320MW přílivová elektrárna Swansea Bay je drahá, přesto by měla být postavena

Včera došlo k dlouho očekávanému zveřejnění nezávislého posouzení využití přílivových lagun pro výrobu elektřiny ve Velké Británii, tzv. Hendry Review. Ačkoliv budou tyto projekty v počáteční fázi dražší než jaderné elektrárny a offshore větrné elektrárny, v delším časovém horizontu budou náklady na vyrobenou elektřinu nižší než u obou zmiňovaných zdrojů. Studie rovněž doporučuje uskutečnit pilotní projekt Swansea Bay. 

Vypracováním studie byl v květnu minulého roku britskou vládou pověřen bývalý britský ministr pro energetiku – Charles Hendry. Cílem studie bylo zjistit, zda budou přílivové elektrárny v uměle vybudovaných lagunách nákladově efektivním řešením výroby energie ve Velké Británii.

„Spojené království má druhý největší rozsah přílivu a odlivu na světě (po Kanadě) a je těžké najít zdroj energie, u kterého jsou lidé povědomě vstřícnější než právě u přílivové energie. Ve své době jsem jako ministr neustále slýchal lidi mluvit negativně o většině zdrojích pro výrobu elektřiny, ale jen zřídka, pokud vůbec, o principech využití síly přílivu a odlivu,“ uvádí Hendry ve zprávě.

Při průzkumu veřejného mínění v roce 2016 provedeného britským Ministerstvem energetiky a klimatických změn bylo zjištěno, že veřejnost silně podporuje využívání energie vln a přílivu, se 76 % dotázaných podporujících tuto formu získávání energie. Pro srovnání, 84 % podporuje solární elektrárny, 76 % offshore větrné, 69 % onshore větrné, 63 % biomasu, 55 % Carbon Capture and Storage, 38 % jaderné elektrárny a 19 % břidlicový plyn.

Samotná studie dochází k závěru, že z důvodu zajištění potřebné investice je vhodné začít pilotním projektem menších rozměrů, jako je právě projekt Swansea Bay ve Walesu s instalovaným výkonem 320 MW. Tento typ projektu zavede technologie, umožní rozvinout dodavatelský řetězec a vytvoří základnu expertů.

Financování přílivových lagun

Ze studie rovněž vyplývá, že vhodným způsobem financování projektů přílivových lagun je Contract for Difference (CfD).

Podle analýzy jsou projekty přílivových lagun v počátečním období dražší než offshore větrné a jaderné elektrárny. V případě 60leté doby porovnání jsou přílivové laguny větších rozměrů levnější než offshore větrné elektrárny a výrazně levnější než jaderné elektrárny.

Podle odhadů by se Strike Price pro první rok provozu pro velké přílivové laguny Cardiff, Newport a Bridgewater pohybovala v rozmezí 105-120 liber (3250 -3715 korun) za vyrobenou MWh v závislosti na lokalitě a designu a v rozmezí 90-115 liber (2786-3560 korun) po redukci nákladů vlivem zavedení technologie.

V případě přílivových lagun by se ovšem podle návrhu studie nejednalo o plně indexovanou cenu (navyšovanou o inflaci) a ekvivalentní hodnota pro plně indexované CfD v případě současných jaderných a obnovitelných zdrojů energie by tak dosahovala hodnoty 75-90 liber (2322-2786 korun) a 65-85 liber (2012-2631 korun) po redukci nákladů zavedením technologie.

Přílivové laguny by se tak staly konkurenceschopné pro nové cíle nákladovosti offshore větrných elektráren a jaderných elektráren v Británii uváděných do provozu v polovině příštího desetiletí.