Evropská komise schválila českou podporu výroby biometanu za 3,7 miliardy eur

ČTK
14. duben 2026, 15:10
1 komentář
evropska-komise-schvalila-ceskou-podporu-vyroby-biometanu-za-37-miliardy-eur

Brusel 14. dubna (zpravodajka ČTK) - Evropská komise schválila český program v hodnotě 3,7 miliardy eur (90,2 miliardy Kč) na podporu výstavby biometanových stanic. Peníze nepůjdou z rozpočtu EU, ale z českých zdrojů - komise program pouze posoudila a povolila z hlediska pravidel hospodářské soutěže. Opatření má přispět k přechodu na ekonomiku s nulovými čistými emisemi. Udržitelný biometan může být použit v dopravě, při vytápění a v průmyslu. Podporu bude možné získat do konce roku 2030. Informovala o tom komise ve svém prohlášení.

"Program podpoří nové kapacity jak v nově vybudovaných biometanových stanicích, tak ve stávajících bioplynových stanicích, které budou přeměněny na biometanové," uvedla komise.

O podporu se budou moci ucházet výrobci biometanu, kteří jsou držiteli licence na výrobu plynu v Česku. Aby bylo možné podporu získat, musí výroba biometanu splňovat požadavky stanovené ve směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie. Opatření by mělo pomoci především malým a středním zemědělským podnikům.

"Díky tomuto programu ve výši 3,7 miliardy eur Česká republika zvýší produkci udržitelného biometanu v EU, který bude využíván v dopravě a vytápění. Program rovněž pomůže Česku splnit cíle v oblasti snižování emisí," uvedla místopředsedkyně EK Teresa Riberaová.

Opatření podle ní přispěje k čistšímu, bezpečnějšímu a odolnějšímu energetickému mixu a zároveň zachová rovné podmínky na trhu a minimalizuje možné narušení hospodářské soutěže.

V Česku loni vznikly tři nové biometanové stanice. V zemi je jich nyní 14, uvedlo v lednu ve svém prohlášení sdružení CZ BIOM. Stoupla i produkce těchto stanic, meziročně o 9,5 milionu metrů krychlových na celkových 17 milionů metrů krychlových plynu. Do roku 2030 chce Česká republika podle současných plánů státu mít zhruba stovku biometanových stanic, výroba by měla činit až 491 milionů metrů krychlových za rok.

"Tato notifikace českého programu ze strany EK otevírá dveře aukční podpoře výroby biometanu, o které se již dlouho hovoří. Ta má být zaměřena na výrobu z pokročilých surovin a garantovat výkupní cenu producentům biometanu na 15 let," uvedl Tomáš Voltr, výkonný ředitel skupiny Energy financial group (EFG).

Právě EFG je v současnosti v ČR největším producentem bioplynu.

Podle Voltra se zlepší investiční předvídatelnost sektoru, který bude lépe uchopitelný pro banky a bude tak jednodušší jednotlivé projekty financovat. "V EFG již máme připraveno několik projektů, které hodláme do aukční podpory přihlásit. Předpokládáme také, že nám tento dnes notifikovaný program umožní snáze naplnit náš cíl výroby biometanu pro rok 2030, který odpovídá roční instalované výrobní kapacitě 400 až 500 GWh," dodal.

Loading...

Komentáře (1)

richie14. duben 2026, 16:57

už som tu komentoval viac krat:

1) výroba biometánu je technologicky najjednoduchšia a najlacnejšia (pozor nie lacná) ak sa vyrába z technologických plodín -> možnosť zabezpečiť +- jednotné a stabilné parametre vstupov pre výrobu -> ale samotné pestovanie technologických plodín je energeticky náročnejšie ako konečný výsledok v biometáne, nehovoriac o zábere pôdy, kde by bolo možné pestovať (alebo chovať) niečo prospešnejšie

2) asi druhá najvýhodnejšia (ekonomicky) výroba biometánu je na veľkých farmách, kde sa spracováva "odpad" živočíšnej ci rastlinnej výroby (teraz naivne predpokladáme, že sa nespracovávajú cielene pestované technologické plodiny, ale len zbytky krmiva či inak nepoužiteľný odpad) - stále je ten biometán výrazne drahší ako štandardný plyn (alebo aj LNG a to aj s CO2 odpustkami) a naviac oberáme pôdu o kvalitné hnojivo (ktoré musíme následne dopĺňať umelým z plynu) a celkovo zhoršujeme kvalitu pôdy (keďže umelé hnojivá nezlepšia štrukturálne parametre pôdy)

3) ostatne spracovania na biometán sú ešte drahšie (COV, gastro odpad, tráva z miest, domáci bioodpad, priemyselný odpad, skládky,...) - pretože zvoz, triedenie, premenlivosť/rôznorodosť vstupov... a výsledný "odpad" je prakticky nepoužiteľný (možno ešte na rekultiváciu skládok)

A ešte pre doplnenie:

Bioplyn verzus biometán – zásadný rozdiel v spracovaní

Bioplyn (cca 55–65 % CH₄) vzniká anaeróbnym rozkladom organických látok (hnoj, potravinový odpad, siláž).

- Bežne obsahuje aj CO₂, H₂S, vodu, dusík.

- Môže sa lokálne spaľovať (napr. v kogeneračnej jednotke – KVET).

Biometán je vyčistený bioplyn, ktorý:

- musí mať >96 % CH₄ (aby spĺňal normu pre vtláčanie do distribučnej siete),

- vyžaduje náročnú technológiu: adsorpciu, membránovú separáciu, kryogénne oddelenie CO₂,

- potrebuje dodatočnú dehydratáciu, odsírenie, tlakové úpravy a

- meranie, certifikáciu a registráciu záruk pôvodu.

=> Celý tento proces je investične aj prevádzkovo náročný.

=> Vo forme bioplynu pre lokálne spracovanie je to ako tak OK (už pri bioplyne sme s energetickou bilanciou na hrane a pre jednoznačne pozitívnu bilanciu potrebujete ho efektívne využiť - ideálne v systémoch KVET), ale ďalšie náročné upravovanie na kvalitu pre vtláčanie do sústavy nie je ekonomicky opodstatnené.

=>Biometán dáva zmysel iba tam, kde nie je lokálna spotreba bioplynu možná, alebo kde sa výslovne cielia „papierové“ úspory CO₂ („zelený certifikát“ pre ETS, ESG skóre, PR, ...) a aj to len s významnou dotáciou .. alebo ak je cieľom priživiť sa na dotáciách.

Loading