Domů
Akumulace energie
Zálohování kritické infrastruktury aneb jak vyzrát na blackout (1. díl)
Ad
Zdroj: Pixabay, Autor: David Mark

Zálohování kritické infrastruktury aneb jak vyzrát na blackout (1. díl)

Není otázka, zda blackout přijde. Přijde určitě. Jen nevíme, kdy to bude, jak dlouho bude trvat a jak velkého geografického rozsahu bude. Na těchto třech parametrech bude záležet, jak ho naše země a civilizace přečká. Velmi dobrou představu o všech důsledcích takového dlouhodobého kontinentálního bezproudí si lze udělat přečtením knihy Blackout od Marca Elsberga. V prvním díle minisérie o zálohování kritické infrastruktury tak budou představeny osvědčené postupy pro zálohování v domácnostech i malých a středních firmách. Druhý díl pak bude zaměřen na zálohování v obcích

Proč zálohovat?

Je kritická infrastruktura chráněna proti výpadku energie? Překvapivě většinou není. Mnoho z nás před CORONA pandemií předpokládalo, že bezpečnostní složky státu jsou na podobné události připraven. Že odpovědné osoby během několika hodin vytáhnou z šuplíku připravené plány a policie, hasiči a armáda začne distribuovat miliony kusů respirátorů a ochranných pomůcek. Realitu jsme všichni viděli naživo – prvních několik měsíců jsme se starali sami o sebe, silnější o slabší a jen ty zákazy a příkazy jsme vymýšlet nemuseli, těch bylo od vedení státu dostatek.

Stejně by to bylo v případě rozsáhlého výpadku elektrické energie. Nepočítejte s tím, že vám někdo přiveze domů jídlo, benzín, naftu, propan-butanovou láhev či pitnou vodu. Maximálně se z tranzistoráku na baterie dozvíte, že se “zakazuje splachovať záchod”.

Nepůjde internet ani mobilní telefony, protože základnové stanice BTS mají zálohu jen na 4 až 12 hodin provozu bez elektrické energie. Nepoteče voda z kohoutku, protože úpravny pitné vody ani čerpadla nejsou až na naprosté výjimky zálohovány vůbec. Po ulicích potečou fekálie, protože přečerpávací stanice odpadních vod budou také mimo provoz. Dojde k masivnímu úhynu vodních živočichů, protože potoky a řeky se promění ve fekální stoky.

Obchody budou zavřené, nejdou pokladny, není, jak potraviny prodávat. Chladící pulty a mrazáky jsou mimo provoz, takže většina potravin je zkažená. Lidé budou mít žízeň a začnou pít vodu z nouzových zdrojů, jako jsou různé potoky (toho času kontaminované), studánky (toho času vyschlé) či nádrže na dešťovou vodu (toho času prázdné). To způsobí epidemii střevních onemocnění a steč zdravotnických zařízení, která budou až na naprosté výjimky také mimo provoz.

Je dobré si uvědomit, že v případě dlouhodobého výpadku elektrické energie v rozvodné síti zažije společnost tak rozsáhlou pohromu, jaká tu nebyla od konce 2. světové války a proti které je současná pandemie Covid-19 procházka růžovou zahradou.

Blackout ilustrační foto. Zdroj: www.krizport.cz

Rodinné domy a větší domácnosti

Provozujete doma kriticky důležité elektrické zařízení? Pravděpodobně ano, ale “nevíte” o tom. Ne nadarmo se říká, že člověk si uvědomí důležitost něčeho, až když o to přijde.

Většina z nás má doma chladničku a mrazák – na elektřinu pochopitelně. Někdo má doma studnu nebo vrt a vodu musí do domovních rozvodů čerpat domácí vodárnou. Ani zdánlivě nezávislé topení na pevná paliva či zemní plyn se bez elektřiny neobejde – potřebujete ji na řízení kotle, na oběhové čerpadlo vodního systému či na nucený odtah spalin.

Máte solární elektrárnu?

Tak jste téměř za vodou. Investujte do baterií odpovídajícího výkonu a kapacity tak, abyste mohli chladničku, domácí vodárnu či čističku odpadních vod napájet z těchto baterií. Myslete i na své sousedy – budou si chtít u vás nabít elektroniku. Pokud nevíte, jak baterii správně vybrat, kontaktujte vaší lokální firmu, která instalace provádí a zajímejte se o výkonné LiFePO4 baterie se schopností dodávat v ostrovním režimu nejméně 2 kW výkonu. Užitečná pro vás může být také naše mini-série „Než objednáte solární elektrárnu pro váš dům či firmu“ zde na webu.

Zakupte tlakovou průtočnou nádrž na pitnou vodu v objemu nejméně 30 litrů na osobu v domácnosti, kterou zapojte do domovních rozvodů tak, aby se v ní vodu průběžně obměňovala, ale v případě přerušení dodávky vody sloužila jako zásobárna. Opět vám pomůže lepší instalatérská firma. Další možností jsou speciální cestovní filtry, původně určené pro dobrodruhy a expedice – ty dokážou přefiltrovat téměř jakoukoliv vodu do pitného stavu.

Zálohovaní domácnosti kombinace FVE a baterie. IIustrační foto. Zdroj: https://greenenergysolutions.co.za/

Bydlíte v bytě a/nebo nemáte fotovoltaické panely?

Běžná UPS z obchodu s počítači či elektronikou dokáže zálohovat jen nenáročnou spotřební elektroniku, a to v řádu desítek minut. Kvalita produkované elektřiny je špatná, takže ji nelze použít na větší spotřebiče, které v sobě mají motor (čerpadlo, pračka…).

Investujte tedy alespoň do přenosné power banky, kterou můžete nabít v autě či u sousedů se solární elektrárnou a donést domů nabitou. Pozor ovšem na to, že většina levných přenosných úložišť elektrické energie má maximální výkon 300 nebo 600 W. Takový zdroj je k ničemu, kromě notebooku nebo mobilu ho nelze na nic použít. Skutečně použitelné úložiště má maximální výkon nejméně 1200 W a kapacitu nejméně 1 kWh. S ním pak můžete skutečně napájet chladničku nebo ponorné čerpadlo na vodu. Příkladem dobrého produktu jsou například úložiště od firmy EcoFlow (Delta 1300) nebo Jackery (Explorer 1000).

Doma se vám také určitě neztratí alespoň jedno balení pitné vody na osobu (6 až 10 litrů), svíčky, dvě kempingové propan-butanové láhve s vařičem a dostatek alkalických tužkových baterií do svítilen, rádia a podobných spotřebičů.

Zálohování v malých a středních firmách

Provozujete zemědělskou či potravinářskou výrobu nebo čerpací stanici PHM? Pak jste v první linii. Zálohovat je pro vás nutností a nikdo to za vás nevyřeší. Ale i podnikatelé v méně náročných provozech (logistika, ecommerce, drobná výroba, služby) by měly scénáři black-outu věnovat pozornost.

Jako zdánlivě uspokojivé řešení se zdá nákup benzínové elektrocentrály. Jenže – dnešní benzín s příměsí ethanolu nelze dlouhodobě skladovat, časem se znehodnocuje a vytváří se v něm usazeniny a kaly. Citlivý motor s elektronickým vstřikováním s ním tedy po roce stání pravděpodobně nenastartujete, případně ho poškodíte. V případě krize pak čerstvý benzín neseženete – stejně jako jste při propuknutí pandemie COVID19 nesehnali dezinfekci, roušky či rukavice.

Elektrocentrála. Ilustrační foto

Benzínovou elektrocentrálu také nelze provozovat ve vnitřních prostorách, a ne vždy je možnost ji umístit venku tak, aby svými exhalacemi a hlukem neobtěžovala široké okolí. Navíc většina výkonných spotřebičů (tepelná čerpadla, vodní čerpadla, motory, dmychadla) na elektrocentrálu nefungují, protože mají příliš velké rozběhové proudy.

Bez výtahu se ještě obejdeme, dveře “lítačky” také můžeme otevřít ručně a teplo v budově se udrží ještě mnoho hodin po odstavení topení. Jsou ale spotřebiče, které z bezpečnostních důvodů fungovat musí a bez nich nelze do kancelářských budov či průmyslových provozů nikoho pustit. Patří sem především všechny IT systémy, protipožární systémy, vzduchotechnika, osvětlení podzemních prostor či přečerpávací stanice splaškové kanalizace.

Jak vypadá správná záloha kriticky důležitého elektrického spotřebiče?

  • Používá průmyslové UPS nebo off-grid / hybrid střídače, které jsou dimenzované pro trvalý provoz v širokém rozsahu teplot. Osvědčené jsou například hybridní transformátorové střídače Victron Energy, které dlouhodobě dodáváme našim zákazníkům jako příslušenství k LiFePO4 bateriím. Pracují spolehlivě a mají na trhu zcela unikátní funkce a vlastnosti. Oproti tomu, běžné spotřební UPS určené pro počítače a IT aplikace (APC, CyberPower, Eaton, AEG...) nelze použít.
  • Používá průmyslové baterie, které nemají samo-vybíjecí efekt a dokážou dodávat vysoké proudy po dlouhou dobu. Nikoliv tedy startovací olověnou baterii “z benzínky” nebo čínské energetické úložiště složené z malých 18650 Li-Ion článků. Takové baterie mají nízký výkon a zrovna, když je potřebujeme, jsou vybité nebo dokonce zcela dosloužily a nemají již schopnost akumulace ani dodávky energie. Našim zákazníkům se již déle než 12 let osvědčují prismatické lithium železo fosfátové články Elerix a Winston ThunderSky.
  • GWL Elerix baterie. Ilustrační foto

    • Provoz systému je plně autonomní a nespoléhá na jakoukoliv externí komunikaci, povely či obsluhu. Uvědomte si, že v případě blackoutu nebude možné systém ovládat přes GSM či vzdálený internetový přístup. Ty budou patrně mimo provoz. Také “živá” obsluha bude mít pravděpodobně plné ruce práce jinde a nebude mít prostor na manuální obsluhu, tedy například přepojování kabelů, startování centrály, dolévání oleje a benzínu atd. Přesto je dobré, aby měl zálohovací systém nějaký monitoring a vzdálené ovládání pro „doby míru“. Některé inteligentní hybridní střídače (např. Victron Energy) ho mají integrovaný v sobě a dokážou velmi přesně sledovat všechny parametry, zejména stav nabití baterií, výkon solárních panelů, příkon připojených spotřebičů a kvalitu sítě 230 V. Z těchto hodnot je schopný vypočítat zbývající čas zálohy a informovat obsluhu pomocí displeje, GSM sítě či internetu.
    • První díl minisérie by se tedy dal parafrázovat slovy až přijde blackout je dobré být připraven. Se zvládnutím případného blackout jak domácnostem, tak firmám pak velmi dobře dokáží pomoci jak fotovoltaické elektrárny, tak bateriová úložiště. Další díl minisérie bude věnován zálohování kritické infrastruktury v obcích.

      O autorovi

      Michal Klečka je jedním ze zakladatelů společnosti GWL a.s., která je aktuálně největším dovozcem a prodejcem prizmatických lithium-železo-fosfátových článků v Evropě. Poté, co v roce 2020 opustil výkonné funkce firmy, se věnuje osvětě v oboru obnovitelných zdrojů, publikování a zajímavým projektům z oboru. Společnost GWL a.s. dosud zastupuje v asociaci AKU-BAT, je členem poroty architektonické soutěže Český Soběstačný Dům, spoluautorem energetického systému Českého Ostrovního Domu a konceptu iBATT.energy.

      Komentáře

      (35)

      Energetik 007

      10. září 2021, 06:52

      Nejohroženějším městem je Praha, která nemá uvnitř žádný zdroj elektřiny, plány na stavbu PP turbíny město a PRE zahodilo.

      Skoro všechny větší města v ČR i Evropě mají v blízkosti elektrárnu, spalovnu nebo teplárnu schopnou ostrovního provozu nebo dokonce startu ze tmy - na napájení alespoň kritické infrastruktury.

      Michal Klečka

      10. září 2021, 13:21

      ? Dobrý podnět. Snad už brzy bude mít i Praha své baterie, které ji budou v dobách míru vydělávat na službách výkonové rovnováhy a v době průšvihu budou umět zálohu a start ze tmy.

      Petr Pávek

      12. září 2021, 09:21

      Na tomto konceptu "každý za sebe" mi vadí jeden aspekt - velkou část rozvoje posledních 30 let připisuji zlevnění dopravy a světovému obchodu bez bariér.

      Většina sítí vznikla propojováním podnikových elektráren do větších celků, neboť to bylo efektivnější. Opravdu to chceme opustit, když naše rozvodné sítě (stejně jako například zdravotnictví) jsou na světové špičce?

      Pokud není centrální snaha o řešení problému potenciálního blackoutu, nebude lepší se obrátit na "dostupnější" politickou reprezentaci - obce, města, mikroregiony, kraje? Může se tak podařit u zálohy splnit podmínky pro poskytování podpůrných služeb a tím pádem si zařízení na sebe (částečně) vydělá i mimo blackout...

      jozka

      9. září 2021, 14:01

      Kdyz si spocitate, co vsechno byste si podle toho pana meli poridit, zjistite, ze ta nova, levna a cista energetika zas tak levna a cista nebude.

      Ze to neni nic jineho nez rezignace na rozvoj civilizace. Ktery mu ale asi sype. Tak at mu slouzi...

      Michal Klečka

      10. září 2021, 13:30

      Můžete nebo nemusíte si to pořídit, u nás nebo třeba kdekoliv jinde

      Také nikdo z oboru neříká, že transformace energetiky z fosilních na obnovitelné zdroje bude snadná, levná a že v jejím průběhu nebudeme muset obětovat mnoho ze svého současného komfortu, chcete-li "rozvoje" civilizace.

      Ale asi je to nyní jediná známá cesta, jak přežít. Alespoň se na tom shoduje naprostá většina vědeckých kapacit světa. Takže než někdo nevymyslí jinou, já navrhuji se jí držet.

      Máte právo nesouhlasit, máte právo vymyslet něco jiného a lepšího a když přesvědčíte většinu, menšina se Vám bude povinna podřídit stejně, jako se nyní Vy musíte podřídit většině.

      Já se také podřizuji většině, která zvolila aktuální vedení naší země, které transformaci energ. hází klacky pod nohy jak může. Byť s ní nesouhlasím.

      jozka

      13. září 2021, 07:17

      Zajimave... porad nas tu masiruji, ze OZE = lace.

      A ocenuji vas smysl pro humor. Nejake referendum ke Green Deal, OZE nebo elektromobilite bylo? Jak dopadla ve volbach strana, ktera tohle tlaci jste asi zaregistroval.

      Ja vam nezazlivam prislsunost ke skupine lidi, co si dokazala prolobovat penezovody a sosa z nich. Jen mejte na pameti, ze prvni zakon kazdeho uspesneho parazita je pokud mnozno nezabit sveho hostitele.

      Carlos

      9. září 2021, 19:53

      Jakože tornádo je součást moderní energetiky? Ono to vzalo pár set metrů dálkových vedení a bezpočet kilometrů místních a ani v nezasažených/lehce zasažených objektech nebyla týdny obnovená dodávka proudu.

      Dále zálohování vodárenské infrastruktury by mělo být součástí krizových plánů. A je v zásadě jedno jestli to je v podobě přímého náhonu čerpadla od vodní turbíny (Dohledejte si situaci tak před deseti lety v Opočně), náhradní zdroj v úpravně, vyčleněné linky k větší hydroelektrárně, propojení soustav, nebo záložní prameniště ve spádu. Ono je možné za určitých okolností používat i vodu která úplně nesplňuje všechny parametry.

      Další věc je že jsme v rámci "rozvoje civilizace" absolutně rezignovali z důvodu příliš dostupné energie na něco jako efektivní návrh, takže novější závlahové kanály nefungují bez elektrických čerpadel, stejně jako rozvody závlahové vody, místo toho aby se při návrhu jezer v podkrušnohoří naplánovala sice dlouhá, ale přece jenom štola po spádu, tak se vymýšlí napouštění pomocí nějaké přečerpávací stanice... Proč? A pokud nevychází štola (která by snadno odvedla i povodňovou vodu z Ohře), tak proč to čerpat s elektrickým mezičlánkem a ne přímým pohonem od turbíny či vodního kola?

      Projděte si staré mapy jak třeba vypadala krajina, co se používalo, že třeba celá byla protkána vodními kanály a náhony jejichž účelem bylo přivést či odvést vodu, nebo že tam jsou navíc desítky jezů, úzkokolejek a lanovek, vodojemů a pramenišť nad obcemi, jejichž účelem bylo s minimem energie poskytnout maximum práce a užitku. Tento přístup se dost vytratil a když se použije, tak to pomalu dostává cenu za ekodesign, přitom to bývalo běžné.

      jozka

      10. září 2021, 08:12

      Ne, ze bych nesouhlasil s tim, ze dnesni projektant je ve sve podstate liny a nez by se zamyslel, tak tam prdne cerpadlo. Jen bych podotkl, ze stola v sedimetech rozvrtanych staletimi dulnich praci je to same co Green Deal. Jisty poukaz na prusvih.

      Carlos

      11. září 2021, 00:19

      Pokud je opravdu v okolí Kadaně problém s poddolováním a podložím takový že tam nejde štola vyrazit, pak asi částečně tu volbu přes ČS chápu. Nicméně mi to pořád přijde jako suboptimální řešení. Ono třeba snížení hladiny v Nástupu-Tušimicích o 2.5m by umožnilo spojení s Nechranicemi, eventuálně pokud by se hladina v Nechranicích nechávala nastoupit až na více než 272 m.n.m., tak by bylo možné přepouštět, ale znamenalo by to vybudovat dlouhý přivaděč kolem Března.

      Michal Klečka

      10. září 2021, 13:36

      Super úvaha. Já myslím, že lidé opět trochu vystřízliví a budoucí generace už bude mít i toto jako priority.

      Ivan Novák

      9. září 2021, 20:37

      Proto se části infrastruktury říká kritická, aby bylo jasné, že ta fungovat v potřebném čase musí, i kdyby jinde trval dlouhodobý blackout. Jestli je teorie šedá světle nebo tmavě, je jiná píseň.

      Lidi se z venkova, z chalup s polnostmi v dosahu újezdu, studnami na ruční pumpu, kamnovými sporáky a suchými záchody přesouvají za pohodlím, nižšími náklady kolektivu a do sídel umožňujících efektivnější dělbu práce, tomu zabránit nelze. Přesto je prý v ČR relativně k počtu obyvatel nejvíc obcí v EU, což mi připadá snad dobře.

      Že by centrála 2kVA nezvládla záběrový proud čerpadla vrtané studny, se mi úplně věřit nechce.

      Carlos

      10. září 2021, 00:46

      No mě spíš přijde že byla část infrastruktury zkritičtěna zásahy státu, nebo obcí. Ta kritičnost totiž znamená že systém nedisponuje redundancí. A nebo to že si to zahrnutí do ní někdo vydupal. Což je asi ještě horší případ. Vzhledem k nadúžívanosti toho pojmu v poslední době o kritičnosti poměrně velké části infra začínám pochybovat. Respektive se ta kritičnost spíš nachází v abstraktním pojmu než v konkrétnímu lidském výtvoru.

      Asi se shodneme, nebo spíš budu souhlasit, že kritické je zajištění pitné vody, ale už mi nepřijde že je kritické konkrétní potrubí, vodárna, úpravna atd. Dodávka vody se dá zajistit totiž i jinak, autocisternou, nebo balenou vodou, vlastním vrtem. To stejné platí pro dopravu, nebo elektřinu.

      To zkritičtění se dá krásně ukázat na dráze, když si vezmeme mapu z před sta let, tak tam bude poměrně dost tratí stejné úrovně, vzájemně zaměnitelných, dost jich bylo připravených na 2. kolej. Vezmeme-li tu samou mapu dnes, zjistíme že se pracovalo jenom na pár hlavních a ty se kap, spolu s uzly staly "kritickou infrastrukturou", ale to jenom protože se stát rozhodl soustředit na pár tratí.

      U elektřiny zase, když se podíváte, se "buňkové" uspořádání, tedy místní sítě s nebo bez propojení s okolními, nahradilo velkou centralizovanou sítí která se stala kritickou protože ní není i pro historii alternativa, jakoby. Přitom ale reálně je možnost existence více sítí na jednom území (SŽ se o to pomalu začíná pokoušet), nebo právě buňkové uspořádání.

      Ano, dodávka EE je dnes kritická, ale metoda nemusí být přece vázána na dráty. Jednak není důvod nevybavit taková místa kde výpadek dodávky způsobí problémy, energy managementem a FVE (o kolik by třeba zvládla FVE snížit spotřebu nafty v nemocnicích? Nebo o kolik víc by se s nimi dalo provozovat?), který tedy část dodávky i v případě nestandardní situace zajistí, jednak je možné dnes převážet celé baterie s kapacitou v řádu MWh.

      Z tohoto pohledu pak může být zajímavé co s vnímáním energie udělá zelený, nebo i modrý, vodík až bude dostupný ve větším a v pohodlném spotřebitelském balení, tak padne většina důvodů k současnému uspořádání, zejména pokud bude dostupný i relativně levný a malý palivový článek. Už jenom výkon 200W znamená za ten den skoro 5kWh energie, ve spojení s energy managementem FVE...

      Asi tušíte kam tím mířím.

      Michal Klečka

      10. září 2021, 13:12

      > Že by centrála 2kVA nezvládla záběrový proud čerpadla

      > vrtané studny, se mi úplně věřit nechce.

      To 400VA malé domácí čerpadélko asi zvládne, pokud bude mít benzín. U obecního vrtu, kde je trojice 2 kW 3F motorů to už bude horší, to jsme měl na mysli..

      Stas

      9. září 2021, 21:21

      Jozko, to je přece úplně jasné co si pořídit! Baterie od GWL... popis situace je reálný, řešení je jen částečné až nevhodné...

      Michal Klečka

      10. září 2021, 13:37

      to Stas: proč myslíte, že je řešení pomocí zálohování nevhodné? Jak byste řešil Vy?

      Stas

      10. září 2021, 19:10

      to Michal Klečka. Zálohové baterie lze použít pro krátkou dobu než se odstraní závada na přívodě. Je otázka jak dlouhá doba se má zálohovat. Mám příkon 1 MWe a chci zálohovat např. 1 den? Potom potřebuji baterie o kapacitě 25 MWh. Když to vyjde ekonomicky, tak co se stane po odstranění blackoutu,? Jak velkou rezervu budu mít pro dobíjení ze zdroje 1 MWe? Většinou to bývá max 20% nad průměrný odběr. Tedy 25 MW baterii dobiji za 82 hodin... a co když nastane blackout dříve než dobiji....Baterie je dobrá pro vyrovnávání a stabilitu výroby generátoru , při náběhu nebo okamžitému špičkování, ale záloha místo generátoru? ..??

      Josef

      9. září 2021, 22:20

      Představa , že musí dojít k blackoutu je naprosto stupidní, pokud jsou sítě a zdroje správně navrženy nikdy k žádnému dlouhodobému blackoutu nemůže dojít, když tedy vyloučíme masivní přírodní katastrofy jako výbuch sopky nebo válečný stav. Já bych to řekl takto je třeba jít k volbám a volit strany ,které nechtějí řídit energetiku podle zelené ideologie ( Piráti , Starosti , ODS , TOP09 a další pravdoláskaři)pak si nebudete muset kupovat domácí elektrárny za statisíce nebo v zimě mrznout, protože nebudete mít peníze za účty na energie.

      Michal Klečka

      10. září 2021, 13:39

      Pane Josefe, já si to tu ještě takto exaktně odložím, ano? :-)

      Cituji Vás: "nikdy k žádnému dlouhodobému blackoutu nemůže dojít, když tedy vyloučíme masivní přírodní katastrofy"

      Emil

      10. září 2021, 14:07

      To je ale ukázkový příklad vytrhávání z kontextu tak, aby celý výrok úplně změnil smysl. Klíčový je totiž v tom výroku ten začátek věty, který jste zrovna vynechal: "pokud jsou sítě a zdroje správně navrženy."

      Michal Klečka

      10. září 2021, 15:30

      "dobře navrženy"... Pod tím si každý představí něco jiného. Já si třeba myslím, že nic na světě není 100% odolné proti selhání.

      Carlos

      9. září 2021, 23:51

      Ke katastrofě spíš směřují energetiku ti co trvají na modelu RVHP a sou činností a i nečinnosti zase v jiných oblastech rozvoj a změny brzdí. Vámi jmenované strany to fakt nejsou protože ty u vlády nejsou už dvě volební období a některé tam ani nikdy nebyly.

      Josef

      10. září 2021, 00:01

      Energetika RVHP ničila životní prostředí tu nikdo nechce, ale model postavený na uhlí a jádru byl pro ČR ideální dnes by jen stačilo otočit jeho poměr tedy 80% jádro a zbytek uhlí.

      Carlos

      10. září 2021, 00:51

      Pokud zvládnete udělat jadernou část na komerční bázi, udělejte ji. Pokud to ale má být další státní projekt na úkor zbytku ekonomiky, tak v žádném případě. Direktivní,nebo taky by se dalo říct programátorsky imperativní, řízení energetiky, kde kolik,kdo, jaká technologie, určeno centrální plánovací komisí... to je to co myslím energetikou RVHP. Potřebujeme posun k delkarativnímu postupu,který dává šanci mnoha subjektům realizovat a hledat vhodné řešení problému.

      Xoor

      10. září 2021, 07:56

      Zato Oze a dalsi poplatky {distribuce spojené s oze vůbec} nejsou řízené státem a jsou tak male že běžné dosahují jen 40% z celkové ceny

      Jan Veselý

      10. září 2021, 16:14

      Ad Xoor) Vy jste to nepochopil, co? Tu jde o to, aby se neopakovaly stejné chyby jako se dělaly v případě podpory OZE.

      Ivan

      9. září 2021, 15:20

      zapomněl jsem připsat, že bude dobré mít doma nabitou zbraň. Protože né všichni si můžou dovolit mít solární panely, elektrocentrálu atd. (vesměs lidi z paneláku). No a když nepoteče voda, záchod nebude splachovat, no kam asi tak ty lidi půjdou?! No přece tam, kde se bude v čase tmy svítit....

      Atom

      9. září 2021, 15:30

      Takže i kvalitní blackout závěsy.

      Michal Klečka

      10. září 2021, 13:39

      100% souhlas. Bohužel.

      Keb

      9. září 2021, 17:23

      A kvalitní zvukovou izolaci, agregát bude slyšet už zdaleka

      Pro sídlištní krysu jako jsem já, dává LPG bomba a vařič smysl. Není to moc velké a je to i relativně levné. Když už se na tom nebude vařit dá se tím topit. Jo a nekazí se to, btw existují na LPG i ledničky :-)

      Vinkler

      10. září 2021, 11:31

      A k tomu vycvičené a kompetentní osazenstvo paneláku k jeho udržení proti závistivcům.

      hellokitty

      9. září 2021, 16:49

      az sa decentralizuje energetika, tak bude blackout iba lokalnou kuriozitou

      jozka

      9. září 2021, 19:45

      To uz si mysleli v Cine o vyrobe oceli. Tohle dopadne uplne stejne.

      Jan Veselý

      10. září 2021, 14:47

      Rozdíl je v tom, že na rozdíl od Číny za Mao-ce-tunga, se nejedná o nějaké "samodomo", ale o instalaci standardizovaných průmyslových výrobků vyrábějících elektřinu ve stejné nebo i vyšší kvalitě než centrální výrobny.

      PetrV

      9. září 2021, 22:11

      Elektrocentrála a svíčky. To nás čeká díky zeleným oze myslitelům.

      Michal Klečka

      10. září 2021, 13:43

      I to je možné, že se výjimečně někde stane. Pořád ale lepší, než pálit denně 8 plných vlaků uhlí (16 tis. tun) jen v jediné elektrárně (Prunéřově) a do 100 let muset vystěhovat všechny lidi z tropických oblastí Afriky do Evropy.

      Přidat komentář

      Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
      Vyžadované informace jsou označeny *
      Pravidla diskuze
      Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
      Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
      Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
      Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
      V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
      OM Solutions s.r.o.
      Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
      Třebíč
      IČ: 02682516
      SOCIÁLNÍ SÍTĚ
      © 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.