Výroba elektřiny z uhlí ve Velké Británii klesá bezprecedentní rychlostí
Ještě před 5 lety Velká Británie vyráběla 40 % elektřiny z uhlí, ale v první polovině roku 2017 už jsou to pouze 2 %. Rychle tak pokračuje trend, při kterém uhlí v britské energetice ztrácí své výsostní postavení, které mělo již od konce 19. st., a je při výrobě elektřiny nahrazováno obnovitelnými zdroji a zemním plynem.
Před 50 lety bylo uhlí hlavním zdrojem energie ve velké Británii. Nyní v zemi roste podíl obnovitelných zdrojů, jež aktuálně vyrábí přibližně čtvrtinu elektřiny.
Tento týden se rovněž objevila zpráva, že vládní a průmyslové uskupení UK Coal Forum, jež bylo vytvořeno k zajištění dlouhodobé budoucnosti uhelného sektoru, bude rozpuštěno. Důvodem je rapidní pokles podílu uhlí v britské energetice.
„Rychlost tohoto poklesu je bezprecedentní.“ řekl Iain Staffell z Imperial College, kde byla vytvořena analýza věnující se tématu uhlí v dnešní Velké Británii. „Nikdy jsme se s ničím takovým nesetkali. V 90. letech zde byl tzv. hon za plynem, ale rychlost [poklesu podílu uhlí] byla pravděpodobně čtvrtinová.“
V souladu s plánem uzavřít uhelné elektrárny
Zákony adresující znečištění ovzduší a uhlíková daň vedly v posledních pěti letech k uzavření mnoha uhelných elektráren. Letos žádná elektrárna prozatím uzavřena nebyla, nicméně uhlí i přesto vyrábí velmi málo elektrické energie. V dubnu letošního roku uhelné elektrárny v Británii poprvé nedodávaly žádnou elektřinu do sítě. Uhelných elektráren je stále v provozu 8 a jako součást kapacitního trhu se využívají především k vyrovnávání volatilních obnovitelných zdrojů a nejsou tedy v provozu nepřetržitě.
Výše popsaný vývoj plně koresponduje se závazkem vlády vyřadit uhelné elektrárny z provozu do roku 2025. Objevují se ovšem i tací, kteří tvrdí, že zhoršující se finanční situace uhelného sektoru povede k uzavření poslední elektrárny již v roce 2022. Podobně se ale vyskytují i názory, že všechny uhelné elektrárny do 2025 z důvodu zabezpečení dodávek uzavřeny nebudou.
„Nejpravděpodobnější je, že se dostaneme do roku 2025 a uvědomíme si, že jsme nepostavili dostatek paroplynových elektráren, které jsme řekli, že postavíme, a budeme muset uhelné elektrárny provozovat i nadále.“ Benjamin Sporton, výkonný ředitel Světové uhelné asociace
Těžba uhlí je téměř na nule
Do počátku 60. let 20. st. bylo ve Velké Británii v provozu více než 1000 hlubinných a téměř 100 povrchových uhelných dolů. Dnes je otevřeno pouze 10 menších dolů, 3 hlubinné a 7 povrchových. Těžební sektor tak odráží útlum uhelného sektoru jako takového.
Úvodní fotografie: commons.wikimedia.org, autor: Arnold Paul.
Mohlo by vás zajímat:
V článku ještě chybí informace o tom, jak se vyvíjela bilance zahraničního obchodu s elektřinou a také alespoň řádka o tom, co tento vývoj znamená pro zbytek EU. Velká Britnie totiž vycucne Norský plyn a pro zbytek EU tak zbyde jen plyn Ruský a nebo dovoz zkapalněného plynu z Kataru a podobných destinací.
Všimněte si, že výroba z plynu zatím není ani na úrovni z před 8-10 let. Britové aktuálně diverzifikujou přípojkami do Norska a Francie a na pořadu dne jsou jednání o propojkách do Španělska nebo Nizozemí. Navíc, vedlejším efektem uzavření uhelných elektráren je vyšší cena silové elektřiny, už se protnula s cenou onshore VtE a FVE, těch už se několik (bez dotací) buduje, Britové už mají za sebou pilotní bateriové projekty a provozovatel přenosové sítě si je zamiloval a offshore VtE se taky pěkně rozjíždějí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se