Austrálie zvažuje zavedení uhlíkového cla, podobně jako EU

Po vzoru Evropské unie, australská federální vláda nyní zvažuje zavedení  uhlíkového cla na hranicích. To by mělo být uvaleno prvotně na ocel a cement dovážený ze zemí s méně ambiciózními klimatickými cíli.

Takzvaný evropský přeshraniční mechanismus přizpůsobení (nepřesně také uhlíkové clo či CBAM) bude ve zkušební fázi zaveden již v říjnu tohoto roku. Příklad EU pak následuje Austrálie, jak uvedl server The Guardian.

Federální vláda v Canbeře poprvé uvedla, že o podobném opatření nyní rokuje. Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen konkrétně uvedl, že ministerstvo zahájí dvě kola konzultací o tom, zda by Austrálie měla přijmout lokální CBAM. Cílem opatření je zabránit znevýhodnění domácích společností, které jsou regulovány environmentálními limity. Prvními dvěma produkty, které budou zváženy, budou ocel a cement.

EU plně zavede svůj CBAM od roku 2026. Bowen uvedl, že do třetího čtvrtletí roku 2024 ministerstvo společně s vědci vydá vyhodnocovací zprávu o tom, zda by Austrálie měla zavést podobnou politiku, nebo podniknout jiné kroky.

Federální vládou již uzákoněný ochranný mechanismus na snížení emisí uhlíku 200 největších průmyslových znečišťovatelů začal platit již 1. července. Průmyslová odvětví, jako je ocelářství a hliník, tak již mají určitou ochranu, a to pokud jsou považována za "obchodně exponovaná" vůči konkurentům, kteří nečelí podobným uhlíkovým omezením v jiných zemích. Bowen ale dodal, že hraniční omezení, jako je CBAM, mohou sloužit i jiným průmyslovým cílům.

"Všichni chápou, včetně mých diskusí s průmyslovými podniky, že se jedná o velký a složitý proces, který nelze uspěchat," řekl Bowen deníku The Guardian na setkání australských podnikových ekonomů v Sydney. "EU nám dává model a my se jím budeme v kontextu Austrálie podrobně zabývat."

CBAM se v Evropské unii bude zpočátku vztahovat na dovoz v pěti emisně náročných odvětvích, u nichž se předpokládá větší riziko přenosu emisí do zahraničí: cement, železo a ocel, hliník, hnojiva a elektřina. Podobná opatření nyní zvažují i další země s pokročilejšími klimatickými politikami.