Ve Skotsku bude vyrobena a otestována nejvýkonnější přílivová turbína na světě. Bude mít výkon 2 MW a bude se ve vodě moci otáčet, tudíž bude využívat energii z obou směrů. Projekt dotuje skotská vláda.
Zpravodajský portál <a href="https://www.bbc.com/news/uk-scotland-north-east-orkney-shetland-49471881">BBC</a> informoval o novince ze Skotska. Místní vláda finančně podpoří projekt nejvýkonnější plovoucí přílivové turbíny na světě. Projekt obdrží dotaci 3,4 milionu liber a finance budou putovat ze zvláštního fondu, který podporuje právě přílivové elektrárny. Ve fondu je k dispozici celkově 10 milionů liber.
<h2>Technologie z Orkney</h2>
Největší turbína bude vyvinuta společností Orbital Marine Power, která má sídlo ve skotské oblasti Orkney. Z této oblasti a okolí se bude na projektu podílet hned několik firem. Samotné testování turbíny pak také proběhne v Orkney. V této oblasti již byla testována dřívější verze projektu. Turbína by měla mít délku 72 metrů.
<blockquote>„Věříme, že technologie přílivové energie může nejenom hrát důležitou roli v našem vlastním energetickém systému, ale má i podstatný potenciál pro export a tento fond pomůže přiblížit technologie přílivové energie ke komerčnímu využití,“ prohlásil k projektu skotský ministr pro energetiku Paul Wheelhouse.</blockquote>
Turbína nese označení O2 a bude disponovat výkonem 2 MW. Protože se jedná o plovoucí turbínu, bude se moci otočit o 180 stupňů, a bude tak <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nova-prilivova-elektrarna-u-brehu-francie-muze-mit-vykon-az-2-gw/">přílivovou energii</a> využívat z obou stran. Turbína bude pro testování nainstalována v evropském mořském energetickém centru v Orkney.
<h2>Skotsko podporuje přílivovou energii</h2>
Skotský ministr se dále nechal slyšet, jak oceňuje fakt, že tento důležitý mezník bude vybudován inovativní skotskou firmou ve <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/ve-skotsku-vyroste-50mw-bateriovy-system-u-vetrne-farmy/">Skotsku</a>. Turbína bude vyrobena skotskou společností Texo Group v Dundee.
Developeři projektu chválí dlouhodobou podporu technologií přílivové energie ze strany skotské vlády. Ačkoliv skotská vláda tuto technologii podporuje, výrobě elektrické energie ve velkém měřítku pomocí přílivové energie a energie z vln nepomohla britská vláda v roce 2016, kdy zrušila svou podporu těmto technologiím.

Obnovitelné zdroje

Skotsko buduje nejvýkonnější přílivovou plovoucí turbínu na světě

Evropa byla i v loňském roce lídrem v nových instalacích přílivových a vlnových elektráren, když instalovala 3,7 MW, respektive 500 kW nového výkonu. Vedoucí pozici by si Evropa měla udržet i v roce 2019. <a href="https://www.oceanenergy-europe.eu/ocean-energy-statistics-europe-holds-strong-as-world-leader-in-2018-but-revenue-support-needed/" target="_blank" rel="noopener">Jak však upozorňuje asociace Ocean Energy Europe</a>, bez potřebné finanční podpory bude obtížné držet krok s nástupem Číny, USA či Kanady.
Asociace Ocean Energy Europe zveřejnila na konci dubna <a href="http://www.oceanenergy-europe.eu/wp-content/uploads/2019/04/Ocean-Energy-Europe-Key-trends-and-statistics-2018_web.pdf" target="_blank" rel="noopener">zprávu mapující hlavní trendy a statistiky v oblasti využití energie oceánu v roce 2018</a>.
Ze zprávy vyplývá, že si Evropa i v loňském roce udržela pozici lídra v této oblasti, když instalovala 3,7 MW nového výkonu v přílivových elektrárnách a 500 kW nového výkonu ve vlnových elektrárnách.
Celkově bylo v Evropě od roku 2010 instalováno 26,8 MW přílivových elektráren z čehož je 11,9 MW aktuálně v provozu a 14,9 MW bylo po otestování provozu odstaveno.
<figure id="attachment_71106" class="wp-caption aligncenter" style="width: 645px;"><img class="size-full wp-image-71106" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Růst-instalovaného-výkonu-přílivových-elektráren.jpg" sizes="(max-width: 645px) 100vw, 645px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Růst-instalovaného-výkonu-přílivových-elektráren.jpg 645w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Růst-instalovaného-výkonu-přílivových-elektráren-512x272.jpg 512w" alt="Roční a kumulativní růst instalovaného výkonu přílivových elektráren v Evropě. Zdroj: Ocean Energy Europe" width="645" height="343" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový instalovaný výkon přílivových elektráren v Evropě. Zdroj: Ocean Energy Europe</figcaption></figure>
Vlnových elektráren bylo od roku 2010 instalováno 11,3 MW, přičemž aktuálně jsou v provozu zdroje s celkovým instalovaným výkonem 2,9 MW. Zbytek byl podobně jako v případě přílivových elektráren odstaven po ukončení testovací fáze projektu.
<figure id="attachment_71109" class="wp-caption aligncenter" style="width: 629px;"><img class="size-full wp-image-71109" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Růst-instalovaného-výkonu-vlnových-elektráren.jpg" sizes="(max-width: 629px) 100vw, 629px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Růst-instalovaného-výkonu-vlnových-elektráren.jpg 629w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Růst-instalovaného-výkonu-vlnových-elektráren-512x249.jpg 512w" alt="Roční a kumulativní růst instalovaného výkonu vlnových elektráren v Evropě. Zdroj: Ocean Energy Europe" width="629" height="306" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový instalovaný výkon vlnových elektráren v Evropě. Zdroj: Ocean Energy Europe</figcaption></figure>
Podle zveřejněných dat dodaly evropské přílivové a vlnové elektrárny do sítě již téměř 35 GWh elektřiny, přičemž loňský rok byl z tohoto pohledu rekordní, když bylo do sítě dodáno téměř 11 GWh elektrické energie.
<h2>Nástup Kanady, USA a Číny</h2>
Asociace Ocean Energy Europe upozorňuje, že aby si Evropa udržela vedoucí pozici v této oblasti, je nutné podporovat projekty využití energie oceánu na národní úrovni.
<blockquote>„Elektřina a zkušenosti získané z provozu technologií využívajících energii oceánu v posledních letech jasně ukazují, že je možné vyrábět velké množství elektřiny na moři. Co nyní potřebujeme k industrializaci je finanční podpora, kterou dostávají ostatní obnovitelné zdroje a kterou dokonce získaly i fosilní paliva,“ upozorňuje Rémi Gruet, výkonný ředitel asociace Ocean Energy Europe.</blockquote>
Jak je patrné z následujících grafů, zbytek světa dohání v posledních letech Evropu zejména v oblasti přílivových elektráren.
Zatímco v Evropě jsou v této oblasti tahouny hlavně Spojené království, Francie a Itálie, ve světě se začínají objevovat projekty v Kanadě, Číně a Spojených státech amerických.
<figure id="attachment_71110" class="wp-caption aligncenter" style="width: 616px;"><img class="size-full wp-image-71110" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Evropa-vs-zbytek-světa-přílivové-elektrárny.jpg" sizes="(max-width: 616px) 100vw, 616px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Evropa-vs-zbytek-světa-přílivové-elektrárny.jpg 616w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Evropa-vs-zbytek-světa-přílivové-elektrárny-512x254.jpg 512w" alt="Nový instalovaný výkon přílivových elektráren v daném roce - srovnání Evropy a zbytku světa. Zdroj: Ocean Energy Europe" width="616" height="306" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový instalovaný výkon přílivových elektráren v daném roce – srovnání Evropy a zbytku světa. Zdroj: Ocean Energy Europe</figcaption></figure>
<figure id="attachment_71112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 647px;"><img class="size-full wp-image-71112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Evropa-vs-zbytek-světa-vlnové-elektrárny.jpg" sizes="(max-width: 647px) 100vw, 647px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Evropa-vs-zbytek-světa-vlnové-elektrárny.jpg 647w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Evropa-vs-zbytek-světa-vlnové-elektrárny-512x247.jpg 512w" alt="Nový instalovaný výkon vlnových elektráren v daném roce - srovnání Evropy a zbytku světa. Zdroj: Ocean Energy Europe" width="647" height="312" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový instalovaný výkon vlnových elektráren v daném roce – srovnání Evropy a zbytku světa. Zdroj: Ocean Energy Europe</figcaption></figure>
<h2>Pozitivní výhled pro letošní rok</h2>
Asociace Ocean Energy Europe očekává, že letošní rok bude z pohledu nových instalací v Evropě jedním z historicky nejlepších.
Uvedeno do provozu by mohlo být až 8 MW nových přílivových elektráren a 3,4 MW vlnových elektráren.
Mimo Evropu by mohly být spuštěny přílivové elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 3,1 MW (zejména Kanada, Čína a USA) a vlnové elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 1,2 MW (zejména USA).
Zdroj úvodní fotografie: Ocean Energy Europe

Evropa je stále lídrem ve využití energie oceánu, k udržení pozice je však třeba podpora

Projekt až 2GW přílivové elektrárny u břehů Francie získává konkrétnější obrysy poté, co společnost SIMEC Atlantic Energy podepsala se zástupci Normandie dohodu o společném podniku Normandie Hydrolienne. Ten nyní zahájí získávání potřebných povolení k výstavbě přílivové elektrárny v Raz Blanchard, jejíž první část by měla být v provozu do konce roku 2021.
Britský průkopník přílivové energie, společnost SIMEC Atlantic Energy (dále jen SIMEC, dříve známá pod názvem Atlantis Resources), <a href="https://simecatlantis.com/2018/11/21/french-tidal-power-one-step-closer-to-commercialisation-as-simec-atlantis-spearheads-normandie-hydrolienne-jv/">podepsala se zástupci veřejného sektoru v Normandii dohodu o společném podniku s názvem Normandie Hydrolienne</a>, v němž bude držet většinový podíl. Veřejný sektor přitom zajistí financování skrz francouzskou agenturu pro hospodářský rozvoj a regionální investiční fond Normandie Participations.
Nově vzniklá společnost Normandie Hydrolienne kromě náboru zaměstnanců v nejbližší době započne se získáváním potřebných povolení a přípravou výstavby přílivové elektrárny v oblasti Raz Blanchard u břehů Normandie.
<blockquote>
&#8222;Jsem potěšen rychlým pokrokem našich týmů k dosažení této dohody. Těšíme se na vytvoření provozního a výrobního zázemí v Normandii a zajištění tohoto vzrušujícího projektu,“ uvedl Tim Cornelius, ředitel SIMEC.
</blockquote>
Zatím největším nepřítelem přílivových elektráren jsou jejich vysoké náklady. Kvůli tomu například <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/slibne-vypadajici-technologie-prilivovych-elektraren-dostane-britanii-stopku/">skončil projekt přílivové elektrárny SwanseaBay ve Velké Británii</a>, jehož podpora by vládu stála více než alternativní technologie.
Francouzská vláda v současné době podporuje <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/druha-podmorska-prilivova-turbina-instalovana-u-francouzskeho-pobrezi/">přílivovou energii</a> formou výkupních cen ve výši 150 EUR/MWh, přičemž SIMEC odhaduje, že při dostatečně velkém projektu se s náklady dokáže dostat k 70 EUR/MWh.
<h2>V první fázi 40 MW a potenciál až 2 GW</h2>
Během první fáze bude u pobřeží vybudován park dvaceti 2MW přílivových turbín typu AR2000, a to do konce roku 2021. Další rozšíření projektu na 200 MW do roku 2023 je pak na odsouhlasení francouzské vlády.
Vývoj turbín AR2000 dokončila SIMEC na podzim tohoto roku a první komerční instalaci očekává na konci roku 2019. Oproti turbínám AR1500, <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/prvni-turbina-nejvetsiho-britskeho-prilivoveho-projektu-dodala-energii-site/">které jsou instalovány u skotského pobřeží</a>, disponují AR2000 vyšším výkonem a účinností a jsou tedy ekonomicky výhodnější.
<blockquote>
„Normandie má všechny atributy, které jsou potřebné k dodávce projektů velkých přílivových elektráren &#8211; vynikající přírodní zdroje v těsné blízkosti zatížení, dostupnou síťovou kapacitu, systém výkupních cen, rozvinutý offshore energetický dodavatelský řetězec s přístavními zařízeními v Cherbourg a Le Have a přístup k financování EU,&#8220; dodal Cornelius.
</blockquote>
Dle studie SIMEC, kterou společnost předložila francouzské vládě v první polovině roku, je možné na pobřeží Normandie vybudovat do roku 2025 1 GW a do roku <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/skryty-potencial-brehu-normandie-dokazi-prilivove-elektrarny-konkurovat-jinym-zdrojum/">2027 2 GW instalovaného výkonu v přílivových elektrárnách</a>.
Zdroj úvodního obrázku: SIMEC Atlantic Energy

Elektrárny v Evropě

Nová přílivová elektrárna u břehů Francie může mít výkon srovnatelný s JE Temelín

Pilotní projekt přílivové elektrárny ve Spojeném království bude <a href="Velšská%20vláda%20má%20za%20to,%20že%20nabídla%20finanční%20podporu%20ve%20výši%20více%20než%20200%20milionů%20liber,%20aby%20získala%20schéma%20z%20terénu,%20podle%20seniorských%20čísel%20v%20Cardiff%20Bay.%20Tento%20systém%20však%20vyžaduje%20britskou%20vládu.">dle listu Financial Times</a> tento týden odmítnut vládou. Projekt za 1,3 miliardy liber (38 miliard korun) plánovaný ve velšské Swansea Bay měl být prvním z mnoha a rozvinout tuto technologii pro potřeby Spojeného království i případný export.
Důvodem odmítnutí projektu je úroveň nezbytných státních dotací pro jeho realizaci, která je vyšší než v případě alternativních nízkouhlíkových technologií. Velšská vláda měla projektu nabídnout finanční podporu ve výši více než 200 milionů liber (5,9 miliardy korun), projekt však vyžaduje souhlas vlády Spojeného království.
<blockquote>
&#8222;Máme odpovědnost minimalizovat dopad na účty spotřebitelů a návrh Swansea je více než dvakrát dražší než elektrárna Hinkley,&#8220; uvádí Ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie.
</blockquote>
<figure id="attachment_25027" style="width: 678px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/3730-C01-turbine-Cross-Section-R03-678x590.1.jpg"><img class="size-full wp-image-25027" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/3730-C01-turbine-Cross-Section-R03-678x590.1.jpg" alt="Schéma obousměrné turbíny přílivové elektrárny. Zdroj: http://www.tidallagoonswanseabay.com/" width="678" height="590" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Schéma obousměrné turbíny přílivové elektrárny. Zdroj: Tidal Lagoon PowerPA</figcaption></figure>
Dle informací Financial Times bylo negativní stanovisko k realizaci projektu přijato již dříve, ovšem pro zmírnění dopadu tohoto politického kroku jej chtěli ministři oznámit zároveň s přijetím jiných nízkouhlíkových projektů ve Walesu. V důsledku toho se očekává, že oznámení bude provedeno ve stejný den, kdy dostane zelenou projekt <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonska-hitachi-bude-i-nadale-vyjednavat-britskou-vladou-vystavbe-wylfa-newydd/">velšské jaderné elektrárny Wylfa</a>.
První ministr Walesu, Carwyn Jones, uvedl, že odmítnutí projektu přílivové elektrárny bude pro Wales &#8222;dalším kopancem do zubů“.
<blockquote>
&#8222;Jedná se o přední světovou technologii, vytvoří 1000 pracovních míst, a to jak ve stavebnictví, tak z hlediska údržby a výroby technologie. Zdá se, že pro vládu Spojeného království není Wales důležitý. Zdá se, že vláda Spojeného království trpí tím starým britským neklidem: Tohle všechno je trochu nové, uvidíme, jestli to někdo udělá dřív, pak se o to pokusíme my,&#8220; uvádí Jones.
</blockquote>
<h2>Nezávislé posouzení i veřejnost jsou pro realizaci</h2>
<a href="https://hendryreview.files.wordpress.com/2016/08/hendry-review-final-report-english-version.pdf">Nezávislé posouzení</a> využití přílivových lagun pro výrobu elektřiny ve Velké Británii, tzv. <a href="https://hendryreview.wordpress.com/">Hendry Review</a>, hovořilo pro realizaci projektu. Tato studie, jejímž vypracováním byl pověřen bývalý britský ministr pro energetiku Charles Hendry, sice tvrdila, že projekty přílivových elektráren budou <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/320mw-prilivova-elektrarna-swansea-bay-draha-presto-by-mela-byt-postavena/">v počáteční fázi dražší než jaderné elektrárny</a> a offshore větrné elektrárny, ale rovněž konstatovala, že v delším časovém horizontu budou náklady na vyrobenou elektřinu nižší než u obou zmiňovaných zdrojů.
Při průzkumu veřejného mínění v roce 2016 provedeného britským Ministerstvem energetiky a klimatických změn bylo zjištěno, že veřejnost silně podporuje využívání energie vln a přílivu, se 76 % dotázaných podporujících tuto formu získávání energie. Pro srovnání, 84 % podpořilo solární elektrárny, 76 % offshore větrné, 69 % onshore větrné, 63 % biomasu, 55 % <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/">Carbon Capture and Storage</a>, 38 % jaderné elektrárny a 19 % břidlicový plyn.
Úvodní fotografie: Grafický návrh hráze u projektu Swansea Bay. Zdroj: Tidal Lagoon PowerPA
&nbsp;

Slibně vypadající technologie přílivových elektráren dostane v Británii stopku

Společnost Atlantis Resources předložila francouzské vládě plán na využití potenciálu přílivové energie v Normandii. Do roku 2025 by tam mohl vyrůst 1 GW instalovaného výkonu, který by společnost během dvou let až zdvojnásobila. Takovýto projekt by <a href="https://www.atlantisresourcesltd.com/2018/04/23/atlantis-study-concludes-2gw-of-tidal-energy-is-immediately-available-to-be-harnessed-in-the-raz-blanchard-normandy-and-1gw-could-be-operational-by-2025-with-potential-to-create-up-to-10000-jobs-and/">dle vyjádření Atlantis</a> přilákal investice přesahující tři miliardy EUR a vytvořil deset tisíc pracovních míst.
Britská společnost Atlantis Resources, která se specializuje na <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/prvni-turbina-nejvetsiho-britskeho-prilivoveho-projektu-dodala-energii-site/">využívání mořské přílivové energie</a>, předložila minulý týden francouzské vládě plán na využití přílivové energie u břehů Normandie. Dle studie, kterou společnost zpracovala, je možné v oblasti Le Ratt Blanchard vybudovat do roku 2025 1GW přílivový projekt a během dvou let, tedy do roku 2027, jej rozšířit na celkem 2 GW.
<blockquote>
&#8222;Francie má v Le Raz Blanchard zlatý důl nízkonákladové obnovitelné energie. Teď, když už technologie přílivových elektráren prošla fází výzkumu a vývoje a vstupuje do fáze komerčního využití, měla by Francie být v čele využívání tohoto neškodného, ​​předvídatelného a nevyčerpatelného zdroje obnovitelné energie. Náš návrh, pokud bude implementován, by mohl ve Francii rychle vytvořit zcela nový průmysl, který by přilákal investice do místních společností. Ty by tvořily dodavatelský řetězec schopný dodávat více než tisícovku přílivových turbín s výkonem 1,9 MW spolu s jejich příslušenstvím a pozemní infrastrukturou,&#8220; uvedl generální ředitel Atlantis Resources, Tim Cornelius.
</blockquote>
<h2>Rozvoj přílivových projektů ve Francii</h2>
Francie se aktivně podílí na rozvoji experimentálních míst pro přílivové elektrárny, přičemž v polovině roku by měly být známy výsledky studie zadané francouzskou vládou, která má určit místa největšího potenciálu přílivové energie ve francouzských námořních vodách.
Atlantis ve své studii Francii láká na potenciál přílivového průmyslu, který by projekt v Normandii nastartoval &#8211; příliv investic odhaduje na 3,3 miliardy EUR s tím, že exportní potenciál turbín by činil 400 milionů EUR. Kromě nových investic by průmysl mohl ve Francii vytvořit odhadem 10 000 pracovních míst.
<h2>Přílivová energie levnější než offshore vítr</h2>
Dle Atlantis by výstavba navrhovaného projektu po instalaci 1 GW přinesla snížení ceny energie z přílivové elektrárny pod úroveň právě budovaných offshore větrých elektráren ve Francii a Británii (v porovnání podíly celkových nákladů za dobu životnosti zařízení a vyrobené energie).
Právě <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektrina-z-morskeho-prilivu-se-cenove-priblizuje-svym-konkurentum/">cena energie z přílivových elektráren</a> v současné době <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/britska-vlada-stale-nepodporila-vystavbu-unikatni-prilivove-elektrarny/">brání jejich masivnímu rozšíření</a>. Náklady na výstavbu a provoz totiž v současné době zatím nedokáží konkurovat ostatním obnovitelným zdrojům energie.
<blockquote>
&#8222;S podporou francouzské vlády můžeme poskytnout energetickou bezpečnost, vytvoření pracovních míst, ekonomickou stimulaci pro Normandii a Bretaňskou oblast spolu s příležitostí vést Evropu v oblasti výroby elektrické energie z mořských zdrojů,&#8220; dodal Tim Cornelius.
</blockquote>

Skrytý potenciál břehů Normandie: Dokáží přílivové elektrárny konkurovat jiným zdrojům?

<a href="http://www.emec.org.uk/">Evropské centrum mořské energie (EMEC)</a> spustilo koncem srpna pilotní projekt výroby vodíku prostřednictvím elektřiny generované přílivovou elektrárnou u skotského ostrova Eday. Elektrolyzér využívá k výrobě vodíku kromě elektřiny z přílivové elektrárny také elektřinu z nedaleké větrné elektrárny. Jedná se tak o světově unikátní projekt kombinující tyto tři technologie. 
Skotské výzkumné centrum EMEC <a href="http://www.emec.org.uk/press-release-worlds-first-tidal-powered-hydrogen-generated-at-emec/">oznámilo</a>, že v pátek 25. srpna byla úspěšně zahájena výroba vodíku v <a href="http://www.itm-power.com/project/tidal-energy-storage" target="_blank" rel="noopener noreferrer">0,5MW elektrolyzéru společnosti ITM Power</a>. K výrobě vodíku je využito polymerní elektrolytické membrány, jako zdroj energie pro elektrolýzu se využívá jednak testovací přílivové elektrárny <a href="http://www.orkney.com/invest/sectors/energy" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Fall of Warness</a> a také 0,9MW onshore větrné elektrárny značky Enercon. Elektrolyzér má produkční kapacitou 220 kg vodíku za den, skladovací kapacita stlačeného vodíku je pak 500 kg.
<figure id="attachment_42650" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-42650" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/EMEC-Electrolyser-ITM-Power-512x384.jpg" alt="PEM elektrolyzér ITM umístěný, který je součástí . Zdroj: http://www.itm-power.com/" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">PEM elektrolyzér ITM umístěný na ostrově Eday, který je součástí pilotního projektu kombinujícího využití energie mořských proudů a větru s vodíkovým hospodářstvím. <a href="http://www.itm-power.com/news-item/0-5mw-electrolyser-sale-to-emec" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Cena zakázky na dodávku a údržbu elektrolyzéru je 1,79 milionů liber (52,9 mil. Kč).</a> Zdroj: www.itm-power.com</figcaption></figure>
<h2>Rozvoj ostrovního vodíkového hospodářství umožnila státní dotace</h2>
Projekt využívání obnovitelných zdrojů energie k výrobě vodíku bylo možné realizovat i díky podpoře ze strany skotské vlády ve výši 3 miliony liber (88,7 mil. Kč).
<blockquote>
„Původním zamýšlené využití vodíku bylo pouze jako prostředek pro skladování energie a stabilizaci ostrovní elektrické distribuční soustavy. Postupně se však začaly objevovat stále nové možnosti využití vodíku a nyní nás těší, že se můžeme podílet na vývoji ostrovního vodíkového hospodářství. Jedním z nejslibnějších možností využití vodíku je z našeho pohledu doprava. Postupem času bychom rádi viděli na našem ostrově vodíková auta, nákladní automobily i trajekty,“ upřesňuje výkonný ředitel společnosti EMEC Neil Kermode.
</blockquote>
Na následujícím dokumentárním videu z Yuotube kanálu Roberta Llewellyna Fully Charged je představen celý koncept využívání obnovitelných zdrojů v kombinaci s vodíkovým hospodářstvím na skotských ostrovech Eday a Mainland.

Životní prostředí

Moře a vítr jako zdroj energie k výrobě vodíku ve Skotsku

<a href="https://arena.gov.au/assets/2017/07/ARENA-Media-Release-University-of-Tasmania-tidal-mapping-announcement-Embargoed-until-13-July-2017-1.pdf">Australská vláda uvolnila</a> téměř 2,5 milionu dolarů, kterými podpoří rozvoj zdrojů využívajících přílivovou energii. Během tří let vznikne online databáze mapující potenciál přílivu u pobřeží Austrálie. Výstupy výzkumu by měly k tomuto zdroji energie přilákat nové investory.
Australská agentura pro obnovitelné zdroje (ARENA) poskytla podporu ve výši 2,49 milionů dolarů na tříletý projekt &#8222;Přílivová energie v Austrálii &#8211; Posouzení zdroje a realizovatelnost v budoucím energetickém mixu Austrálie&#8220; s celkovým rozpočtem 5,8 milionu dolarů, který bude zkoumat budoucí potenciál přílivové energie v Austrálii s cílem přilákat budoucí investice.
<blockquote>
&#8222;Tento výzkum pomůže Austrálii lépe pochopit přílivovou energii a pomůže maximalizovat podíl obnovitelné energie na trhu,&#8220; uvedl generální ředitel ARENA Ivor Frischknecht.
</blockquote>
Třemi hlavními přínosy projektu budou:
<ul>
<li>Mapa přílivových zdrojů: vytvoření modelu hydrodynamického přílivu na dálku na celostátní úrovni, který mapuje množství a rozdělení národních přílivových zdrojů energie na nejbližších 500 metrů od pobřeží.</li>
<li>Plné posouzení proveditelnosti v lokalitách s vysokým potenciálem: zaměřené případové studie na dvou místech s vysokým potenciálem, včetně měření v terénu, hydrodynamického modelu a posouzení dopadů na životní prostředí.</li>
<li>Posouzení technické a ekonomické proveditelnosti: vytvoření ekonomického modelu pro připojení lokalit s vysokým potenciálem k australské energetické infrastruktuře s možnostmi &#8222;off-grid&#8220; instalací.</li>
</ul>
<blockquote>
„S jedněmi z největších přílivů na světě je Austrálie ideální pro tento mimořádně spolehlivý nízkouhlíkový zdroj energie, ale potenciální investory v současné době brzdí nedostatek podrobných informací o přílivové zdrojích, které by jim pomohly porozumět možným rizikům a příležitostem,“ uvedla docentka Irene Penesis z University of Tasmania.
</blockquote>
<h2>Budoucnost přílivové energie</h2>
Přílivová energie je poslední důležitý zdroj obnovitelné energie, který má být mapován jako součást australské iniciativy mapování obnovitelných zdrojů energie financované agenturou ARENA a Austrálie doufá v budoucí rozvoj tohoto typu zdroje energie <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/spojene-kralovstvi-chysta-prilivove-elektrarny-vykonnejsi-nez-temelin/">po vzoru Velké Británie</a>.
Projektu se proto účastní také čtyři průmysloví partneři OpenHydro, Protean Wave Energy, Mako Přílivové Turbíny a BioPower Systems, kteří budou kromě finančních příspěvků poskytovat výzkumným pracovníkům informace o svých energetických zařízeních a své know-how z komerčních instalací.
<blockquote>
&#8222;Věříme, že tento projekt vytvoří prostředí, v němž budeme moci v Austrálii dodávat komerčně životaschopné projekty v oblasti přílivové energie a pomoci zemi v rozvoji tohoto průmyslu,&#8220; řekl Michael Lewis, ředitel divize ze společnosti OpenHydro.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: ARENA

Elektřina

Australská vláda investuje do výzkumu přílivové energie

Společnost Minesto <a href="http://minesto.com/our-technology">představila inovativní způsob</a> využití energie oceánských proudů a přílivové energie. Namísto statických turbín využívá tzv. mořských draků (sea kite), kteří se pod vodní hladinou pohybují a zvyšují tak rychlost vody vzhledem k pohybující se turbíně. Společnost uvádí, že se jedná o jedinou technologii umožňující nákladovou efektivitu získávání energie z proudů o rychlosti nižší než 2,5 m/s. Pilotní projekt vznikne tento rok, následovat bude elektrárna o výkonu až 80 MW ve Walesu.
Společnost technologii popisuje využitím analogie ve vzduchu létajícího draka. Ten je schopen se pohybovat rychleji, než je rychlost proudícího větru, je-li jím na upevněném provaze pohybováno ze strany na stranu kolmo ke směru proudícího větru.
Připevněním turbíny na &#8222;draka&#8220; a jeho umístěním do moře, či oceánu, kde je namísto větru využito proudění vody, vznikl koncept podmořské elektrárny Deep Green. Patentovaná a oceněná technologie společnosti Minesto pro získávání elektrické energie z proudící vody je předvedena na následujícím videu.

Oproti klasickým přílivovým technologiím se turbína vyznačuje zejména připevněným &#8222;křídlem&#8220;, které ji umožňuje se pod vodní hladinou pohybovat. Toto křídlo v kombinaci s upevněním turbíny na dně moře, či oceánu umožňuje pohyb turbíny ve tvaru ležaté &#8222;osmičky&#8220;.
Díky pohybu turbíny se zvyšuje rychlost proudění vody relativně k turbíně až 10krát ve srovnání s rychlostí proudění vody vzhledem k zemskému povrchu.
<figure id="attachment_36494" style="width: 680px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/minesto-trajectory.png"><img class="size-full wp-image-36494" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/minesto-trajectory.png" alt="Trajektorie pohybu inovativní podmořské turbíny společnosti Minesto. Zdroj: Minesto" width="680" height="481" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trajektorie pohybu inovativní podmořské turbíny Deep Green společnosti Minesto. Zdroj: Minesto</figcaption></figure>
<h2>První elektrárna ve Walesu</h2>
Společnost má s britskou Crown Estate dohodu na instalaci 10MW projektu Holyhead Deep v Severním Walesu. Podle únorových informací nově vypracovaná studie odhalila, že lokalita je vhodná <a href="http://www.energylivenews.com/2017/02/09/planned-tidal-project-swells-to-80mw/">pro instalaci až 80MW</a> elektrárny tohoto typu. Společnost předala plány k jejímu schválení.
<blockquote>
&#8222;Toto podstatné navýšení komerční síly projektu Holyhead Deep dělá projekt ještě atraktivnější pro investory a vytváří příležitosti k prodeji elektráren Deep Green. Toto rozšíření umožňuje úspory z rozsahu, aniž bychom museli provádět paralelní a nákladný rozvoj lokality,&#8220; tvrdí Martin Edlund, generální ředitel společnosti Minesto.
</blockquote>
Demonstrační projekt o výkonu 0,5 MW by měl být instalován tento rok za využití fondů EU. Konečným cílem společnosti je nasazení technologie v Severním Walesu a rozvoj projektu Holyhead, prostřednictvím něhož chce společnost začít s mezinárodní expanzí.

Ve Walesu bude postavena inovativní přílivová elektrárna využívající pohybujících se turbín

Včera došlo k dlouho očekávanému zveřejnění <a href="https://hendryreview.files.wordpress.com/2016/08/hendry-review-final-report-english-version.pdf">nezávislého posouzení</a> využití přílivových lagun pro výrobu elektřiny ve Velké Británii, tzv. <a href="https://hendryreview.wordpress.com/">Hendry Review</a>. Ačkoliv budou tyto projekty v počáteční fázi dražší než jaderné elektrárny a offshore větrné elektrárny, v delším časovém horizontu budou náklady na vyrobenou elektřinu nižší než u obou zmiňovaných zdrojů. Studie rovněž doporučuje uskutečnit pilotní projekt Swansea Bay. 
Vypracováním studie byl v květnu minulého roku britskou vládou pověřen bývalý britský ministr pro energetiku &#8211; Charles Hendry. Cílem studie bylo zjistit, zda budou přílivové elektrárny v uměle vybudovaných lagunách nákladově efektivním řešením výroby energie ve Velké Británii.
<blockquote>
&#8222;Spojené království má druhý největší rozsah přílivu a odlivu na světě (po Kanadě) a je těžké najít zdroj energie, u kterého jsou lidé povědomě vstřícnější než právě u přílivové energie. Ve své době jsem jako ministr neustále slýchal lidi mluvit negativně o většině zdrojích pro výrobu elektřiny, ale jen zřídka, pokud vůbec, o principech využití síly přílivu a odlivu,&#8220; uvádí Hendry ve zprávě.
</blockquote>
Při průzkumu veřejného mínění v roce 2016 provedeného britským Ministerstvem energetiky a klimatických změn bylo zjištěno, že veřejnost silně podporuje využívání energie vln a přílivu, se 76 % dotázaných podporujících tuto formu získávání energie. Pro srovnání, 84 % podporuje solární elektrárny, 76 % offshore větrné, 69 % onshore větrné, 63 % biomasu, 55 % <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/">Carbon Capture and Storage</a>, 38 % jaderné elektrárny a 19 % břidlicový plyn.
Samotná studie dochází k závěru, že z důvodu zajištění potřebné investice je vhodné začít pilotním projektem menších rozměrů, jako je právě projekt Swansea Bay ve Walesu s instalovaným výkonem 320 MW. Tento typ projektu zavede technologie, umožní rozvinout dodavatelský řetězec a vytvoří základnu expertů.
<figure id="attachment_32669" style="width: 730px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/hendry-review-2.jpg"><img class="wp-image-32669 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/hendry-review-2.jpg" alt="hendry review 2" width="730" height="477" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Investiční náklady přílivových lagun. Zdroj: Hendry Review</figcaption></figure>
<h2>Financování přílivových lagun</h2>
Ze studie rovněž vyplývá, že vhodným způsobem financování projektů přílivových lagun je <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/spojene-kralovstvi-historie-budoucnost-jadra/">Contract for Difference</a> (CfD).
Podle analýzy jsou projekty přílivových lagun v počátečním období dražší než offshore větrné a jaderné elektrárny. V případě 60leté doby porovnání jsou přílivové laguny větších rozměrů levnější než offshore větrné elektrárny a výrazně levnější než jaderné elektrárny.
Podle odhadů by se Strike Price pro první rok provozu pro velké přílivové laguny Cardiff, Newport a Bridgewater pohybovala v rozmezí 105-120 liber (3250 -3715 korun) za vyrobenou MWh v závislosti na lokalitě a designu a v rozmezí 90-115 liber (2786-3560 korun) po redukci nákladů vlivem zavedení technologie.
V případě přílivových lagun by se ovšem podle návrhu studie nejednalo o plně indexovanou cenu (navyšovanou o inflaci) a ekvivalentní hodnota pro plně indexované CfD v případě současných jaderných a obnovitelných zdrojů energie by tak dosahovala hodnoty 75-90 liber (2322-2786 korun) a 65-85 liber (2012-2631 korun) po redukci nákladů zavedením technologie.
Přílivové laguny by se tak staly konkurenceschopné pro nové cíle nákladovosti offshore větrných elektráren a jaderných elektráren v Británii uváděných do provozu v polovině příštího desetiletí.
<figure id="attachment_32668" style="width: 702px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/hendry-review.jpg"><img class="wp-image-32668 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/hendry-review.jpg" alt="hendry review" width="702" height="448" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrativní náklady na vyrobenou MWh za dobu životnosti projektu. Zdroj: Hendry Review</figcaption></figure>

320MW přílivová elektrárna Swansea Bay je drahá, přesto by měla být postavena

Ministři ve Velké Británii čelí tlaku výrobců technologií pro <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/spojene-kralovstvi-chysta-prilivove-elektrarny-vykonnejsi-nez-temelin/">přílivové elektrárny v uměle vybudovaných lagunách</a> před dlouho očekávaným odhalením, které může rozhodnout o osudu této technologie. Ke zveřejnění tzv. <a href="https://hendryreview.wordpress.com/">Hendry Review</a>, které bylo zřízeno vládou vloni v květnu pro posouzení přílivových lagun, má dojít již tento čtvrtek.
Více než dvacítka průmyslových společností zaměstnávající přes 42 tisíc lidí tlačí na vládu aby podpořila technologii přílivových lagun. Společnosti tvrdí, že by se technologie mohla stát klíčovou v zajišťování energetických potřeb Velké Británie, stejně jako významným zdrojem pracovních míst.
<blockquote>
&#8222;Máme na dosah ruky zcela nové odvětví, které vytvoří mnohamiliardový průmysl a významný lokální dodavatelský řetězec poskytující desítky tisíc pracovních míst po celé zemi. To vše předtím, než vůbec začneme uvažovat o obrovském potenciálu jako britské exportní technologie,&#8220; uvedly společnosti pro britský deník Financial Times.
</blockquote>
Přílivové elektrárny využívající uměle vytvořených lagun neprodukují žádné emise a přitom vyrábí předvídatelněji než například solární nebo větrné elektrárny. Zastánci technologie tvrdí, že by mohla pokrýt až 12 % spotřeby elektřiny v Británii.
Otázky panují ohledně rozsahu a struktury veřejných dotací potřebných pro uskutečnění projektů jakým je například pilotní projekt ve Swansea Bay o instalovaném výkonu 350 MW, jehož náklady se odhadují na 1,3 miliardy liber (40,4 miliard korun). Uvedení zařízení do provozu se očekává v roce 2019 a 16 oboustranně pracujících turbín by mělo elektřinu vyrábět po 14 hodin denně.
<figure id="attachment_29085" style="width: 623px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Swansea-projekt.png"><img class="size-full wp-image-29085" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Swansea-projekt.png" alt="Projekt Swansea je prototypem pro možné budoucí projekty s podstatně většími parametry. Zdroj: Guardian Graphics" width="623" height="481" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Projekt Swansea je prototypem pro možné budoucí projekty s podstatně většími parametry. Zdroj: Guardian Graphics</figcaption></figure>
Project Swansea Bay získal územní rozhodnutí v červnu 2015 od tehdejší ministryně energetiky Amber Rudd. Vláda později zadala Charlesu Hendrymu, bývalému ministrovi pro energetiku v rámci vládní koalice, aby prošetřil, zda by přílivové laguny byly nákladově efektivním řešením výroby energie. Přezkum měl být původně odhalen loni na podzim, ovšem nyní má být zveřejněn tento čtvrtek.
Úvodní fotografie: Tidal Lagoon Power PA