Způsobí jeřábová úložiště elektrické energie revoluci na trhu s akumulací energie?
Světová kapacita v oblasti akumulace elektrické energie je tvořena z více než 90 % přečerpávacími vodními elektrárnami. Startupová společnost Energy Vault tento měsíc oznámila, že jejich úložiště energie na bázi obdobných principů jako přečerpávací vodní elektrárna je komerčně dostupné. Společnost věří, že zařízení, které přivedla na trh, by se mohlo stát důležitým aktérem na trhu s akumulací elektrické energie.
Úložiště od Energy Vault je 120 metrů vysoký šestiramenný jeřáb využívající potenciální a kinetickou energii spolu s cloudovým softwarem. Jeřáb zdvihá betonové válce o hmotnosti 35 tun, které jsou vyrovnány kolem jeřábu a představují základ pro uchování a výrobu elektřiny. Materiál na výrobu válců je levný pozůstatkový beton, což umožňuje snížit cenu za uchovanou kilowatthodinu a zároveň má životnost 30-40 let. Software zajišťuje správnou polohu betonových bloků v případě potřebné dodávky elektřiny.
Prototyp úložiště byl postaven ve švýcarském městě Biasca v desetinném měřítku. Doba výstavby činila okolo 9 měsíců a náklady dosáhly dvou milionů dolarů (zhruba 45 milionů korun). Jeřáb dosahoval výšky 20 metrů a hmotnost betonových válců byla 500 kilogramů.
Energy Vault oznámila také partnerství se společností CEMEX Research Group AG, která se bude primárně soustředit na materiály používané v úložišti. Cílem je optimalizovat betonové kompozitní materiály, které by podpořily celosvětové rozšíření Energy Vault systému.
Přednostmi jsou vysoká životnost a rychlá odezva
Společnost uvedla, že systém má stejné benefity jako přečerpávací vodní elektrárna, ovšem za nižší cenu, s vyšší účinností, bez nároků na složitost terénu a negativních environmentálních dopadů.
Každé jednotlivé úložiště může dosahovat výkonu mezi 2 a 5 MW a disponovat kapacitou od 10 do 35 MWh. Díky rychlé odezvě může být maximální dodávaný výkon dosažen za 2,9 sekundy, a úložiště by se tak mohlo uplatnit pro podpůrné služby přenosové soustavy. Celková účinnost jednoho cyklu se pohybuje okolo 85 %. Plocha potřebná pro úložiště je kruh o průměru zhruba 100 metrů.
„Inovace v oblasti akumulace energie představují největší a nejbližší příležitost k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie a prostředek, jak nás dostat blíže k nahrazení fosilních paliv jako primárního zdroje energie pro pokrytí neustále rostoucí celosvětové poptávky po energii,“ uvedl Bill Gross, spoluzakladatel společnosti Energy Vault.
Zdroj úvodního obrázku: archpaper.com
Mohlo by vás zajímat:
120 metrů vysoký 6-ramenný jeřáb, s kruhem okolo sebe 100m, a oni tvrdí že to nemá enviromentální dopady ?? ... Tak to je dobrý vtip, nehledě na ty věže betonu co tam budou a hluk při činnosti... osobně si myslím, že přečerpávačka, kde vidíte jen horní nádrž a dolní přehrádku je daleko víc EKO-enviromentální, životnost vyšší a má daleko větší výkon. Vezmu dolní stráně = 2*350MW --> 700MW a když místo toho postavím tohle úložiště o výkonu 5MW tak jich bude 140 (1,1 km2).... Jako doplněk soustavy dobrý, ale náhrada místo výstavby nových přečerpávaček asi ne.
Jene doporučuji Vám navštívit pár velkodolů na hnědé uhlí, haldy hlušiny a prohlédnout si úložiště popílků...
A i s přihlédnutím v jak velkém rozsahu tyto skvělé technologie používáme nebo jsou levné...
pak znovu hodnotit, co je lepší vtip.
V EU do dvaceti let 80% uhelných dolů ukončuje činnost a budou se měnit jako u nás na rekreační krajinu.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně je dokonce jedním z nejnavštěvovanějších rekreačních míst pro turisty v Česku.
1. podobnou přečerpávačku by už postavit nešlo, dětem země by se to nelíbilo :)
2. rekreační krajina není činný důl, představa jak se lidé chodí dívat jak někdo mlátí 30 tunami betonu o zem v rámci rekuperace ? :)
3. dovedu si představit, že staré doly by mohly být využity i pro přečerpávací elektrárny, spádu by tam bylo k dispozici dost.
4. existuje určitá skupina ekologů, se kterou částečně souhlasím, kteří tvrdí, že některé doly,výsypky a lomy by bylo vhodné ponechat úplně přírodě, bylo by to nejenom levnější, ale vytvořilo by to zajímavé niky pro některé živočišné druhy. V Praze je jedna čerstvá halda, po třech letech už se přírodně sama od sebe zazelenala, nastala tedy doba, kdy na ní naběhne někdo, kdo ji za těžké peníze náletové zeleně zbaví a "osadí" parkem, lavičkami s wifi a cedulemi, že to spolufinancovala eu...
CO2 převezmou obchodně banksteři a placení ekonomové, plus kvůli na Západě nezbytné reindustrializaci a potřebě rychlejšího stavění se EU dětí země do pár let úplně zbaví.
Jedinou otázkou je, jestli začnou konečně poctivě pracovat, nebo se zase vrhnou na dotace, a budou lákané Afričany "vyučovat" jak mají pracovat za ně a při tom místní moc neojebávat.
:-) Jako fór je to dobrý, ale nic víc. Jistě na to firma získala štědrou dotaci.
špička a za 2,9 vteřiny bum bum bum bum :) Kdysi jsem slyšel, že podobně chtěli " oživit" neaktivní těžební věže v Albertě, kde jsou jich k dispozici na vytěžených ropných polích desítky tisíc a dokonce už připojených k síti. Nestalo se tak dosud ...
Kdyby s tím třískali o zem tak by to znamenalo ztrátu a nevyužití kinetické energie. Oni to potřebují generátorem brzdit a ne pustit. Je možné že to na zem ani nedopadne a zastaví se to pár cm nad zemí.
Evoluci v energetice nelze zastavit.
Je to opravdu revoluční řešení. 35 tun má na 120 metrech energii 41,2 MJ což je 11,4 kWh. To je stejné jako jedna malá krabice baterie na stěně v garáži. A o účinnosti cyklu 85% v dlouhodobém provozu bych pochyboval. Ještě dva takové start up a pravděpodobně jim dojde, že co se týká celkové ekonomiky je lepší přečerpat na výšku vodu, než tahat tuhý předmět.
Přečerpávání vody je skutečně lepší, ne všude je ovšem možné postavit vodní přečerpávající elektrárnu. Zajímavým řešením je rekuperace vlaků, tzv gravity train. Navíc, co se týče akumulace energie, tak tahle řešení jsou brána jako přechodná. Takže v budoucnosti se předpokládá, že se najde lepší řešení a tyhle vymoženosti se zase rozmontují a nic po nich nezbude.
Ale ČR má vytypované lokality na přečerpávací elektrárny a ekologické dopady nejsou nijak drastické, v podstatě stačí jen chtít a do 20 let tu je přečerpávací kapacita s výkonem turbín 2GW, Např 2 lokality v Krušných horách mají spády přes 500m, a s využitím další přečerpávací kasdády v bývalých hnědouhelných lomech by skutečně výkon takové přečerpávací soustavy mohl plnit funkci záskoku paroplynových elektráren.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se