<h2>Bezemisní budoucnost?</h2>
Elektromobilita má dnes mnoho zastánců i odpůrců. Určitě je to ale jedna z mnoha cest k udržitelnější budoucnosti s menším množstvím smogu v ovzduší, a i proto se ve stále větší míře stává součástí našeho běžného života. Je jasné, že naplnění očekávání závisí zejména na energetickém mixu výrobních zdrojů, protože provoz elektromobilu je stejně tak ekologický, jak ekologické jsou energetické zdroje, ze kterých je nabíjen. Nicméně ve zdrojích elektrické energie máme daleko více prostoru a alternativ pro jejich zlepšení i zefektivnění, než je tomu v omezeném prostoru každého jednotlivého vozidla. A to považuji za hlavním argument, proč se touto cestou vydat.
Další podmínkou pro to, aby výše uvedené fungovalo a mohly přibývat elektrické vozy, je také nutnost rozšiřovat síť dobíjecích stanic. A právě k tomu se v Unicornu snažíme přispět tím, co umíme nejlépe – vývojem kvalitního softwarového řešení.
<h2>Software je všude</h2>
Software je důležitou součástí každého odvětví a jinak tomu není ani u energetiky. Od doby, kdy byly energetické sítě izolované, uběhlo mnoho desítek let a s postupným spojováním soustav do větších celků přišla nutnost vyvinout komplexní softwarovou podporu, bez které si dnešní energetiku již neumíme představit. Software je využíván v různých podobách od velkých systémů, které řídí národní i nadnárodní distribuční sítě, podmořské kabely nebo energetické obchody, až po malé aplikace v mobilních telefonech. A jinak tomu není ani u elektromobility, která by bez softwarových řešení nemohla existovat. S nadsázkou lze říct: IT is fuel of electric cars.
Řešení podporující elektromobilitu se od těch energetických trochu liší. Typickým rysem informačních systémů v energetice je, že se většinou jedná o specializované řešení určené pro úzkou skupinu energetických odborníků/uživatelů. Elektromobilita je dnes všeobecně vnímána jako součást energetiky, nicméně ve skutečnosti se jedná o celý „ekosystém“, který má velký přesah i do ostatních oblastí, jako je např. automobilový průmysl či B2C služby. Z tohoto faktu vyplývá, že i softwarová podpora elektromobilního „ekosystému“ je velmi rozmanitá a musí zajistit spojení mezi provozovateli dobíjecích stanic, obchodníky i distributory elektrické energie na straně jedné a koncovým zákazníkem (uživatelem elektrovozu) na straně druhé. Potřeby obou skupin jsou rozdílné a od toho se odvíjí i různorodost systémů, které využívají. Pro tyto systémy je ale naprosto nezbytná jejich dokonalá integrace. Klíčové pro budoucí rozvoj elektromobility bude nepochybně zejména zaměření na koncové uživatele, kteří musí mít k dispozici snadný a spolehlivý způsob dobíjení svého vozu. Toho lze jednoznačně docílit pouze perfektním fungováním celého „ekosystému“.
<h2>Řízení dobíjecí infrastruktury</h2>
Pro provozovatele a distributory je hlavním požadavkem bezproblémový provoz dobíjecích stanic a jejich optimální využití s bezproblémovým výdělkem z dobíjení. Takové potřeby by měl plnit systém typu CPO (charging point operator). Naopak pro koncové zákazníky jsou důležité aktuální informace o stanicích a on-line dostupnosti jejich dobíjecích bodů, následné komfortní dobíjení elektromobilu a jednoduché vyúčtování a placení služeb bez nutnosti vlastnit předem vydanou identifikační kartu pro každého operátora zvlášť.
K plnění těchto cílů jsou určeny systémy ESP (Elektromobility Service Provider).
<figure id="attachment_84885" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2104px;"><img class="size-full wp-image-84885" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1.png 2104w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1-512x377.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1-768x566.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1-1024x755.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1-725x534.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1-800x590.png 800w" alt="" width="2104" height="1551" /><figcaption class="wp-caption-text">Obrázek č. 1: Principiální schéma vhodného modelu fungování „ekosystému“ elektromobility</figcaption></figure>
Při návrhu řídicího softwaru (CPO) je nutné zaměřit se na tyto klíčové procesy:
<ul>
<li>Správa dobíjecích stanic – evidence, řízení a komunikace se samotnými stanicemi. Strukturovaná evidence, komunikace a servisní operace probíhající automaticky prostřednictvím standardizovaných protokolů pro elektromobilitu (OCPP).</li>
<li>Správa zákazníků – evidence základních informací o zákaznících, přidělování autorizačních a platebních metod a sledování stavu jejich účtů včetně všech historických transakcí.</li>
<li>Platby &amp; tarifikace – podpora platebního styku s koncovým zákazníkem včetně případné komunikace na platební brány. Klíčovou součástí této oblasti je nastavení a přiřazení cenových tarifů (triviálních i velmi komplexních) pro vyúčtování provedených dobíjení a rezervací. Součástí takového modulu musí být také poskytnutí fakturačních podkladů.</li>
<li>Nabíjení &amp; autorizace – autentizace klienta proti evidovaným autorizačním metodám (RFID čip, zaměstnanecké karty, PIN kód voucheru a další) a podpora procesu nabíjení. V rámci správy dobíjení je možné vzdálené zahájení/ukončení dobíjení přes mobilní aplikaci nebo automatizované ukončení dobíjení v případě překročení nastaveného limitu pro daného zákazníka.</li>
<li>Rezervace – objednání nabíjecího bodu na určitý čas. Toto je jedno z aktuálně největších témat elektromobility: správa rezervací dobíjecích bodů koncovými zákazníky. Základním prvkem standardizovaného protokolu OCPP jsou ad-hoc rezervace stanice, platné vždy od aktuální doby rezervace do zahájení dobíjení na rezervovaném bodě. Typicky se jedná o 15minutový časový interval nutný k dojezdu uživatele ke zvolené stanici. Při návrhu je však nutné pamatovat i na komplexnější rezervační systém, a to takový, který dokáže rezervovat dobíjecí bod dle kalendáře a předem stanoveného plánu.</li>
<li>Smart Charging &amp; Metering – řešení musí být připraveno na podporu chytrých metod nabíjení, ke kterým systém využívá znalost širších okolností. Cílem je na základě posbíraných dat a predikovaných hodnot chování sítě a trhu s elektrickou energií maximálně optimalizovat průběh probíhajících dobíjení. Právě v této oblasti je nutné pamatovat na integraci s okolními řídicími systémy distribuční soustavy.</li>
</ul>
V případě dalšího rozvoje trhu a správně navrženého CPO, integrovaného do „ekosystému“ pro řízení distribučních soustav, se nabízí další možnosti využití kapacity uložené v připojených vozech pro distribuční sítě. Tím je myšlena zejména oblast poskytování flexibility (regulace +/-) dodávek elektrické energie. Výhody takového řešení mohou být jak v podobě „rychlé“ zálohy pro regulaci sítě, což ocení distributoři, tak finanční pro koncové uživatele za „nepotřebnou“ energii. Pokud vezmeme v úvahu projektovaný počet vozů dle modelu MPO, pak by objem poskytované flexibility mohl být v roce 2025 až stovky GWh/rok. V reálném světě bude nutné zohlednit fyzikální vlastnosti přípojek a nabíjecích bodů, ale řídicí software musí být na tuto oblast plně připraven.
<figure id="attachment_84886" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2315px;"><img class="size-full wp-image-84886" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO.png 2315w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO-512x357.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO-768x535.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO-1024x713.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO-725x505.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO-800x557.png 800w" alt="" width="2315" height="1612" /><figcaption class="wp-caption-text">Obrázek č. 2: Příklad inteligentního systému pro řízení nabíjecí infrastruktury</figcaption></figure>
<h2>Služba pro koncové zákazníky</h2>
Koncoví zákazníci přijdou do styku se systémem buď přímým kontaktem s dobíjecí stanicí, nebo prostřednictvím webové aplikace. Aplikace by proto měla být připravena tak, aby dokázala nejen naplnit hlavní cíle, ale i požadavky na rychlou identifikaci provozovatele jednoduchým grafickým rozhraním. Řidiči elektromobilů mohou pomocí interaktivní mapy snadno najít dobíjecí stanici provozovatele, vybrat preferovaný dobíjecí tarif, zahájit dobíjení, zaplatit za něj jednou z dostupných platebních metod a obdržet účtenku v souladu s platnou legislativou, a to vše v jediné aplikaci.
<figure id="attachment_84887" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1640px;"><img class="size-full wp-image-84887" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins.png 1640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins-512x351.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins-768x527.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins-1024x702.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins-725x497.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins-800x549.png 800w" alt="" width="1640" height="1125" /><figcaption class="wp-caption-text">Obrázek č. 3: Příklady, jak aplikaci pro koncové zákazníky jednoduše přizpůsobit identitě provozovatele infrastruktury</figcaption></figure>
Hlavním cílem aplikace zůstává komfortní dobití vozu. Modelový případ využití aplikace je pak pro samotný návrh následující:
<ul>
<li>Koncový uživatel má potřebu dobít svůj vůz mimo domov.</li>
<li>V případě, že nezná místo umístění stanice, otevře aplikaci v mobilním telefonu a za použití aktuální polohy GPS nebo na mapě najde vhodnou stanici (ať už ve svém okolí, nebo v místě, kudy projíždí nebo kde chce auto zaparkovat).</li>
<li>Po kontrole dostupnosti stanice s vhodným konektorem vyhovujícím jeho vozu si rezervuje vybraný dobíjecí bod.</li>
<li>Po příjezdu k dobíjecí stanici opět otevře mobilní aplikaci a naskenuje QR kód, fyzicky umístěný na dobíjecí stanici, případně opíše jeho číselný kód.</li>
<li>Jednou z uvedených možností je přesměrován přímo na detail dobíjecí stanice se seznamem jejích dobíjecích konektorů.</li>
<li>Vybere vyhovující nebo rezervovaný konektor, dále maximální finanční částku, kterou si pro své dobíjení zvolí, a provede on-line platbu.</li>
<li>Připojí kabel ke svému autu a kliknutím v aplikaci zahájí dobíjení.</li>
<li>V průběhu svých aktivit (ať už nakupuje, obíhá úřady, nebo je v práci) vidí v mobilní aplikaci průběh svého dobíjení, které má možnost vzdáleně ukončit.</li>
<li>O průběhu dobíjení je informován v aplikaci notifikačními sms, případně e-mailem.</li>
<li>Přichází k dobitému automobilu, odpojí kabel a odjíždí.</li>
<li>Zpětně poskytuje aplikace zákazníkovi daňový doklad a historii jeho dobíjení.</li>
</ul>
V rámci návrhu aplikace pro koncové zákazníky je nutné dbát zejména na komfort a přehlednost celé aplikace. Řešení výše uvedené modelové situace musí být možné realizovat co nejmenším počtem kroků, avšak při zachování jednoduchého vzhledu s minimálním možným počtem rušivých prvků na stránce. Častou nepříjemností při používání aplikace tohoto typu je nutnost vyplňovat identifikační nebo platební údaje stále dokola. Řešení tohoto problému a další výhody do procesu objednávky může přinést registrace uživatele.
<figure id="attachment_84888" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1440px;"><img class="size-full wp-image-84888" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp.png 1440w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp-512x412.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp-768x618.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp-1024x823.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp-725x583.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp-800x643.png 800w" alt="" width="1440" height="1158" /><figcaption class="wp-caption-text">Obrázek č. 4: Příklad mobilní aplikace poskytující koncovému zákazníkovi komfort v nabíjení jeho elektromobilu</figcaption></figure>
Komunikace směrem k zákazníkovi musí být vždy jasná a srozumitelná. Poskytované informace musí být zejména důvěryhodné a užitečné. Pro koncové zákazníky je také nutností dokonalá on-line aktuálnost dostupnosti konektorů na dobíjecích stanicích. Bohužel se v této oblasti, i přes technickou vyspělost všech prvků systému, setkáváme s takzvaným lidským faktorem. On-line sledování dostupnosti konektoru na dobíjecí stanici není zárukou dostupnosti parkovacího místa, obsazeného buďto předchozím uživatelem, nebo, v horším a častém případě, vozidlem se spalovacím motorem. Na tuto problematiku v dnešní době legislativa nepamatuje, a proto je vhodné vyřešit ji jakousi nadstavbou – hlídáním obsazenosti parkovacích míst přiřazených k dobíjecí stanici. Pro koncové uživatele je zde jasné řešení výše uvedeného problému. Pro provozovatele se pak, při propagaci řídicího systému, jedná o pomoc při řešení problému nízké obsazenosti dobíjecí stanice a s ní spojené ziskovosti.
<h2>Závěr</h2>
Jestli je pro dopravu směr ukládání elektrické energie do baterií tím správným, to si nikdo netroufá odhadnout. Ale jak zmiňuji na začátku, je jednou z aktuálně dostupných možností a příležitostí. I z historie jsme poučeni, že nové trendy mohou přesahovat prvotní očekávání, tak jako tomu bylo například při rozšiřování elektrické energie v dobách páry. Propagátoři elektřiny byli považováni za blázny a jejich předpovědi obrovské využitelnosti za liché. A dnes mohou být pro někoho takovými propagátory elektromobilisté, kteří vyměnili pohodlí za někdy až dobrodružství. To, jakým směrem se svět alternativních paliv pro dopravu nakonec vydá, bohužel nevíme. A nedokážeme si to v tuto chvíli nejspíš ani představit.
<h3 style="margin-bottom: 0px;">O autorovi</h3>
<img class="alignleft size-full wp-image-84978" style="margin-top: 36px;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Sommer.png" alt="" width="372" height="483" /> 
Jan Sommer působí na pozici produktového manažera ve společnosti Unicorn, kde se věnuje problematice Smart mobility a eMobility. Dříve působil na pozici projektového manažera v oblasti energetiky. Zkušenosti s vývojem a návrhem software čerpá z dříve navrhovaných řešení, jako jsou B2B portály, eCommerce pro koncové zákazníky nebo systémy pro servisní střediska v oboru automotive. Jeho největší zálibou stále zůstává obor systémových komunikací, ve kterém začínal, a který doplňuje znalosti potřebné k návrhu komplexních integračních řešení, jaká jsou dnes vyžadována.
<h3>O Unicornu</h3>
<a href="http://unicorn.eu/">Unicorn</a> je renomovaná evropská společnost poskytující ty největší informační systémy a řešení z oblasti informačních technologií. Dlouhodobě se soustředíme na vysokou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu přinášenou našim zákazníkům. Působíme na trhu již od roku 1990 a za tu dobu jsme vytvořili řadu špičkových a rozsáhlých řešení, která jsou rozšířena a užívána mezi těmi nejvýznamnějšími podniky z různých odvětví. Jsme zároveň provozovateli internetové služby <a href="https://plus4u.net/">Plus4U</a>, ve které nabízíme široké portfolio služeb založených na robustních softwarových řešeních pro malé a střední podniky a hlavně pro lidi.

Elektromobilita

Elektromobilita by měla být řízena inteligentně

Evropská energetika klade dlouhodobě velký důraz na vzájemnou koordinaci plánování rozvoje sítě, obchodu s elektřinou, zajištění bezpečnosti sítě i samotného provozu elektrizační soustavy napříč jednotlivými zeměmi. Jedním z důsledků této potřeby vzájemné spolupráce je vznik regionálních bezpečnostních koordinátorů (Regional Security Coordinators – RSC). Na úvod je vhodné vysvětlit jednotlivé pojmy použité v nadpisu článku:
<ul>
<li>Celoevropská – povinnost koordinace mají všichni operátoři přenosových soustav (TSO – Transmission System Operator) v Evropě, tedy více než 40 subjektů. Co se týče počtu prvků elektrické sítě, jedná se o desetitisíce zařízení (linky, transformátory, uzly), u nichž je potřeba zajistit bezpečnost (tedy předcházení přetížení, výpadků a kaskádovitého řešení poruchy), koordinovat plánované odstávky či spočítat maximální kapacitu při zachování bezpečnosti. Některé z těchto výpočtů již jsou nebo budou prováděny na celoevropské úrovni.</li>
<li>Regionální – každá evropská oblast má z pohledu přenosových sítí svá specifika – pro oblast střední Evropy je například důležité zohlednění tranzitních toků elektrické energie, pro oblast západní a severní Evropy zase započtení HVDC kabelů a energie z obnovitelných zdrojů.</li>
<li>Koordinace – hlavní motivací je vzájemná koordinace plánování kapacit, odstávek, provozu a identifikace dopadů na okolní TSO, a to jak na celoevropské, tak na regionální úrovni. To vše s dostatečným předstihem, aby bylo možné případné hrozící problémy vyřešit.</li>
<li>Přenosové sítě – jedná se o sítě pod správou přenosových operátorů v jednotlivých evropských zemích, tj. zejména 400kV a 220kV sítě vzájemně propojené přeshraničními linkami či HVDC kabely.</li>
</ul>
V současnosti existuje v Evropě pět regionálních bezpečnostních koordinátorů: TSCNET Services pokrývající oblast Holandska, Německa, Švýcarska a střední Evropy, dále pak Coreso koordinující oblast západní a jihozápadní Evropy, Nordic RSC pro Skandinávii, Baltic RSC pro baltské země a SCC pro oblast Balkánu. Připravuje se vznik dalšího RSC pro oblast jihovýchodní Evropy.
<h2>Motivace pro koordinaci</h2>
Povinnost vzájemné koordinace přenosových operátorů a jejich spolupráce s RSC je zakotvena přímo v legislativě Evropské unie, zejména v nařízení číslo 2017/1485 pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (celé znění dostupné <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32017R1485&amp;from=EN">zde</a>) a v nařízení 2015/1222 pro přidělování kapacity a řízení přetížení (dostupné pod tímto <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015R1222&amp;from=EN">odkazem</a>). Jako příklad uveďme formulaci z prvního z výše uvedených nařízení: Do tří měsíců po schválení metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu podle čl. 75 odst. 1 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity společně vypracují návrh společných ustanovení týkajících se regionální koordinace bezpečnosti provozu, která mají být uplatňována regionálními bezpečnostními koordinátory a provozovateli přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity.
Tato poměrně suchá, až právnická formulace nabývá praktického významu zejména v případech „bad days“ z minulosti. Během nich vedl nedostatek koordinace k zásadním problémům v evropské síti, jako je rozpad synchronní oblasti či úplný výpadek dodávky elektřiny (blackout). Vzhledem ke stále větší závislosti naší společnosti na elektrické energii by dopady takových problémů byly nyní obrovské, a proto je nutné jim v maximální míře předcházet.
<h2>Koordinované procesy</h2>
Výše uvedená nařízení Evropské unie definují povinnost koordinace pro následujících pět procesů, které jsou tedy i základní přidanou hodnotou regionálních bezpečnostních koordinátorů:
<ul>
<li>Vytváření společného modelu sítě</li>
<li>Koordinovaná analýza bezpečnosti provozu</li>
<li>Výpočet kapacity</li>
<li>Koordinované plánování odstávek</li>
<li>Posouzení přiměřenosti</li>
</ul>
Mimo těchto pěti procesů je v nových nařízeních (tzv. Clean Energy Package) definováno dalších 11 služeb, které by regionální bezpečnostní koordinátoři měli poskytovat, mimo jiné koordinace výpočtu výkonových rezerv, identifikace krizových scénářů atd. Regionální bezpečnostní koordinátoři budou nově nazýváni Regionální koordinační centra (RCC) – i tento nový název vyjadřuje rozšíření potřeb nadnárodní koordinace, která se neomezuje pouze na analýzu bezpečnosti provozu.
V současnosti je tedy hlavní úlohou jednotlivých RSC implementace pěti základních procesů, po nichž budou následovat další procesy, jak je zmíněno výše. Některé procesy jsou již rozvinuty více a rutinně se využívají, jiné jsou teprve ve stadiu prototypů či vývoje. Je to program na několik let dopředu, který vyžaduje změny v procesech na straně přenosových operátorů, vytváření nových metodologií a v neposlední řadě i vývoj nových IT systémů pro energetiku.
Pojďme se podívat na jednotlivé RSC procesy podrobněji:
<h3>Vytváření společného modelu sítě</h3>
Proces vytváření společného modelu sítě je znázorněn na následujícím obrázku:
<img class="aligncenter size-full wp-image-78459" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/1_spolecny_model.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/1_spolecny_model.png 767w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/1_spolecny_model-512x199.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/1_spolecny_model-725x282.png 725w" alt="" width="767" height="298" />
Jednotliví přenosoví operátoři dodávají individuální modely sítě, t.j. krátkodobé předpovědi výroby a spotřeby v jednotlivých uzlech sítě dané země. V rámci koordinovaného procesu na straně RSC probíhá příjem modelů a jejich validace. Dále je pak vytvořen společný celoevropský model sítě pomocí spojení přeshraničních linek. Tento společný model sítě má zásadní význam v tom, že zohledňuje nejen okolí daného přenosového operátora, ale i tranzitní a kruhové toky v rámci evropské sítě, tj. například tok energie z Německa do Itálie přes Českou republiku. Tento společný model je poté publikován pro potřeby přenosových operátorů a pro využití v návazných koordinačních procesech.
<h3>Koordinovaná analýza bezpečnosti provozu</h3>
Tento proces zkoumá hrozící přetížení ve společném modelu a analyzuje bezpečnost modelu ve smyslu kritéria N-1: výpadek jednoho elementu nesmí způsobit kaskádovité šíření poruchy v síti:
<img class="aligncenter size-full wp-image-78460" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/2_bezpecnost.png" sizes="(max-width: 647px) 100vw, 647px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/2_bezpecnost.png 647w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/2_bezpecnost-512x230.png 512w" alt="" width="647" height="291" />
Koordinovaná analýza bezpečnosti provozu probíhá typicky na den dopředu a v rámci dne na několik hodin dopředu, tedy v časových horizontech, kdy už jsou známy modely sítě s dostatečnou přesností, ale je stále dostatek času na reálnou implementaci nápravných opatření. Proces probíhá nad společným modelem. Nejprve se spočte chod sítě, t.j. matematický výpočet proudů a výkonů tekoucích jednotlivými větvemi sítě. Poté probíhá N-1 analýza, tj. simulace výpadku jednoho (případně více) elementů a sledování chování sítě v nastalé situaci. Pokud tento stav vede k přetížení nebo kaskádovitému šíření poruchy, jsou nutná nápravná opatření, tedy simulace změny parametrů či konfigurace sítě za účelem odstranění problému. Proces může mít několik cyklů, než je dosaženo stavu (předpovědi) bez hrozících předpovědí a výpadků. Odpovědností přenosových operátorů je pak identifikovaná nápravná opatření implementovat v praxi při řízení soustavy.
Podle nových metodologií by měl systém navrhnout nápravná opatření automaticky (na základě dat dodaných přenosovými operátory), jednotliví přenosoví operátoři poté „jen“ rozhodují o použití navržených akcí. Při tomto procesu je důležitá také spolupráce mezi jednotlivými RSC při identifikaci potřebných nápravných opatření a analýze jejich dopadu.
<h3>Další procesy</h3>
Již jen krátce popišme další RSC procesy:
<ul>
<li>Výpočet kapacity slouží k identifikaci bezpečné přeshraniční kapacity, která může být poté publikována na operátora trhu s elektřinou a nabídnuta pro obchodování. Tento proces opět probíhá nad společným modelem a jeho nedílnou součástí je opět analýza bezpečnosti sítě. V rámci procesu se simuluje zvyšování přeshraničního přenosu a sleduje se zatížení klíčových prvků sítě. Cílem procesu je poskytnout energetickému trhu maximální kapacitu pro obchodování, ovšem se zachováním bezpečnosti sítě ve smyslu popsaném v procesu výše.</li>
<li>Koordinované plánování odstávek umožňuje identifikovat dopady plánované údržby sítě (a tedy odstávek prvků sítě) na bezpečnost provozu. Jednotliví přenosoví operátoři zasílají své plány odstávek, v rámci centrálního celoevropského procesu se z nich vytvoří spojené plány odstávek, které jsou pak posuzovány jednotlivými RSC na regionální úrovni. Klíčovým prvkem tohoto regionálního posouzení je opět analýza bezpečnosti provozu, tedy identifikace případů, kdy by jedna nebo více odstávek mohly způsobit přetížení či kaskádovité šíření výpadku. Součástí procesu je i optimalizace případných nápravných opatření.</li>
<li>Úkolem procesu Posouzení přiměřenosti je zajistit, aby byl v dané oblasti dostatek výrobních zdrojů na pokrytí předpokládaného odběru elektřiny. Do procesu tedy vstupují předpovědi odběru a kapacity jednotlivých výrobních zdrojů, se zohledněním neurčitosti obnovitelných zdrojů. Výstupem je předpověď, zda je pro dané časové období v dané oblasti pokryta předpokládaná poptávka po elektřině dostupnými výrobními zdroji. Samotný proces má opět celoevropskou a regionální část.</li>
</ul>
<h2>Informační systémy pro RSC procesy z pohledu Unicorn Systems</h2>
Všechny výše uvedené procesy samozřejmě musí být na straně RSC pokryty odpovídajícími IT systémy, které splňují funkční požadavky a zajišťují dostatečnou dostupnost služby, výkonnost a bezpečnost přenášených dat.
Vývoj produktů pokrývajících nové RSC služby je jednou hlavních priorit společnosti Unicorn Systems v energetické doméně. V této oblasti se pohybujeme již více než 10 let a dodáváme robustní a spolehlivé systémy, které se v mnoha ohledech staly základem pro definici nových metodologií. Na základě našich zkušeností a znalosti nových nařízení a metodologií musí nové IT systémy pro RSC procesy splňovat následující vlastnosti:
<ul>
<li>Modularita – systém musí být dekomponován na jednotlivé služby, které navzájem komunikují prostřednictvím API (Application Programming interface).</li>
<li>Otevřenost – vzhledem ke komplexitě systémů bude pravděpodobně systém složen z komponent od více dodavatelů, což se týká zejména nástrojů pro síťové výpočty.</li>
<li>Znovupoužitelnost – jednotlivé služby musí být použitelné pro více procesů.</li>
<li>Škálovatelnost – systém musí být připraven na případné zvýšení objemu dat či rostoucí nároky na výpočetní kapacitu bez velkých dopadů do architektury systému.</li>
<li>Centralizace – vzhledem k nutnosti integrace na centrální služby (například ohledně koordinace nápravných opatření) bude preferován centrální systém s možností vzdáleného přístupu.</li>
<li>Kvalitní dokumentace – veškerá rozhraní a funkčnosti systému musí být detailně popsány.</li>
</ul>
Vzhledem k velkému počtu budoucích procesů není pravděpodobné, že by každý jeden z nich byl pokryt samostatným IT systémem. Mnohem pravděpodobnější je varianta, že procesy budou „poskládány“ ze sdílených a znovupoužitelných služeb. Vyplývá to již z popisu procesů uvedených výše, kdy je například analýza bezpečnosti sítě součástí mnoha dalších procesů.
Následující obrázek ilustruje tento koncept sdílených služeb mezi jednotlivými RSC procesy:
<img class="aligncenter size-full wp-image-78461" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/3_sdilene_sluzby.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/3_sdilene_sluzby.png 798w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/3_sdilene_sluzby-512x234.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/3_sdilene_sluzby-768x351.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/3_sdilene_sluzby-725x332.png 725w" alt="" width="798" height="365" />
<h2>O autorovi</h2>
Pavel Kočica pracuje ve společnosti Unicorn Systems na pozici Senior Consultant pro oblast energetiky. Zaměřuje se zejména na produkty pro regionální koordinační centra, síťové výpočty a formáty modelů sítě.

Rychlé zprávy

Celoevropská a regionální koordinace v oblasti přenosových sítí

Ve dnech 17. a 18. října proběhl již třetí ročník konference Energy Forum, kterou pořádá společnost Unicorn pro své zákazníky a partnery z celé Evropy. Záštitu nad pořádáním konference převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Letošní konference Energy Forum 2019 byla nabitá renomovanými řečníky a ožehavými energetickými tématy. Zlatou nití, která se vinula celou konferencí, bylo téma přeshraničních projektů v oblasti provozování evropských přenosových soustav a obchodování s elektřinou.
Konference měla velký ohlas nejen v České republice, ale i v zahraničí, což dokládají také čísla návštěvnosti. Na konferenci dorazilo více než 120 návštěvníků z 23 evropských zemí. K vidění bylo 20 prezentací od 24 řečníků z evropských i domácích firem, mezi nimiž byly přenosové a distribuční soustavy, obchodníci s energiemi či zástupci evropských institucí.
Na konferenci byla představena vlajková loď evropského balancingu (zajišťování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny), kterou je bezesporu platforma LIBRA, jejíž vývoj a dodávku zajišťuje společnost Unicorn. Tato platforma umožní přeshraniční obchodování s regulačními rezervami v rámci projektu TERRE. Provozovatelé přenosových soustav v západní a střední Evropě budou moci již v průběhu příštího roku díky platformě LIBRA efektivněji vyrovnávat výrobu a spotřebu. Z pohledu energetiky je LIBRA průlomový projekt mj. i kvůli tomu, že platforma bude provozována v cloudu.
V rámci Energy Fora 2019 byl účastníkům konference přiblížen také přístup severských zemí k přeshraniční spolupráci v oblasti balancingu, kde nalezne využití rovněž upravená verze platformy LIBRA. Z dalších podobných evropských projektů se na konferenci hovořilo o úspěšném propojení trhů Švýcarska, Rakouska, Německa a Francie s nejrychlejší regulační rezervou typu FCR.
První den čekalo účastníky navíc překvapení ‒ hudební vystoupení dua Dan Ševčík &amp; Andy Spiceley. Světová premiéra jejich písně „Keep energy balanced“ byla tématicky laděná k hlavním tématům konference.
Velký ohlas vzbudila prezentace závěrů projektu InnoSys 2030 provozovatele části německé přenosové soustavy společnosti TenneT. Podle jejích plánů bude do roku 2030 bezpečný přenos elektřiny ze severu na jih umožněn nejen budováním nových vedení, ale také díky využití nových prvků v soustavě, jako jsou transformátory s posunem fáze, zařízení pro řízení toku činného či jalového výkonu (FACTS) nebo velkokapacitní bateriová úložiště.
Jedním ze zásadních témat konference byla také flexibilita výroby a spotřeby elektřiny. Společnost E.ON představila svůj koncept virtuální elektrárny, která je na využití flexibilit založena. Zástupci Microsoftu a polské společnosti Node pak naznačili možnosti využití cloudových technologií pro řízení flexibility na úrovni distribuční soustavy. Také Unicorn představil svá řešení v oblasti flexibility: novou generaci platformy Lancelot podporující energetický obchod či systém ChargeUp pro provoz a řízení dobíjecích stanic pro elektromobily, která se v budoucnu též stane významným zdrojem flexibility.
Mezi další témata konference, jež určitě stojí za zmínku, patřilo využití open source v oblasti energetiky a s tím související bezpečnost IT systémů. Značný zájem publika vzbudilo také představení možnosti využití virtuální reality při správě aktiv utilitních společností.
„Letošní Energy Forum považuji za mimořádně vydařené. Řečníci otevřeli řadu zajímavých témat, o kterých na konferencích v ČR běžně neslyšíme. Vysoká informační hodnota a profesionalita vystoupení byla navíc doprovázena skvělou atmosférou. Naše konference tak byla zároveň místem, kde jsme mohli poděkovat našim zákazníkům a partnerům za spolupráci a načerpat novou inspiraci pro náš další rozvoj. Všem účastníků, řečníkům a organizátorům děkuji a těším se za dva roky na shledanou,“ řekl Jan Konrád, Chief Commercial Officer, ze společnosti Unicorn.

události

Říjnové Energy Forum 2019 aneb nejen přeshraniční balancing a trendy v evropské energetice

Evropští provozovatelé přenosových soustav kromě SCADA systémů pro technické řízení sítě posledních 20 let používají a rozvíjejí market management systémy (MMS) pro podporu souvisejících procesů. Z technického pohledu byl vztah těchto systémů poměrně volný, to se však začíná měnit, v evropské energetice probíhají změny, které propojení mezi obchodem a provozem významně posilují. Co z toho pro MMS řešení vyplývá? 
<h2>MMS vs. SCADA </h2>
Market management systémy historicky vznikaly odděleně od řídicích systémů. Jejich architektura se vždy významně lišila. Řídicí systémy se soustřeďují na okamžitý stav energetické soustavy a ovládání prostředků pro její udržení v provozu, jako je aktivace podpůrných služeb nebo rekonfigurace prvků energetické sítě. Jedná se tedy o typickou realtime architekturu. U řešení tohoto typu jsou kladeny maximální nároky na minimální odezvy, spolehlivost, dostupnost a bezpečnost řešení. Tyto systémy jsou navrženy jako jednoúčelové s maximální optimalizací pro danou úlohu, jsou přímo napojeny na řídicí prvky přenosové sítě a jsou izolovány od vnějšího světa, respektive s ním komunikují prostřednictvím integračních řešení, která je chrání před vnějšími riziky. 
Market management systémy začaly vznikat až v souvislosti s liberalizací energetiky. Do té doby byl energetický sektor v Evropě vlastněn převážně státem a v oblasti řízení soustav se vlastně žádný „market“ nevyskytoval, soustava byla řízena čistě na základě technických potřeb. 
Typologie MMS úloh je od řídicích systémů zcela odlišná. Market management systémy řešily zpočátku zejména řízení nákupu služeb výkonové rovnováhy (organizaci cyklických i ad-hoc trhů pro nákup, evidenci kontraktů, certifikátů, vyhodnocení dodávek, reklamační řízení) a z pohledu architektury byl kladen důraz na procesní řízení podporující pravidelné i ad-hoc procesy, zpřístupnění systému obchodním partnerům pomocí uživatelského i systémového rozhraní a podporu multiuživatelského či konkurenčního zpracování dat. 
Zároveň časový rozsah zpracovávaných dat je u obchodních systémů naprosto odlišný. V jednom okamžiku mohou procesy a uživatelé pracovat s daty jak několik let do budoucnosti při sjednávání dlouhodobých kontraktů, tak mnoho měsíců do minulosti při řešení reklamací a vyhodnocení dodávek. Další výraznou odlišností je mnohem větší proměnlivost obchodních procesů oproti řídicím systémům. Zatímco možnosti řídicích systémů jsou do značné míry limitovány fyzikálními zákony a vlastnostmi ovládaných zařízení, obchodní systémy se řídí národní a evropskou legislativou, která se, na rozdíl od fyzikálních zákonů, neustále mění. Od počátku existence tedy market management systémy podstupují trvalý rozvoj sledující liberalizaci a integraci energetických trhů a další změny. 
Poměrně dlouhou dobu byly integrace mezi obchodními a řídicími systémy poměrně opatrné, obchodní procesy byly konstruovány na denní bázi a delší bázi a čas ukončení obchodování předcházel času dodávky o několik hodin. Zároveň byly často nastaveny standardní záložní mechanismy pro případ přerušení obchodování. 
Postupem času, s pokračující liberalizací a rozvojem mezinárodního trhu, se market management systémy rozvinuly do rozsahu, který přibližuje následující obrázek. 
<h2><img class="aligncenter size-full wp-image-73346" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Obr†zek.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Obr†zek.png 1226w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Obr†zek-512x328.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Obr†zek-768x492.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Obr†zek-1024x656.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Obr†zek-725x465.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Obr†zek-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Obr†zek-800x513.png 800w" alt="" width="1226" height="786" /></h2>
<h2>Aktuální trendy </h2>
Evropská liberalizace elektroenergetiky se zpočátku soustředila zejména na odstranění bariér v mezinárodním obchodu se silovou elektřinou. Z poslední doby je to zejména zavedení platformy XBID pro vnitrodenní mezinárodní obchodování. K XBID se v tomto roce připojí i Česká republika. Významné je také zavádění flow-based metody pro stanovování přeshraničních kapacit, která opět zvýší jejich využitelnost pro mezinárodní obchod. 
V poslední době se důraz přenáší na mezinárodní výměnu služeb pro zajišťování výkonové rovnováhy. Legislativním rámcem je nařízení Evropské komise č. 2017/2915, Guideline on Electricity Balancing (GLEB) – rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice. Cílem je, aby podobně jako v obchodě se silovou elektřinou bylo možné i služby výkonové rovnováhy nakupovat co nejvolněji v rámci celého evropského trhu (samozřejmě se zohledněním přeshraničních kapacit). 
Na provozovatele přenosových soustav má integrace v oblasti služeb výkonové rovnováhy zásadní dopady. Základním předpokladem je totiž harmonizace dotčených služeb, což je vzhledem k odlišné historii a složení zdrojů v jednotlivých oblastech nesnadný úkol často s nemalými dopady. Z pohledu MMS systémů se jedná o zásadní zásahy do všech obchodních procesů týkajících se služeb výkonové rovnováhy. Jde zejména o změněné definice služeb, změny certifikace pro poskytování služeb, nové moduly pro příjem nabídek a komplikované změny ve vyhodnocení dodávek. Zcela samostatnou kapitolou je integrační proces mezi MMS systémem provozovatele, centrální platformou, kde nově dochází k párování nabídek a poptávek, a řídicím systémem provozovatele. Vznikají tři centrální platformy TERRE, MARI a PICASSO, které jsou rozděleny dle technických vlastností obchodovaných služeb (doba a způsob aktivace). První z nich bude spuštěna koncem letošního roku, další dvě o dva roky později. 
Významnou vlastností, kterou tyto vznikající centrální procesy mají, je přiblížení času obchodování a zpracování reálnému času. Důsledkem je mimo jiné mnohem užší integrace mezi MMS a SCADA systémy, kdy je datová výměna častější a intenzivnější. Přímým dopadem je zásadní zvýšení požadavků na dostupnost MMS systémů, protože v harmonogramu obchodování jsou místa, kdy stačí k tomu, aby byl obchodní cyklus zmařen, výpadek v délce pěti minut. Pro zajímavost uveďme, že například garantovaná dostupnost 99,9 %, kterou lze v současné době považovat za přiměřený požadavek, v týdenním vyhodnocení připouští výpadek deset minut. Zároveň se kontinuální hodinové obchodování dostává do konfliktu s údržbou systémů. Nové platformy již také zavádějí dlouho očekávané kratší, čtvrthodinové obchodní intervaly. 
Příkladem přibližování obchodních procesů reálnému času je právě implementovaná změna v přeshraničním obchodování. V současnosti je nejkratší doba od ukončení příjmu požadavků na přeshraniční přenosové kapacity obchodníky po fyzické zahájení dodávky 2 hodiny 30 minut. Po zavedení obdobného procesu využívajícího platformu XBID bude tento čas zkrácen na 60 minut. 
Přestože právě probíhající změny v nákupu služeb výkonové rovnováhy jsou velmi razantní a rychlé (vzhledem k rozsáhlosti a komplikovanosti procesů, které mění), lze je chápat spíše jako první nesmělé krůčky v přípravě na budoucí podobu evropské elektroenergetiky. Evropská vize obsahuje zcela zásadní změny – decentralizaci, více obnovitelných (neřiditelných) zdrojů, prosumers, akumulaci – a jejich výsledkem bude daleko komplexnější a volatilnější energetika, než jak ji známe dnes. Pozice národních provozovatelů přenosových soustav se v souvislosti s těmito změnami bude dynamicky vyvíjet, a přestože nelze předjímat, jak budou jejich činnosti definovány za 20 ani za 10 let, lze předpokládat, že výše uvedené trendy v obchodních procesech (harmonizace, integrace, zkracování obchodních intervalů a přibližování se reálnému času) se budou jen prohlubovat. 
<h2>Co čeká market management systémy?</h2>
Všechny dřívější požadavky na MMS systémy, jako je transakční přístup, velký časový rozsah zpracování, multiuživatelský přístup a flexibilita, zůstávají samozřejmě v platnosti. K nim se navíc přidává celá řada dalších. 
Je to především vysoká dostupnost a bezodstávková údržba. Narůstá množství procesů, které pracují v hodinovém cyklu v režimu 7 x 24, každá odstávka nebo výpadek znamená narušení obchodních procesů. I z tohoto důvodu nabývá na důležitosti modularizace MMS řešení. Vhodně nastavená dekompozice modulů umožní jejich nezávislou údržbu, a zmenšuje tak nutnost odstávek kritických procesů. 
Modularizaci je však nutné chápat v kontextu současných požadavků na použitelnost a spravovatelnost. Přestože se systém skládá z odděleně provozovaných částí, je vhodné, aby sdílel jednotné přihlášení (single sign-on) a také integrované uživatelské rozhraní. Dalším významným tématem je výkon, zkracování obchodních intervalů a near to realtime zpracování – přibližování se reálnému času. Stále užší integrace se SCADA systémy vede k nutnosti adopce realtime komunikačních protokolů. S přibližováním se reálnému času se zvyšuje objem zpracovávaných dat a zároveň se zkracuje čas pro jejich zpracování. To dále klade nové nároky na zvyšování ergonomie uživatelského rozhraní, aby uživatelé dohlížející na průběh obchodních procesů (které za běžných okolností provádí MMS systém zcela automaticky) mohli včas reagovat na nestandardní stavy. Uživatelské rozhraní musí samozřejmě zpřístupňovat veškerá obchodní a procesní data jako dříve. Nově vzniká nutnost komplexních řídicích obrazovek ( dashboardů ), které zastřešují jeden nebo více modulů a jsou koncipovány tak, aby primárně upozorňovaly na nestandardní situace. 
Je potřeba také zmínit fakt, že MMS systémy se postupně stávají součástí kritické infrastruktury. S tím souvisí rostoucí důraz na bezpečnost a spolehlivost provozu a také požadavky na kvalitu vývojového životního cyklu. MMS řešení musí být připravena pracovat v režimu vysoké dostupnosti (nasazení ve více lokalitách) a musí být dostupné servisní služby garantující dostatečná SLA. Samotná implementace musí být ověřena proti relevantním bezpečnostním standardům (např. OWASP ASVS), systém by měl být implementován s využitím aplikačního frameworku, který garantuje konzistentní architekturu, a implementační proces by měl respektovat oborové kvalitativní standardy. 
V souvislosti s nastávajícími změnami budou provozovatelé těchto informačních systémů muset revidovat své aplikační portfolio podporující MMS procesy, zda je možné jej upravit tak, aby splňovalo zvyšující se nároky. Jinak se mohou vystavit poměrně závažným provozním a bezpečnostním rizikům. 
<blockquote>Pojmy
MMS – Market management systém. Systémy podporující činnosti provozovatelů přenosových soustav a obdobných organizací. Podporují organizaci trhů se silovou elektřinou i službami pro zajištění výkonové rovnováhy, komunikaci s účastníky, technické i obchodní vyhodnocení, mezinárodní spolupráci provozovatelů přenosových sestav a další procesy související s energetickým trhem.
SCADA – Supervisory Control and Data Acquisition. Software pro monitorování a ovládání technických zařízení, v kontextu tohoto článku elektrické přenosové soustavy.
Služby výkonové rovnováhy – Dříve podpůrné služby, dnes technické služby, které provozovatelé přenosových soustav používají pro udržení výkonové rovnováhy v elektrické přenosové soustavě.</blockquote>

Energetika v ČR

Změny ve vztahu MMS a SCADA systémů

Pro fungování jakéhokoliv systému je nezbytnou součástí komunikace a výměna dat. V energetickém sektoru jsou kladeny zvláštní nároky na bezpečnost a nepopiratelnost komunikace. Jako odpověď na tyto nároky vznikla ECP (ENTSO-E Communication Platform) – komunikační platforma pro operátory přenosových soustav čili TSO (Transmission System Operators) a jejich obchodní partnery.
ECP slouží, podobně jako např. e-mail, k výměně zpráv. Její současná podoba, ECP 4, se vyznačuje uživatelskou přívětivostí, jednoduchým ovládáním a zároveň širokou škálou možností, jak zprávy posílat či celou platformu rozšířit o nové funkce. ECP 4 disponuje řadou klíčových vlastností, díky nimž se stala klíčovým nástrojem pro komunikaci na energetickém trhu.
<h3>Spolehlivost</h3>
V ECP 4 je doručení zprávy garantované, a to i v případě, že příjemce je v době doručení zprávy nedostupný. Mezi možnostmi ECP 4 patří i instalace v režimu vysoké dostupnosti, díky níž se minimalizuje pravděpodobnost nedoručení zprávy.
<h3>Bezpečnost</h3>
Všechny odesílané zprávy jsou šifrované a opatřené elektronickým podpisem. Díky tomu dokáže jejich obsah přečíst pouze jejich příjemce. ECP 4 se hodí na komunikaci jak přes internet, tak v rámci soukromých sítí.
<h3>Transparentnost</h3>
Informace o každé zprávě v ECP 4 síti, jako například čas či způsob odeslání a doručení, se dají dohledat pomocí interních či externích monitorovacích nástrojů.
<h3>Integrace</h3>
ECP 4 nabízí možnost integrace pomocí různých komunikačních kanálů, jako jsou např. Web Services, souborový systém či AMQP.
<h3>Portabilita</h3>
ECP 4 se dá instalovat na většinu běžných operačních systémů, jako jsou Windows či Linux.
<h3>Standard</h3>
Jakožto platforma vyvíjená pro potřeby energetického sektoru odpovídá ECP 4 jednotným standardům, kterými se celý trh řídí. Mezi tyto standardy patří MADES a IEC 62325-503:2018.
<h2>Jak to funguje</h2>
ECP 4 se skládá ze tří základních komponent, které spolu tvoří ECP síť – ECP Endpointu, ECP Brokeru a ECP Component Directory.
<ul>
<li>ECP Endpoint – slouží k posílání a přijímání zpráv. V rozhraní Endpointu se dá také nastavit, jakým způsobem a jakou cestou se zprávy budou posílat.</li>
<li>ECP Broker – takzvaný směrovač zpráv. ECP Broker zajišťuje, že se zpráva bezpečně a zaručeně dostane ke svému příjemci.</li>
<li>ECP Component Directory – udržuje adresář komponent v síti. Každá komponenta je registrovaná do jedné Component Directory a zároveň si z ní bere informace o ostatních registrovaných komponentách. Každá registrace se musí nejprve schválit, což zvyšuje bezpečnost komunikace v ECP síti.</li>
</ul>
Každá ECP síť (či její část) obsahuje jednu Component Directory, v níž může být zaregistrováno více Endpointů a Brokerů. Uživatel či obchodní aplikace se k síti připojuje přes Endpoint, z nějž posílá šifrované a elektronicky podepsané zprávy. Ty putují přes Broker do cílového Endpointu, kde se dešifrují, ověří se podpis a zpráva pak může být předána cílové obchodní aplikaci.
<figure id="attachment_57901" style="width: 600px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-57901" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/unicorn_ecp4_1.png" alt="Výměna zpráv" width="600" height="480" /><figcaption class="wp-caption-text">Výměna zpráv</figcaption></figure>
Jaký Broker se při posílání využije, se nastavuje v takzvaných cestách. Ty se vytvářejí pomocí Endpointu a následně ukládají do Component Directory. Tímto způsobem se zajišťuje spolehlivost doručení zpráv. Pokud je v síti jeden Broker nedostupný, může se zvolit jiný.
ECP 4 disponuje uživatelsky přívětivým grafickým rozhraním, jehož součástí je i interní monitorovací systém a nástěnka s přehledem přijatých a poslaných zpráv, připojených obchodních aplikací, doby platnosti certifikátů a základních informací o Endpointu. Jednotlivé obrazovky nabízí možnost jednoduše vyhledávat a filtrovat zprávy, zobrazit seznam registrovaných komponent či měnit nastavení. K připojení Endpointu k obchodní aplikaci pak slouží standardizované API (viz obrázek 2).
<figure id="attachment_57902" style="width: 603px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-57902" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/unicorn_ecp4_2.png" alt="Rozhraní" width="603" height="315" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozhraní</figcaption></figure>
<h2>Jednoduchá komunikace na míru</h2>
ECP 4 se také dá rozšířit o doplňky nabízející nové funkcionality. Takovým doplňkem může být například EDX (ENTSO-E Data Exchange) s možností posílat velké soubory (až 1 GB dat v jedné zprávě), poskytovat služby či publikovat zprávy a poskytovat je tak k odběru více příjemcům.
ECP 4 je komunikační platforma, která nabízí širokou škálu možností a způsobů využití, ale také snadnou manipulaci v uživatelsky přívětivém prostředí. Platformu vlastní a poskytuje svým členům zdarma evropské sdružení operátorů přenosových soustav (ENTSO-E). Společnost Unicorn Systems poskytuje podporu a zajišťuje její další rozvoj tak, aby vyhověla požadavkům doby a energetického trhu.
<h2>O autorovi</h2>
Barbora Kánská
Analytička na projektech ECP 4/EDX a OPDE. V Unicornu je úplný nováček a pomáhá, kde je zrovna třeba &#8211; při testování, úpravách dokumentace či plánování schůzek a školení. V budoucnu plánuje vypomáhat ještě na projektech Transparency Platform a TERRE a také učit v Unicornu angličtinu.
[sexy_author_bio]

Elektřina

ECP 4 – bezpečná komunikace v energetice

Provozovatelé přenosových soustav, pro něž se používá anglická zkratka TSO (Transmission System Operators), musí zajišťovat celou řadu obchodních procesů, které lze rozdělit do těchto hlavních kategorií:
<ul>
<li>Koordinovaná bezpečnostní analýza</li>
<li>Koordinovaný výpočet kapacit</li>
<li>Koordinace plánování odstávek</li>
<li>Krátkodobá a střednědobá výrobní přiměřenost</li>
</ul>
Praktické řízení a skutečné pokrytí výše uvedených procesů byly svěřeny regionálním bezpečnostním koordinátorům RSC (Regional Security Coordinators). V Evropě existuje několik RSC a společnost Unicorn Systems udržuje aktivní styky a spolupráci zejména s koordinátory TSCNET a Coreso.
Jednotliví evropští TSO si vytvářejí vlastní modely sítí, které odrážejí jejich (poměrně izolovaný) pohled na plánování sítí. Aby bylo možné předpovídat a simulovat budoucí chování evropské energetické sítě, a zajistit tak efektivní a bezpečné plánování provozu, zavádí se koncept jednotného modelu přenosové soustavy, označovaný jako CGM (Common Grid Model). Z legislativního hlediska odráží tento koncept evropská nařízení a zejména Kodexy přenosových soustav. Cílem CGM je zajistit především následující úkoly:
<ul>
<li>Zavést jednotný model výměny dat, konkrétně standard CGMES (Common Grid Model Exchange Standard)</li>
<li>Zajistit efektivnější prostředí pro spolupráci mezi jednotlivými TSO</li>
<li>Zvýšit efektivnost provozu přenosových soustav</li>
<li>Zmírnit riziko blackoutu v evropské energetické síti</li>
</ul>
Program CGM představuje důležitý krok směrem k fungujícímu celoevropskému procesu. Do značné míry spoléhá na zavedení centrálních mechanismů výměny dat OPDE (Operational Planning Data Environment). Tuto distribuovanou platformu tvoří několik architektonických vrstev a komponent:
<ul>
<li>Síťová vrstva – založená na celoevropské síti ATOM a na páteřní síti ve vlastnictví TSO a využívaná pro výměnu dat o situaci na trzích a podkladů pro plánování</li>
<li>Komunikační a bezpečnostní vrstva – zajišťuje bezpečnou a účinnou výměnu dat v souladu se standardy ENTSO-E</li>
<li>Správa dat plánování provozu – umožňuje ukládání relevantních dat, včetně jejich správy za účelem zajištění procesu plánování provozu</li>
<li>Centrální aplikační vrstva – zahrnuje celou řadu centrálně zajišťovaných aplikací, zajišťujících shromažďování dat, jejich podrobné zpracování a následné poskytování zpracovaných dat</li>
<li>Procesní vrstva – představuje samotný proces (tzv. business proces), který vyžaduje bezpečnější modelování a plánování provozu energetické sítě</li>
</ul>
Společnost Unicorn Systems je hrdá, že může být aktivní součástí celé iniciativy OPDE, zejména prostřednictvím zajišťování komponent ECP4 a EDX pro podporu komunikační a bezpečnostní vrstvy.
Lze očekávat, že cesta od současného lokalizovaného modelu ke skutečně celoevropskému modelu bude vyžadovat mezikrok – regionální modely. Tento předpoklad vychází z faktu, že jsou k realizaci nezbytné poměrně vysoce výkonné a přesné výpočetní nástroje či algoritmy. Jejich návrh a implementace k naprosté spokojenosti všech zúčastněných představuje nemalou výzvu.
<blockquote>
„V týmu OPDE intenzivně pracujeme na tom, abychom zajistili vzájemnou komunikaci všech zainteresovaných stran, a zároveň podporujeme integraci jejich lokálních nástrojů a tím i zpřístupnění individuálních modelů přenosové soustavy. Čeká nás ještě spousta práce. Učinili jsme velký krok směrem k vybudování provozní platformy, která umožní výměnu dat a jejich zpřístupnění pro účely podpory obchodních procesů RSC. Na zahájení pravidelné výměny dat na základě CGMES budeme připraveni podle plánu – tedy v červnu 2018,“ prozrazuje Jakub Malý, Rollout Manager platformy OPDE.
</blockquote>
Související pojmy a zkratky používané v tomto článku:
<ul>
<li>CGM= Common Grid Model; jednotný model přenosové soustavy</li>
<li>CGMES = Common Grid Model Exchange Specification / Standard; standard či specifikace pro výměnu dat a podkladů pro tvorbu jednotného modelu přenosové soustavy</li>
<li>ECP= Energy Communication Protocol; energetický komunikační protokol</li>
<li>OPDE = Operational Planning Data Environment; prostředí pro výměnu dat a podkladů pro plánování provozu</li>
<li>RSC= Regional Security Coordinator; regionální bezpečnostní koordinátor</li>
</ul>
<h2>O autorovi</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Martin-Hradil_final-e1517607606342.jpg"><img class="alignleft wp-image-47898 size-thumbnail" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Martin-Hradil_final-e1517607606342-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a>Martin Hradil se primárně zaměřuje na implementaci a průběžné vylepšování informačních systémů založených na platformě Damas a platformě INCA. Od roku 2016 působí na pozici Senior Consultanta v oblasti energetiky.
martin.hradil@unicorn.com

Unicorn přispívá k připravenosti konceptu datové výměny v rámci CGM

Ve dnech 15.–16. listopadu 2017 se v Praze pod taktovkou společnosti Unicorn setkaly evropské technologické špičky na druhém ročníku mezinárodní energetické konference Energy Forum 2017. 
Dvoudenní konference, které se zúčastnilo téměř 180 odborníků na IT a energetiku ze 20 zemí Evropy, byla zaměřena především na perspektivy evropské energetiky a budoucí role informačních technologií v energetice. Konference byla rozdělena do pěti hlavních sekcí a věnovala se v nabitém programu hned několika nosným tématům a otázkám. Hlavní přidanou hodnotou této události nebylo jen množství odborných přednášek a diskuzí, ale také jedinečná příležitost setkat se s lidmi z nejvýznamnějších společností nejen z energetického a IT sektoru.
Konferenci zahájil Jan Konrád, CCO Unicornu a expert na oblast energetiky. Po přivítání účastníků následovalo video představující významná řešení, která Unicorn za dobu své působnosti v energetickém sektoru nasadil u svých klientů, se zvláštním důrazem na poslední dva roky, jež uplynuly od posledního ročníku konference. Navazující prezentace byla zaměřena na výzvy, které Unicorn vnímá v blízké budoucnosti, a na novinky, které pro své zákazníky v energetice připravuje.
Vzhledem k mezinárodní účasti a vystoupení především zahraničních odborníků byla konference vedena v anglickém jazyce se simultánním překladem do českého a ruského jazyka.
Na přednáškové bloky navazovala panelová diskuze na téma „Jaké dopady na evropský energetický sektor bude mít Balíček pro čistou energii?“, která přinesla mnoho zajímavých názorových výměn. Byl také připraven večerní networking, kde měli všichni účastníci možnost neformálního setkání nad sklenkou dobrého vína.
<blockquote>
„Celá akce byla perfektně zorganizovaná a mnohokrát předčila naše očekávání. Přednášky byly přínosné a už teď se těšíme na další ročník konference,“ uvedla Jelena Pejović, zástupkyně zahraničního klienta EMS JSC.
</blockquote>
Druhý den konference byl zahájen expertním dialogem na téma „IT trendy v energetice a utilitách – vize vs. realita“. Poté následovaly ještě dva tematické bloky a celá konference končila slavnostním obědem, při němž měli všichni účastníci možnost vyměnit si své dojmy.
<blockquote>
„Letošní ročník nás překvapil velkou účastí zahraničních delegací, potkali jsme se s kolegy od New Yorku až po Kyjev,“ pochvaluje si konferenci Jan Konrád. „Tato setkání jsou v našem oboru velmi důležitá, našich zákazníků si velmi vážíme, vztahy s nimi chceme trvale rozvíjet a jejich zpětná vazba je pro nás nesmírně cenná. Další Energy Forum proto chceme s partnery opět uspořádat za dva roky, těšíme se v roce 2019!“
</blockquote>
<h3>O Unicorn Systems</h3>
Unicorn Systems je renomovaná evropská společnost poskytující ty největší informační systémy a řešení z oblasti informačních a komunikačních technologií. Dlouhodobě se soustředíme na vysokou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu ve prospěch svých zákazníků. Působíme na trhu již od roku 1990 a za tu dobu jsme vytvořili řadu špičkových a rozsáhlých řešení, která jsou rozšířena a užívána mezi těmi nejvýznamnějšími podniky z různých odvětví. Máme ty nejlepší reference z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, energetiky a utilit, komunikace a médií, výroby, obchodu i veřejné správy. Našimi zákazníky jsou přední a největší firmy. Disponujeme detailními znalostmi z celého spektra podnikatelských odvětví. Rozumíme principům jejich fungování, ale i specifickým potřebám svých zákazníků.
Naše rozsáhlé týmy systematicky vzdělávaných odborníků dokonale ovládají všechny v současnosti obvyklé produktové řady, komponenty, technologie, a proto nemáme v podstatě žádná technologická omezení. Přestože při své práci uplatňujeme mnoho revolučních myšlenek, vlastní dodávky řešení podléhají osvědčeným kritériím – kvalita, kvantita, termín a cena.
Tato i další tiskové zprávy Unicorn Systems jsou k dispozici na webových stránkách <a href="https://unicorn.com">https://unicorn.com</a>

Technologie

Energy Forum 2017 ukázalo perspektivy evropské energetiky

<a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/unicorn-systems-s/" target="_blank">Česká IT společnost Unicorn Systems</a> byla opět vybrána společností ČEPS pro dodávku nového systému řízení obchodních procesů. První etapa projektu byla zaměřena zejména na procesy, jimiž se vyhodnocují poskytované podpůrné služby (PpS). Další etapy budou zahrnovat moduly pro nákup PpS a přípravu provozu české přenosové soustavy. Následovat budou procesy přeshraničních přenosů elektrické energie a mezinárodní spolupráce provozovatelů přenosových soustav.
Unicorn Systems byl opět vybrán jako dodavatel systému řízení obchodních procesů (Market Management System &#8211; MMS) pro provozovatele české přenosové soustavy ČEPS. Původní řešení společnosti Unicorn Systems řídilo obchodní procesy ČEPS po řadu let.
Vzhledem k náročnému a rychle se měnícímu IT prostředí připravila ČEPS soubory požadavků na změny systému, jejichž nasazení do praxe bylo rozděleno do tří etap. První etapa byla zaměřena na procesy související s vyhodnocením <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/podpurne-sluzby-prenos-elektriny/" target="_blank">poskytovaných podpůrných služeb</a>.
<blockquote>
„Pomocí speciálních algoritmů se ověřuje, zda byly poskytnuty v předepsané kvalitě; v případě zjištění nesrovnalostí systém pomáhá rychle a uspokojivě vyřešit reklamační procesy. Roční finanční objem služeb obsluhovaných systémem dosahuje jednotek miliard korun,“ stojí v <a href="https://unicorn.com/cz/news/2016121601/ceps-sazi-na-spickove-technologie-rizeni-obchodnich-procesu" target="_blank">tiskové zprávě Unicorn Systems.</a>
</blockquote>
Další etapy zavedení systému do praxe budou zahrnovat nasazení modulů pro nákup podpůrných služeb a přípravu provozu české přenosové soustavy. Následovat budou procesy přeshraničních přenosů elektrické energie a mezinárodní spolupráce provozovatelů přenosových soustav.

ČEPS  přechází na nový systém řízení obchodních procesů od Unicorn Systems

To, že již <a href="http://oenergetice.cz/ostatni/kyberenticke-utoky-nejsou-pro-energetiku-neznamym-pojmem/">v minulém článku zmiňované</a> kybernetické útoky v energetice se stávají horkým tématem, dokazuje <a href="https://www.worldenergy.org/publications/2016/the-road-to-resilience-managing-cyber-risks/">nově vydaný dokument</a> Světové energetické rady (World Energy Council) zabývající se touto problematikou. Dokument s názvem Cesta k odolnosti: Zvládání kybernetických rizik upozorňuje, že kybernetické útoky představují unikátní hrozbu v oblasti energetiky, jelikož útok na energetickou infrastrukturu má potenciál &#8222;přejít z kybernetické sféry do fyzického světa&#8220;.
<blockquote>
&#8222;Velké centralizované infrastruktury jsou zvláště ohroženy vzhledem k možnému poškození vlivem dominového efektu, který útok na jadernou, uhelnou elektrárnu nebo elektrárnu na topné oleje může způsobit,&#8220; uvádí zpráva.
</blockquote>
Studie upozorňuje, že sofistikovanost a počty kybernetických útoků stále rostou. Z důvodu schopnosti způsobit vážné ekonomické i systémové následky se stávají kyber-útoky atraktivními. Světová energetická rada doporučuje zúčastněným subjektům podniknout kroky ke zvýšení odolnosti sektoru proti podobným aktivitám. Ty se týkají 4 oblastí:
<ul>
<li>technických a lidských faktorů,</li>
<li>sdílení informací ohledně kybernetických rizik,</li>
<li>kvantifikace a analýzy rizik,</li>
<li>rozvoje standardů a příkladů dobré praxe.</li>
</ul>
V roce 2018 budou ropné a plynařské společnosti každý rok na kybernetické zabezpečení vydávat téměř 1,9 miliardy amerických dolarů (zhruba 46 miliard korun).
<blockquote>
&#8222;Zvyšující se digitalizace vede k větší efektivitě pro řízení energetických sítí a novým příležitostem při průzkumných a těžebních aktivitách. Současně se ovšem energetická aktiva stávají náchylnější ke kybernetických útokům, zejména v důsledku automatizace průmyslových řídicích systémů (ICS – Industrial Control System). Útoky na ICS by mohly vést ke ztrátě kontroly nad klíčovými zařízeními a způsobit poruchy zařízení, požáry, výbuchy nebo zranění,&#8220; uvádí dokument.
</blockquote>
<h2>Frekvence kybernetických útoků se v posledních letech zvyšuje</h2>
Ve studii jsou uvedeny příklady 11 incidentů, které nastaly, až na jediný případ, mezi lety 2012-2016. Zbylý útok nastal v roce 2003 a jednalo se o červa zvaného &#8222;Slammer&#8220;, který v USA infikoval systém nečinné jaderné elektrárny a vyřadil její bezpečnostní systém na 5 hodin. Ovlivněno bylo dalších pět energetických společností.
Mimo <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/ukrajina-podezriva-rusko-z-kyberutoku-ktery-zapricinil-blackout/" target="_blank">ukrajinský blackout</a>, který byl zmíněn již v předchozím článku, upozorňuje studie například na virus infikující 30 tisíc počítačů největší světové ropné společnosti Saudi Aramco. Virus způsobil, že některé ze systémů byly offline až po 10 dní a 85 % hardware společnosti bylo zničeno. Tento útok ovlivnil ekonomiku celé země.
<blockquote>
„Útočníky můžou být jednotlivci, ale i organizované skupiny aktivistů, teroristé, vládní organizace nebo armáda. Mezi takové skupiny patří například Energetic Bear, která je podle zpráv z několika nezávislých zdrojů zapojena do kybernetické špionáže v oblasti energetiky a škodlivý software z jejich dílny – Havex – je rozšířen po celém světě. Havex se v současnosti nezaměřuje jen na kybernetickou špionáž, ale je schopen také sabotovat infikované systémy. To je velmi závažné zjištění, protože jeho cílem jsou primárně SCADA (Supervisory Control and Data Acquisition) systémy využívané energetickými společnostmi. Energetic Bear mají nejpravděpodobněji sídlo ve východní Evropě a jejich malware se objevil mimo jiné i v Česku. Z činnosti skupiny je patrné, že pracuje v běžném pracovním týdnu, a dá se tedy usuzovat, že se nejedná o nadšence, ale členy nějaké organizace, která bude mít silné finanční zázemí,“ tvrdí Libor Šup ze společnosti Unicorn Systems.
</blockquote>

Počty kybernetických útoků v energetice rostou, varuje před nimi Světová energetická rada

Inteligentní rozvodné sítě (Smart Grids) v energetice otevírají brány efektivnímu hospodaření s energií především skrze možnost regulovat výrobu i spotřebu v reálném čase. Díky nutnosti implementace informačních technologií, které umožní jednotlivým prvkům sítě navzájem komunikovat, s sebou ovšem přináší i riziko napadení hackery. O problematice <a href="http://www.ceskovdatech.cz/clanek/46-kyberneticke-utoky-v-energetice/">informoval článek projektu</a> Česko v datech.
Hackeři energetické systémy vyhledávají za účelem získání přístupu k jednotlivým prvkům soustavy, ať již k prezentaci své moci či z vážnějších důvodů. Podobné útoky již postihly elektrárny či celé sítě ze zemí napříč celým světem a způsobily úniky informací i ochromení dodávek elektřiny.
<blockquote>
„V současnosti už v podstatě neexistuje složitější energetický systém, který by byl řízený bez využití informačních technologií. Zejména u ovládacích systémů klíčových prvků sice stále existuje velká snaha o striktní oddělení od veřejné sítě, ne vždy je to z provozních důvodů možné,“ říká Libor Šup, Solutions Architect ze společnosti Unicorn Systems.
</blockquote>
<figure id="attachment_9257" style="width: 585px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/smart-grids-cez.jpg"><img class="size-full wp-image-9257" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/smart-grids-cez.jpg" alt="Smart grids - Smart region Vrchlabí. Ilustrační fotografie." width="585" height="521" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Smart grids &#8211; Smart region Vrchlabí. Ilustrační fotografie.</figcaption></figure>
<h2>Od zpoždění spuštění jaderné elektrárny po blackout na Ukrajině</h2>
Mezi jeden z vážnějších počinů hackerů patří například kybernetický útok, jehož úkolem bylo ovlivnit spuštění íránské jaderné elektrárny. Červ zvaný Stuxnet byl nahrán do řídícího centra závodu na obohacování uranu a změnou frekvence otáčení centrifug způsobil odložení spuštění jaderné elektrárny a rovněž značné finanční ztráty. Z důvodu sofistikovanosti samotného škodlivého systému byly z útoku podezřívány tajné služby USA a Izraele. Jejich účast ovšem nebyla prokázána.
Dalším z útoků s velmi vážným dopadem bylo ochromení dodávek elektřiny na Ukrajině. Bez proudu se po několik hodin ocitlo až 700 tisíc obyvatel. Koordinovaná skupina hackerů nahrála trojského koně BlackEnergy do jednotlivých komponent distribučních sítí. Tento nežádoucí software je schopen například odstranit systémové soubory, čímž znemožní jeho spuštění. Ani v tomto případě nebyl identita útočníka odhalena.
Další z hackerských útoků měl za následek převzetí kontroly nad malou vodní elektrárnou v USA, ke kterému se přiznala íránská skupina SOBH Cyber Jihad. V Jižní Koreji došlo k úniku dat z několika jaderných a vodních elektráren, podle vyjádření vlastníka postižených serverů, Korea Hydro &amp; Nuclear Power, se ovšem nejednalo o klíčová data.
<blockquote>
„Podle statistik britského serveru hackmageddon.com byl v roce 2015 celkový počet kybernetických útoků výrazně vyšší než v roce předchozím, a to i navzdory neustále se vyvíjející obraně proti podobným případům. Zhruba za pětinou zaznamenaných útoků stáli nejrůznější aktivisté a skupiny, 10 % útoků je dílem špionáže a jen asi 24 případů z tisíce pak připadá na tzv. kybernetickou válku. Na průmyslové podniky včetně oblasti energetiky mířila celá čtvrtina útoků, daleko za nimi jsou pak vlády, zdravotnická zařízení nebo finanční instituce,” uvádí problematiku současné kyberkriminality Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS Institute ČR.
</blockquote>