Začíná éra plovoucích větrných elektráren?

Plány na výstavbu plovoucích větrných elektráren u břehů Spojeného království nabírají na obrátkách. Pokud se tento koncept offshore větrných elektráren ukáže jako životaschopný, otevře se prostor k energetickému využití lokalit, kde je mořské dno vzdálené i více než 100 m od hladiny.

Stavební povolení již mají projekty na výstavbu plovoucích větrných elektráren u pobřeží Skotska o celkovém výkonu 92 MW, jak informuje agentura Bloomberg. Skotské projekty však musí být připojeny do sítě do října 2018, aby jim byl zachován nárok na garantovanou výkupní cenu.

U irských břehů pak bude vybudován větrný park o výkonu alespoň 30 MW, který bude také využívat plovoucích stožárů. Na výstavbě irského parku se dohodly společnosti Gaelectric a Ideol.

Startuje boom plovoucích elektráren?

Do konce roku 2020 má podle odhadů Bloomberg New Energy Finance (BNEF) instalovaný výkon plovoucích offshore větrných elektráren dosáhnout 237 MW. Koncem následujícího desetiletí by se pak měl celkový instalovaný výkon plovoucích větrných elektráren pohybovat již v řádu desítek GW.

„Plovoucí větrné elektrárny mají potenciál být čistým zdrojem především pro ostrovní národy, které nemají vhodné podmínky pro instalaci pevninských nebo klasických offshore elektráren,“ prohlásil Tom Harries z BNEF.

Vývoj v oblasti plovoucích elektráren je zásadní pro další rozvoj větrné energetiky na mořské hladině, jak z hlediska snižování nákladů na jejich výstavbu, tak z hlediska možnosti instalace v nových lokalitách.

Od ropy k větru

Tradiční ropné společnosti, jakými jsou Shell, Eni nebo Statoil, se již intenzivně zabývají investicemi do větrných elektráren. V oblasti plovoucích větrných elektráren je však nejdále norský Statoil, který staví pilotní 30MW větrnou plovoucí offshore elektrárnu Hywind u skotského pobřeží. Rozloha větrného parku je zhruba 4 km2 a hloubka Severního moře zde dosahuje 95 – 120 m. Statoil již od roku 2009 provozuje v Severním moři jednu demonstrační plovoucí turbínu.