Cílem nové Evropské komise bude rozšířit systém zpoplatnění emisí uhlíku na zbytek světa

Rozšíření systému zpoplatnění emisí skleníkových plynů na zbytek světa bude klíčovou prioritou pro komisaře EU, kteří se ujmou svých funkcí v roce 2024. Uvedl to nejvyšší úředník Evropské komise pro oblast klimatu, Kurt Vandenberghe. Aktuálně je přibližně 23 % celosvětových emisí skleníkových plynů pokryto buď uhlíkovou daní, nebo systémem obchodování s emisemi.

Podle Vandenbergheho se systému Evropské unie pro obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS) podařilo od roku 2005 snížit emise uhlíku v odvětvích, na něž se vztahuje, tedy v energetice a těžkém průmyslu, o více než 37 %.

"Odpovědí na globální klimatickou krizi je stanovení cen uhlíku," řekl Kurt Vandenberghe na středečním výročním zasedání Bruegelu.

Jen v loňském roce aukce emisních povolenek v rámci EU ETS přinesly 38 miliard EUR, což posílilo rozpočty národních vlád a jejich schopnost investovat do opatření v oblasti klimatu a energetiky.

Zavedení systému emisního obchodování v Africe?

Vandenberghe uvedl, že Afrika by mohla být pro EU klíčovým spojencem v transformaci energetiky. Tento názor sdílí i španělská ministryně energetiky Teresa Ribera.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu o klimatu v Africe, který se konal v Nairobi, uvedla, že ceny uhlíku podporují inovace, nutí znečišťovatele platit a vytvářejí příjmy, které by mohly podpořit investice do dekarbonizace.

Von der Leyenová vyzvala africké země, aby ve spolupráci s EU "předložily návrh na globální stanovení cen uhlíku" na klimatické konferenci OSN COP28, která se bude konat od 30. listopadu v Dubaji.

Téměř čtvrtina světových emisí je zpoplatněna

Podle květnové zprávy Světové banky je nyní přibližně 23 % celosvětových emisí skleníkových plynů pokryto buď uhlíkovou daní, nebo systémem obchodování s emisemi, přičemž před deseti lety to bylo 7 %.

Evropa byla prvním regionem, který zavedl systém obchodování s emisemi, který zpoplatňuje emise z přibližně 10 000 zařízení ve všech 27 zemích EU a na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku. Pokrývá přibližně 40 % emisí skleníkových plynů v EU. EU je otevřená propojení svého systému ETS s dalšími kompatibilními systémy, ale zatím se tak stalo pouze se Švýcarskem.

Zatímco v rozvíjejících se ekonomikách je využívání systému obchodování s emisemi a uhlíkových daní na vzestupu, v rozvinutých zemích stále převažuje. Nové nástroje byly zavedeny v Rakousku a Indonésii a také v jurisdikcích na nižší než národní úrovni ve Spojených státech a Mexiku.

Austrálie má znovu zahájit stanovování cen uhlíku pomocí systému ETS založeného na sazbách, který má být spuštěn v červenci 2023, a země včetně Chile, Malajsie, Vietnamu, Thajska a Turecka nadále pracují na zavedení přímého stanovování cen uhlíku.