EU chce zdvojnásobit míru elektrifikace. Průmyslu slibuje úlevy

Evropská komise představila plán, podle něhož by elektřina měla do roku 2040 pokrývat 46 % konečné spotřeby energie v Evropské unii. Nyní její podíl činí 23 %, tedy zhruba polovinu cílové hodnoty. Klíčovou součástí plánu jsou změny v oblasti regulovaných cen, možnost jejich snížení pro některé odběratele a pravidla týkající se zdanění elektřiny a plynu.

Evropská komise představila další plán pro energetiku, který má evropskému kontinentu pomoci snížit náklady na energie. Komise nyní cílí na vyšší využití elektřiny, jejíž výrobu se jí daří relativně úspěšně dekarbonizovat. Představila proto nový Akční plán pro elektrifikaci.

Komise chce využít toho, že přibližně 70 % elektřiny v Evropské unii již nyní pochází z domácích obnovitelných a nízkoemisních zdrojů. Míra elektrifikace konečné spotřeby však zůstává přibližně deset let na úrovni 23 %. Komise se s pomalým tempem elektrifikace nechce smířit a chce se vyrovnat některým asijským státům, kde podíl elektrifikace přesahuje 30 %.

Důraz na elektrifikaci je dalším krokem ke snížení dovozní závislosti. V Evropské unii totiž výrazně vzrostl podíl elektřiny vyráběné z nízkoemisních lokálních zdrojů. Tento růst výroby elektřiny z nízkoemisních zdrojů se však zatím jen omezeně promítá do sektorů dopravy, vytápění a průmyslu. Právě v elektrifikaci vidí Evropská komise potenciál - domácí elektřina by mohla dále snížit náklady na dovoz paliv, zejména fosilních.

Komise proto navrhuje zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě na 46 % do roku 2040. Cíl má být zatím pouze indikativní, nikoliv závazný. Pokud by byl splněn, jednalo by se o dvojnásobný nárůst elektrifikace. Podle Komise by rychlejší elektrifikace mohla do roku 2040 snížit dovoz plynu o více než 70 %, dovoz ropy o více než 40 % a evropské výdaje za fosilní paliva až o 260 miliard eur ročně.

Plán zahrnuje dopravu, budovy i průmysl. Počítá například s rychlejším rozvojem a podporou instalace tepelných čerpadel, elektromobility, akumulace a flexibilní spotřeby.

Podle Komise je elektřina ve srovnání s plynem stále příliš drahá

Hlavní překážkou elektrifikace jsou podle Evropské komise rozdíly mezi cenami elektřiny a plynu. Náklady na elektřinu jsou pro podniky v EU v průměru téměř třikrát vyšší než náklady na plyn, pro domácnosti přibližně dvaapůlkrát vyšší. Komise chce, aby se tento poměr do roku 2030 snížil u průmyslu nejvýše na hodnotu 2.

Změna se má opírat o návrh novely nařízení 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou. Nejde tedy pouze o nezávazný akční plán, ale také o přímo použitelnou legislativu, kterou ještě musí schválit Evropský parlament a Rada.

Ke snížení konečných cen elektřiny mají napomoci upravená pravidla pro regulované ceny za využití soustav. Návrh stanoví, že regulované ceny mají více zohledňovat rezervovaný výkon, dobu využití sítě a lokalitu odběru či výroby. Mají motivovat ke snižování špiček a využívání elektřiny v době vysoké výroby z obnovitelných zdrojů.

Síťové poplatky tvoří v EU v průměru přibližně 24 až 29 % účtů evropských domácností a jejich význam má s růstem investic do soustav dále stoupat. V České republice tvoří regulovaná složka ceny elektřiny (včetně daní) přibližně polovinu celkové ceny elektřiny.

Úlevy pro průmysl nebudou automatické

Co se regulovaných cen týče, národní regulační úřady budou moci zavést zvláštní tarify pro energeticky náročný průmysl, datová centra nebo energetická společenství. Podmínkou bude prokázání, že jejich profil odběru má odlišný dopad na náklady soustavy. Návrh tak neumožňuje plošné zvýhodnění velkých odběratelů, ale úlevu navázanou na flexibilitu, umístění nebo omezení spotřeby ve špičce.

"Na určité kategorie uživatelů soustavy, jako jsou energeticky náročná průmyslová odvětví, datová centra nebo energetická společenství, se mohou vztahovat zvláštní tarifní režimy, pokud regulační orgány mohou prokázat, že profil spotřeby dotčených uživatelů má poměrně nižší nebo vyšší dopad na celkové náklady přenosové nebo distribuční soustavy a že je dodržena zásada nákladové přiměřenosti," uvádí navrhované znění článku 18 nařízení 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou.

Členské státy budou současně moci část nákladů na obnovu a rozvoj soustav financovat ze státního rozpočtu. Podpora má být dočasná, nediskriminační a omezená na dodatečné náklady spojené s dekarbonizací, elektrifikací výroby nebo integrací trhu. Veřejné prostředky tak mohou zmírnit růst tarifů při rozsáhlých investicích do soustav, nikoli však dlouhodobě nahrazovat standardní regulované výnosy provozovatelů.