Stráně stála 10 mld. Kč a je schopna "uložit" 3 250 MWh a to dvakrát denně... se špičkovým výkonem 2 * 325 MW.
Ta legrace v článku stojí 10 mil. euro tedy 265 mil. Kč a životnost nebude vyšší jak 12 let.
Zbytek si čtenář dopočte za dom. úkol...
Nebo pro majitele FVE, nebo pro vyrovnávání výkyvů v řádu desetin sekundy. A o tom že část ceny Dlouhých Strání požrala inflace se z nějakého důvodu nešíříte, pročpak?
Máte Carlosi pravdu, sám mám u FTVE úložiště 6 baterek po 6,6 kWh a jsem schopen z toho vytáhnout až 12 kW výkon.
Je to však jenom moje klukovská radost, tedy s ekonomikou to nemá co do činění.
stálo to s 14,5 kWp FTV elektrárnou dohromady asi 1,7mil. Kč a veškerou elektřinu sám spotřebuji - nic neteče ven. Od dodavatele České teplo mám průměrnou cenu elektřiny cca 2,5 Kč/kWh včetně DPH no a z té mé radosti to vychází na kouzelných 6,5 Kč...
Je to fakt jen radost tedy smysl ekonomický to nemá...
Já tím řeším výpadky proudu a ten je u nás v horách 2 - 3 krát za zimu.
Hezkou neděli
Za tento prispevek autorovi tleskam a smekam pred nim az na zem...
Tak tohle určitě ekonomický smysl nemá, to máte pravdu.
Ale dost záleží na tom, kdy jste to pořizoval.
Já mám 5,5kWp s wattroutrem a tepelným čerpadlem a akumulací, sakum prdum téměř svépomocí za 250 tisíc (Kč), v provozu už 4 roky a na úsporách už je to z půlky zaplacené.
Jinak co se týče struktury energetiky, tak priorita je nahradit uhlí. A to se jádrem na 100% nikdy nedá udělat, takže zbytek musí jít z OZE. Jde jen o to, jaké kombinace elektráren se prosadí na zimní výrobu.
Ideální řešení na to zatím není, ale P2G technologie jsou přece jen nejslibnější, pokud tedy letní přebytky nepůjde nijak účelně využít:
https://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/
A ještě jedna glosa včera dle energostatu byla výroba OZE v SRN cca 200 mil. kWh a z uhlí + jádro přes 750 mil. kWh. Tak nevím z čeho by se a kam ukládalo, když se to stejně musí vyrobit tzv klasikou...
Celá ta enegiewende je podvod na německé občany, ale až jim to dojde to bude možná pozdě...
OZE samotné podvod nejsou, tím je spíš moc rychlé odstavení jejich jaderek (u nás by se naopak jejich životnost 5x prodlužovala...) a absence CO2 neutrální náhrady hlavně pro zimní spotřebu.
Zatím svižně odstavujou https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nemecko-uzavira-dalsi-jadernou-elektrarnu-posledni-dvou-blocich/ a nahrazujou to uhlím. Což je to nejhorší, co mohli udělat. Ale oni na to jistě přijdou taky a všechny jak doufám neodstaví.
Problém u náhrady pomocí klasických modelů OZE (slunce voda vítr) je totiž hlavně ta zimní spotřeba, protože FVE v zimě téměř nefungují. Bez rozvinutých akumulačních technologií typu P2G, jak jsem uvedl výše, to nepůjde.
Jeden parádní technický bonbónek z Číny. Na Silvestra 2018 zprovoznila Čína 3.293 km !! dlouhé vedení UHV DC o napětí - 1.110 KV !! o přenosové kapacitě výkonu - 12 GW !! Jak napětí, tak délka, tak přenášený výkon jsou světové rekordy. Vedení z Changji do Guoquan může přenést ze západní Číny na východ až 66 TWh elektřiny za rok, což se rovná prakticky roční spotřebě elektřiny v ČR. Dalším bonbonkem je transformátor pro toto vedení dodaný firmami Siemens/ABB , hmotnost - 823 tun a délka - 32 metrů. Doba stavby této "superlinky" byla necelé 3 roky ! = výborný čas na vedení o délce Paříž - Moskva. Cena - 6,24 mld.USD. Další rekord - některé stožáry tohoto vedení mají výšku - 380 metrů = více jak Eiffelovka = světový rekord. Blahopřání do Číny k dalšímu posunutí světové technické laťky.
Porucha takového prvku by v přenosové soustavě nadělala pěkný bengál. Číňani asi na odolnost proti jednoduché poruše (odběratel nesmí být takovou poruchou obtěžován, známé "kritérium N-1") zatím příliš nehledí, ale to s časem jistě přijde, jak jim poroste pohodlí a kvalita života a oni si na to zvyknou.
Při loňské výrobě elektřiny v Číně - 7.000 TWh je 66 TWh jen asi 0,9 % z celku. I úplné selhání tohoto jednoho velkého - "nosiče" - by tedy nějaký "národní karambol" nepřineslo. USA byly první zemí světa ve výrobě elektřiny 1884-2010 = 126 let v kuse. Už nejsou.
380 m vysoké stožáry, to musí být nádhera v dané krajině...
Asi jako přes 200 m vysoké větrníky na severu Německa. Ovšem stožáry el. vedení se netočí jako větrník, ani nevydávají silný zvuk. Radši bych měl za zahrádkou ten stožár, jak větrník 10 MW a výšce 250 m.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se