Největší dodavatel větrných turbín Vestas přemýšlí o expanzi do oblasti akumulace

Je to fantastický když firma státu menšího než ČR má takové výsledky v OZE. A dobře si pamatuji jak mnozí čeští "experti" hlásali o VtE a Dánsku: to nemůže fungovat když množství elektřiny vyrobené z větru přesáhne 10%, pak 20%, pak 30%, pak 40%, teď 50%....

"Výsledky v oze"?? Podíl fosilních zdrojů na energetickém mixu v Dánsku je větší ne v ČR, přičemž i těch hubených "výsledků" bylo dosaženo masivním pálením dovozového dřeva a vydáváním ho za "obnovitelný zdroj" a dvojnásobnou cenou elektřiny ve srovnání s evropským průměrem. Tomu se říká fantastická katastrofa.

zkuste se tady podívat na ta čísla: energinet.dk/EN/KLIMA-OG-MILJOE/Miljoerapportering/Elproduktion-i-Danmark/Sider/Elproduktion-i-Danmark.aspx

Tak to pořád v roce 2014 a 2015 bylo kolem 45% výroby v Dánsku. To je myslím relativně slušný výsledek.

Že vozí "zelené" palivo světa kraj, to je jiná věc.

Zde realita: http://www.worldwatch-europe.org/node/304

Znovu opakuji, předstírat, že 45% elektřiny bylo vyprodukováno v tzv. oze (a ve skutečnosti pálením dovozového dřeva) a při tom mít vyšším podíl fosilních zdrojů v energetickém mixu než země s JE a zároveň dvojnásobnou cenu elektřiny než většina Evropy, nemluvě o existenční závislosti na Norsku co by akumulátoru vykrývajícím nerovnoměrnou výrobu tzv. oze, není slušný výsledek ani náhodou. To je katastrofální výsledek.

Takže my si musíme první ještě definovat o které formě energie se bavíme. Dobře, bavme se o elektřině. Tam, pokud to čtu dobře, rovnou v mýtu 2, je to někde kolem 40 %. Ovšem elektřina se ve většině zemí na celkové využité energii podílí do 20 %, zhruba 15-20%, pokud pronásobíme 0.39*0.15, jsme opravdu na 5-6 % celkové energetické spotřeby.

Pokud budeme brát energetický mix jako celkový, všechnu spotřebovanou energii, pak si žádná země nebude vést moc dobře, protože, kupodivu, většinu energie spotřebujeme na topení nebo v dopravě.

Je to fantastické i s ohledem na to, že Dánsko své občany a okolí neohrožuje jadernou energetikou a skutečně nebezpečnými a dlouhodobě toxickými emisemi z jaderného průmyslu. A že pod vlivem CO2 hysterie nepodlehli atomteroristům.

V tom Dánsku musí jo dbát na předběžnou opatrnost, když nehodlají své občany vystavovat nebezpečí "emisí" s JE, přičemž tyto emise jsou mnohem méně nebezpečnější než "emise" blábolů místních rádoby energetiků.

Co je špatného na tom že Dánští OZE energetici nastartovali nejuspěšnější Dánskou firmu? O tom se nám v ČR může jen snít.

To je jen lpěním na starých firmách a dozvuk transformace. Třeba v dopravním strojírenství. Škoda transportation má problémy udat jejich lokomotivy, zato CZ Loko má úspěch v zahraničí, přestavby, novinky, to všechno dělají. Neviděl jsem jedinou mašinu Škoda vyrobenou po roce 2000 ve službách soukromého dopravce, nebo že by 109E nějak zářila ve světě, ale zato CZ Loko je v tomto aktivní a jde nahoru.

Podobně je to v hydroenergetice, ČKD bude dělat mrtvého brouka když po nich budete chtít něco co nemá alespoň 200kW (od minula se, jak jsem si všiml, polepšili) a o tom že by šly do exportu ven není nikde moc slyšet. Naproti tomu máte třeba firmy typu Hydrohrom, Cink,... které mají reference skoro z celého světa.

Nebo co jsem si teď vzpomenul, lepidlo Herkules, se starým vedením katastrofa, nový ředitel a hle, firma proniká do zahraničních řetězců a začíná se dařit. Je to prostě o lidech a kontaktech, bohužel mnoho firem stále žije v roce 89. Nikdo soudný, při znalosti Němců a Rukušáků, by nešel do toho co ČD.

Nevidím, že by někdo z důvodu boje proti CO2 budoval jaderné elektrárny, možná Čína, kde je to jako plivnutí do moře a spíš jim jde o to odstavit staré uhelné elektrárny. Dánsko s JE koketovalo kdysi velmi dávno a dopadlo to tak že se nakonec žádná nepostavila.

Budování JE kvůli CO2 by muselo znamenat výrazná růst inst. výkonu a podílu na spotřebě, to se až na začínající země, které se tak mnohdy snaží řešit katastrofální situaci v elektroenergetice, nebo přílišnou závislost na fosilních palivech, neděje. Jediný stát kde snad JE budou plnit to co se od nich slibuje, tedy budou levným zdrojem proudu, jsou SAE, které ale tu elektrárnu staví za hotové, tedy velmi levně oproti situaci stavby na úvěr. I u nás se přechází na to že se pouze nahradí dosluhující bloky. Plánuje se stavba tak dvou, nikoliv tří bloků, což by bylo třeba k tomu aby se mohlo o omezování CO2 uvažovat.

Dneska to spíš vypadá na importy plynu a ukončení provozu uhelných bloků či jejich zakonzervování. Teoreticky vzato je limit pro nezvýšení emisí z přechodu z uhelně-jaderné elektroenergetiky na plynovou kolem dost přes 40% podílu jádra. Někde to mám spočtené na procento, ale papír se mi teď nechce hledat. Ale to si žádá aby se opravdu důsledně ukončil normální provoz uhelných bloků. OZE v podmínkách Evropy prozatím jen mohou situaci mírně vylepšovat.

Zásadní problém je ale fakt že plyn je pro Evropu importovaná surovina. Energetika se tak nějak s politikou zamotali do dost nezáviděníhodné situace. V této řešení z jedné strany brání politicko-vojenská nerozvážnost a destabilizace středního Východu (jinak by možná ceny plynu a ropy šly ještě níž), a severu Afriky, což měly být klíčové oblasti DESERTECu a také jsou to oblasti produkující plyn.

To je jeden obrovský důvod pro rozvoj jaderné energetiky. Byť bych mnohem raději viděl reaktory těžkovodní, nebo lehkovodní množivé s thoriem, koeficient je tam velmi malý a blízký 1, než to co se navrhuje.

Také nepomáhá že se dotují OZE a nic se nedělá se starými, nepružnými, elektrárnami, které pak spolu s povinným výkupem vedou na přebytky a problémy s cenou. Až se tyto podaří dostat z trhu, nějak a v určitém množství, tak se začne cena i ve špičkách výroby odlepovat ode dna. Správně by ten hezky barevný graf z agorametru měl dle představ Energiewende vypadat tak že v momentě kdy budou produkovat OZE a přelezou spotřebu, začnou se výrazně omezovat klasické zdroje, to se nějak zásadně neděje. Změna kolem poledne díky FVE o cca 5GW je tak v tom co umí plynové elektrárny, bohudík ořezávají polední špičku, ale ne dost. Mnohem lepší by bylo, kdyby byly OZE sto stlačit konvenční elektrárny skoro k nule.

Původní nápad s emisenkami nefunguje, je nanejvýš byrokratickou nepříjemností, nikoliv mechanismem pro redukci emisí, jsou příliš levné. To by mohlo být způsobeno více faktory, jednak zlepšením účinnosti, jak elektráren, tak spotřebičů, jednak zatím jen částečným přechodem na plyn. Rozdáváním emisenek zadarmo... Chtěli do toho zatáhnout letecké společnosti, nevím jak to dopadlo. Mohli by to rozšířit i na rafinerie, tedy paliva. Ale to je pak otázka, jestli nebude lepší uhlíková daň.

Já jsem asi na to fixovaný, ale pro Vestas by mohlo být zajímavé třeba investovat do perspektivních Power-to-Liquid technologií. Pak už by jen stačilo nabízet offshore komplety bohatým a vlivným specialistům na produkci hořlavých kapalin v obtížných podmínkách - Shellu, Statioilu, Totalu, BP a dalším. EU by jim asi šla na ruku (záchrana pracovních míst z upadající těžby ropy v Severním moři, CO2 [skoro] neutrální palivo, méně importu ropy) a řidiči se dočkali vyššího procenta "nečeho jiného než benzínu z ropy" při tankování svých plechových miláčků. Nebo by se šmahem začalo silou tlačit na CO2 neutrální leteckou dopravu?

Píšu to a usmívám se, krásná představa.

Technicky je to realizovatelné s cca 50% účinností pomocí známých průmyslových technologií. Ale musí si to ještě nějakou dobu počkat na zlevnění ceny elektřiny z větru či fotovoltaiky (cena musí klesnout pod polovinu současné).

Proč? Cena mechanické energie v minerálním palivu s daněmi je kolem asi 9-10Kč/kWhm. Cena elektřiny se pohybuje mezi 2-5Kč/kWh pro malospotřebitele, v instalačních nákladech jsme na tom mnohem lépe. Pokud budou syntetická paliva vyjmuta z té šílené daně, tak se to může rozjet jako náhrada importní ropy v dopravě. Řekněme si cenu z OZE jako 100€/MWh, to je asi 2650Kč/MWh, to je asi 6.63kWhm a za ekvivalent litru benzínu je to asi 19.89Kč s DPH. Dá se tak asi jít až cenu 24-25Kč/ ekv. l. minerálního benzínu. A to sem to prosím asi dost přestřelil. Jde o to aby ta technologie získala tuto formu podpory.

Dráha by se měla primárně elektrifikovat, byť by se třeba měly elektrifikovat tratě i ostrovně, nebo s dotažením proudu od sousedů z Rakouska či Německa, dočasně. U automobilů je to otázka, bude dlouhé období kdy se bude ještě muset používat kapalných paliv, na druhou stranu by tato syntetická mohla být ekonomicky výhodná jak z pohledu lidí, tak z pohledu státu (pokles importu, snížení odtoku peněz z ekonomiky...) U letecké dopravy je zachování kapalných paliv asi nejdůležitější.

Podle mne co by toto potřebovalo je teď aby se tomuto oboru dostalo širší podpory. Evropa nemá takové zásoby paliv jako USA, navíc EU má skoro dvakrát tolik obyvatel co USA, Evropa bez Ruska pak zcela jistě. Toto by mohla být evropská verze břidlicových ložisek. Elektřinu pro běžné použití budou ale muset zřejmě zajistit jaderné elektrárny, nebo importovaný plyn, přinejmenším z části. Rozhodně by to chtělo urychlit, protože čas poměrně rychle kvapí.

Podívejte se na Fig. 7 reportu Power to liquids potentials..... na lbst.de

To mají bez daní ne? Jak se tak dívám na web, tak letecké palivo na letištích stojí 40-60Kč/l.

Tam je problém že cena je na tunu a běžně se prodává na litry, z 1t máte asi 1350l benzínu. Pokud řekneme že cena za tunu je 1720€, pak na 1l připadá asi 1.28€. Nicméně jsem se relativně dopočítal kde je problém, na elektřinu by to sedělo opravdu kolem těch 20-24Kč/l, ale dalších 0.45€/l, tedy 12.15Kč tvoří náklady technologie, které jsem nezapočítal.

Jasně zatím to ekonomicky nevychází. Cenová parita by nastala při ceně elektřiny okolo 30 EUR/MWh a očekávaném technologickém skoku, kdy za poslední rok několik firem deklarovalo účinnost P2L okolo 70%. Svoje by taky udělala uhlíková daň. Hlavně jde o to najít a využít nějakou skulinu na trhu, kde to začne dávat ekonomický smysl a rozběhnout to tam. Pak už se to poveze na zkušenostní křivce.