Polský prezident odmítl ratifikovat změnu Kjótského protokolu

Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že v současné době odmítá podpořit a ratifikovat změnu Kjótksého protokolu, která by znamenala další omezování emisí oxidu uhličitého pro jeho zemi. Polsko je ve svém energetickém sektoru závislé téměř z 90 % na výrobě elektřiny z uhlí, proto by se jednalo o obrovský zásah do energetiky Polska.

Změna a zároveň rozšíření platnosti Kjótského protokolu by pro Polsko znamenalo další snižování emisí oxidu uhličitého. Oznámeným důvodem pro odmítnutí rozhodnutí o rozšíření platnosti Kjótského protokolu bylo, že Polsko potřebuje více času na vyhodnocení všech dopadů zmíněné úmluvy.

Pro dosažení klimatických cílů Kjótského protokolu je to výrazná překážka jen několik měsíců před Pařížskou klimatickou konferencí.

„Zavázat Polskou republiku k mezinárodní dohodě, která v takové míře ovlivňuje ekonomiku a hospodářství celé země, vyžaduje podrobnou analýzu s vyhodnocením všech právních a ekonomických dopadů.“
Andrzej Duda, prezident Polské republiky

V souladu s Kjótským protokolem se Evropská unie vyslovila ke snížení emisí CO2 do roku 2020 o 20 % ve srovnání s rokem 1990. Kjótský protokol, který je jedinou právně závaznou světovou úmluvou týkající se emisí CO2, vypršel na konci roku 2012. Následně se členské země dohodly na jeho prodloužení až do roku 2020, ne všechny státy ale smlouvu ratifikovaly.

Rozhodnutí polského prezidenta přišlo přesně dva dny poté, co jeho spojenecká politická strana PiS vyhrála v parlamentních volbách.

Uhelný sektor v Polsku

Politická strana PiS se snaží ochránit státní ztrátový uhelný byznys. V celém Polsku žije 38 mil. lidí, jejichž elektroenergetické potřeby jsou z téměř 90 % kryty právě výrobou elektřiny z uhlí.

Proto je Polsko výrazně proti snižování emisí CO2, což se ukázalo mimo jiné i při schvalování rezervy tržní stability, která začne v EU fungovat od roku 2019.