Členské státy EU odmítly centralizovaný model plánování sítí. Větrný sektor protestuje

Zástupci evropského větrného průmyslu hlasitě kritizují výsledek pátečního jednání Rady EU pro energetiku. Vadí jim, že ministři členských států značně  „okleštili” Komisí navrhovaný balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy. Členské státy prozatím odmítly některé nástroje, které mají plánování rozvoje sítí centralizovat na evropské úrovni. Legislativa nyní míří z Rady do Evropského parlamentu, který musí schválit vlastní pozici. Finální podobu balíčku poté určí vyjednávání mezi oběma institucemi.

Předmětem sporu je balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy, který Komise představila loni v prosinci. Jeho cílem je urychlit plánování, povolování i samotnou výstavbu sítí tak, aby Unie dokázala efektivně připojovat nové zdroje energie a posilovat přeshraniční propojení. Klíčem k tomu má být urychlení povolovacích procesů a také značná míra centralizace plánování v rukou Komise.

Členské státy však namísto tzv. „centrálního scénáře” navrhují sdílený model, ve kterém by si národní vlády ponechaly nad plánováním rozvoje klíčových koridorů větší míru kontroly. Dle prohlášení Rady má výsledný scénář rozvoje sítí „plně zohledňovat národní energetické a klimatické plány, regionální specifika i rozdíly v cenách energií.”

Do opozice vůči členským státům se staví zástupci větrného průmyslu, sdruženi v nejvlivnější bruselské asociaci WindEurope. Varují, že takovýto přístup posílí právě ten systémový problém, který si připravovaný balíček klade za cíl vyřešit, čili fragmentaci v plánování rozvoje evropských sítí. Dle zástupců průmyslu dnes více než 500 GW větrných projektů čeká na povolení k připojení do elektrizační soustavy, což je potřeba efektivně řešit. Asociace tak tlačí na členy Evropského parlamentu, aby se proti Radou oslabenému návrhu ohradili a prosadili původní, centralizovanější model.

Rychlejší povolování, více investic

Balíček má u projektů síťové infrastruktury sjednotit roztříštěné národní povolovací procesy v rámci jednoho digitálního systému. Zástupci průmyslu chtějí také prosadit závazná pravidla automatického souhlasu, která Komise navrhovala. Pokud úřady členských států v dané lhůtě nerozhodnou, měly by být některé povolovací kroky považovány za schválené. Tento návrh prozatím členské státy odmítly.

Dánsko, Nizozemsko nebo Polsko přitom s Komisí souhlasily, proti se však postavila Francie a Německo, dle kterých by tímto Brusel až příliš zasahoval do pravomocí členských států. Rada se nakonec rozhodla navrhnout automatický souhlas jako dobrovolný.

Ministři oslabení návrhu promítli také do finanční části balíčku. Evropská komise navrhovala, aby se 25 % příjmů provozovatelů soustav z přetížených propojení (congestion revenue) povinně vyčleňovalo na přeshraniční síťové projekty evropského významu. Rada ale mechanismus zmírnila: od roku 2028 má být pro tyto účely vyhrazeno jen 10 % těchto prostředků, přičemž podíl má postupně růst až na 25 % v roce 2031. Pokud peníze zůstanou nevyužité, mají se po osmi letech vrátit národním provozovatelům a část z nich může být použita i na širší spektrum projektů.