Domů
Obnovitelné zdroje
IEA: Střední a východní Evropa nevyužívá svůj obrovský potenciál obnovitelných plynů
Bioplynová stanice v Litomyšli. Zdroj: Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl
Zdroj: Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl

IEA: Střední a východní Evropa nevyužívá svůj obrovský potenciál obnovitelných plynů

Produkce bioplynu a biometanu v Evropě zažívá v posledních letech výrazný růst. Stále však dle nového reportu zůstává daleko za tím, co by umožňovaly dostupné suroviny a technologické možnosti, zejména ve střední a východní Evropě. Podle Mezinárodní energetické agentury by přitom biometan mohl v budoucnu pokrýt až pětinu světové spotřeby plynu. Až 80 % potenciálu pro novou produkci se přitom nachází v Číně, Indii a Brazílii. 

Evropa dnes patří ke globálním lídrům v produkci biometanu a bioplynu. V roce 2023 dosáhla produkce bioplynu v Evropě přibližně 22 miliard kubických metrů (bcm), z čehož 4,9 bcm připadalo na biometan. To odpovídá zhruba 8 % celkové spotřeby plynu v celé EU, která se v posledních letech pohybuje kolem 400–450 bcm.

Minulý rok navíc vzrostla instalovaná výrobní kapacita biometanových stanic na 6,4 bcm ročně, což představuje meziroční nárůst o 37 %. Například Itálie čtyřnásobně zvýšila počet svých biometanových zařízení a více než trojnásobně navýšila jejich celkovou kapacitu.

Přesto Mezinárodní energetická agentura (IEA) upozorňuje, že Evropská unie zatím využívá jen asi 40 % svého udržitelného potenciálu. Nově vydaný report IEA Outlook for Biogas and Biomethane navíc naznačuje, že Evropa má významný nevyužitý potenciál. Ten je dle autorů zejména v zemích střední a východní Evropy.

Potenciál navíc umocňuje fakt, že země jako Polsko, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko disponují významnými zásobami organických surovin, zejména zemědělských zbytků, živočišného hnoje a komunálního odpadu, které lze využít k výrobě obnovitelných plynů.

Rozvoj sektoru v těchto zemích však vázne na celé řadě strukturálních překážek. Kromě nízké úrovně investic a chybějící infrastruktury pro úpravu a vtláčení biometanu do sítě jde zejména o složité legislativní procesy a nedostatek politické podpory. V některých případech chybí dlouhodobá strategie a stabilní dotační rámec, který by umožnil investorům plánovat výstavbu nových zařízení.

Obnovitelný plyn má potenciál pokrýt až pětinu světové poptávky po zemním plynu

Podle IEA má přitom biometan značný globální potenciál. Udržitelná roční produkce by mohla podle modelací přesáhnout 1 000 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe). To odpovídá více než 20 % současné celosvětové poptávky po zemním plynu. Přibližně 80 % tohoto potenciálu se nachází v rozvojových ekonomikách, zejména v Číně, Indii a Brazílii.

Dalšímu rozvoji dnes ale příliš nenahrává cena na trhu. Výrobní náklady na biometan se celosvětově pohybují v rozmezí 10–30 USD/GJ, v závislosti na typu použité suroviny a technologii. Nejnižší náklady jsou v jihovýchodní Asii, kde se cena pohybuje kolem 9 USD/MBtu (přibližně 9,5 USD/GJ), zatímco v Evropě je průměrná cena přibližně 16 USD/MBtu (asi 17 USD/GJ).

Pro srovnání, velkoobchodní ceny zemního plynu v Evropě se v roce 2024 pohybovaly kolem 9 USD/MBtu (přibližně 9,5 USD/GJ). To znamená, že v některých regionech je biometan již nyní cenově konkurenceschopný vůči zemnímu plynu, jinde ale vyžaduje dotace a jiné vládní pobídky.

Komodita nicméně nabízí oproti zemnímu plynu několik výhod. Plyn je obnovitelný, může být vyráběn lokálně a výrazně snižuje emise skleníkových plynů, zejména pokud nahrazuje nekontrolované rozkládání organického odpadu. IEA tak upozorňuje, že pokud budou zohledněny pozitivní externality – jako snížení emisí metanu a odpadového zatížení – může být biometan ekonomicky výhodnější i tam, kde je nominálně dražší než zemní plyn.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
Omega
2. červen 2025, 11:09

V některých případech chybí dlouhodobá strategie a stabilní dotační rámec, který by umožnil investorům plánovat výstavbu nových zařízení.

Tak tahle věta mluví za vše.

CO2 povolenky se dali na trh - místo aby je stát/EU prodávala za predikovatelnou cenu - takže na tom vydělávají spekulanti místo aby se peníze použili na ekologické projekty. Kdyby stát tuto "daň" prostě určil na každý rok - a bylo by to ohlášené na 3 roky dopředu, tak firmy můžou plánovat náklady a stát by měl peníze. Ty by se potom dali použít na přebudování čističek odpadních vod na bioplynové stanice.

Jan Veselý
2. červen 2025, 15:14

Poděkujte tržním fundamentalistům. Samozřejmě, že dobře predikovatelná daň by byla mnohem jednodušší. Takhle o ceně rozhoduje "neviditelná ruka trhu".

A čističky odpadních vod, žádné neexistují. Jsou to čistírny odpadních vod. A velká část, možná výrazná většina, ne-li všechny, výrobu bioplynu + kogeneraci už dávno mají. Obvykle to tak-tak stačí pro jejich vlastní spotřebu.

Emil
2. červen 2025, 15:50

"A velká část, možná výrazná většina, ne-li všechny, výrobu bioplynu + kogeneraci už dávno mají": "Dost odvážné tvrzení. Umíte to něčím doložit?"

Jan Veselý
2. červen 2025, 17:59

Jo, umím. Osobní zkušeností. Zatím je měli všude, kde jsem kdy byl. Ať už ze zvědavosti nebo pracovně. Ono se jim to i dost hodí. Vedlejším efektem té biodigesce je i to, že ten proces účinně vyhubí všechny možné choroboplodné zárodky. A že jich jim tam připluje.

Emil
2. červen 2025, 19:15

Takže vůbec. Hlavně že to hned vedle požadujete po jiných.

koumák
3. červen 2025, 10:24

Na Novojičínsku kde jsou "Babišovarmy" tak to tak mají.

Roman Kosařík
2. červen 2025, 11:35

Nejsem sice příznivce bezhlavého dotování, nicméně v případě biometanu lze snad udělat výjimka z jednoho prostého důvodu: snižuje závislost na dovozu. Jedinou výtku lze snad směřovat vůči původu surovin na jeho výrobu. Pěstovat kvůli výrobě biometanu něco cíleně a ničit si tak úrodnou půdu či to sem dokonce vozit přes půl světa je zvěrstvo.

Jiří Svoboda
2. červen 2025, 14:52

Drtvá většina biometanu se v ČR vyrábí u Kukuřice a dalších uměle pěstovaných plodin. Drtivá většina energie , která je takto vyrobena je energie umělých hnojiv vyrobených z ropy. Podobně jsou na tom biopaliva.

Jan Veselý
2. červen 2025, 15:09

Drtivá většina? Dost odvážné tvrzení. Umíte to něčím doložit?

A ta kukuřice, co konkrétně to znamená? Dávají se tam, podle Vás, celé rostliny nebo jsou to rostliny pěstované na zrno a fakticky se biodigesce dělá na zbytcích rostlin, resp. na siláži?

Bob
3. červen 2025, 11:28

Zde máte odkaz:

czba.cz/produkce-bioplynu-z-kukurice.html

Největší podíl bioplynu se vyrábí z kukuřičné siláže (35%)

Teprve pak následuje hovězí a prasečí kejda (kolem 20%). Z ČOV pochází cca 1,5%.

No a jak se pěstuje kukuřice na siláž: intenzivně za pomoci umělých hnojiv a pesticidů.

Za ekologickou lze považovat ještě travní siláž, ale to je jen 7%.

koumák
3. červen 2025, 10:27

konkrétně u nás na Novojičínsku jsou to slepičárny, prasečáky a kravíny. Zbytky obilovin se přidávají kvůli zvýšení objemu plynu( samy obiloviny jako krmení) a městské ČOV využívají jen kaly.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se