Elektrárna Dlouhé stráně loni vyrobila 637 GWh elektřiny
Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku loni po předchozí modernizaci vyrobila 636,9 GWh elektrické energie. Ve srovnání s rokem 2018, kdy měla elektrárna kvůli opravám delší výpadek, se její produkce zvýšila o 17 procent. „Tato ekologicky vyrobená elektřina by pokryla roční spotřebu přibližně 180.000 domácností,“ řekl dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Podle ředitele elektrárny Vítězslava Chmelaře ale meziroční srovnání produkce elektřiny nemá přesnou vypovídací hodnotu, jelikož elektrárna byla v roce 2018 kvůli plánovaným opravám a investicím delší dobu mimo provoz.
„Loňský rok každopádně potvrdil, že modernizace, která zvýšila účinnost elektrárny a prodloužila její životnost, byla potřebná, protože Dlouhé stráně jsou stále důležitějším prvkem při stabilizaci naší energetické soustavy,“ uvedl Chmelař.
Loni také meziročně vzrostla návštěvnost přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně, a to o šest procent na 93.839 lidí. Loňská návštěvnost je druhá nejvyšší v historii elektrárny. Rekordních více než 97.000 návštěvníků zaznamenali energetici na Dlouhých stráních v roce 2017.
Elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Energetické zařízení navíc přitahuje turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý.
Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Zároveň stabilizují energetickou soustavu.
beh ktp
Mohlo by vás zajímat:
I když výstavba Dlouhých strání nebyla levná , tak si myslím, že při rychlém nárůstu výkonu OZE v Evropě je to lety prověřený zdroj akumulace přebytků elektřiny ze sítě. Jak krásné by bylo při silném větru v Německu napouštět desítky podobných Dlouhých strání vodou pomocí přebytků z výkonu větrníků, než docilovat dnešních záporných cen elektřiny či větrné parky rovnou vypínat. Výstavba Dlouhých strání stála celkem 6,5 mld. Kč, na stavbě současně mělo práci až 1600 lidí a elektrárna se plně zaplatila po 7 letech provozu v roce 2004. Dnes už jen vydělává jako ziskový zaplacený zdroj elektřiny.
Taky se stavěly 17 let. PVE jsou super technologie, ale výstavba už je dnes asi passé. Baterky mají rychlejší výstavbu, lepší provozní charakteristiky, nemají omezení daná geografiií a postavit si je můžete v té velikosti jakou potřebujete. A cenou už se tolik neliší.
- Minimálně cenou za instalovanou MWh se liší dost zásadně.
- Dlouhé Stráně se 17 let nestavěly, to je doba mezi zahájením a dokončením stavby.
- Pasé nejsou.
- Při zohlednění inflace se ta cena až tolik neliší.
- Dlouhé Stráně pasé nejsou, výstavba nových PVE pasé je.
P.S.: Zapomněl jsem na lepší účinnost cyklu nabití-vybití u baterií.
Jak vydrancujeme Afriku pri pouziti redoxnich baterii? Nez nekmu nadavat, zkuste nastudovat veskere moznosti realizace.
Zapomínáte i na mnohem kratší životnost baterií při deklarovaných vlastnostech, vodohospodářský efekt vodních zdrojů, a nebo i zdánlivé pitomosti jako turistický ruch v řádu desítek tisíc turistů ročně ( na baterie se půjde podívat akorát pár nadšenců, servismani a nebi kontrola z berňáku, protože na džbánkové nealko pivo už došlo) ;-)
Pane Veselý, už zase vyprávíte pohádky. Nechcete si aspoň občas ověřit to, co tu pouštíte do éteru? Např. loni otevřená Obervermunt II v Rakousku (doba stavby 4,5 roku) stála 500 milionů Eur. kapacita krátkého cyklu 4 GWh, dlouhého cyklu 30 GWh. Bateriové úložiště Hornsdale s kapacitou 129 MWh stálo v přepočtu 85,9 milionů Euro. Se započtením inflace pochopitelně ještě více. Opravdu to nevychází, doufám že Vám to nemusím přepočítávat.
O srovnávání životnosti bateriového úložiště proti životnosti přečerpávací elektrárny 80 let se snad ani nemá smysl zmiňovat.
Dlouhodobá účinnost baterie Hornsdale je 82%, účinnost Obervermunt II je 80%, takže rozdíl ani nestojí za řeč.
Chcete něco z toho doložit odkazy?
Už zase Emil matlá hrušky, švestky a jablka dohromady. Záleží jaký parametr si zvolíte na srovnávání, třeba v okamžitém výkonu jsou obrovske Dlouhé stráně jen šestapůlkrát větší než malý bateriový systém Hornsdale.
A porovnejte jejich cenu a délku výstavby a cenu peněz
a můžete se akorád omluvit panu Veselému.
Samozřejmě v jiných parametrech zase dostanete výhodnější parametry pro Dlouhé stráně, ale obecně je obtížně realizovatelné třeba desatery Dlouhé stráně na rozdíl od baterií.
Zkrátka nematlejte různá srovnání dohromady. ????
Jenže bateriové systémy mají nejméně o polovinu vyšší ztráty než PVE , dále pak jejich životnost je omezena na 10-15 let provozu , kdežto PVE může fungovat klidně stovky let. Výše uvedená přečerpávací el. tam bude i v roce 2100 a bude pořád vydělávat , kdežto když investujete do baterie tak jste za 10 let jste tam kde dnes nemáte nic....
Pane Vaněčku, o okamžitém výkonu jsem já ani pan Veselý nic nepsal, řeč byla pouze o kapacitě, takže jestli tu někdo něco s něčím matlá dohromady, a jestli se tu má někdo někomu omlouvat, tak jedině Vy.
Tenhle Váš trik, že si vymyslíte něco, co nikdo netvrdil, a to vymyšlené tvrzení vyvracíte, je už dost průhledný. Zkuste občas zařadit nějaké další argumentační klamy, ať máte pestřejší repertoár. Inspirovat se můžete zde, je tam spousta dalších: cs_wikipedia_org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam
Emile, Vy jste takový fanatik, že si myslíte že každý musí převzít Váš (jednostranný, ale pro Vás jediný) pohled na věc. A když Vám někdo ukáže i jiný pohled (jiné pohledy) tak nastoupí urážky.
Tož tak.????
Každý si po přečtení tohoto vlákna udělá jistě vlastní názor, kdo je tu fanatik, kdo tu argumentuje čísly a kdo jen uráží a trolí.
Výborně takže zdevastujeme třeba celou Afriku při honbě za lithiem, kobaltem, germaniem a bůh ví jaké další drahé kovy ještě budou potřebovat baterie než se dostaneme na nějakou slušnou technologii s rozumnou životností a účinností..
Jasně klidně tu Afriku zlikvidujeme nešetrným způsobem těžby drahocených kovů, ale hlavně že jsme u nás na kopci nepostavili přečerpávačku
Pane Vaněček vaše ekologická slepota vidět důsledky některých ekoalibistických činů mě fascinují čím dál tím víc.
Baterky jsou zdrojem problémů. Vysoká cena, kapacita klesá s časem, vnitřní odpor naopak stoupá. V zimě ohřev, v létě chlazení. Potřebujete navíc spoustu elektroniky. A za 10 let vše vyměnit a přemýšlet, jak to použité recyklovat.
Nemyslím si že by byla výstavba dnes pasé, samozřejmě bude záležet vždy na lokalitě a projektu, ale (trochu se nechte překvapit ;) ) možností k výstavbě PVE by i u nás bylo ještě pár a i tak nějak bez konfliktů s ochranou přírody.
Dnes uz jen ,,vydelava,, ,jak je to dlouho ,co davali nove obezne kolo,stare stoji pred tunelem do elektrarny,kazdy rok cisti cesla, jednou uz tam meli smrtak,kdyz je vytahoval,tak utopil ve spodni nadrzi i autojerab,jinak zajimava prohlidka....
A kolik energie spotřebovali?
637 ÷ 0,76 = 838,16 GWh (orientačně).
Hmm to je úžasné. Ve stejném stylu tohoto článku by tedy potom dalo napsat i toto:
60W tepelná koule s wolframovým vláknem vyrábí světlo a k tomu navíc ještě 60W ekologicky vyrobeného tepla. A LEDky jsou neekologické, protože vyrábí pouze světlo bez ekologického tepla navíc.
To je úžasné jaké články dokáží vypotit marketingové a reklamní oddělení některých firem a jak už z toho mají někteří zdeformované myšlení a řebříček hodnot že se to dostane i na odborný web.
Ztráty jsou dnes jen 15%...
Jestli že to prezentují jako elektrárnu která vyrobila 637 GWh ekologické energie a přitom v technologické spotřebě spotřebovala cca 838,16 GWh neekologické energie, tak to moc výhodné není. Je to jen takový ztrátový převodník neekoenergie na ekoenergii :-).
Našel jsem informaci že Francisova turbína má účinnost max. 90%. Jestliže v čerpacím režimu bude mít také 90% (nebude) tak nemohou být ztráty pouze 15% ale minimálně 20% a to ještě technologickou spotřebu elektrárny zajišťují Dlouhé stráně II o výkonu 163 kW.
Za to samozřejmě nemůže technologie PVE jako taková. Bude-li k čerpání vody do horní nádrže použit jaderný (12g/kWh) a nebo solární (24g/kWh) el. energie, nebude její emisní stopa vyšší než jedna z těchto hodnot. Nyní (14/02/2020) je to cca 450g/kWh, protože máme v en.mixu hodně uhelných a "zeměplynových" zdrojů.
Velké stroje mají tu účinnost asi lepší, dával bych tak 85%, jinak celková účinnost se udává tak 75-78%.
Tak počítat v těch GW pár stovek MWh na svícení a pod, to už je trochu... navíc tam MVE určitě nestačí k nabuzení těch generátorů, ale spíš tak dodává energii pro tu "chatu" co tam mají.
Přečerpávací vodní elektrárny ve světě "plně pasé" nebudou , v Evropě možná ano , díky všemožným ohledům na všechno možné i nemožné. Například v Číně staví některé přečerpávačky o 3 GW a v plánu jich mají vybudovat celkem desítky GW výkonu. A Čína zřejmě nebude sama.
Samozřejmě přečerpací vodní elektrárny jsou výborné, kde se nechají nově postavit (Krušné hory a zdevastované podkrušnohoři), někde se nechají přehrady zadaptovat na přečerpávací (hned je obrovská teoretická kapacita ????), ale kde to nejde (většina případů) bateriové systémy mají budoucnost.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se