Domů
Elektrárny v Evropě
EnBW plánuje výstavbu největšího německého solárního parku. Obejít se má bez podpory
Zdroj: EnBW

EnBW plánuje výstavbu největšího německého solárního parku. Obejít se má bez podpory

Německá energetická společnost EnBW zvažuje v Braniborsku výstavbu největšího solárního parku v Německu, obejít by se měl bez státních podpory. Konečné investiční rozhodnutí by mělo být provedeno do konce letošního roku.

Plánovaný solární fotovoltaický park Weesow-Willmersdorfu, 30 kilometrů severo-východně od Berlína s instalovaným výkonem až 175 MWp by se měl rozkládat na obří ploše 164 hektarů.

EnBW je již v pokročilé fázi plánování. Pozemky jsou odkoupeny, plán rozvoje byl schválen a společnost je aktuálně ve fázi plánování technických detailů.

„Vybudovali bychom v současné době největší solární park v Německu. Realizovat by se měl bez podpory,“ uvádí člen představenstva Hans-Josef Zimmer.

Na konci roku by v závislosti na vývoji trhu mělo být provedeno investiční rozhodnutí, v případě jeho schválení by měl solární park začít dodávat elektřinu již v příštím roce. Společnost se nevyjádřila k očekávaným investičním nákladům, odhadují se však ve výši 120 až 150 milionů EUR (cca 3,1-3,9 mld. CZK).

Klesající náklady technologie a příznivý vývoj cen elektřiny

EnBW je nyní přesvědčena o tom, že je schopna podobný projekt  realizovat bez státních garancí, zda to bude již tento se rozhodne na konci roku.

„Jsme přesvědčeni, že přinejmenším první velké solární farmy budou v dohledné době ekonomicky životaschopné bez dotací,“ říká Zimmer.

To je možné díky vývoji trhu. Na jedné straně klesají ceny solárních panelů, což ještě podpořilo loňské zrušení účinnosti antidumpingových a antisubvenčních opatření EU týkající se solárních fotovoltaických panelů a článků dovážených z Číny.

Na druhé straně v posledních třech letech významně vzrostly ceny silové elektřiny, podpořené rostoucí cenou emisních povolenek a černého uhlí. Ceny nejbližších ročních kontraktů oproti roku 2016, kdy se odrazily ode dna, vzrostly zhruba 2,5 násobně z cca 22 EUR/MWh na nynějších 50-55 EUR/MWh. S odstavováním jaderných a uhelných elektráren v Německu se dá očekávat budoucí pokračování rostoucího trendu.

„Vzhledem k technickému pokroku dramaticky poklesly náklady na výstavbu solárních parků – v Německu za posledních deset let až o 90 %. Proto jsou dnes náklady na energii ze solárních elektráren přinejmenším srovnatelné s ostatními technologiemi, což dokazují i výsledky nejnovějších aukcí,“ uvádí Dirk Güsewell, vedoucí výrobního portfolia v EnBW.

Komentáře

(40)

Loudil

11. únor 2019, 12:19

Když si propočtu cenu elektrárny s ohledem k množství dodané elektřiny ,pak to není zrovna laciný zdroj ani ve srovnání s případným jaderným reaktorem. Výkon 175 MW soláru dodá v Německu asi 0, 2 mld. KWH ročně za cenu výstavby 4 mld. Kč. Pro dodání 1 mld. KWh by bylo třeba 5 kusů těchto elektráren za cenu 20 mld. Kč a pro dodání 10 mld. KWh už 50 kusů těchto elektráren za cenu 200 mld. Kč. To je v přepočtu nějakých 9 mld. USD , což odpovídá současné ceně jednoho reaktoru Vogtle stavěného v USA. A reaktory typu AP-1000, EPR-1750 či VVR - 1200 jsou schopny ročně dodat do sítě také těch 9 až 13 mld. KWh. A životnost mi také připadá u atomu vyšší, když se dnes hovoří o funkční době tlakové nádoby už ne 40 ale 60 let, s možností prodloužení až na 80 let provozu. Pochybuji, že solární články někde na louce vydrží 60 let v provozu. Navíc plocha zabraná 50 kusy takovýchto solárních elektráren : 50 x 164 hektarů = 8200 ha = 82 čtverečních kilometrů ! Pro srovnání - Oplocený pozemek Temelína má 123 hektarů a z něj ročně dodá 15 mld. KWh , německá elektrárna má větší pozemek jak Temelín - 164 ha a z něj dodá jen 0,2 mld. KWh . Na jednotku dodané elektřiny tak Temelín zabere 75 krát !! méně území jak ona solární elektrárna. Tak nevím ! Některá ta čísla vypadají děsivě ! A to má ještě Temelín navíc uvnitř své oplocené plochy volné místo pro dostavbu třetího reaktoru.

Milan Vaněček

11. únor 2019, 13:37

Pár jiných čísel: 1) rok 2010, ČEZ platí za stavbu FVE Ševětín 29,9 MWp 2,5 miliardy CZK. Takže za 1 miliardu korun postavil 12 MWp. A každý rok mu stát musí dát dotaci cca 400 milionů Kč x 20 let=8 miliard Kč. To jsou kšefty, že ano.

2)Naproti tomu Němci teďˇstaví BEZ DOTACÍ 175 MWp za 3,5 miliardy CZK (dal jsem tam průměr odhadu). Takže za miliardu korun postaví 50 MWp, 4x více než ČEZ a hlavně nechtějí navíc desitky miliard korun dotací !!!!

3) A teď srovnání se stavbou jádra v EU: už bude skoro hotovo Flamanville 3. Cena určitě přes 10 miliard EUR, to je přes 260 miliard CZK za 1,6 GWe. Ale to je cena původní investice, do které dáváte peníze, platíte úroky a nic Vám už cca 15 let nenese. Teď se ptám, jaký máte úrok na hypotéce, jaká by byla suma za 15 let kdyby jste splácení o 15 let odložili? Třeba dvojnásobná, to záleží na úrokové míře. V tom je zakopaný pes, proto nechce ŽÁDNÝ soukromý investor investovat do jaderné elektrárny, ale rád investuje do fotovoltaiky (postavíte za 1 rok a hned Vám to nese peníze).

Takže, když dáte miliardu CZK do 50 MW fotovoltaiky nebo do 6 MW jádra tak Vám to dá skoro stejně GWh za rok (u nás má v praxi jádro cca 7,5 krát vyšší koeficient vytížení). Když započítáte cenu peněz, tak už jádro vyjde třeba dvakrát dráže.

A když přidáte provozní náklady jádra (i s fondem na likvidaci) tak Britský kontrolní úřad spočítal, že se cena opět cca zdvojnásobí. Tak už máte těch dvojnásobků nějak moc.

A to ještě nepočítáte nepojistitelná rizika jádra, tady nevím zda by další koeficient 2 stačil.

Závěr: investiční cena fotovoltaiky klesla za méně než 10 let více než 4 krát, provozní náklady resp dotace za vyrobenou elektřinu klesly tak o dva řády!! (jako matematik nemohu říci nekonečně krát, nedělíme nulou a i nějaké provozní náklady budou, ostraha měniče po 15 letech, ..), čili jsou prakticky nulové.

Čili zcela opačný vývoj než je to u jaderné energetiky. TOTO ROZHODUJE U KAŽDÉHO INVESTORA.

V příští dekádě už budou Němci, jak jsem už dávno tvrdil, stavět fotovoltaické i větrné elektrárny bez dotací, budou to JEDINÉ takové zdroje výroby elektřiny.

4) A teď je teprve vidět ten obrovský tunel všehoschopných u nás v roce 2010. Za ty miliardy v roce 2010 jsme teď mohli mít 10 GW fotovoltaiky, bez dotací, bez příplatku na našem účtu za elektřinu. A Němci staví FVE na sever od naší republiky, žádné jižní Španělsko.

5) A je zřejmý chystaný další útok na naše finance se stavbou budoucí ?? jaderné elektrárny u nás. Doufám, že se alespoň akcionáři ČEZu opět ozvou.

Jara Křivánek

14. leden 2020, 03:34

mYlej pane, to je hezké jak hodně vyrábí FVE, ovšem tu elektriku na noc, na dny kdy je pod mrakem a na tři zimní měsíce, kdy výroba z FVE je v nejlepším případě 1/6, ovšem i tenhle prd je vyroben v ramci měsíce během 5-7dní, si mYlej pane strčíte kam? Do řiti? NEEXISTUJE! OPAKUJI NEEXISTUJE žadné technické řešení jak elektřinu v objemu TWh uskladnit na půl roku, jak by bylo potřeba, aby výroba ze solárů přestala být lží a parazitismem. Prakticky prozatím neexiatuje nákladově přijatelné řešeni na jeden posraný půl den, tedy noc. Zdar vašim zeleným lžím a demagogiím!

Jan Veselý

11. únor 2019, 13:39

1) Už byste měl dávno vědět, že v ČR se používá 1 TWh, ne 1 mld. kWh. Tím akorát nahráváte spekulacím, že jste troll zahraničního původu. :-)

2) Děláte typicky "Wagnerovskou" chybu ve své úvaze. Opomenul jste takové "drobné detaily", jako jsou úroky, odpisy, provozní náklady, délka výstavby, ... to se pak k reálným číslům nikdy nedostanete.

3) Zábor území je věc dosti ošemetná, území pod FVE může klidně dále sloužit jako pastvina nebo tak něco. Oplocené území JE je prostě no-go zóna, včetně celých zbouraných vesnic, jako tomu bylo v případě JE Temelín a JE Dukovany. A životnost FVE máte jen teoreticky odvozenou, vzhledem k tomu, že to je modulární systém , tak bych spíše očekával, že se budou průběžně obměňovat vadné díly za nové, až v době, kdy se pokazí.

Loudil

11. únor 2019, 15:09

S těmi TWh a mld. KWh rozhodně nemáte pravdu. Můžu vám tady hned snést stovky příkladů z našich i cizích zdrojů starých i současných, kde je používáno mld. KWh a nikoli TWh. A to jak v laickém, tak odborném tisku. Dávám jen jeden příklad.

https://oenergetice.cz/elektrina/podil-elektricke-energie-z-oze-letos-v-nemecku-vzrostl-na-tretinu-rostla-i-spotreba/

Jan Veselý

11. únor 2019, 15:36

To, že někdo v ČTK doslova přeložil zahraniční článek, ještě z mld. kWh nedělá zažitý technický pojem.

Jara Křivánek

14. leden 2020, 03:40

Blbče! Jestliže je zábor pro FVE 100x větší ne jednotku vyrobené energie , tak.jen různé cesty, boudy na měníče, oplocení zabere více místa než 1%. Ovšem zelenej vypazlanec hned má arguménty. A už si ty hňupee nejde viděl pod panely se pást nějakou krávu či vola?

energetik

11. únor 2019, 14:33

U těch jaderných vám tam chybí provozní náklady, způsobené škody, likvidace a odpadové "hospodářství". Jaderná elektrárna v tom vašem srovnání není schopná 80 let vyrábět/škodit, musíte to něčím živit, i ty lidi tam. Hodně vám tam toho chybí, hlavně náklady na zálohu, jak svého výkonu tak proti blackoutu aby nám to zase z reaktoru nevyvařilo ven.

Co se týče článku tak to není něco nevídaného a převratného z hlediska podpory. Solárních elektráren bez jakékoliv podpory je spousty a dokonce i v ČR a o mnoho let starších.

Milan Vaněček

11. únor 2019, 14:57

Z hlediska investora Energie Baden-Wurttemberg (tahle spolková země je v německu lídrem ve fotovoltaice a sídlem ISE) je rozhodnutí o investici bez dotací zcela racionální. Při předpokládané ceně dlouhodobých kontraktů silové elektřiny okolo 50 EUR/MWh investice 120-150 milionů EUR generuje každoročně zhruba 10 milionů EUR za elektřinu, bez dotace, bez rizika, to je cca 7-8 %. Tady na webu jste někdy psali, že 8% je v energetice přiměřený zisk.

Petr

12. únor 2019, 00:40

Zajímavější spíš je, proč to chtějí postavit tak rychle bez dotacím, které v Německu ještě chvíli poběží, asi něco vědí. Buď, že pokles cen solárů se na delší dobu globálně zastaví a vykupovat je začne Afrika a Arábie, nebo že EU plánuje cla na čínské panely za rok opět obnovit.

Jara Křivánek

14. leden 2020, 03:43

A může ten nám uvést aspoň jeden přiklad staré a nedotované FVE? Bláboly, lži. Repertoár zelemých hovad.

JVr

11. únor 2019, 16:29

Až na ten zábor půdy dobrá zpráva. Kdyby se na tu stavbu byli schopni dohodnout s nějakým brownfieldem, třeba skladem a nasypali to na střechu měli by od mne prst nahoru. Ale zabrat x hektarů orné půdy fotovoltaikou není ideální řešení. Navíc by nemuseli tolik investovat do pozemků..

Co se týče toho pasení dobytka mezi panely... Už to někde funguje? Mám o tom jisté pochyby že by to šlo...

U nás ty sklady rostou jak houby po dešti.. zabírá to x hektarů, možná by nebyl špatný nápad na to ty solary nasypat..

Milan Vaněček

11. únor 2019, 16:58

ad JVr: Na ty sklady bych dal jako nutnou podmínku stavby umístit fotovoltaiku, bez dotace. Když to může schválit parlament Kalifornie (povinná fotovoltaika na nových budovách) proč něco podobného (aspoň pro velkosklady) neschválí jako zákon náš parlament.

Aspoň by snížil ty škody co sám vyrobil solárním tunelem 2009-10.

Emil

11. únor 2019, 18:15

Vždyť jste ještě asi před měsícem všem radil s fotovoltaikou počkat, sám jste si ji také nepořídil, tak proč najednou povinnost? Začněte laskavě u sebe.

V Kalifornii je to sice povinnost, ale pouze u střech, které mají na to projektovanou dostatečnou nosnost. Na řešení, jak to obejít, tedy jistě přijdete sám.

Milan Vaněček

11. únor 2019, 19:29

Vidím, že mluvíte jako lobysta velkoskladů. S cílem: tato země potřebuje podporu velkoskladů, chraň bůh jim dávat nějaké povinnosti, čím víc budeme mít (špatně placených) skladníků (logistiků?) tím líp.

Vidím, že nedokážete skousnout velké FVE bez dotací (i ty menší, třeba na střechách, budou brzo taky bez dotací). Technický pokrok nezastavíte a mě radost z něj nezkazíte.

Emil

11. únor 2019, 20:20

Mluvíte jako kněžna Libuše, ale vidíte dost špatně. Velkosklady i FVE bez dotací (ale bez všech, i bez těch nepřímých) jsou mi vcelku ukradené. Co mi ale není ukradené, jsou lidé jako Vy, kterým jde výborně utrácení, ale jen z cizího.

Jara Křivánek

14. leden 2020, 03:47

Pokrok nezastavíš, Vaněček, i kdyby to mělo být dva kroky vpřed jeden doleva tři zpátky a jeden do Vaněčkovy řiti.

Honza

11. únor 2019, 23:12

Ještě bych si dovolil poznámku k tomu pasení dobytka: dnes je zcela běžné, že trávník pod panely FV elektrárny není sečen strjně, ale spásán ovcemi, viz: https://www.youtube.com/watch?v=o_xQT9KSddI

Honza

11. únor 2019, 23:19

Už je potřeba změnit tu představu, že postavení FVE na pozemcích určených k zemědělství znamená, že dané pozemky jsou k zemědělství dále nepoužitelné ... v Německu zkoušeli, zda jde na pozemku postavit FVE a přitom zde dále pokračovat s pěstováním zemědělských plodin: https://www.youtube.com/watch?v=dFddSSZManM

Martin Hajek

13. únor 2019, 00:47

A teď ještě tu o Perníkové chaloupce... Copak nevidíte, že tohle je zjevný nesmysl? Obrovská nákladná konstrukce a na ní pár panelů, by to rostlinám moc nestínilo? No to je hovadina jak z Receptáře, pane kolego.

Martin Hajek

11. únor 2019, 23:35

V EnBW si zřejmě kapitálu moc necení. Při průměrné ceně 50 Euro za MWh se budou tržby projektu pohybovat na úrovni 9 mio Euro ročně. I při zanedbání provozních výdajů a při střední hodnotě investice 135 mio Euro je to prostá doba návratnosti 15 let. Tak hodně štěstí!

Petr

12. únor 2019, 00:47

Nebo začínají být berlínské kancelářské krysy stejně rozežrané jako v USA, a rozmáhá se tam používání klimatizací, pak ve špičce můžou prodávat dráž než za 50 eur.

Petr Nejedlý

12. únor 2019, 00:05

Tak sláva. Po cca 20 letech širšího průmyslového nasazení a exponenciálně se zvyšujícího instalovaného výkonu se FVE v prostoru střední Evropy konečně začínají stávat standardním energetickým zdrojem. Snad tento počin přispěje k tomu, že v následujícím dvacetiletí se vážený průměr výše podpory pro všechny technologie OZE a země EU posune z nějakých 96 Eur/MWh (pokud si dobře vzpomínám, tak to bylo publikováno právě na tomto serveru před cca měsícem...) směrem dolů na smysluplnější ekonomické parametry a OZE konečně začnou produkovat elektřinu za ekonomicky smysluplných podmínek. Tož tak, díky bohu za to.

Milan Vaněček

12. únor 2019, 07:32

Ano souhlas. Vloni byly prvé vlašťovky ve Španělsku, nyní Německo, v příští dekádě již ziskový business v EU bez dotací, s návratností pod 10 let.

Milan Vaněček

12. únor 2019, 09:35

Pane Hájek, odkaz jsem si přečetl, je jasné že 1)exponenciální růst fotovoltaiky nebude trvat věky, exponenciela přejde ve "stretched exponential", to znamená v lineární část a pak v nasycení. Otázka je jen:KDY. A tady je IEA známa tím, že už od roku cca 2010 předpovídá přechod na lineární růst, už si z toho všichni dělají legraci, jak se jí předpovědi nedaří, pan Veselý zde ty grafy též ukazoval. Z velikosti světového trhu usuzuji, že teprve až bude celosvětově nainstalováno cca 10 TW špičkového (nameplate) výkonu solárů, prvý terawat je očekáván cca 2023-4, tak růst začne být jen lineární.

2) teprve při vysoké penetraci fotovoltaiky do elektrické sítě začnou se ukazovat nutné další náklady na akumulaci a pružnou výrobu a chytré sítě.

Kolik je ta hranice? Pro síť každého státu je ta hranice jiná, zatím u intermittentních zdrojů (vítr v Dánsku) víme, že může být i nad 50% veškeré výroby elektřiny. Fotovoltaika, která vyrábí jen během dne, musí mít tuto hranici níže. Vždy je nutno kalkulovat: jaký je minimální letní polední odběr v síti a pak okamžitý polední výkon fotovoltaiky (=nameplate výkon krát performance ratio, performance ratio je velmi zhruba okolo 0,8 pro jižně orientované panely, 0,65 pro panely orientované částečně na východ a západ, tj bez polední špičky výkonu)

Vzhledem k tomu, že i Německo se svými 45 GW nameplate dostává z fotovoltaiky méně než 10% své spotřeby a síť unese více fotovoltaiky (provozní realita) vidím tuto hranici u zemí jako Německo někde u dvoj či trojnásobku současného německého instalovaného výkonu, to bude dosaženo v letech cca 2040.

Takže IEA může ještě cca 20 let dávat své chybné lineární předpovědi. No a za 20 let už bude bateriová akumulace a power to gas, power to liquid úplně jinde, budou to běžné hromadné levné technologie.

To samozřejmě prodraží cenu elektřiny z fotovoltaiky, ale ta bude dle learning curve v té době ne u 50 EUR/MWh (v současných cenách) ale pod 25 EUR/MWh.

Toto vše plyne ze současného reálného technického vývoje, není to žádná fantasmagorie jako fůze, levné jádro bez jaderného odpadu a podobně.

Martin Hajek

12. únor 2019, 21:35

Pane Vaněčku, asi Vám uniklo, že Německo má omezenou podporu fotovoltaiky na 52 GW a to číslo nevzniklo tak, že se někdo podíval z okna. A pokud byste ten článek skutečně četl, tak byste zjistil, že se tam píše, že právě okolo 10 % spotřeby je pro fotovoltaiku kritická hranice, kdy začnou raketově růst náklady na její integraci do sítě. A to mnohem rychleji, než je očekávané další zlevňování technologie. Takže fotovoltaika při započtení všech nákladů (nejen vlastních panelů), začne ve skutečnosti zdražovat. To je jednoznačně případ sousedního Německa. Jistě, kolem Německa je ještě pár států, které fotovoltaiky tolik nemají a část problému lze exportovat, ale fyzika je neúprosná a nakonec vždy zvítězí nad lží :-).

Milan Vaněček

12. únor 2019, 22:32

Tak jste tu hranici 52 GW nameplate výkonu solárních elektráren nepochopil. To je maximum co si naplánovali instalovat s pomocí aukcí, se zaručenou (vysoutěženou) cenou=dotací.

Pak už jen stavby tržní, bez dotací, Vy si asi pořád myslíte že kdyz je léto poledne tak by ty FVE dávaly 52 GW (resp teď 45, mají cca 45 GW nainstalováno). To je Váš omyl, vždyť to pořád vysvětluji jak to je. Podívejte se na Agorameter.

Martin Hajek

13. únor 2019, 00:38

Pane Vaněčku, vždyť jsem to psal, že má Německo omezenou podporu, to se shodujeme. Vy si pořád myslíte, že se bez podpory budou fotovoltaické elektrárny dál stavět, já jsem jiného názoru. Tak uvidíme, až během několika let ty dotace skončí, co se bude dít. Ale ono už to, že dnes stále všichni chodí do aukcí a teď možná EnBW o čemsi platonicky uvažuje, vypovídá mnohé. Jistěže je ta hranice stanovená pro nameplate výkon, ale nedělejte z Němců blbce, určitě toho o fotovoltaice dost vědí, takže s tím efektem, o kterém píšete, určitě počítali, když se zamýšleli nad tím, jakou kapacitu FVE má smysl podporovat.

Milan Vaněček

13. únor 2019, 08:57

Pane Hájek, to víte že Německo bude dál stavět FVE bez podpory, vždyť za poslední 3 roky klesla cena fotovoltaických panelů na polovinu a jede dál dolů (ta cena, účinnost jede nahoru). Letos bylo prvně nainstalováno přes 100 GW fotovoltaiky ve světě za rok.

A k těm 10% penetrace FVE bez extra velkých nákladů, snad už Vám došlo že to je, jak jsem psal výše, závislé na stavu a existující struktuře energetiky v té které zemi. Třeba v nerozvinuté Indii to může být 10%, v rozvinutém Švýcarsku s velkým množstvím vodních elektráren to bude 30-40%. Ve státech se silnou plynovou infrastrukturou (Německo) to odhaduji na cca 20%.

Fraunhofer ISE píše: potřebujeme více FVE aby v měsíční sumě VtE plus FVE dávali zhruba stejné TWh po celý rok (vítr dává víc v zimě, sluníčko v létě, krásně to jde k sobě).

Jedno je ale jisté a positivní: i Němci chtějí šetřit a odstranit dotace. Proto již NESPĚCHAJÍ, jak by chtěli někteří rudozelení aktivisté, ale svého prvého cíle Energiewende dosáhnou (odstranění jádra do 2022, termín urychlila Fukušima) navzdory jaderným lobystům.

Tož tak.

Petr Nejedlý

12. únor 2019, 08:24

I za předpokladu naplnění vašeho optimismu, který já osobně nesdílím, zůstává otázkou, zda to konkrétně německé energetice nějak výrazně pomůže resp. zda to nějak pocítí koncoví spotřebitelé.

Pokud se podívám do "Die Entwicklung der EEG-Kosten bis 2035" (https://www.agora-energiewende.de/fileadmin2/Projekte/2015/EEG-Kosten-bis-2035/Agora_EEG_Kosten_2035_web_05052015.pdf), tak EEG v DE bude stoupat až do 2023 a dosáhne 7,6 cent/kWh, pak by měl začít klesat, nicméně ještě v 2035 bude činit 4,4 cent/kWh (delší horizont ve studii nebyl modelován). Nicméně uvidíme aktuální vývoj po tom vrcholu v 2023, především tím myslím reálný na vývoj ceny silové elektřiny na burze...

Milan Vaněček

12. únor 2019, 09:38

Pane Nejedlý, samozřejmě Německo ponese ještě dlouho břemeno svého dvacetiletého závazku na FiT. Historii známe, já píši o současnosti a budoucnosti stavby nových fotovoltaických elektráren. A ta je velmi dobrá.

Jara Křivánek

14. leden 2020, 03:53

Vaněček, tuší ty hňupe, že Německ a Španělsko mají doost zásadně rozdílné podmínoy pro FVE? Ovšem srovnáva křídu s fousem, sloním hovném a Natálií Oreiro, je vlastně základní schopnost vás zelených blbečků

Jan Veselý

12. únor 2019, 07:47

Nebojte, brzo začnou dobíhat FiT z roku 2001 (třeba i 500 EUR/MWh). Jinak já bych to formuloval jinak, po pouhých 20 letech je FV technologie konkurenceschopná i v oblastech, kde podmínky pro výrobu stojí za houby. Kéž by takových technologií bylo více než jen FVE a VtE. Jsou technologie, které jsou na podpoře 60 let, a konkurenceschopnost je v nedohlednu.

Vladimír Šťastný

12. únor 2019, 12:00

O konkurenceschopnosti FVE bych začal mluvit až ve chvíli, kdy nejenom nebude pobírat dotace, ale nebude mít ani právo přednostního výkupu své produkce. Pak totiž pro ni bude muset akumulovat a podávat teprve v časech, kdy to někdo chce.

Milan Vaněček

12. únor 2019, 12:48

Přednostní výkup zmizí až doběhne velká většina dotací. Pro fotovoltaiku to bude až v dekádě 2031-40. To už bude fotovoltaika zdaleka nejlevnější technologií výroby elektřiny, nejspolehlivější (žádné pohyblivé součástky), téměř nulové provozní náklady. Takže i s příplatkem na akumulaci bude spolu s větrem a vodou tahounem bezdotační tržní energetiky.

Emil

12. únor 2019, 13:44

A kdy zmizí dotování FVE prostřednictvím kapacitních kontraktů pro spolehlivé zdroje, bez kterých by byly OZE v podílu na výrobě v řádu desítek procent naprosto nepoužitelné?

Jara Křivánek

14. leden 2020, 03:51

Krasné vlhké sny bez jakékoliv vazby na realitu. Kde jste kurwa došel na to zupr číslo 96EUR za MWh. Proč né třeba 97? Bláboly a scance.

Petr

12. únor 2019, 13:30

V Německu a Dánsku je už tolik větrníků, že skutečná bezdotační výstavba nových je už znemožněna na minimálně budoucích 15 let.

Milan Vaněček

13. únor 2019, 13:21

Na závěr obšírné diskuse bych rád vyzval všechny diskutující, hlavně pana Hájka, aby se seznámili s názory hlavního ekonoma ČEZu pana Řežábka (viz server patria.cz) o energetice, její současnosti i trendech.

Říká podobné věci jako já, má ovšem hlubší ekonomický pohled na věc.

zdroj

https://www.patria.cz/rozhovor/4053530/hlavni-ekonom-cez-pavel-rezabek-energii-bude-nekdy-drazsi-usetrit-nez-vyrobit.html

Tož tak.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.