Německo vyvíjí koncept, který má dlouhodobě snížit cenu elektřiny pro průmysl

Německo pracuje na mechanismu, který má ochránit jeho průmysl před nárůstem nákladů za elektřinu tím, že umožní průmyslovým podnikům získávat elektřinu přímo z větrných elektráren na moři. Z konceptu, který je stále v rané fázi, by společnosti mohly těžit nejdříve od roku 2029. 

Cena elektřiny pro průmyslové podniky v Německu patří již řadu let k nejvyšším v Evropě. Ve srovnání se zeměmi, jako jsou USA nebo Čína, je rozdíl ještě větší. Od energetické krize vyvolané válkou Ruska na Ukrajině se cenový rozdíl mezi Evropou a USA výrazně zvýšil. Německá vláda chce nyní přijmout protiopatření.

“Masivní nárůst cen energie v posledním roce je velkým problémem pro energeticky náročný průmysl a konkurenceschopnost Německa a Evropy jako průmyslové lokality," uvedl pro agenturu Montel Christian Seyfert, šéf Svazu průmyslové energetiky a průmyslu (VIK).

"Lokality v Severní Americe nebo Asii se stávají pro výrobu energeticky náročných výrobků atraktivnějšími díky relativně nižším nákladům na energii. Dochází k postupnému přesunu výroby," dodal Seyfert.

Ačkoliv Německo přijalo již na konci loňského roku nařízení, které omezuje dopad nárůstu cen elektřiny a plynu na spotřebitele, jedná se pouze o akutní záchrannou brzdu, která je časově omezená. Poskytnutí podpory je navíc vázáno na splnění určitých podmínek. Nyní je podle německé vlády zapotřebí zásadní a trvalá regulace.

Na koncepci ceny elektřiny pro průmyslové podniky pracuje německé ministerstvo hospodářství. Cílem je navrhnout model pro průmyslovou cenu elektřiny, který je "co nejméně složitý" a lze jej rychle zavést. Podle koncepce, kterou pro ministerstvo hospodářství vypracovaly společnosti Consentec, Enervis, Ecologic a Fraunhoferův institut pro výzkum systémů a inovací, jež se specializují na otázky trhu s energií, má průmysl získat formou aukcí přístup k levné elektřině z větrných elektráren na moři.

Podle ministerstva hospodářství je konkurenceschopná cena elektřiny pro průmyslové podniky nezbytným předpokladem pro přechod průmyslu na klimatickou neutralitu. Tuto otázku je podle Německa třeba řešit v roce 2023, což země sdělila i Evropské komisi.

Elektřina z větrných elektráren by měla být dodávána přímo společnostem

Offshore větrná elektrárna Thornton Bank Zdroj: innogy

Jedním z východisek pro zavedení ceny průmyslové elektřiny je zákon o větrné energii na moři (WindSeeG), který byl přijat v loňském roce. Ten umožňuje přidělovat elektřinu vyrobenou na určitých místech v moři podnikům přímo nebo prostřednictvím systému financování. Společnosti mohou být na oplátku povinny poskytovat určité služby, například realizovat projekty na snížení emisí skleníkových plynů.

Koncepce poradenských společností spočívá v propojení nabídky a poptávky prostřednictvím rozdílových smluv. Na straně nabídky je definována maximální cena nabízené elektřiny z větrných elektráren na moři, na straně poptávky probíhá aukce.

Maximální množství elektrické energie pro nabídku společnosti "je omezeno na jedné straně objemem nabídky a na druhé straně prokazatelnou úrovní spotřeby elektřiny společnosti v předchozím roce", uvádí se v koncepci. Účastnit se mohou pouze průmyslové podniky, které splňují určité minimální požadavky, jako jsou podmínky EU pro podporu v oblasti energetiky a klimatu. Ty určují, které energeticky náročné podniky mají nárok na určité státní výhody.

Podle koncepce má být stát "ústředním smluvním partnerem na straně nabídky a poptávky". Stát má zároveň plnit funkci tzv. "tvůrce trhu", který spojuje nabídku elektřiny s poptávkou průmyslu tím, že dorovná rozdíl mezi smluvní a referenční cenou na straně nabídky nebo poptávky a nese rizika při neplnění závazků.

Nedostatky konceptu

Podle koncepce je právní provedení možné "nejdříve v roce 2024". První výběrová řízení by se proto mohla uskutečnit "v letech 2024 až 2025". Větrné elektrárny na moři, které mají být teprve postaveny, však budou uvedeny do provozu až v letech 2029 až 2030.

Autoři sami poukazují na různé nedostatky svého návrhu. Například množství elektřiny, které by bylo možné vyrobit na dostupných mořských plochách, je příliš malé na to, aby pokrylo potřeby energeticky náročného průmyslu. Pokud by elektrárny měly být uvedeny do provozu od roku 2029, byla by elektřina k dispozici příliš pozdě. Kromě toho by případná kompenzace, kterou by podniky požadovaly, byla v rozporu s cílem zachovat mezinárodní konkurenceschopnost.

Raná fáze

Zdroje obeznámené s návrhy dle agentury Montel uvedly, že jsou stále v počáteční fázi a mohou se změnit. Zdroje navíc uvádějí, že realiazce podobného řešení bude nutná na úrovni EU.

"Je to něco, co je složité a o čem se bude rozhodovat na evropské úrovni," uvedl jeden ze zdrojů agentury Montel, který hovořil pod podmínkou anonymity. "Pokud nebude existovat evropské řešení, německého návrhu se nedočkáme."