Čína otevírá Rusku novou cestu pro vývoz sankcionovaného plynu

Význam projektu přitom přesahuje samotný obchod s plynem. Rusko po omezení exportu do Evropy intenzivně hledá alternativní trhy pro své energetické suroviny. Zatímco u ropy se podařilo značnou část dodávek přesměrovat do Asie, u plynu je situace složitější – výstavba nových plynovodů je nákladná a zdlouhavá, takže LNG představuje jednu z mála flexibilních možností, jak export rychleji přesměrovat.

Pro Rusko je zároveň důležité načasování s ohledem na blížící se omezení dovozu do EU. Evropská unie postupně zavádí legislativu přísnější než klasické sankce: krátkodobé kontrakty na ruské LNG mají skončit v dubnu 2026, dlouhodobé k 1. lednu 2027 a úplné ukončení dovozu se předpokládá do konce roku 2027. Paralelně se plánuje i konec dovozu potrubního plynu, nejpozději do listopadu 2027. Opatření, schválené kvalifikovanou většinou (proti byly Maďarsko a Slovensko), zapadá do strategie REPowerEU zaměřené na snížení závislosti na ruských energiích a větší diverzifikaci zdrojů.

Připravovaný krok zároveň ukazuje, že energetická spolupráce mezi Čínou a Ruskem pokračuje navzdory tlaku západních sankcí. Čína je již dnes největším světovým dovozcem LNG a Rusko patří mezi její významné dodavatele. Podle čínských celních statistik země loni dovezla z Ruska 7,57 milionu tun LNG.

Významnou roli hraje také cena. Většinový vlastník projektu Arctic LNG 2, ruská společnost Novatek, podle dřívějších informací Reuters od léta 2025 nabízel čínským zákazníkům plyn se slevou 30 až 40 % oproti běžným tržním cenám LNG. Právě výrazně levnější surovina pomáhá kompenzovat rizika spojená se sankcemi, komplikovanější logistikou i omezenými možnostmi dalšího přeprodeje.

Moskva proto dál posiluje svou přítomnost na čínském trhu a rozšiřování dovozní infrastruktury naznačuje, že si buduje alternativní exportní kanály, byť jejich schopnost plně nahradit evropský trh zůstává nejistá. Jisté však je, že bez čínské poptávky by budoucnost projektu Arctic LNG 2 byla podstatně nejistější.

Spolupráce se navíc rozvíjí jak v LNG, tak potrubním plynu: zatímco Arctic LNG 2 umožňuje přesměrovat část produkce z jamalských ložisek, plynovodní export stojí na východosibiřských zdrojích napojených na Sílu Sibiře, která má dosáhnout kapacity až 38 miliard m³ ročně. Další rozšíření, včetně projektu Síla Sibiře 2, se sice zvažují, jejich realizace je však nejistá.

Přestože dodávky do Číny rostou, zatím nekompenzují výpadek dodávek do Evropy, a vztah tak zůstává asymetrický – Rusko hledá nové odbytiště, zatímco Čína diverzifikuje své zdroje.