Domů
Akumulace energie
Navigant Research: Cena li-ion baterií bude nadále klesat pomalejším tempem

Navigant Research: Cena li-ion baterií bude nadále klesat pomalejším tempem

Podle analýzy od společnosti Navigant Research by cena za kWh lithium iontových baterií mohla být 76 dolarů (zhruba 1 700 korun) v roce 2030. Cena v roce 2019 se pohybuje okolo 139 dolarů (zhruba 3 130 korun) za kWh.

„V roce 2019 se ceny snižovaly mnohem pomalejším tempem, než bylo očekáváno po roce 2018,“ uvedl Alex Eller, vedoucí výzkumný analytik.

„Celkově jsou naše dlouhodobé předpovědi pro snižování cen li-ion baterií více konzervativní než předpovědi ostatních společností. My ale věříme, že stále existuje riziko pomalejšího snižování cen, než bylo očekáváno kvůli nedostatku hotových baterií na finálních trzích nebo nedostatku klíčových materiálů.“

V březnu roku 2019 uvedla společnost BloombergNEF analýzu, ve které byla předpovídaná cena v roce 2030 za kWh li-ion baterie 62 dolarů (zhruba 1400 korun). Pokud instalované množství baterií bude větší, než je očekáváno, způsobí to další tlak na snižování cen.

Integrace obnovitelných zdrojů bude vyžadovat obrovské množství úložišť energie

Společnost Navigant modelovala ceny pro bateriová úložiště energie pro přenosovou soustavu od výkonu 10 MW s kapacitou 5 MWh až po úložiště s výkonem 10 MW a kapacitou 40 MWh.

„Pro úložiště 10MW/40MWh se průměrná cena v roce 2019 pohybuje okolo 15,8 milionů dolarů. Předpoklad je, že cena v roce 2028 bude za stejné úložiště 9,8 milionů dolarů,“ uvedla společnost Navigant.

Společnost IDTechX vydala studii „Baterie pro stacionární úložiště energie 2019-2029“, která se zaměřuje na země vedoucí v současné době trh s bateriovými úložišti a predikuje trhy, které budou lídry v horizontu 10 let.

Podle IDTechX byla v roce 2018 vystavěna bateriová úložiště s kapacitou 6,2 GWh. Rok 2018 byl tak nazván „pozoruhodným rokem“ pro tuto technologii. Lídrem ve výstavbě stacionárních bateriových úložišť je již po několik let USA, a to zejména díky politickým nástrojům.

Čína i Jižní Korea vystavěly v roce 2018 úložiště s kapacitou převyšující 1 GWh. S takovýmto velkým rozvojem byly samozřejmě spojené i problémy. Kvůli vysoké poptávce v Jižní Koreji výrobci zanedbali kvalitu a několik desítek veřejných bateriových systémů vzplanulo.

Zdroj úvodního obrázku: insideclimatenews.com

Komentáře

(17)

Petr

6. červenec 2019, 11:57

Baterie budou ještě minimálně další desetiletí velmi problematické, a pro země jako Česko je lepší se umět obejít co nejvíce bez nich, kromě nejefektivnějších využití jako autobusy uvnitř měst s malou baterií nabíjenou na konečných. Nejen, že to mnoha uspěchaným lemplům maximalizujícím prodeje bez ohledu na kvalitu hoří, ale hlavně s masovým nástupem začne být čím dál větším problémem přístup k surovině stejně jako u ropy.

Nejšílenější dnes v tomto oboru dobrosery tlačená blbost je dávat milionářům státní dotace na nákup luxusních osobních elektroaut.

Martin Pácalt

6. červenec 2019, 17:09

Rozhodně je lepší udělat denní akumulaci v přečerpávací vodní elektrárně vytvořené zčásti na již dávno devastované půdě a podpořit místní strojírenský průmysl než podporovat poptávkou po stacionárních bateriích tlak na těžbu surovin, které mohou být v budoucnu "úzkoprofilový profil".

Jan Veselý

6. červenec 2019, 19:23

Fór je v tom, že dnes už je bateriová akumulace oproti PVE asi o polovinu levnější na výstavbu, jde stavět fakt rychle, má vyšší účinnost, nemá geografická omezení a může se naškálovat přesně podle potřeby lokality. A cena jde dále dolů.

Jaké suroviny považujete za "úzký profil"?

Jan Veselý

6. červenec 2019, 20:41

Pardon, oprava: bude o polovinu levnější než se nějaká PVE naprojektuje a vybuduje. A samozřejmě, bateriová akumulace má nesrovnatelně lepší provozní charakteristiky.

Martin Hajek

6. červenec 2019, 21:54

Tak ono ani s těžbou lithia to nejde zdaleka tak hladce, jak se dříve myslelo, například v Čile, což je země s jedněmi z největších globálních zásob se vůbec nedaří nové velké projekty těžby rozjet. Ale klíčový prvek je samozřejmě kobalt, jeho těžbu je v podstatě nemožné významně zvýšit a již dnes je výrazně úzkým profilem. Největší těžba je v demokratické republice Kongo, kde z dětské práce profitují otrokáři. No a pak se někteří tváří, jak jsou to skvělé nové technologie. Jak se získávají vstupní suroviny, o tom se raději taktně mlčí.

Petr Nejedlý

7. červenec 2019, 10:40

Předesílám, že je to mimo téma tohoto článku, nicméně když už vás zde vidím v diskuzi, vrátil bych se k článku https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-dansko-maji-byt-roku-2050-uhlikove-neutralni/

a opakovaně bych vás požádal o odkaz na "nejmodernější typy off-shore" VtE, které mají "v reálném provozu naměřený koeficient využití okolo 60% (na top lokalitách až k 70%)". Děkuji

Jan Veselý

7. červenec 2019, 20:25

ad Hájek) Něco mi říká, že lithia je asi dost. A kdyby ne, průmysl s obratem v řádu stovek miliard USD/rok má v záloze Na-ion a Mg-ion články, tam je "jen" třeba dořešit technické problémy a masovou produkci, pokud bude vůle, bude i cesta.

Kobalt není problém, kobalt má problém. S kobaltem je to jak s ropou, ale v případě ropy se ty prasárny dějí v opravdu grandiózním měřítku.

Jan Veselý

7. červenec 2019, 20:34

ad Nejedlý) Haliade X. Výrobce deklaruje 63% v "typické německé offshore lokalitě", Dánové mají ve "svém" Severním moři ještě lepší podmínky. Obdobné turbíny aktuálně uvádějí na trh i Siemens, MHI Vestas a Nordex.

Milan Vaněček

7. červenec 2019, 22:48

Pane Nejedlý na to by Vám mělo stačit (jako mě) 10 minut Googlování. Doporučuji třeba GE 12 MW větrnou turbinu. Jinak dlouhodobá (třeba získaná za celou dobu 25 let životnosti VtE) též lehce najdete (ty samozřejmě neměli ještě takové výkonné turbiny) a jsou opravdu vynikající, i když “jen” těsně pod 50%.

Googlujte, googlujte.

Emil

7. červenec 2019, 23:07

Pane Vaněčku, spíš Vy čtěte, čtěte příspěvky, na které reagujete. Pak byste těžko přehlédl "v reálném provozu naměřený koeficient využití". Prototyp turbíny, na kterou odkazujete, totiž ještě ani nestojí, takže u ní dost těžko byl v reálném provozu naměřen nějaký koeficient využití.

Petr Nejedlý

8. červenec 2019, 00:16

Veselý/Vaněček. Původně jsem se domníval, že si právě ušetřím čas googlování...

Zejména panu Vaněčkovi bych chtěl sdělit, že googluji a že pro nás inženýry formulace "v reálném provozu naměřený koeficient využití okolo 60% (na top lokalitách až k 70%)" jaksi znamená, že už je někde zařízení provozováno natolik dlouho, aby mohl být tento závěr deklarován. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že technici pohybující se v praxi jsou na tato sdělení až mírně přecitlivělí :-).

Jinak o vývoji 12 MW jednotek jsem slyšel, nicméně podle tohoto zdroje bude prototyp teprve instalován "later this summer at Maasvlakte-Rotterdam in the Netherlands" (https://renews.biz/53665/ge-ships-haliade-x-towers/)...

Nicméně je už po půlnoci a abychom se dobrali k závěru: připravuje se prototyp, který má docílit Kv=63%, takže při masovém nasazení v rozsahu 10GW by potenciálně mohl vyrábět 50 TWh (zde diskuze začala). Předpokládám, že ke sdělení o "naměřených" 70% na "špičkových lokalitách" bylo přistupováno s obdobným akademickým nadhledem.

Martin Pácalt

7. červenec 2019, 08:17

Veškeré suroviny, které jsou nyní relativně dostupné, ale tím, jak na ně přejde celý svět, stanou se hůře dostupnými a jejich jednotková cena poletí vzhůru. Dále všechny suroviny, které i kdyby byly obsaženy v bateriích jako 1% komponenta, jakmile si nějaký "Onan Kunde z Burkiny Faso" usmyslí, že chce u sebe doma občanskou válku, najednou odpadne třetina těžebních kapacit celého světa a jsme kde jsme byli.

Už jsem to tu psal xkrát, pokud budete pouze hledět na cenové srovnání, pak vám leccos vyjde "efektivnější", ale rozhodně ne bezpečné a nebo dlouhodobě prozíravé.

Ty PVE nejsou tak špatné s účinností (75% ?) , a jsou krajinotvorné. Ty baterky bych si nechal v menším měřítku jako okresní lokální kapacity řešící akumulaci ze solárních střech, protože domácí akumulace bude nesrovnatelně dražší.

Jan Veselý

7. červenec 2019, 20:50

Problém "Onana Kundeho z Burkiny Faso" by byl hlavně v tom, že baterie se používají, nepálí se třeba jako ropa, kde je těch "Onanů", kteří mohou značně zamávat světovou ekonomikou, celkem dost. Ty baterie, jak budou jednou na místě, budou pracovat dalších mnoho let a pak budou (alespoň v civilizovaných zemích) recyklovány

Krajinotvorbu na horách bych osobně přenechal spíše lesníkům, chovatelům ovcí a přírodě samotné než kutačům děr a natahovačům drátů. Ale uznávám, že po ukončení výstavby a bordelu s ní spojeném, je to v případě PVE pohoda. Já mám třeba rád Beskydy a PVE na Slavíči nad Morávkou by mi vůbec nevadila, byl by to lepší cíl výletu než brutálně přelidněná Lysá hora nebo Pustevny-Radhošť.

Antonín Mikeš

8. červenec 2019, 22:57

"Krajinotvorbu na horách bych osobně přenechal spíše lesníkům, chovatelům ovcí a přírodě samotné než kutačům děr a natahovačům drátů."

Předpokládám, že jste stavitele větrných farem opomenul čistě náhodou. ČR má přece obrovský větrný potenciál, tedy alespoň se to tu hodně často píše.

Milan Vaněček

6. červenec 2019, 20:41

Pár nových informací z fotovoltaiky a baterií, z pv magazine:

"The rapid pace of the energy transition was reflected in solar energy price developments this week, with the news on Monday that Abu Dhabi's 1.78 GW Noor Solar Park had been plugged in.

The $0.024 per kilowatt-hour negotiated for the energy produced by the emirati mega development was the cheapest in the world when it was negotiated two years ago. But with Brazil having secured 211 MW of new solar capacity to generate power for just $0.0175 in its recent A-4 tender – as we discovered on Monday – that Abu Dhabi deal now looks positively extravagant.

The same kind of deflation is rampant in energy storage too as policymakers in China, India and the EU rush to get a piece of the next big thing. Chinese company CATL upped the stakes on Tuesday by announcing the €240 million it intended to invest in a battery factory at the former Solarworld site in Germany would be topped up – to a whopping €1.8 billion. That's an awful lot of BMW batteries."

Solarworld (Německo, USA) zbankrotoval, nepomohly mu ani cla pro čínské zboží v USA i EU a na jeho místě v Německu vyrůstá nová fabrika na baterky, ve spolupráci s Číňany, pro elektromobily BMW. Přežije jen ten co vyrábí stále levněji a kvalitněji, ať již solární panely nebo baterie.

Petrik

7. červenec 2019, 13:32

Pro domaci pouziti se hodi i levnejsi dualni olovene,ci trakcni baterie, LIFEPO jsou dobre,ala zbytecne drahe.....

Jara Křivánek

8. červenec 2019, 14:48

Tak 40MWh uloziste stoji 15,8M$. To je 395$ za kWh. Ovsem v úvodu písalek odludsi přeblekotává že kWh akumulatorů stojí 139$ za kWh. A má klesnou na 76$. To jako chce říct že nabíjecí/vybíjecí elektronika stojí 395-139=256$ kWh resp. 1024$/kW výkonu když uvadí výkon 10MW. Tolik nestojí středně velká 1kW UPS do kanclu, v kusové ceně včetně daní. Vodkud pak ti sedmilháři vzali 139$ za kWh?

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.