V Británii loni pocházelo z nízkoemisních zdrojů více než 50 % elektřiny

Dneska je to samá "jobovka" pro ty co chtějí 50% elektřiny z jádra.

A povzbuzující pro fandy technického pokroku (OZE).

Ano , sám jsem zvědav, jak bude v Británii pokračovat projekt stavby nových 6 jaderných reaktorů / Hinkley Point - C, 2 x 1750 MW, podíl Číny 33 %, Sizewell - C, 2 x 1750 MW, podíl Číny 20% a Bradwell - B, 2 x 1150 MW Hualong One, podíl Číny 66 %/ .Británie je už jedinou "skutečně Západní !/ ekonomikou, která zatím sází na jádro. Finsko a Střední Evropu nepočítám. Británie chce jádro + OZE , ostatní státy Západu jen OZE. Tedy pro uhlíkově neutrální rok 2050.

Z HPC bude velký a drahý průser, ze Sizwellu a Bradwellu nic nebude.

Británie zcela jasně bude do budoucna prosazovat maximálně domácí řešení, a největší naděje teď vkládá do Rolls-Royce jedné z mála zbývajících místních špičkových strojírenských firem, a jejího projektu malých reaktorů stavěných sériově v továrnách, což později snad dokáže srazit při velkém sériovém objemu cenu i v drahé Británii, plus se budou snadněji využívat k vytápění, než jako u nás Temelín staví kvůli délce vytápěcí trubky až s tak obřím zpožděním.

Jenže s tímhle měli začít tak 30-40 let zpátky. V příštích 20 letech nic na prodej mít nebudou a pak už to bude jedno.

Předělat starou uhelnou elektrárnu na spalování biomasy je odjakživa znakem technického pokroku.

Asi je, když to podle "chytráků" na českém internetu není vůbec možné.

Není nejlepší vizitkou pro jadernou energetiku, že se takhle nechala přejet OZE, hlavně větrnými elektrárnami.

BTW.: Další země, která nenahrazuje uhlí plynem.

Británie je trochu složitější případ, uhlí nahradila díky deindustrializaci a z ní vyplývajícímu poklesu spotřeby elektřiny, dále díky masivnímu importu elektřiny z pevniny a ve třetí řadě díky masivní konverzi uhelných elektráren na biomasu dováženou přes půl světa, což je samozřejmě ještě mnohem horší než přechod z uhlí na plyn. Ten alespoň částečně emise CO2 šetří.

Jsem rád, že jste mi dal za pravdu. A s tou biomasou a uhlíkovou stopou nemáte pravdu.

Vždycky když se v článku o úspěchu boje proti CO2 vyskytne jméno Drax, je nutno zpozornět.

Drax i se značnou částí předělanou na biomasu je největším zdrojem CO2 ve Velké Británii, ještě loni spálila 2 miliony tun uhlí ( z USA a z Ruska).

Jen její biomasová část spálila v roce 2018 víc pelet než kolik dřevní hmoty vůbec vyroste v Británii za celý rok.

Pelety pro ní se dováží z USA ( cca 60 procent), 20 procent z Kanady a zbytek z Pobaltí.

Dax denně spálí i 2,2 milionu liber dotací za spalování dřeva ( tedy 800 milionů liber ročně)

Prostě úspěch

Dobré to není, ale pořád je biomasa z USA/Kanady/Pobaltí lepší než uhlí z USA/Ruska/Austrálie.

neřekl bych, nejedná se o nějakou " novomasu typu plantáže topolů japonských " ale o holosečné kácení lesů...

Podle toho, co o sobě publikují sami v Draxu, se jedná o pelety, které jsou z prořízek a ze zbytků (odřezky, větve, soušky, apod.) po těžbě dřeva na jiné účely. Z USA je to levné, protože tam mají obrovské plochy hospodářských lesů, které, než vyrostly, ztratily hlavní odbyt - výrobu papíru.

Není to pravda, elektrárna uvádí, že "brances, tops and bark" tvořily pouhých 915 tisíc tun z celkových více než 7 milionů tun spálené biomasy. Ono je to logické, tenhle typ biomasy je samá voda a peletizuje se dost obtížně. Že se zavřely papírny v USA neznamená, že se to dřevo nemohlo odvést do jiných papíren jinde. USA sice uzavřely část papíren, ale nepřestaly poptávat papír.

Co já vím, tak se v USA zejména v 90. zavíraly jak papírny, tak de-facto plantáže z důvodu elektronizace kanceláří a poklesu zájmu o papír. Pochybuji taky že je dřevo snadno záměnné, mezi USA a Evropou budiž, proce bude asi stejný, ale elektronizace postihla i Evropu, takže asi také zájem nebyl (navíc k tomu cena přepravy). V Asii si ale nejsem jistý jestli vůbec dřevo používají, nebo jestli tam končí jiné rostliny, například bambus. Z toho se papír dělá, ale jaký je jeho podíl na trhu nevím. Navíc se poměrně zlepšil systém recyklace papíru.

A to jako proč? Protože se vyrábí ve stejných elektrárnách s nižší účinností a větší uhlíkovou stopou?

Na tu uhlíkovou stopu jste přišel jak? Údaje, které jsem viděl já (autor David McKay) má ona biomasa v Draxu uhlíkovou stopu zhruba poloviční než zemní plyn v PPE.

Záměrně jsem byl trochu provokativní a zajímalo mě, co vše jste schopen hájit. Ve skutečnosti je to velmi ošemetné a výsledky se mohou dramaticky lišit zejména podle toho, jaké alternativní scénáře jsou uvažovány. Elektrárna uvádí za rok 2018 celkovou spotřebu biomasy 7,2 milionu tun, z toho 1,4 milionu tun "thinnings", což mohou být i celé stromy a dále 2,1 milionu tun "low grade round wood", což je dřevo jinak obvykle zpracovatelné v papírenském průmyslu. V prvním případě je otázka, jestli poptávka po peletách nezrychluje životní cyklus lesa (tj. zda se nekácí dříve, než by se kácelo jinak) a ve druhém je otázka, zda to dřevo jinak vhodné pro papírenský průmysl nechybí jinde a tudíž se jinde nekácí o to více. To, jak si na tyto otázky odpovíte, může vést ke zcela zásadním rozdílům ohledně uhlíkové stopy vyrobené MWh. Každopádně emise uváděné elektrárnou výše uvedené emise "vlastního dřeva" hodnotí jako nulové, což je přinejmenším optimistický předpoklad.

P.S. V ČR by elektřina vyrobená z těchto dvou kategorií biomasy nárok na podporu neměla. A myslím, že je to dobře.

Mě hlavně štve vaše paušální odsuzování. Biomasa může mít uhlíkovou stopu kdekoliv na škále od "fantasticky dobrou" (zápornou) po "příšernou" (na úrovni hnědého uhlí). Oproti tomu uhlí se pohybuje na škále od "fakt špatnou" do "příšernou". Proto obecně upřednostňuju biomasu před uhlím, ale zároveň říkám, že je důležité to dělat správně, u biomasy na tom fakt záleží.

A taky si myslím, že výroba elektřiny pomocí pálení biomasy v tepelných elektrárnách je a bude záležitost okrajová a od pálení dřeva se bude spíše ustupovat, z čistě ekonomických důvodů.

Abychom si rozuměli, já rozhodně neodsuzuji biomasu jako takovou. Ale musí splňovat tři podmínky 1) Musí to být skutečně jinak nevyužitelný odpad 2) Musí být využita v blízkosti jejího zdroje 3) Musí být využita s rozumnou účinností. Z tohoto pohledu se chová velmi rozumně třeba Francie, která přiznává podporu pouze na biomasu získanou do 100 km od místa spotřeby. Ale rozumně se chová i ČR a zatím Německo a Rakousko. S čím mám problém je megalomanský projekt dovážející biomasu přes půl světa, která se navíc musí peletizovat (to je mimochodem největší přiznávaný zdroj emisí), aby se pak využila s účinnost lehce nad 30 %.

Jak už zde zmínil pan Hájek, tak Británii velmi pomáhá také přechod do postindustriální ekonomiky se stagnací a poklesem spotřeby elektřiny. Jen pro zajímavost , Británie vyrobila r. 2017 - 336 TWh elektřiny na svých 66 mil. obyvatel, což je 5000 KWh na občana, vyrábí tedy přesně stejně elektřiny na obyvatele jako Čína, také 5000 KWh, my v ČR - 8 300 KWh a třeba USA přes 12 000 KWh, ovšem v případě USA je to dáno i územím velikosti kontinentu a dalšími faktory.

Pro Británii jsou už čísla i za rok 2018, kde je další pokles výroby elektřiny na 332,9 TWh. Oproti roku 2008 je to pokles o 56 TWh. Na vině ovšem není jen deinsturializace, ale také masivní nárůst importu elektřiny.

Abych doplnil článek, podle toho raportu, ze kterého článek vychází byla výroba z OZE strukturovaná takhle:

voda - 5.5 TWh

FVE - 12.9 TWh

onshore VtE - 30.3 TWh

offshore VtE - 26.7 TWh

rostlinná biomasa - 19.3 TWh

ostatní biomasa - 15.4 TWh

Musel jsem do dopočítat z grafů, takže to může být o pár desetin jinak.

Těch více jak 10 % elektřiny vyráběné z biomasy je dost. U nás díky narůstajícímu suchu trpí jehličnany /smrk/ kůrovcem a je jich nadbytek, takže se nyní vozí do Číny v kontejnerech, kterými do Evropy Čína posílá své zboží a zpátky by jely prázdné. Prodáváme Číně toto dřevo za lacino, ale i tak jsou lesáci rádi. Proces vymírání smrkových porostů v ČR a jejich /konečně !!/ nahrazení jinými dřevinami potrvá dlouho. Možná by se takto uživily i nějaké elektrárny na biomasu nás. Napadené kmeny vyvézt do Číny, zbytek větví pálit v elektrárnách u nás jako biomasu. Myslím, že tohoto "materiálu" - budou miliony tun.

A co byste řekl, že ti lesáci sází? No smrky, samozřejmě. Ono ani nic jiného není možné, protože zkrátka jiné sazenice nejsou. Naštěstí většina těch sazenic smrku uschne a příroda si pak pomůže sama.

Pár dní dozadu jsem byl v Jeseníkách, Zlatých Horách, Rchlebkách, možná jsem se díval špatně, ale nevypadalo to že by kde v posledním roce vysadili cokoliv. Spíš to vypadá na resignaci na pokus o obnovu mimo zřizování oplocenek.

Před pár lety jsem trávil dovolenou v Beskydech, kde jsem byl příjemně překvapen složením velké části tamních lesů. Porovnal jsem to totiž se Šumavou, kam jezdím nejčastěji. Beskydy = smíšený les : Buk, jedle, smrk, ... Šumava = smrk. Je pravdou, že Šumava jsou vyšší hory ,přesto se i na Šumavě může člověk na vlastní oči přesvědčit, že buk snáší polohy nad 900 m.n.m. Kdysi jsem si právě z lásky k přírodě koupil kus louky na okrese Plzeň- jih, kde jsem vysázel kus bukového lesa. Stromky už mají kolem 4 metrů, tak jsem to prodal ,protože už vydrží a přežijí. Z českých domácích stromů mám nejraději Tis červený /Taxus baccata/ ,který býval v našich lesích kdysi doma. Nádherný dlouhověký stínomilný jehličnan s červenými plody. Bohužel byl v našich lesích zcela zlikvidován pro své jedovaté jehličí, které dokáže zabít i koně . Mám dobrý pocit, že jsem jich pár vrátil do přírody i do městských lesoparků ze semenáčů, jež jsem vypěstoval na balkoně. Červená dužina okolo jedovatého semene je jedlá ve Francii a Španělsku z ní dělají marmelády. Na Šumavě okolo Březníku je krásně vidět, jak si příroda sama poradí při kůrovcové kalamitě. Ve strašidelně vypadajícím suchém lese se od spodu objevují další a další rostoucí mladé smrčky ,které nahradí ty staré suché. Ovšem už to nebude les uměle vysázený= stejnověký, ale mnohapatrový zmlazený. A ten už kůrovec nemůže zcela zničit, protože mladé stromky nenapadá ,jen staré. Sama příroda tak obnoví starou zelenou Šumavu i bez zásahu člověka. Staré padlé stromy se stávají hnojivem pro ty mladé.