První evropská komerční jednotka na výrobu alternativních paliv pro letadla plánována v Norsku
Konsorcium Norsk e-Fuel plánuje postavit první komerční jednotku na výrobu alternativních paliv pro norskou leteckou dopravu. Projekt má posloužit jako první krok k zavedení technologie v celém Norsku a vytvoření nového podnikatelského sektoru s čistou energií.
Nové průmyslové konsorcium Norsk e-Fuel chce postavit závod na bázi vodíku, který umožní konverzi elektřiny z obnovitelných zdrojů na čistá alternativní paliva využitelná v leteckém sektoru.
Jednotka, která má být postavena v průmyslovém parku Herøya v norském Porsgrunnu, má vyrábět 10 milionů litrů alternativních paliv za rok a její uvedení do provozu se očekává v roce 2023. Do roku 2026 však konsorcium počítá s masivním zvýšením výrobní kapacity, a to na desetinásobek. Při takové produkci závod dosáhne každoročního snížení emisí CO2 o 250 000 tun.
Norsk e-Fuel uvedlo, že díky Power-to-Liquid (P2L) technologiím lze za pomoci elektrolýzy vody přeměnit obnovitelnou energii, vodu a CO2 zachycený ze vzduchu na syntetický plyn. Z něj se při dalším zpracování a rafinaci dá vyrobit alternativní palivo, využitelné například pro letadla. Konečný produkt se může přímo využít v rámci stávající infrastruktury. Výstavba jednotky má uvést tuto technologii na norský a následně evropský trh.
Naděje pro udržitelnou dopravu v Evropě
Členy tohoto nového společného podniku sídlícího v Oslu jsou společnosti Sunfire, Climeworks, Paul Wurth a Valinor. Sunfire GmbH je předním světovým výrobcem a dodavatelem P2L technologie. Climeworks AG je průkopnickou společností v oblasti technologií pro zachycování CO2 ze vzduchu. Paul Wurth SA (SMS group) je mezinárodní dodavatelskou firmou v ocelářském průmyslu. Valinor je investiční společností zaměřenou na čisté technologie.
Jsme pyšní na to, že máme ty nejlepší průmyslové hráče včetně našich norských obchodních partnerů po našem boku při realizaci tohoto důležitého projektu,“ prohlásil generální ředitel Norsk e-Fuel, Karl Hauptmeier.
V současné době je evropský dopravní sektor stále silně závislý na fosilních palivech. Tento projekt je nadějí pro radikální posun směrem ke klimaticky neutrální mobilitě, a to zejména v sektorech, jejichž elektrifikaci bude těžké dosáhnout. Letecký sektor je jedním z nich.
Mohlo by vás zajímat:
Takže z elektřiny se bude vyrábět plyn (vodík?) a z něho palivo, tedy asi 10% účinnost vstupní->výstupní energie. To se za hranice Norska asi nedostane.
Jako chemický inženýr tyhle technologie žeru, sakra rád bych si zajel do takového provozu na exkurzi(i když nejde o nic nového, Němci produkovali spoustu syntetických paliv za 2. světové).
Reálně je to ale kapka v moři, navíc neefektivní a drahá, jde hlavně o PR. Ta roční produkce je uplně směšná, 10 milionů litrů zní hustě, ale takový objem stačí na plné natankování 100 větších dopravních letadel...
Když máte čistou elekřinu z OZE skoro zadarmo a nemusíte pro její výrobu budovat velmi drahé JE tak to smysl má.
Opravdu to má smysl? Když vezmu průměrné cradle to cradle emise FV kWh, tak je to cca 44gCO2/kWh. Při 10% účinnosti přeměny na syntetické palivo se dostanu na 440gCO2/kWh.To už mohu rovnou pálit kerosín se specifickými emisemi 260gCO2/kWh a je to levnější a šetrnější.
Taky mám pochybnosti. Já jsem vycházel z ERoEI, které je u FV cca 10, takže když vezmeme výše postulovanou účinnost 10% tak jsme akorát na nule. V získaném palivu bude tolik energie kolik jsme dali do výroby FV panelů, energie co panely vyrobily ze slunce akorát pokryje neefektivitu přeměny...
"Elektřina skoro zadarmo"(energy too cheap to meter) tady byla od 40. let už několikrát. První to mělo být štěpení, pak fůze, dnes OZE, ale všechno má prostě svoje problémy.
Ale to by platilo v případě, že by ten panel nedělal nic jiného než elektřinu pro syntézu toho ePaliva. Ve skutečnosti bude většinu času vyrábět elektřinu pro spotřebu v síti a pro syntézu bude vyrábět pouze ve chvíli, kdy v síti budou velké přebytky elektřiny z OZE (svítí i fouká). V takové situaci ale není na škodu vyrábět palivo klidně i s nulovým energetickým ziskem, protože alternativou je ten panel odpojit od sítě a nevyrábět nic a nebo dělat v síti různé harakiri s odstavováním jaderných elektráren apod.
Kromě toho, ERoEI u FVE je dnes určitě víc než 10 a také s rostoucím podílem OZE v síti bude klesat produkce CO2 při výrobě panelů.
Jinak je jasné, že zachytávání CO2 ze vzduchu je zatím naprosto mimo mainstream. Teď je potřeba ekonomicky zvládnout akumulaci do vodíku, příp. následnou syntézu SNG. I tam jsou účinnosti mizerné, ale ne až tak mizerné.
Ve skutečnosti nebude vyrábět pouze ve chvíli, kdy v síti budou velké přebytky, protože to je ten nejdražší myslitelný způsob výroby vodíku:
ibb. co/qYc7LxX
Tam asi bude záležet na tom, jak velké ty přebytky jsou. Vaše tabulka je založena na zdrojích, které jsou datovány do roků 2014 a 2017, reálně tedy popisují stav let 2013 resp. 2016, kdy byl počet instalovaných OZE mnohem nižší než dnes.
Ale koukám, že se pustili i do většění. Např. u fotovoltaiky (tam se zdá platí ten zdroj z roku 2014) se odhaduje v nejlepším případě u "high insolation" varianty cena 262 % pro "surplus only" a 306 % pro "dedicated". To už není až tak dramatický rozdíl. Bylo by samozřejmě zajímavé, jak moc se před 7 lety trefili a jak to vypadá dnes.
To nezáleží na tom, jak velké ty přebytky jsou, ale kolik procent času ty přebytky jsou. To co píšete platí pro řádky označené "Current technology", neplatí pro řádky označené "Future technology".
Ne, sice jsem to omylem prohodil, ale platí to pro "Future Technology" - 262 % pro "dedicated" a 306 % pro surplus only. Také je otázka, jak počítali cenu v okamžiku přebytku, aktuálně jsou celkem obvyklé ceny kolem nuly, někdy i záporné, to myslím v roce 2013 nebylo nebo alespoň ne v takové míře.
1) Reagoval jsem jen na Váš první komentář z té dvojice.
2) Tabulka je z konce roku 2017 a ne z roku 2014. V roce 2017 nebyly záporné ceny elektřiny nic nového.
Pane Dvořák, emil fotovoltaice vůbec nerozumí a zřejmě nezná německé plány do roku 2050 (viz třeba Fraunhofer ISE).
Tech 260 g CO2 na kWh berete teoretickou energii obsazenou v kerosinu nebo tu, kterou z nej dostanete na prumerny let vcetne zvletnuti a pristani (tam se pali naprosot zbytecne)?
OZE zadarmo, pane Vaněčku to si snad děláte srandu. Výroba umělých paliv pomocí el. energie a vzduchu není nic nového. Problém je z principu mizivá účinnost přeměny a tím vysoká cena výsledného produktu, který se hodí spíše jako záloha než jako něco co by mělo být reálně využíváno....
S ohledem na diskuzi reaguji na mnou uvedených 10 % účinnosti.
Původně to byl odhad 60 % el->H2, 60 % H2->palivo, 30 % účinnost spalování.
Letmým hledáním (první odkazy co mi vyskočily) upřesňuji: 80 % el->h2, 58 % Gas to Liquid, 36 % účinnost (GE90) = ~17 %
A podle vašich čísel, 46.4% účinnost při srovnání s kerosinem v nádrži.
Pokrok nezastavíš, jak se tu při diskuzích často objevuje.
Člověk by ale čekal, že s pokrokem budeme zavádět technologie s vyšší účinnosti než jsou stávající...
ad Fořt a Bizon) Tak pánové, zpět na zem. Trošku jste ujeli v předpokládání.
1) V Norsku neřešte FVE, tam to bude z vodních a větrných elektráren.
2) Z kterého prstu jste si vycucali jakousi 10% účinnost?
3) ERoEI i měrné emise CO2 u FVE se dost zásadně liší podle lokality, výrobce, technologie panelů a předpokládané životnosti. Odhadovat to jedním číslem je hodně "odvážné".
4) A je těch 260g/kWh u kerosinu taky cradle-to-grave?
ad1_) Ano v Norsku samozřejmě dominují vodní elektrárny, nicméně ty jsou dobře říditelné a nebudou vyrábět tu elektřinu "zdarma". Naopak budou čím dál tím více fungovat jako špičkový zdroj v době kdy je cena EE vysoká.
ad_2) Účinnost jsem převzal z příspěvku pana Jiřího. Nejsem chemický inženýr a Fischer–Tropschovu syntézu znám jen okrajově. Klidně můžeme uvažovat dvojnásobné číslo a i tak se dostaneme na výsledek 220 g/kWh, což na zelenou technologii je poněkud dost.
ad_4) Není to cradle-to-grave, nicméně kerosin má poměrně vysokou hustotu energie, tudíž jeho relativní nárůst specifických emisí nebude zas tak vysoký.
ad 1) Vidíte, tak co tam cpete FVE?
ad 2) Takže svoje úvahy stavíte na ekvivalentu "jeden chlap v hospodě říkal, že slyšel, že ..."
ad 3) Jsem rád, že to uznáte. Srovnávat můžete jenom srovnatelné, jinak se dopouštíte chyb a klamů, místy to může být i demagogie. Ale nemyslím si, že by to z vaší strany byl zlý úmysl.
Tak aby to nebylo jen "jeden chlap v hospodě říkal, že slyšel, že ..."
Tak jeden odborný článek:
Pro automobily účinnost 13-26%
Elektřina (výroba palivový článek) - 21% (hledejte ve vytápění)
Když vezmeme cenu OZE z aukcí 50-60 €/MWh, tak cena takto akumulované EE bude více, než 250 €/MWh. A to je nutno připočíst ještě cenu za uskladnění, odpisy za strojní zařízení, mzdy obsluhy...
Je to modelový ilustrační příklad, 10% účinnosti jsem převzal, osobně jsem se dopočítal spíš 20-25%. ERoEI jsem bral průměrný solár u nás, uznávám že může být vyšší, ale ne uplně o moc. Tak jak tak žádná sláva, aby zdroj energie v naší civilizaci měl tak smysl musí mít ERoEI kolem 5, což tenhle cyklus dosáhne těsně, a to pouze s použítím maximálně optimistických hodnot.
S vodní energií máte samozřejmě pravdu, ta je v pohodě, ale potenciální místa už jsou většinou vyčerpaná. Měl jsem na mysli jen kontroverzní OZE, měl jsem to líp specifikovat.
Ale tohle jsou "detaily", na kterých sakra záleží. Pak se lehce může stát, že onen modelový příklad je jen bezcenné cvičení se v v násobení čísel mezi sebou.
Ono asi není náhodou, že se o tohle pokouší Norové, kteří mají a budou mít výrobu elektřiny postavenou na kombinaci vodních (ERoEI typicky >100) a větrných (dnes typicky ERoEI 50 nebo více) elektráren. Za energii investovanou do "výrobních prostředků" se taky musí platit.
Ano není to zřejmě náhodou. Levná elektřina z norských OZE (voda, i v budoucnu vítr) přitahují takové technologie, jako byl kdysi dávno průmyslová výroba umělých hnojiv. Taky kdysi něco absurdního, později nezbytná realita pro svět nyní již s více než 7 miliardami obyvatel...
Časy se mění ...
Norsk Hydro podepsalo pro své hliníkárny před časem obří PPA na elektřinu z velké větrné farmy v severním Švédsku. Částku sice nezveřejnili, ale rozhodně byla cena dobrá, to nebyla žádná charita.
Letadlo se dvěma motory CF6 má při normálním letu tepelný příkon kolem 150MW. Když vezmeme efektivitu konverze optimistických 30%, tak na uživení jednoho letadla je potřeba tak 500MW elektrické energie. Všechny OZE v Německu mají instalovaný 50GW, když vemu koeficient využití 0,25 tak to máme reálně 12,5 GW.
Takže všechny OZE v Německu by udržely ve vzduchu 25 letadel. To není málo, ale v celkovém objemu letecké dopravy je to směšná kapka v moři.
Tady vstupuji na pole, kde moje chabé fyzikální znalosti zdaleka přestávají stačit, ale i tak se mi ta Vaše čísla zdají mimo. Ten motor má maximální tah kolem 25 tun, takže 2 motory 50 tun. V běžném letu to bude určitě o dost méně než maximum.
Našel jsem pdf, kde někdo spočítal tah u malého elektrického letadélka - při výkonu 17 W dosahoval tahu 0.14 lb, tedy asi 63 g. Takže 1 MW elektrického výkonu by odpovídalo 63 tunám, a to se samozřejmě nebavíme o tom, že malé letadélko bude s efektivitou někde úplně jinde než velké letadlo.
Potom by mi to spíš než na 500 MW vyšlo na 3 MW, tedy 150x méně elektřiny a 150x více letadel ve vzduchu.
Oprava - pochopitelně 17 MW by dalo těch 63 tun, ne 1 MW. Řekněme, že v běžném letu je potřeba 30, tak to máme 8 MW elektrického výkonu, resp. 25 MW elektřiny z OZE. Takže "jen" 20x méně elektřiny a 20x více letadel.
Pro výpočet proudového motoru ale nemůžete použít elektrický motor s vrtulí! Já jsem použil oficiální čísla Thrust-specific fuel consumption pro CF6. Máte pravdu že při cruise bude menší spotřeba než na plný výkon, ale to jsem taky zohlednil. Navíc to není o moc, turbínové motory z principu nejsou efektivní při částečné zátěži, turbovrtuláky ani jety neposkytují rozumný tah pod 70% výkonu.
OK, díky za vysvětlení.
V pohodě. Ta naše diskrepance navíc po mírné korekci odpovídá. Elektromotor je 4x účinnější než spalovák, a minimálně zatížená vrtule ve skoro nulové rychlosti bude klidně 5x efektivnější než zatížené dmychadlo při Machu 0,8. To přesně odpovídá 20x rozdílu mezi našimi výpočty.
Jinak uznávám že lít takové palivo do proudového letadla je "worst case scenario", spíš by se lilo do pomalejších, ale efektivnějších turbo-vrtuláků takže těch letadel by to uživilo o trochu víc.
ad Bizon) Díval jsem se na čísla a denní spotřeba leteckých paliv je v Německu okolo 200 tisíc barelů za den. To odpovídá ~12 GW trvalého výkonu.
Jinými slovy, jestli se budou třeba offshore VtE dostat na rozumnou cenu e-kerosinu, máte trh pro pěkných pár desítek GW někde na Dogger Bank, kde jednou za čas přijede tanker načepovat petrolej.
Dík za čísla, zajímavé vědět že průměrný výkon všech Německých OZE je dnes cca stejný jako průměrný příkon všech Německých letadel.
Já nejsu proti čisté energetice ani dopravě, jen si dlouhodobě myslím že pro to bude potřeba podstatně tranformovat strukturu dopravy i celé společnosti. Zrovna ta letecká doprava je energeticky šíleně náročná, tam je potřeba nějaké transformace jednoznačná.
Jen se prostě bojím aby nás bezbřehý optimismus a slepá víra nedohnaly blízko bankrotu, což by transformaci na čistou energetiku nakonec jen uškodilo. Jako technik mám taky sklony k technologickému idealismu, ale v reálném světě jde především o ekonomiku. Však víte co vyhrálo WW2 a co dostalo člověka na Měsíc, PRACHY!
Tak v roce 2030 podle Fraunhofer ISI Německo optimálně předpokládá mít naistalováno cca 250 GW výkonu fotovoltaiky plus větrných elektráren (asi tak půl na půl, to znamená vítr bude dodávat o dost více TWh, zvláště v zimě). To vypadá realisticky, pro Němce dosažitelné.
V roce 2050 (to už je futurologie), pak 676 GW instalovaný (optimálně) výkon FVE a VtE pro veškerou potřebnou energii pro německou spotřebu.
Tak ještě před chvílí p. Veselý i Vaněček píší, že kvůli: "(ERoEI typicky >100) a větrných (dnes typicky ERoEI 50 nebo více) elektráren" se to hodí pro ně a moc nehodí pro FV a už Tu p. Vaněček opět dává svou oblíbenou FV.
Akorát, že VE akumulaci do vodíku nepotřebují vůbec a VtE prakticky také ne.
Potřebovala by to FV. Ta má velké přebytky, které v čase výroby nelze spotřebovat.
Přečtěte si odborný, ale pěkně srozumitelně napsaný článek:
Akumulace z EE přes vodík na EE má účinnost 21%. (Zdroj Agora).
Takže když v aukci nakoupíte OZE EE za 50-60 €/MWh, po akumulaci má cenu nejméně 250 €/MWh. K tomu ještě nutno připočíst náklady na skladování, odpisy za strojní zařízení, platy obsluhy...
Pokud to nebude požírat dotace, tak proč ne. Jako nápad to nezní špatně. Ale otázka jaká bude realizace, reálný provoz a hlavně náklady.
Pokud by to bylo tak levné a výhodné, tak by už to bylo dávno. Kde jen bude zakopaný pes?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se