Amsterdam chce zcela zakázat benzínová a dieselová vozidla od roku 2030
Městská rada Amsterdamu má v plánu zavést nové opatření za účelem zlepšení kvality ovzduší. Úřady vidí právě špatnou kvalitu ovzduší jako příčinu zkracující se průměrné délky života tamních občanů. Benzínová a dieselová vozidla budou z města vykázána od roku 2030.
Zpravodajský portál The Guardian informoval o záměru hlavního města Nizozemska. Minulý rok vydala nizozemská zdravotní rada varování před špatnou situací ohledně kvality ovzduší.
„Znečištění ovzduší je tichý zabiják a je jedním z největších hazardů pro zdraví občanů v Amsterdamu,“ prohlásil Sharon Dijksma, tamní radní zodpovědný za městskou dopravu.
Nová pravidla již od příštího roku
Již od příštího roku bude platit jedno nové pravidlo – dieselová auta starší 15 let nebudou mít přístup od dálnice A10, která tvoří obchvat kolem hlavního města, dále směrem do Amsterdamu. V příštích letech jsou postupně naplánovaná další nová omezení.
Od roku 2022 nebudou smět vjíždět do centra města autobusy veřejné dopravy, které produkují výfukové plyny. V roce 2025 se pak tento zákaz rozšíří i na další subjekty – mopedy, lehké mopedy a volnočasové vodní plavidla. Nakonec dle akčního plánu pro čisté ovzduší bude muset být všechna doprava v zastavěné oblasti města od roku 2030 bezemisní.
Město plánuje podpořit občany ve využívání elektromobilů a vozidel poháněných vodíkem tím, že nabídne dobíjející stanice každému kupci podobného vozidla. Aby byl projekt proveditelný, bude potřeba do roku 2025 vystavět 16 až 23 tisíc dobíjecích stanic. Nyní je ve městě v provozu zhruba 3 tisíce stanic.
V současné době dosahuje znečištění ovzduší ve městech Amsterdam, Maastricht a Rotterdam vyšších než povolených hodnot Evropskou Unií. Nicméně podobná situace platí pro mnohá další evropská města. Dle lobbistů asociace automobilového průmyslu se jedná o bizarní a regresivní plán. Dle jejich mluvčího si desítky tisíc rodin nebudou moci dovolit pořídit elektromobil a budou tak odkázaní na městskou dopravu a chození pěšky. To z Amsterdamu údajně udělá město pouze pro bohaté.
Nejenom Amsterdam
Podobná opatření se chystají nebo se provádí i v jiných evropských metropolích. Například minulý rok začal Madrid s omezováním vjezdu benzínových vozidel vyrobených před rokem 2000 a dieselových vozidel vyrobených před rokem 2006. Řím se zavázal zakázat dieselová vozidla ve svém centru do roku 2024.
Autor úvodní fotografie: Kārlis Dambrāns
Mohlo by vás zajímat:
Zcela spravne. Jeste bych vykazal lidi. Dejchaj a produkujou ten jedovatej kyslicnik uhlicitej. Greta na Hrad!
Vy asi nevíte proč se to dělá, že? Tady nejde o CO2, ale o ostatní škodliviny, oxidy dusíku, uhlovodíky, mikročástice. A taky dost možná o tepelnou zátěž ze spalování paliv v motorech.
Dosud není nikde uváděno, zda auta na vodím produkují NOxy. No ale z principu musí.
Pokud jsou poháněna palivovým článkem, tak tam neprobíhá spalování a nevznikají tam tedy ani NOx.
Pro snížení vystavování občanů extrémně vysokým koncentreacím NOx by bylo daleko účinnější zakázat lidem vařit na plynu, a samozřejmě i prodej svíček minimálně všech aromatických.
Yes
Myšlenka výše uvedeného komentáře má bohužel zdravé jádro. Vyšší počet obyvatel má vyšší spotřebu všeho potřebného i nepotřebného. Nejde jen o samotnou produkci CO2 dýcháním, nýbrž výroba oceli, skla plastů potravin, energií, oděvů, bot a td. to ve skutečnosti produkuje nejenom CO2, ale i ostatní NOx, SOx,TZL. Benzopyren, polyaromatické uhlovodíky. Tohle ještě jako plán nikde nezaznělo " omezení počtu lidí ". Možná ano "trvale udržitelný rozvoj " Agenda 21 z Ria roku 1992. Jenže tam je setrvačnost 80 let. :-(((
Gretu sice moc nemusím, v tom vaši narážku chápu, ale jinak jste vedle. Ostravsko je dobrý příklad toho, jak se s útlumem průmyslu sice zlepšily hodnoty polutantů v ovzduší. Velice brzy "vesla znečištění" převzala individuální doprava , kdy se z předlistopadových 10ti osob/ 1 vozidlo stalo číslo kolem 2,5ti osob / vůz(pár let starý údaj) a to ještě postupně stoupal podíl dieselových ojetin vůči benzínovým (jako kdyby nafta nestačila v nákladní dopravě, která ji umí spalovat hospodárněji).
Elektromobilita do města je zkrátka nejlepší recept na minimalizaci emisí (nejde jen o výfuky, jde i velkou míru rekuperačního "brzdění motorem", mnohem méněkrát jste nucen brzdit klasickými brzdovými destičkami (tzn. do hry méně vstupují nedávno celkem podrobně popsané emise spáleného prachu na jejich ploškách - celkem humpl).
Mimochodem, zákazy spalovacích motorů ve městech přece neznamenají úplný konec spalovacích motorů. Já v tm vidím do budoucna mnohem lepší obchodní bilanci (snížením množství dovozové ropy - v roce 2016 tuším celkem 44 mld. Kč).
Podle studie, kterou v roce 2012 zpracovalo centrum dopravního výkumu v Ostravské aglomeraci: "podíl dopravy na celkovém znečištění ovzduší v okrese Ostrava-město je autory studie uváděn na úrovni cca 12% u TZL, resp. 16% u NOx, ovšem bez zohlednění vlivu resuspenze prašných částic z povrchu vozovky, která může bilanci z pohledu TZL a dopravy změnit."
Největší podíl na imisní zátěži u TZL (tuhé znečišťující látky) připadá na lokální vytápění (57%).
Emise v Amsterdamu se velmi liší od emisí v Ostravě. Není tedy divu, že podíl automobilových emisi na celkovém znečištění ve městě je u obou měst zcela jiný.
no v souvislosti s Amsterdamem ještě jedna zajímavost, bývá označován za průkopníka cyklistiky s vysokým podílem cyklistů na přepravě, ale podíl individuální automobilové přepravy na celkové přepravě osob je tam +- stejný jako v Praze, hlavním důvodem je velmi slabá MHD.
Za zmínku stojí taky podíl samotného přístavu na celkové kvalitě ovzduší v Amstru, je to, přes vzdálenost, zhruba 1/8 všech emisí v centru města a to po několika letech snahy přístavu minimalizovat emise...
Speciálně pro pana Vaněčka (všichni ostatní to určitě pochopili), reaguji ne na obsah článku, ale na příspěvek pana Pácalta ohledně emisí z dopravy na Ostravsku.
Takové malé vodítko pro Vás: pokud je příspěvek oproti předchozímu příspěvku odsazený více doprava , bývá to reakce právě na ten předchozí příspěvek. V případě, že tedy chcete na takto odsazený příspěvek reagovat, je dobré si přečíst i ten příspěvek předchozí.
Zdravím, Emile. Teď si uvědomuju, že jsem to nenapsal úplně jednoznačně. Záměr bylo poukázat na to, že i přes pokles v jednom segmentu se hned našel zdroj emisí v jiném. Emise z lokálních topenišť, to je další segment, o kterém jsem nepsal nic, ale správně na něj poukazujete. Nepřesná formulace je "elektromobilita=nejlepší způsob snižování emisí", měl jsem uvést spíš , že jde o jeden z několika dobrých způsobů snížení emisí.
Sice nemám rád "odezdikezdizmus", ale přitáhnem to trochu za vlasy a vezměme v úvahu, že prach odletuje i při jízdě na kole, což není významné pro Ostravu, ale rozhodně může být zajímavější v Amsterdamu, pak je kropení vozovek věc daná tak jako tak a co se týče mobility obecně jsem zpět obloukem u elektrifikace jako jednoho z mála prostředků jak omezit škodliviny (trochu se to redukovalo na prach, ale máme tady i ty ostatní hlavní činitele). V těch 77% jsou zmíněny i brzdy (škoda, že nejsou uvedeny zvlášť), protože rekuperační brzdění toto alespoň částečně eliminuje.
Jinak souhlas, podle mého by "90% populace" mělo používat TČ a nebo zemní plyn , prostě proto, že neumí správně topit s tuhými palivy .
Pořád je to ale jen 12% u TZL (resp 16% u NOx), a to ještě většina zřejmě nepochází z motoru. Viz např. tato zpráva:
"Měření Dekry provedená v roce 2015 ukázala, že ve Stuttgartu je každý den uvolněno do ovzduší v průměru 475 kilogramů prachu a jemných částic. Jenže jen 77 kilogramů pochází z automobilových výfuků. Zbylých téměř 400 kg, tedy zhruba 84 procent, vzniká odvalováním pneumatik, třením brzdové soustavy a tzv. resuspenzí pouličního prachu (znovuvíření částic prachu uložených na vozovce). Z toho plyne jasný závěr – drtivou většinu emisí pevných částic vyprodukuje i projíždějící elektromobil a rozdíl mezi ním a běžným autem se spalovacím motorem je v tomto ohledu téměř zanedbatelný."
Takže já bych byl v tom elektromobilním nadšení dost opatrný, ať už má být záminkou snižování emisí takových nebo makových.
Neměl byste nějaký odkaz? Tím nechci nic zpochybňovat, jen by mě zajímalo"
- jak ve výzkumu oddělili prach zvířený pneumatikami a prach zvířený větrem,
- kdy byl výzkum/sledování prováděn , protože např. smogové situace vznikají často v zimě v době inverze, a semtam bývá poslední zimy i sníh, resp. sníh s deštěm, tzn. příliš prachu od kol vznikat nemůže - není tedy jiného původu? ,
- ve městech obvykle bývá asfaltový povrch, kde se tam bere tolik prachu?
Mimochodem, mě se u elektrovozidel líbí i technická stránka věci. Ty auta mají nadprůměrnou akceleraci, technickou jednoduchost, menší počet provozních kapalin, taková LUKA EV má např. motory poblíž kol, tzn. motorový blok uvolnil místo pro druhý kufr, a jako bonus 4kolka. Atd., atd.
Originální článek se mi bohužel dohledat nepodařilo, při hledání zdroje jsem se nejdál dostal na stránky UAMK:
to p. Pacált
...Ostravsko je dobrý příklad toho, jak se s útlumem průmyslu sice zlepšily hodnoty polutantů v ovzduší...
Zlepšení ovzduší na Ostravsku (nejen tam a nejen ovzduší) zdaleka není jen o útlumu průmyslu, ale o i mohutných investicích do zařízení na snižování emisí v průmyslu. Stačí malé srovnání limitů ve spalinách pro energetiku - 1990/2020 - TZL 250/20 mg/m3, NOx a SOx cca 1500/200 mg/m3. Ještě "lepší" byla síra na hnědouhelkách - cca 10000/200 mg/m3. A ostatní těžký průmysl byl dtto...
Kroky správným směrem. Chápu, že se to některým nelíbí, protože je to omezuje, ale je třeba na jednu misku položit osobní pohodlí a na druhou zdraví lidí. Pro mě je volba jasná. Takový přístup je humánní a přínosný pro společnost.
Spravne. Kdyz se kaci les, letaji trisky. A ty, co nesouhlasi, tak drobatko zkoncentrujem. Nebo prevychovame....?
Hm, a proč až takhle? Víte, kolik dětí má astma nebo potíže dýchacích cest? Při smogu se to výrazně zhoršuje a to nemluvím o dospělých a starých lidech. Kromě toho, je zjištěná přímá souvislost mezi kvalitou ovzduší a kardiovaskulárnímí onemocněními. Stačí nebýt sobec.
No jsem zvědavý jak to dopadne.
Vzpomínám si na to ,v souvislosti s výzkumem astmatu, jak v Kodani udělali rozsáhlou studii znečištění ovzduší na mikroprach a součástí bylo i měření v bytech a pořád jim vycházelo, že je to v bytech horší než na hlavní ulici o pár bloků dál.
No došli k tomu, že hlavní viníci jsou vaření na plynu, používání rozmetačů chemických vůní, vysavačů prachu, vonných svíček, tyčinek a přitápění si v krbech.
Takže krok dvě by mohl být zákaz prodeje a používání výše zmíněného ...
Měl jsem zánět průdušek asi víc jak stokrát (nepřehánímm, 2-3x ro roka). Takže mám i osobní zkušenosti. Venku to bylo při smogu vždy mnohem horší. V uzavřené místnosti je problém, že když se nevětrá z důvodu smogu, tak se tam podobné agens začnou po 2-3 dnech hromadit taky. Dá se to řešit částečně pračkou vzduchu.
Jinak plyn - neškodný, při dobrém seřízení je NOx minimum, vonné svíčky a tyčinky jsou problém, ale zase jen při smogu, při větrání je těch škodlivin minimum (těch pár gramů, co shoří, se nedá s těmi tunami NOx a uhlovodíků srovnávat). Přitápění v krbech, to je spíš záležitost vnějšího prostředí, to jde hlavně zase ven a opět závisí na tom, jestli je venku smog, nebo ne, protže se musí vzduch odněkud přisávat.
Tím chci říci, že primární problém je smog venkovní, ne ten domácí. Bavíme se o úplně jiných objemech. Venku jsou to km3, nebo spíš tisice km3, v domácnostech je to o pár km3 na celou republiku.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se