Jak je to s výstavbou jaderných bloků v Evropě?

V ČR je dlouhodobě jedním z nejdiskutovanějších energetických témat dostavba jaderných zdrojů. Oproti zahraničním projektům máme v jaderné energetice důležitou výhodu:

Pořád můžeme jako ČR od dostavby odstoupit, pokud by se ukázala jako nevýhodná.

Nyní jsou v Evropě za jedny z nejdůležitějších považovány projekty nových jaderných bloků ve třech lokalitách (JE Flamanville, JE Mochovce, JE Olkiluoto) a u dalších dvou finalizují přípravné práce před výstavbou (Hinkley point C a JE Pakš v Maďarsku).

Zajímavé je, že žádná z dostavovaných jaderných elektráren v Evropě neběží podle svého původního plánu a i reálné náklady jsou mnohem vyšší, než se předpokládalo před začátkem výstavby.

JE Flamanville

Dostavba začala již v roce 2007 a původní náklady byly očekávány ve výši 3,3 mld. euro. Základem JE Flamanville na severozápadě Francie je reaktor typu EPR o výkonu 1 650 MWe, který měl být podle původního plánu uveden do provozu po 54 měsících, v roce 2012.

Skutečnost je taková, že dle posledních informací bude blok připojen k síti až v roce 2017 a náklady se vyšplhají na téměř trojnásobek (9 mld euro).

V dubnu se navíc objevily zprávy, které zpochybňují kvalitu oceli použité pro jaderné reatory EPR ve Flamenvillu.

Při zjednodušeném výpočtu vychází náklady na 1 kWe výkonu ve výši 5 454 euro.

JE Mochovce

Dostavba JE Mochovce byla u našich slovenských sousedů obnovena roku 2008 a jde o rozšíření o dva nové bloky (reálně dostavba začala již v roce 1987, ale o tři roky později byla přerušena z důvodu nedostatku financí). Každý blok bude mít instalovaný výkon 471 MWe. Uvedení do provozu mělo proběhnout dle původních plánů na přelomu roku 2012/2013 a měla přijít Slovenské elektrárne na 2,8 mld. euro.

I tato data jsou zastaralá, protože podle aktuálních odhadů se náklady přehoupnou přes 4,6 mld. euro. Navýšení rozpočtu výstavby si z části také vyžádala nová bezpečnostní opatření vyvolaná havárií na jaderné elektrárně Fukušima. Elektrárna přitom stále není v provozu a není vyloučeno, že náklady překročí i hranici 5 mld. eur.

Společnost Slovenské elektrárně i přes navýšení nákladů stále uvádí, že by dostavba JE Mochovce měla být nejlevnější mezi jadernými elektrárnami v Evropě, které jsou v současnosti ve výstavbě.

Jestliže budeme vycházet z odhadů na náklady ve výši 4,6 mld euro, cena 1 kWe nově instalovaného výkonu bude činit 4 883 euro. V případě nákladů 5 mld cena 1 kWe vzroste na 5 307 euro.

JE Olkiluoto

Jaderná elektrárna Olkiluoto provozována společností Teollisuuden Voima (TVO) se nachází ve Finsku na pobřeží Botnického zálivu a je jedním ze dvou finských jaderných zdrojů energie.

Dostavba třetího bloku o výkonu 1 600 MWe byla schválena v prosinci roku 2003, přičemž stavba, kterou realizuje francouzská Areva ve spolupráci se společností Siemens, začala v roce 2005. Prvotní plány počítali se spuštěním reaktoru v roce 2010, nynější odhady ukazují na rok 2018, tedy více než 8leté zpoždění.

Z původního rozpočtu 3 mld se náklady postupně vyšplhaly na téměř trojnásobnou hodnotu, tedy necelých 9 mld euro. Společnost Areva se však ve smlouvě zavázala postavit zmiňovaný blok za fixní částku 3 mld euro a nyní je pro ni projekt velmi ztrátový.

Cena 1 kWe výkonu třetího dostavovaného bloku by mohla dosáhnout až 5 625 eur.

Náklady na výstavbu třetího bloku jsou také předmětem arbitráží, jež probíhají mezi Arevou a TVO. Vše začalo v roce 2008 žalobou společností Areva a Siemens, v současné době požadují po finské společnosti TVO částku ve výši 3,5 mld euro. Finský provozovatel elektrárny naopak požaduje náhradu 2,3 mld euro z důvodu průtahů výstavby.

V roce 2010 schválil finský parlament výstavbu čtvrtého reaktoru, nicméně v září loňského roku ministr pro ekonomické záležitosti Finska odmítl prodloužit společnosti TVO povolení pro jeho výstavbu. Tento fakt by však podle finského předsedy vlády Alexandera Stubba neměl znamenat definitivní konec tohoto projektu, provozovatel by měl mít možnost o toto prodloužení požádat znova v průběhu letošního roku.

V květnu 2015 bylo rozhodnuto o tom, že Čtvrtý jaderný blok JE Olkiluoto nebude postaven (více zde).

JE Pakš

Jaderná elektrárna Pakš se svými 2 000 MWe výrobní kapacity zodpovídá za více než 40 % elektrické energie vyprodukované v Maďarsku.

V březnu roku 2009 maďarský parlament předběžně schválil rozšíření elektrárny dostavbou dalších dvou jaderných bloků. Přes prvotní plány na vypsání tendru na tento projekt nakonec maďarská vláda podepsala v lednu 2014 smlouvu s ruským Rosatomem.

Plánované rozšíření počítá s výstavbou dvou nových bloků, každém o výkonu 1 200 MWe. Cena projektu se pohybuje okolo 12 mld euro, přičemž Rusko pomůže Maďarsku s financováním půjčkou ve výši 10 mld euro, která by měla být splácena po dobu 21 let od uvedení bloků do provozu. Zbylá část potřebných financí bude zajištěna maďarskou stranou.

Začátek výstavby prvního ze dvou nových bloků je plánován na rok 2018 a následné uvedení do provozu na rok 2025. Druhý blok by mohl být v dvouročním závěsu za prvním.

Při nákladech 12 mld euro a navýšení výkonu o 2 400 MWe by cena 1 kWe činila 5 000 euro.

Reálná cena bude přitom ještě vyšší o úroky zaplacené ruské straně, které postupně v průběhu doby splácení dosáhnou 4,95 %. Po zkušenostech z právě probíhajících projektů výstaveb nových jaderných bloků se ale nemusí jednat o částku finální.

JE Hinkley Point C

O příběhu jaderné elektrárny Hinkley Point C jsme Vás informovali již dříve. Výstavba dvou nových jaderných bloků o celkovém výkonu 3 200 MWe by mohla stát 24,5 mld liber, což činní 33,6 mld euro.

Při orientačním výpočtu dosahuje cena 1 kWe neuvěřitelných 10 516 euro.

Nemalé kontroverze vyvolává rozhodnutí britské vlády garantovat výkupní cenu elektřiny z této elektrárny ve výši 92,5 liber za každou MWh po dobu 35 let. Tato cena představuje dvojnásobek tržní hodnoty elektřiny a mohla by britské spotřebitele elektrické energie vyjít až na 17,6 mld liber (24 mld euro) vyplacených jako podpora.