<p><strong>V Německu se v prvním čtvrtletí letošního roku postavilo celkem 107 nových větrných elektráren o instalovaném výkonu 348 MW. Současně ale bylo 41 větrných elektráren o výkonu 39 MW odstaveno z provozu.</strong></p>
<p>Ve srovnání s loňským rokem zažívá Německo ve výstavbě větrných elektráren výrazně lepší rok. Zatímco v loňském prvním čtvrtletí byly uvedeny do provozu elektrárny s výkonem <a href="https://www.wind-energie.de/presse/pressemitteilungen/detail/quartalszahlen-fuer-windenergiezubau-an-land-bedrohlich-politische-entscheidungen-dringend-erforder/">pouze 134 MW (41 elektráren)</a>, v letošním prvním čtvrtletí se jednalo o více než dvojnásobek. Průměrný výkon jedné turbíny se v obou čtvrtletích pohyboval srovnatelně na úrovni 3,2 MWe.</p>
<p>Přestože se jedná o téměř dvojnásobný nárůst co do instalovaného výkonu, stále se nejedná o žádný úspěch. Rok 2019 byl totiž extrémně slabý a pohyboval se na cca desetině toho, na co byl Německý průmysl zvyklý z předchozích několika let. Pro srovnání, za první čtvrtletí roku 2018 byly podle údajů webu Energy-charts.de postaveny větrné elektrárny o výkonu 1100 MW, rok předtím dokonce 1190 MW.</p>
<p>Současně dochází k odstavování některých starších větrných elektráren z provozu. Podle údajů BWE bylo odstaveno celkem 41 větrných elektráren o instalovaném výkonu 39 MW a čistý přírůstek instalovaného výkonu za letošní první čtvrtletí je tedy o tyto údaje nižší.</p>
<p>S ohledem na současnou situaci v souvislosti s šířením koronaviru se již nyní dá předpokládat, že i další <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/covid-19-brzdi-vystavbu-obnovitelnych-zdroju-nemecku-chybi-pracovnici">stavby budou zpomalovat</a> a od některých plánů se možná ustoupí.</p>
<blockquote><p><em><strong>„Jsme stále daleko od toho, čeho je toto průmyslové odvětví schopné. Omezené množství nových elektráren ohrožuje klimatické cíle spolkové vlády,“</strong> uvedl Hermann Albers, prezident německého spolku pro větrnou energetiku BWE.</em></p></blockquote>
<p>Větrná energetika v Německu zejména v posledním roce čelí značnému zpomalení. Odvětví bojuje především se stále přísnějšími restrikcemi k umístění větrných elektráren a <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-se-vetrne-elektrarny-stava-stale-mene-mene-privetivym-trhem">často i odporem místních obyvatel</a>.</p>
<blockquote><p><strong>„Neexistuje skoro žádný větrný park, který by neskončil před soudem,“</strong> uvedl <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-se-vetrne-elektrarny-stava-stale-mene-mene-privetivym-trhem">již dříve Hanns Koenig z poradenské firmy Aurora Energy</a>.</p></blockquote>
<p>Německo také aktuálně uvažuje o zavedení pravidla, na základě kterého nebude možné vystavět větrnou turbínu ve vzdálenost menší než 1000 metrů od nejbližších obydlí. Toto pravidlo zatím nebylo zavedeno a po tlaku ze strany zainteresovaných osob je toto <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/ministry-plans-soften-controversial-wind-distance-rules-report">pravidlo postupně změkčováno</a>.</p>


Větrné elektrárny

Větrných elektráren se v Německu postavilo meziročně 2,5krát více, dlouhodobě se ovšem jedná o propad

<p><strong>Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (<a href="https://irena.org/newsroom/pressreleases/2019/Apr/Renewable-Energy-Now-Accounts-for-a-Third-of-Global-Power-Capacity">IRENA</a>) vydala každoročně vydávanou statistiku <a href="https://www.irena.org/publications/2019/Mar/Capacity-Statistics-2019">Renewable Capacity Statistics 2019</a>  o obnovitelných zdrojích energie. V roce 2018 bylo přidáno 171 GW instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů. Jedná se o meziroční nárůst o 7,9 % způsobený primárně novými přídavky solárních a větrných elektráren. Globální instalovaný výkon elektráren je nyní přibližně z jedné třetiny tvořen obnovitelnými zdroji.</strong></p>
<h2>Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je nutné urychlit</h2>
<p>Podle statistiky Renewable Capacity Statistics 2019 IRENA v roce 2018 rostla obnovitelná energie ve všech regionech světa, přestože rychlost růstu se lišila. Asie se na globálním ročním přírůstku instalovaného výkonu podílela z 61 %. Celkový instalovaný výkon v regionu pak vzrostl o 11,4 %. Největšího růstu ovšem dosáhl region Oceánie s nárůstem instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny o 17,7 %.</p>
<blockquote><p><em>„Skrze svůj obchodní potenciál se obnovitelná energie stala hlavní volbou mezi technologiemi pro výrobu nové elektrické energie. Silný růst v roce 2018 je pokračováním pozoruhodného trendu posledních pěti let, který reflektuje pokračující přesun k obnovitelné energii jako hnacímu motoru globální energetické<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/irena-transformace-energetiky-bude-mit-dopad-pozici-statu-mezinarodnim-prostredi/"> transformace</a>.&#8220; </em><em>Adnan Z. Amin, generální ředitel IRENA  </em></p></blockquote>
<p>Na celkovém nárůstu instalovaného výkonu zdrojů elektřiny se obnovitelné zdroje podílely zhruba ze dvou třetin. Podle Adnana Z. Amina by ovšem instalovaný výkon obnovitelných zdrojů elektřiny měl růst rychleji, aby bylo dosaženo nastavených klimatických cílů.</p>
<h2>Přírůstky instalovaného výkonu konvenčních zdrojů klesají</h2>
<p>Od roku 2010 se <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/elektrifikace-boom-obnovitelnych-zdroju-evrope-bude-vyzadovat-velkou-odolnost-elektrizacni-site/">instalovaný výkon</a> konvenčních zdrojů energie, především jaderných a fosilních, v Evropě, Severní Americe a Oceánii snížil zhruba o 85 GW. Během stejného období ovšem v Asii a na Blízkém východě naopak vzrostl.</p>
<figure id="attachment_69881" class="wp-caption aligncenter" style="width: 746px;"><img class="size-full wp-image-69881" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA.png 746w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA-512x366.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA-725x519.png 725w" alt="" width="746" height="534" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj globálního instalovaného výkonu od roku 2001. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
<p>Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů dosáhl na konci roku 2018 2 351 GW a nyní tvoří přibližně jednu třetinu globálního instalovaného výkonu. Největší podíl tvoří vodní elektrárny s instalovaným výkonem 1 172 GW. V roce 2018 byla tato hodnota navýšena o 8,5 GW, z čehož byla naprostá většina přidána v Číně. Instalovaný výkon <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/finskou-spolecnou-aukci-obnovitelne-zdroje-ovladly-vetrne-elektrarny/">větrných elektráren</a> se vloni zvýšil o 49 GW na celkem 564 GW. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/breznova-aukce-nemecke-fotovoltaiky-prinesla-37-rust-vysoutezenych-cen/">Solární elektrárny</a> mají celkový instalovaný výkon 480 GW a v loňském roce bylo přidáno 94 GW, 70 % této hodnoty má pak na svědomí Asie.</p>


Elektřina

IRENA: Největší podíl na světovém přírůstku instalovaného výkonu mají OZE

<p><strong>Spojené království snížilo meziročně emise CO2 o 1,5 %. Emise CO2 v zemi tak ve srovnání s rokem 1990 klesly o 39 % a s výjimkou několika roků ovlivněných stávkami v roce 1883, 1921 a 1926 se jejich objem dostal na nejnižší úroveň od roku 1888. Informaci zveřejnil na základě předběžných údajů britský analytický web <a href="https://www.carbonbrief.org/analysis-uks-co2-emissions-fell-for-record-sixth-consecutive-year-in-2018">carbon-brief.org</a>.</strong></p>
<p>Spojené království je již delší dobu úspěšné v redukování celkových emisí CO2, přičemž v této oblasti patří mezi <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/images/archive/2/2e/20180615113133%21Total_greenhouse_gas_emissions_by_countries%2C_1990-2016_%28Million_tonnes_of_CO2_equivalents%29.png">nejúspěšnější země západní Evropy</a>. Pouze v absolutních hodnotách je úspěšnější lidnatější Německo, které od roku 1990 snížilo emise o 327 milionů tun CO2, zatímco Spojené království „pouze“ o 295 milionů tun CO2.</p>
<p><iframe style="display: initial; margin: 0 auto;" src="https://s3.eu-west-2.amazonaws.com/cbhighcharts2019/uk-co2-emissions/uk-co2-emissions.html" width="800px" height="450px" frameborder="0" marginwidth="0px" marginheight="0px" scrolling="no"></iframe><span style="display: block; height: 22px; max-width: 800px;"><img style="width: 22px; height: 22px; margin-top: 2px; margin-bottom: 2px; float: right; background-repeat: no-repeat; background-size: contain;" src="https://s3.eu-west-2.amazonaws.com/cbhighcharts2019/cb-logo-highcharts.svg" /></span>Postupné snižování emisí CO2 sice pokračuje již šestým rokem, nicméně v roce 2018 poklesly emise o nejmenší množství – klesly meziročně pouze o 1,5 %. Report upozorňuje především na to, že se může brzy vyčerpat potenciál snižování množství vypouštěných emisí díky nižší výrobě uhlí. Největší zásluhu na snižování emisí má <span style="font-size: 1rem;">totiž</span><span style="font-size: 1rem;"> </span><span style="font-size: 1rem;">právě výroba emisně méně náročných zdrojů elektřiny a snižování energetické náročnosti.</span></p>
<p>Zajímavostí je, že emise CO2 na obyvatele jsou pouze 5,4 t CO2 za rok, což je nejnižší hodnota od roku 1858, kdy byl počet obyvatel Spojeného království přibližně poloviční. Současně se jedná o srovnatelnou hodnotu s Francií, která ale na rozdíl od Spojeného království vyrábí výrazně vyšší podíl elektrické energie z jaderných elektráren (pozn. Francie vyrábí cca 72 % elektrické energie z jádra, zatímco Spojené království cca 21 %).</p>
<p id="energostat">{„country“:“GB“,“type“:“AREA“,“from“:“2018-07-01″,“to“:“2018-08-01″,“caption“:“Výroba elektřiny ve Spojeném království v červenci loňského roku. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-07-01″,“end_date“:“2018-08-01″}</p>
<p>Jak upozorňuje web Carbon-Brief, prakticky veškeré snížení emisí CO2 od roku 2013 do roku 2018 lze přičítat snížení výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách. Spojené království se totiž za pomoci uhlíkové daně rozhodlo, že bude výrobu z uhlí nahrazovat výrobou elektřiny v plynových elektrárnách a obnovitelných zdrojích. Dalším nízkoemisním zdrojem, který je aktuálně ve výstavbě, je jaderná elektrárna Hinkley Point C. Ta má být zprovozněna po roce 2025 s tím, že má dále nahradit emisně náročnější zdroje.</p>
<p>Uhlíková daň ve Spojeném království byla zavedena již v roce 2013 a její výše činí 18 liber za tunu CO2. Díky jejímu zavedení se postupně výrazně snižovala výroba elektrické energie z uhlí, která byla nahrazována elektřinou ze zemního plynu. Aktuálně je podíl plynu na výrobě elektřiny ve Spojeném království zhruba 50 %.</p>
<p><iframe style="display: initial; margin: 0 auto;" src="https://s3.eu-west-2.amazonaws.com/cbhighcharts2019/uk-co2-emissions/coal-oil-gas.html" width="800px" height="450px" frameborder="0" marginwidth="0px" marginheight="0px" scrolling="no"></iframe><span style="display: block; height: 22px; max-width: 800px;"><img style="width: 22px; height: 22px; margin-top: 2px; margin-bottom: 2px; float: right; background-repeat: no-repeat; background-size: contain;" src="https://s3.eu-west-2.amazonaws.com/cbhighcharts2019/cb-logo-highcharts.svg" /></span></p>


Emise CO2

Spojené království má nejnižší emise od roku 1926, klesají již šestý rok v řadě

<p><strong>Mezinárodní energetická agentura (IEA) pravidelně zveřejňuje statistiky týkající se hlavních energetických zdrojů. Následující článek vás seznámí s některými z dat z dokumentu <a href="https://www.iea.org/statistics/kwes/?fbclid=IwAR2HaUA1c8a2zEObOcINbdTOQ3mcr33mdmSaRNb7fxyjYa5ZRDOetJ6mzz8">Key World Energy Statistics 2018</a>. </strong></p>
<h2>Zdroje energie</h2>
<p>Celkové primární zdroje energie (TPES) představují množství energie, které je k dispozici k pokrytí poptávky během určitého období. Základní definice představuje součet primární výroby energie a importů, od kterých se odečtou případné exporty.</p>
<p>Globální TPES pro rok 2016 je 3 731 Mtoe (milion tun ropného ekvivalentu) uhlí (cca 27,1 %), 4 390 Mtoe ropy (31,9 %), 3 035 Mtoe zemního plynu (22 %), 680 Mtoe jaderné energie (4,9 %), 349 Mtoe vodní energie (2,5 %), 1 349 Mtoe biopaliv a odpadu (9,8 %) a 227 Mtoe jsou ostatní zdroje (1,6 %).</p>
<figure id="attachment_58428" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58428" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-TPES-world.png" alt="" width="1019" height="517" /><figcaption class="wp-caption-text">TPES na světě v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58429" style="width: 1015px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58429" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-TPES-regions.png" alt="" width="1015" height="509" /><figcaption class="wp-caption-text">TPES v letech 1990 &#8211; 2016 po jednotlivých regionech. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<p>Nejvýznamnější těžební oblastí ropy byl v roce 2017 Blízký východ s 1 476 Mt vytěžené surové ropy. Na druhém místě je region OECD s 1 086 Mt ropy. Největšími producenty ropy pak byly v roce 2017 <a href="http://oenergetice.cz/ropa/tezba-ropy-v-usa-v-zari-vystoupala-na-novy-rekord/">USA</a> (563 Mt, 12,9% podíl na světě) a Saúdská Arábie (560 Mt, 12,8 %). Největšími exportéry ve stejném roce Saúdská Arábie (373 Mt) a Rusko (254 Mt) a importéry Čína (378 Mt) a USA (371 Mt).</p>
<p>Podobně jsou USA i největším světovým producentem zemního plynu – 20,2 % těžby plynu na světě (760 bcm). Největším těžebním regionem plynu je OECD s 1 349 bcm (miliardy metrů krychlových) v roce 2017. Nejvíce uhlí, 3 376 Mt (44,7 % světové těžby), se v roce 2017 vytěžilo v Číně. Za Čínou je pak Indie s 730 Mt uhlí.</p>
<p>Výroba elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/podil-nizkoemisnich-zdroju-britanii-nadale-roste-ve-q3-2018-zaznamenal-novy-rekord/">větrných a solárních</a> elektráren na světě v posledních letech prudce stoupá.</p>
<figure id="attachment_58430" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58430" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-wind-electricity-production-1024x495.png" alt="" width="525" height="254" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny ve větrných elektrárnách v letech 2005 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58431" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58431" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-solar-electricity-production-1024x499.png" alt="" width="525" height="256" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny v solárních elektrárnách v letech 2005 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<p>V roce 2016 bylo na světě vyrobeno 16 350 TWh elektřiny z fosilních paliv (65,4 %), 2 606 TWh z jádra (10,4 %), 4 061 TWh ve <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvyuzivanejsi-obnovitelny-zdroj-sveta-vodni-elektrarny-jako-dulezity-zdroj-u-nas-i-ve-svete/">vodních elektrárnách</a> (16,2 %)  a 1 986 TWh v elektrárnách na ostatní obnovitelné zdroje (7,9 %).</p>
<figure id="attachment_58432" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58432" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-electricity-production-by-fuel.png" alt="" width="1019" height="508" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny dle paliv v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Spotřeba energie</h2>
<p>Globální celková finální spotřeba energie byla v roce 2016 1 036 Mtoe uhlí (cca 10,8 %), 3 908 Mtoe ropy (40,9 %), 1 440 Mtoe zemního plynu (15 %), 1 051 Mtoe biopaliv a odpadu (11 %), 1 794 Mtoe elektřiny (18,8 %) a 327 Mtoe jiných zdrojů (3,4 %).</p>
<figure id="attachment_58433" style="width: 1021px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58433" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-world-consumption-by-fuel.png" alt="" width="1021" height="537" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová finální spotřeba energie dle paliv v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Ceny</h2>
<p>Průměrná spotová <a href="http://oenergetice.cz/ropa/po-prudkem-propadu-z-minuleho-tydne-dnes-ceny-ropy-zacaly-opet-rust/">cena ropy</a> WTI byla v lednu 2018 63,67 USD za barel ropy (cca 1 446 korun), v červnu 2018 pak 65,20 USD (cca 1 481 korun). Nejnižší cena WTI za posledních 10 let byla 31,57 USD/barel (cca 717 korun) v lednu 2016 a nejvyšší v červenci 2008 133,38 USD/barel (cca 3 029 korun).</p>
<figure id="attachment_58434" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58434" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-oil-prices-1024x507.png" alt="" width="525" height="260" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné spotové ceny ropných benchmarků. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<p>V posledních letech klesají ceny importovaného zemního plynu a také uhlí pro výrobu elektrické energie.</p>
<figure id="attachment_58435" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58435" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-coal-prices.png" alt="" width="1019" height="491" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné ceny uhlí používaného pro výrobu elektřiny. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58436" style="width: 1013px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58436" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-gas-prices.png" alt="" width="1013" height="502" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné ceny importů zemního plynu. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Výzkum a vývoj</h2>
<p>Celkový <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ft-eu-se-chysta-podporit-vyrobu-baterii-miliardami-eur/">rozpočet</a> na výzkum a vývoj technologií v energetice v členských zemích Mezinárodní energetické agentury činil v roce 2017 18 miliard USD (asi 408,7 miliard korun).</p>
<figure id="attachment_58437" style="width: 1013px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58437" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-RDD-budget.png" alt="" width="1013" height="541" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj rozpočtu členských zemí IEA pro výzkum a vývoj technologií v energetice v letech 1975 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<p>Největší podíl financí byl v roce 2017 směřován do energetické účinnosti (23 %), do jaderné energetiky (19 %) a do technologií, které umožňují efektivnější výrobu energie, nebo její efektivnější využití, tzv. <em>cross-cutting </em>technologie (20 %).</p>
<figure id="attachment_58438" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58438" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-RDD-budget-by-technology-1024x492.png" alt="" width="525" height="252" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozpočet členských zemí IEA pro vývoj technologií v energetice dle jednotlivých technologií. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>


Energetika v zahraničí

IEA: Key World Energy Statistics 2018

<p><strong>Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 4,71 miliardy metrů krychlových plynu, meziročně o 9,3 procenta více. Vyplývá to z aktuálních dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle výkonného ředitele Českého plynárenského svazu Jana Rumla byl růst spotřeby způsoben zejména větším počtem mrazivých dní v lednu a aktivním provozováním <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr/'>plynové elektrárny</a> v Počeradech.  </strong></p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;V lednu vykázaná spotřeba byla vůbec nejvyšší za posledních pět let. Nejchladnější a zároveň den s nejvyšší spotřebou byl 19. leden, kdy bylo protopeno 41,8 milionu metrů krychlových zemního plynu,&#8220;</strong> řekl dnes ČTK Ruml.</em></p>
</blockquote>
<p> Celkově bylo letos v lednu v Česku podle dat ERÚ spotřebováno 1,46 miliardy metrů krychlových plynu, o 22,6 procenta více než v lednu 2016.  </p>
<p>    Letošní leden byl podle meteorologů sedmý nejchladnější od roku 1961. Průměrná měsíční teplota minus 5,6 stupně Celsia byla skoro o tři stupně nižší, než je dlouhodobý průměr. Chladnější leden než letos byl naposledy před 11 lety &#8211; v lednu 2006 činila průměrná teplota minus šest stupňů.  </p>
<figure id="attachement_23619" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/mine-333326_1280-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/mine-333326_1280-725x481.jpg" alt="zemní plyn" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>    V České republice je asi 2,84 milionu odběratelů zemního plynu. Z toho je 92,6 procenta domácností a 7,4 procenta maloodběratelů, středních odběratelů a velkoodběratelů. Na spotřebě mají tradičně největší podíl velkoodběratelé.</p>
<p>Podle ERÚ v pololetí spotřebovali 1,96 miliardy metrů krychlových komodity, meziročně o 7,3 procenta více. Spotřeba domácností pak vzrostla o 6,5 procenta na 1,42 miliardy metrů krychlových.  </p>
<p>    Česká republika dováží většinu plynu z Ruska. Ruský plyn proudí do Česka především přes Ukrajinu a Slovensko.</p>
<p>Česko je ale napojeno na alternativní trasy, a to jednak plynovodem Gazela napojujícím republiku na zemní plyn z ruských zdrojů, dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, jednak plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.  </p>


Plynárenství

Češi v pololetí spotřebovali meziročně o 9,3 procenta více plynu

<p><strong>Podle statistik energetického regulačního úřadu v prvním čtvrtletí tohoto roku vzrostla spotřeba České republiky o téměř 5 %. V prvních třech měsících bylo spotřebováno celkem 20,5 TWh elektrické energie. Meziročně se zvýšila také výroba elektřiny. </strong></p>
<p>Ze zveřejněných statistik za první čtvrtletí tohoto roku vyplývá, že elektroenergetika zažila silné první čtvrtletí. Poměrně významně vzrostla jak výroba elektřiny v ČR, tak její spotřeba. Mimořádný byl především první měsíc letošního roku, brutto spotřeba vzrostla v tomto měsíci o téměř 8 % a výroba o cca 11 %.</p>
<p>Výroba v jaderných elektrárnách zůstala meziročně prakticky nezměněna, naopak výrazně více se vyrábělo v elektrárnách paroplynových. Podle údajů, které zveřejnil energetický regulační úřad se výroba paroplynových zdrojů zvedla o více než čtvrtinu.</p>
<p>Zajímavostí je, že se poměrně znatelně (o 20 %) zvýšila výroba fotovoltaických elektráren a to i přes to, že jejich instalovaný výkon v ČR již několikátým rokem stagnuje. Přesto se nejedná o významnější čísla, z celkových vyrobených 24 TWh byl podíl fotovoltaiky pouze 0,3 TWh.</p>
<p id='energostat'>{&#8222;country&#8220;:&#8220;CZE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;BAR&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-03-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Data o výrobě elektřiny v České republice podle ENTSO-E, který využívá data poskytovaná společností ČEPS.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-03-31&#8243;}</p>
<p>Nárůst zaznamenala i spotřeba elektřiny. Brutto spotřeba se meziročně zvýšila o 0,8 TWh a dosáhla hodnoty 20,5 TWh. Spotřeba elektřiny rostla i v domácnostech a to napříč všemi regiony. Podle ERÚ byl nejpomaleji rostoucím krajem (alespoň co do spotřeby elektřiny domácností) Moravskoslezský kraj. Přesto i zde došlo ke čtyřprocentnímu nárůstu spotřeby.</p>
<p>Zpráva vyhodnocuje i hodinové průběhy zatížení a spotřeby včetně struktury zdrojů pokrývajících maximální a minimální zatížení v průběhu prvního čtvrtletí. Maxima zatížení v daném čtvrtletí bylo dosaženo dne 24. 1. ve 12:00 hod, celkové zatížení bylo 11 768,0 MW. Minima zatížení bylo dosaženo dne 5. 3. ve 3:00 hod (6 386 MW).</p>
<p>Celou zprávu Energetického regulačního úřadu je možné najít <a href="https://www.eru.cz/documents/10540/2298821/Ctvrtletni_zprava_2017_I_Q.pdf/fec3d0bb-1980-4842-9cc9-176fd7eb2756">pod tímto odkazem</a>.</p>


Elektrárny v ČR

ERÚ: V prvním čtvrtletí rostla meziročně výroba i spotřeba elektřiny

<p><strong>Německo vyrobilo v roce 2016 méně elektřiny z větrných i solárních elektráren, přesto podíl elektřiny vyrobené z OZE podle prvních údajů mírně vzrostl. Největší vzrůst zažily elektrárny vyrábějící elektřinu z plynu, klesající trend postihl výrobu elektřiny z jádra i uhlí.</strong></p>
<p>Letošní statistiky výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů u našeho západního souseda nejsou tak výrazné, jako tomu bylo v předchozím roce. K mírnému poklesu došlo u výroby z větrných elektráren i solárních elektráren. U obou typů zdroje i přes nárůst instalovaného výkonu poklesla výroba o 1,2 TWh.</p>
<p>K poklesu výroby došlo i přes 1,1GW přírůstek instalovaného výkonu solárních elektráren, což bylo podstatně za cílem Německa nainstalovat v roce 2016 dalších 2,5 GW. Obdobná je i situace u větrných elektráren: podle odhadu tento rok <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecku-za-rok-2016-pribyde-pres-4-gw-onshore-vetrnych-elektraren/">přibylo přes 4 GW instalovaného výkonu</a>, přesto poklesla výroba elektřiny za celý rok o cca 1,2 TWh.</p>
<p>Celkový podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Německu je podle prvních odhadů 32 %.</p>
<div id="highcharts-ojylaja"></div>
<p>Meziroční pokles výroby větrných elektráren je dán především tím, že v roce 2015 byly podmínky pro <a href="http://www.erneuerbare-energien.de/EE/Redaktion/DE/Downloads/development-of-renewable-energy-sources-in-germany-2015.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=8;">výrobu elektřiny z větru mimořádné</a> a výroba oproti roku 2014 vzrostla o téměř 40 %.</p>
<p>Výroba onshore větrný elektráren poklesla o téměř 5 TWh, naopak offshore větrné elektrárny vyrobily o cca 4 TWh více.</p>
<figure id="attachment_32353" style="width: 896px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-32353 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Snímek-obrazovky-2017-01-04-v-23.35.53.png" width="896" height="283" /><figcaption class="wp-caption-text">Grafika: B. Burger, Fraunhofer ISE; data: DESTATIS a EEX</figcaption></figure>
<p>Výrazně více se pro výrobu elektřiny využíval plyn, jehož výroba vzrostla o téměř 40 % na 43 TWh. K tomu je nutné připočíst ještě část výroby v hornickém a průmyslovém sektoru pro vlastní spotřebu, která není v těchto datech započítána.</p>
<p>Méně elektřiny se vyrobilo v ostatních klasických elektrárnách, zejména v jaderných. To bylo způsobeno definitivním odstavení <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/energiewende-jaderna-elektrarna-grafenrheinfeld-se-uzavira/">elektrárny Grafenrheinfeld</a>, která byla trvale odstavena teprve v průběhu roku 2015.</p>
<p>Zdroj dat: <a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/electricity_production_germany_2016.pdf">Fraunhofer ISE, Bruno Burger</a></p>


Rychlé zprávy

Německo vyrobilo méně elektřiny z větru i slunce, největší nárůst zaznamenal plyn

<p style="text-align: justify"><strong>Španělsko se poprvé od roku 2003 znovu stalo dovozcem elektřiny, ve své výroční zprávě za rok 2016 tuto informaci zveřejnil provozovatel španělské přenosové soustavy.</strong></p>
<p style="text-align: justify">Dle čísel <a href="http://www.ree.es/sites/default/files/downloadable/avance_informe_sistema_electrico_2016.pdf">ve výroční zprávě</a> zveřejněné společností Red Eléctrica došlo po více jak 10 letech ke změně a Španělské království se letos stalo dovozcem energie a z Francie, Portugalska a Maroka dovezlo energii v objemu 7 313 GWh. Spotřeba elektřiny v této jižní zemi se za rok 2016 zastavila na čísle 265 TWh, což je nárůst o 0.8 % oproti loňskému roku.  Pro srovnání v ČR, která má 4x méně obyvatel, netto spotřeba elektřiny v roce 2015 dosáhla 59,28 TWh.</p>
<p style="text-align: justify">Země sice začala dovážet energii po více jak 10 letech, nicméně ve stejném časovém úseku rostly ceny elektřiny <a href="http://www.elmundo.es/economia/2015/10/20/5626187fca474195608b45c7.html">dvojnásobnou</a> rychlostí oproti průměru EU. V dnešní době je elektřina pro domácnosti ve Španělsku 4. nejvyšší v EU. Posilování propojení soustav s okolními státy, které je mimo jiné jedním z cílů <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/energeticka-unie-energy-union/">Energetické Unie</a>, může spolu s chystanou aukcí na OZE pomoci srazit cenu elektřiny pro domácnosti na Pyrenejském poloostrově. Míra propojení mezi státy Unie by podle <a href="http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:a5bfdc21-bdd7-11e4-bbe1-01aa75ed71a1.0003.01/DOC_1&amp;format=PDF">plánů EU</a> měla být do roku ve výši 10 %. K roku 2014 Španělsko mělo jen 3 %, ovšem loni zdvojnásobilo přenosovou kapacitu <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-4463_en.htm">vedení </a>do Francie. ČR již předloni dosahovalo 17 % a tím plnilo i plán pro rok 2030, který počítá s 15 %.</p>
<h2 style="text-align: justify">Instalovaný výkon, podíl OZE</h2>
<p style="text-align: justify">K dnešnímu dni byl ve Španělsku instalovaný výkon 105 GW, což je o téměř jedno procento méně než loni. Na začátek roku se nicméně chystá <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spanelsko-vypise-zacatku-roku-aukci-3000-mw-obnovitelnych-zdroju/">aukce</a> na výstavbu 3 GW v OZE. Také bylo vybudováno více než 670 km vedení na hladině VVN a ZVN.</p>
<p style="text-align: justify">V zemích jako ČR bývá značný rozdíl spotřeby elektřiny v letních a zimních měsících. V jižní zemi jako Španělsko byla poptávka po celý rok vyrovnaná, letošní maximum bylo dosaženo 6. září, kdy byla spotřeba na pevnině hodinu po poledni 40 144 MWh.</p>
<p style="text-align: justify">Co se týče pevninské části království, tak se OZE na instalovaném výkonu podílely 50.5 %. Jejich podíl na spotřebované elektřině činil téměř 40 %. Největší podíl na tom mají větrné elektrárny následovány vodními. Fotovoltaické či solární elektrárny se celkové spotřebě podílely jen z 5 %. Pro srovnání v ČR se OZE v roce 2015 podílely na pokrytí brutto spotřeby ze 13.27 %.</p>


Evropská Unie

Španělsko po letech opět importérem elektřiny

<p><strong>Norsko <a href="http://gm-volt.com/2016/05/10/norway-is-fourth-country-to-register-100000-plug-in-cars/">se během dubna letošního roku stalo po USA, Číně a Japonsku 4. zemí na světě</a>, kde je registrováno přes 100 000 elektromobilů a plug-in hybridů. Norsko je zároveň státem s nejvyšším počtem elektromobilů v přepočtu na obyvatele.</strong></p>
<p>Norsko je z hlediska populace oproti prvním 3 státům mnohonásobně menším státem. Pro srovnání, v USA, Číně a Japonsku je momentálně registrováno přibližně 450, 300 a 150 tisíc těchto vozidel. Překročení milníku 100 000 registrovaných elektromobilů a plug-in hybridů je díky velkému populačnímu rozdílu o to větším úspěchem. Podíl plug-in elektromobilů na trhu činí v Norsku přes 25 %, v USA jejich podíl činí méně než 1 %.</p>
<p>Dle analytika Mario R. Durana bylo ještě koncem roku 2010 v Norsku registrováno pouhých 3 366 elektromobilů. Velký nárůst nastal až v tomto desetiletí. Téměř až raketový růst byl umožněn příchodem nových, sériově vyráběných modelů elektromobilů, štědrou státní podporou a rostoucími obavami ze změn klimatu.</p>
<h2>Přes 80 000 elektromobilů</h2>
<p><a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/norsko-60-procent-z-registrovanych-vozidel-byly-hybridy-a-elektromobily/">Majitelé elektromobilů například nemusí v Norsku platit silniční daň.</a> Už v květnu 2015 dosáhlo Norsko cíle 50 000 bezemisních vozidel, podle původních plánů se mělo této hodnoty dosáhnout až o 3 roky později.</p>
<p>Už během dubna narostl počet všech registrovaných elektromobilů a plug-in hybridů na 100 600, z nich je 81 500 elektromobilů. 12 000 těchto vozidel jsou přitom ojeté elektromobily dovozené ze sousedních zemí. Oproti tomu podíl ojetých plug-in hybridů tvoří z celkové registrovaných 17 100 pouhá 0,2 %. Většinu z registrovaných elektrických vozidel tvoří osobní automobily, dodávek je registrováno pouze lehce přes 2 000.</p>
<p>Zdroj úvodního obrázku :<a href="https://www.flickr.com/photos/elbilforeningen/">Norsk Elbilforening</a></p>


Čistá mobilita

Norsko je 4. zemí světa, kde je registrováno přes 100 000 aut do zásuvky

<div class="stats-navigation"></div>
</p>
<div><em>(Pro lepší orientaci v grafech je možné jednotlivé datové řady kliknutím na jejich název v legendě grafu zobrazovat/vypínat)</em></div>
<h2>Výroba tepla CZT (prodané teplo) v Maďarsku</h2>
<div id="mv-HU-heat-production"></div>
<table id="tablepress-1696" class="tablepress tablepress-id-1696">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">&#8211;</th>
<th class="column-2">2006</th>
<th class="column-3">2007</th>
<th class="column-4">2008</th>
<th class="column-5">2009</th>
<th class="column-6">2010</th>
<th class="column-7">2011</th>
<th class="column-8">2012</th>
<th class="column-9">2013</th>
<th class="column-10">2014</th>
<th class="column-11">2015</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Výroba tepla CZT [PJ]</td>
<td class="column-2">61.43</td>
<td class="column-3">56.97</td>
<td class="column-4">56.1</td>
<td class="column-5">53.11</td>
<td class="column-6">52.98</td>
<td class="column-7">49.22</td>
<td class="column-8">49.5</td>
<td class="column-9">49.02</td>
<td class="column-10">47.97</td>
<td class="column-11">52.02</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<h2>Výroba tepla podle zdroje v Maďarsku</h2>
<div id="mv-HU-heat-sources"></div>
<table id="tablepress-1697" class="tablepress tablepress-id-1697">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">&#8211;</th>
<th class="column-2">2006</th>
<th class="column-3">2007</th>
<th class="column-4">2008</th>
<th class="column-5">2009</th>
<th class="column-6">2010</th>
<th class="column-7">2011</th>
<th class="column-8">2012</th>
<th class="column-9">2013</th>
<th class="column-10">2014</th>
<th class="column-11">2015</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Tuhá paliva [PJ]</td>
<td class="column-2">6.15</td>
<td class="column-3">6.45</td>
<td class="column-4">5.97</td>
<td class="column-5">3.5</td>
<td class="column-6">3.34</td>
<td class="column-7">3.29</td>
<td class="column-8">3.16</td>
<td class="column-9">2.22</td>
<td class="column-10">1.45</td>
<td class="column-11">1.35</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Ropa a její produkty [PJ]</td>
<td class="column-2">0.89</td>
<td class="column-3">0.14</td>
<td class="column-4">0.49</td>
<td class="column-5">2.43</td>
<td class="column-6">0.21</td>
<td class="column-7">0.23</td>
<td class="column-8">0.24</td>
<td class="column-9">0.23</td>
<td class="column-10">0.35</td>
<td class="column-11">0.3</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Zemní plyn a ost. plyny [PJ]</td>
<td class="column-2">52.13</td>
<td class="column-3">47.92</td>
<td class="column-4">46.95</td>
<td class="column-5">44.24</td>
<td class="column-6">45.13</td>
<td class="column-7">41.2</td>
<td class="column-8">41.86</td>
<td class="column-9">39.84</td>
<td class="column-10">38.07</td>
<td class="column-11">40.3</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Jádro [PJ]</td>
<td class="column-2">0.59</td>
<td class="column-3">0.54</td>
<td class="column-4">0.55</td>
<td class="column-5">0.51</td>
<td class="column-6">0.5</td>
<td class="column-7">0.51</td>
<td class="column-8">0.53</td>
<td class="column-9">0.51</td>
<td class="column-10">0.78</td>
<td class="column-11">0.8</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">OZE [PJ]</td>
<td class="column-2">1.16</td>
<td class="column-3">1.42</td>
<td class="column-4">1.61</td>
<td class="column-5">1.91</td>
<td class="column-6">3.26</td>
<td class="column-7">3.52</td>
<td class="column-8">3.23</td>
<td class="column-9">4.79</td>
<td class="column-10">5.07</td>
<td class="column-11">6.81</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">Odpad (neobnovitelný) [PJ]</td>
<td class="column-2">0.51</td>
<td class="column-3">0.5</td>
<td class="column-4">0.54</td>
<td class="column-5">0.53</td>
<td class="column-6">0.54</td>
<td class="column-7">0.47</td>
<td class="column-8">0.49</td>
<td class="column-9">0.47</td>
<td class="column-10">0.52</td>
<td class="column-11">0.78</td>
</tr>
<tr class="row-8 even">
<td class="column-1">Ostatní [PJ]</td>
<td class="column-2">0.0</td>
<td class="column-3">0.0</td>
<td class="column-4">0.0</td>
<td class="column-5">0.0</td>
<td class="column-6">0.0</td>
<td class="column-7">0.0</td>
<td class="column-8">0.0</td>
<td class="column-9">0.97</td>
<td class="column-10">1.74</td>
<td class="column-11">1.68</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<h2>Kogenerace &#8211; výroba elektřiny a instalovaný elektrický výkon v Maďarsku</h2>
<div id="mv-HU-chp-production-capacity-share"></div>
<table id="tablepress-1680" class="tablepress tablepress-id-1680">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">&#8211;</th>
<th class="column-2">2004</th>
<th class="column-3">2005</th>
<th class="column-4">2006</th>
<th class="column-5">2007</th>
<th class="column-6">2008</th>
<th class="column-7">2009</th>
<th class="column-8">2010</th>
<th class="column-9">2011</th>
<th class="column-10">2012</th>
<th class="column-11">2013</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Výroba elektřiny [TWh]</td>
<td class="column-2">6.14</td>
<td class="column-3">6.84</td>
<td class="column-4">8.02</td>
<td class="column-5">8.57</td>
<td class="column-6">8.43</td>
<td class="column-7">7.36</td>
<td class="column-8">7.31</td>
<td class="column-9">5.96</td>
<td class="column-10">4.62</td>
<td class="column-11">3.88</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Instalovaný výkon [GW]</td>
<td class="column-2">1.35</td>
<td class="column-3">2.05</td>
<td class="column-4">1.98</td>
<td class="column-5">2.24</td>
<td class="column-6">1.9</td>
<td class="column-7">2.01</td>
<td class="column-8">1.86</td>
<td class="column-9">1.75</td>
<td class="column-10">1.6</td>
<td class="column-11">1.67</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Podíl kogenerace na výrobě elektřiny [%]</td>
<td class="column-2">18.22</td>
<td class="column-3">19.13</td>
<td class="column-4">22.37</td>
<td class="column-5">21.44</td>
<td class="column-6">21.06</td>
<td class="column-7">20.49</td>
<td class="column-8">19.57</td>
<td class="column-9">16.56</td>
<td class="column-10">13.35</td>
<td class="column-11">12.82</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<h2>Kogenerace &#8211; výroba tepla a instalovaný tepelný výkon v Maďarsku</h2>
<div id="mv-HU-chp-heat-production-capacity"></div>
<table id="tablepress-1679" class="tablepress tablepress-id-1679">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">&#8211;</th>
<th class="column-2">2004</th>
<th class="column-3">2005</th>
<th class="column-4">2006</th>
<th class="column-5">2007</th>
<th class="column-6">2008</th>
<th class="column-7">2009</th>
<th class="column-8">2010</th>
<th class="column-9">2011</th>
<th class="column-10">2012</th>
<th class="column-11">2013</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Vyrobené teplo [PJ]</td>
<td class="column-2">42.3</td>
<td class="column-3">47.42</td>
<td class="column-4">46.88</td>
<td class="column-5">49.22</td>
<td class="column-6">45.87</td>
<td class="column-7">42.62</td>
<td class="column-8">42.18</td>
<td class="column-9">35.13</td>
<td class="column-10">26.01</td>
<td class="column-11">27.0</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Instalovaný tepelný výkon [GW]</td>
<td class="column-2">0.0</td>
<td class="column-3">0.0</td>
<td class="column-4">0.0</td>
<td class="column-5">0.0</td>
<td class="column-6">0.0</td>
<td class="column-7">3.4</td>
<td class="column-8">3.44</td>
<td class="column-9">3.13</td>
<td class="column-10">2.97</td>
<td class="column-11">3.16</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>
</p>
<p>Zdroj dat: DG Energy<br />
Zdroj titulního obrázku: <a href="http://freestock.ca/flags_maps_g80-hungary_grunge_flag_p1044.html" rel="nofollow" target="_blank">freestock.ca</a></p>
