Čtveřice provozovatelů německých jaderných elektráren zaplatí téměř 23,6 miliardy eur (638 miliard korun) výměnou za to, že se z velké části nebude muset starat o jaderný odpad. Odpovědnost za jeho přechodné i konečné uskladnění převezme stát. Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválil německý Spolkový sněm. Spolková rada by měla zákon posvětit už v pátek.

Společnosti Vattenfall, E.ON, RWE a EnBW mají 23,55 miliardy eur zaplatit mezi lednem 2017 a rokem 2022 do státního fondu, z něhož se v příštích mnoha desítkách let bude financovat uskladnění a zabezpečení vyhořelého jaderného paliva.

Miliardová suma se skládá ze dvou částí, jednak základního poplatku ve výši 17,4 miliardy eur a jednak rizikového příplatku téměř 6,2 miliardy eur. Ten firmám umožní vyvázat se z dalších plateb, i kdyby nakonec náklady na uskladnění paliva byly vyšší. Počítá se s tím, že rizikový příplatek zaplatí všechny firmy.

jaderné palivo
Ilustrační foto

Náklady na ukončení provozu jaderných elektráren a jejich následné zabezpečení zůstávají nadále na straně energetických společností. Podle expertů by je to mohlo vyjít až na 60 miliard eur (1,6 bilionu korun).

Společnosti E.ON, RWE a Vattenfall začátkem prosince uspěly u Spolkového ústavního soudu, který rozhodl, že německá vláda nepostupovala při odklonu od jaderné energetiky zcela v souladu s ústavou, a že proto mají nárok na přiměřené odškodnění. Firmy se ale nakonec i kvůli nutnosti domluvit se s vládou na rozdělení zodpovědnosti za uskladnění jaderného odpadu rozhodly tento nárok u německých soudů nevymáhat. Odškodnění ve výši 4,7 miliardy eur (127 miliard korun) však u amerického soudu stále ještě požaduje švédský Vattenfall.

O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2002 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem.

jaderný odpad
Ilustrační foto

V roce 2010 ale kabinet konzervativní unie CDU/CSU a svobodných demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda o rok později změnila názor a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny.

Ústup od jádra byl v Německu prvním krokem v transformaci energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje.

Ty se loni podílely z 30 procent na celkové výrobě elektřiny. V roce 2035 by měly pokrývat 60 procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *