Krátké lety čistě na elektřinu? V Norsku možná brzy realita
Norsko se staví do vedoucí role v oblasti elektrifikace osobní silniční dopravy již delší dobu, nyní chce však elektromobilitu posunout o krok dále. Podle státní společnosti, která v zemi spravuje většinu veřejných letišť, by všechny krátké lety mohly být do 20 let obsluhovány letadly s čistě elektrickým pohonem.
Poté, co se Norsku v minulém roce podařilo dosáhnout nadpolovičního podílu hybridů a elektromobilů na prodeji nových vozidel, nyní zaměřuje svou pozornost na leteckou přepravu. Podle ředitele státní společnosti Avinor by země mohla do roku 2040 elektrifikovat veškeré krátké lety.
„Myslíme si, že všechny lety trvající do 1,5 hodiny mohou být obsluhovány letadly, která jsou čistě elektrická,“ řekl agentuře AFP Dag Falk-Petersen, výkonný ředitel společnosti Avinor.
Podle Falk-Petersena by takto Norsko mohlo elektrifikovat veškerou vnitrostátní leteckou dopravu, stejně jako lety do hlavních měst okolních skandinávských zemí. Avinor již nyní připravuje tendr na pilotní projekt, v rámci kterého chce do roku 2025 nabídnout první komerční lety s 19místným letadlem poháněným elektřinou.
Vnitrostátní letecká přeprava se podílí na norských emisích skleníkových plynů 2,4 %. Kromě snížení těchto emisí má elektrifikace letecké přepravy i další přínosy, zejména v podobě snížení provozních nákladů a hluku letadel.
Společnost si je však vědoma, že dosažení cíle úplné elektrifikace vnitrostátní letecké osobní přepravy nebude snadné a cesta k němu povede zpočátku skrz jiné technologie, jako například biopaliva či hybridní elektrické pohony.
Elektrifikaci se nevyhne ani lodní doprava
Již v druhé polovině letošního roku by v Norsku měla být na mořskou hladinu spuštěna kontejnerová loď Yara Birkeland, která se má stát průkopníkem na poli bezemisní autonomní lodní přepravy.
Technologicky vzato jsou v současné době autonomní bateriové lodě bez problémů realizovatelné. Zásadní nevýhodou těchto lodí je prozatím vysoká počáteční investice, která je jednou z hlavních příčin toho, že námořní přepravě budou i v následujících letech stále dominovat lodě spalující fosilní paliva.
Mohlo by vás zajímat:
Zase jeden nesmysl, alespoň jako dopravní letadlo a se současnou technikou uchovávání elektrické energie, tedy se stávajícími akumulátory a jejich kapacitou vztaženou na jednotku hmotnosti a dalšími aspekty. Obzvláště hmotnost je nejsledovanějším faktorem právě v letectví. Kapalné palivo si od startu současný letoun postupně spotřebovává a tím se zlepšují váhové poměry během letu. Zkuste si odhazovat vyčerpané baterie v letu...
Dále by ty trasy musely být opravdu velmi krátké, protože každý dopravní letoun musí mít dostatek paliva na rezervu doletu. Kdo letectví alespoň trošku rozumí, tak ví, že letadlo musí mít navigační rezervu paliva , pro potřeby dosažení jiného diverzního letiště v případě nemožnosti přistání na plánovaném třeba z důvodu špatných meteo podmínek, nebo může dostat pokyn pro vyčkávání v příletové zóně než se mu uvolní pořadí na přistání atd. A potom mu s téměř vyčerpanými akumulátory nevyjde rozpočet na přistání a bude muset tzv. opakovat, tedy znovu nastoupat a udělat opakované přistání. Toho blbce co si tohle vymýšlí bych v tom nechal létat....
Když jsem byl před 8-10 lety ve výzkumném centru Airbusu u Mnichova, v rámci jednoho projektu EU, tak už na tom dělali (malé letadlo, krátké vzdálenosti). A myslím že blbci nejsou.
Nesouhlasím. Za prvé, mohou to být zpočátku hybridy, kterí mohou dobíjet za letu, za druhé už se něco postavilo a vyzkoušelo. Stálá hmotnost letadla je sice trochu nevýhoda, ale jindy zase výhoda. Například někdy letadlo musí vypustit palivo, aby vůbec mohlo přistát, protože je na přistání moc těžké. Takže, jak se to vezme. Tedy je pravda, že elektrony se přesunou z katody na anodu a že přitom vykonají práci, takže pár miligramů podle relativistiky ubude... :-)
Je ovšem otázka jestli za 10 let nebudou baterie na takové úrovni ,že bude výhodné taková letadla stavět, to dnes ovšem nikdo neví. Před několika lety se tvrdilo ,že nákladní doprava nemůže být elektrifikovaná ještě desítky let a dnes to vypadá , že nákladní doprava přinejmenším na menší vzdálenosti bude mít za tou osobní v elektrifikaci zpoždění max 7 let. V Číně se loni prodalo 770 mil el. mobilů - kdo by to čekal před třemi lety ? Do 2 let tam začnou klesat prodeje klasických vozů do 5 let spotřeba ropy. Jen letos klesla cena baterií o 1/4. Za 5 let bude cena na 1/3 roku 2016. Masová výroba generuje ohromné zisky a ty se investují do dalších výrob a vývoje , dlouhodobě se proto budou baterie zlepšovat mnohem rychleji než se čeká. A pak dojde i na ta letadla
* 770 tisic.
A s tou nakladni elektromobilitou bych byl také dost opatrny.
Biopaliva fakt nejsou částečnou formou elektrifikace.
U elektrolodí vysoké počáteční náklady nevadí, když už jsou skutečně autonomní, to se pak i vysoká investice rychle splácí.
Pro letecké nasazení jsou v elektru vhodnější také autonomní vrtulníky-drony a spíš s jen desetiminutovými cestami od okraje metropole na střechu mrakodrapů a zpět.
Obecně ale je lepší ještě počkat zhruba za rok 2022, kdy by mohl automobilový průmysl dostat do masové výroby lepší baterie s pevným elektrolitem.
V tom opěvovaném Norsku už teď přišli na to, že na nařízenou elektrifikaci nemají dost elektřiny a tak couvají.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se