Dekarbonizace v ohrožení: Cena povolenky za poslední rok značně klesla
Cena emisních povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) klesla během jednoho roku téměř o polovinu z 95 EUR/t v únoru 2023 na 52 EUR/t v únoru letošního roku. Trh ovlivňují vysoké ceny energií a politická nejistota.
Nízká cena povolenky je znepokojivým signálem pro dekarbonizaci evropského průmyslu, jak informoval server Euractiv. Cena uhlíku byla totiž zavedena právě proto, aby podpořila strukturální dekarbonizaci tím, že podnikům poskytne dlouhodobou pobídku k odklonu od fosilních paliv. Země EU jsou povinny část svých příjmů z prodeje emisních povolenek směřovat na podporu ekologické transformace - jde o peníze, které jsou již proplaceny, často na roky dopředu. Pokud by ceny uhlíku trvale zůstávaly pod předpokládanou úrovní, bylo by třeba, aby chybějící finanční prostředky vyplnily veřejné prostředky.
Ne všichni hráči na trhu ale bijí na poplach. Například sdružení chemického průmyslu EU Cefic uvádí, že vyšší ceny uhlíku mohou způsobit únik uhlíku a investic do zemí mimo EU, což zpomaluje globální úsilí o ochranu klimatu. Nízké ceny uhlíku tak znamenají nižší riziko, že společnosti přesunou výrobu mimo EU, kde jsou environmentální standardy často na nižší úrovni než v Evropě.
Proč došlo k poklesu?
Podle Matthiase Bucka, ředitele think-tanku Agora Energiewende pro Evropu, je současná cena emisních povolenek prostým výsledkem nabídky a poptávky. Nabídka v současnosti převyšuje poptávku - EU se dohodla, že uvede do oběhu povolenky z budoucího období, aby financovala odklon bloku od ruských fosilních paliv.
"Na straně poptávky mírný růst v Evropě a růst cen energií snížily spotřebu fosilních paliv, a tedy i potřebu využívat povolenky," dodává Buck.
Téměř polovinu emisí v rámci systému EU ETS tradičně nakupuje průmyslový sektor, který je brzděn vysokými cenami energií a politickou nejistotou. Postupimský institut pro dopady na klima (PIK) nadále uvedl, že poptávka není v současnosti příliš vysoká, jelikož víceleté investice a spekulace jsou v současné době z finančního a strategického hlediska omezené.
Dekarbonizační modely uvádějí, že cena za tunu uhlíku by se v roce 2030 měla pohybovat v rozmezí 90 až 190 eur. Modely předpokládají oživení evropské ekonomiky a snížení počtu povolenek v oběhu. Množství emisí CO2 v letech 2026-27 by přitom mělo být přibližně stejné jako dnes. EU usiluje o to, aby systém EU ETS skončil v roce 2039, kdy se emise v sektorech pokrytých tímto systémem mají dostat téměř na nulu.
Mohlo by vás zajímat:
Dali na trh víc povolenek, než kolik bylo plánováno, kvůli Ruským obstrukcím. To se tedy zřejmě dalo čekat, že dojde ke zlevnění.
Ohledně přesouvání průmyslu jinam. Sdružení chemického průmyslu EU Cefic by si mělo pospíšit. Povolenky, nebo podobné mechanismy zpoplatnění emisí CO2 (ale i NOx a dalších) už má řada států a přibývají další. Kromě EU je to Čína, Indie, Kanada, USA, Jižní Korea, Japonsko, Austrálie, Jižní Afrika, Argentina...
Zpoplatneni CO2 by melo byt dohodnuto centralne pro cely svet treba v OSN a bylo by vse OK bez obchodnich valek. Kdyz je mozne, ze se v OSN dohodnou na kravinach jako povinne bruceni elektromobilu pri nizkych rychlostech, tak by se snad mohli venovat i necemu zasadnejsimu.
OSN může něco doporučit. Implementace se ale musí odehrát v každé zemi zvlášť. Vlády musí projevit politickou vůli a porozumění a vypracovat vlastní národní plán dekarbonizace. Nemůžete to vynucovat a ani na to nemáte nástroje. Státy jsou svrchvané a mají právo se svobodně rozhodnout.
Další kritérium jsou geopolitické a industriální podmínky. Jiná situace je v Indii a jiná v ČR. Když se ale podívám, jak obrovské solární parky a větrné farmy v Indii vznikají, tak se obávám, že nás Indie v příští dekádě dožene, pokud to budeme dělat tak, jak to pořád děláme, tj. stylem "Hlavně chlapče nic nedělej...".
Samozřejmě nás Indie v příští dekádě v solárních elektrárnách předežene. Zvolila totiž zcela jiný přístup k fotovoltaice.
Zatímco EU se zbavila možností produkovat solární panely doma, Indie se snaží vyrábět jich většinu doma, podíl domácí výroby neustále narůstá. I vědecké kapacity (roztroušené po celém světě, velký počet špičkových vědců ve fotovoltaice jsou Indického původu) má Indie hodně.
A nezavádí nesmyslně vysokou úroveň uhlíkové daně, vůči EU (s povolenkami za 50-100 EUR/t), jejich povolenky jsou řádově levnější.
V Indii jsou si vědomi toho, že fotovoltaika je pro ně nejlevnější zdroj elektřiny a taky zdroj nejrychleji vybudovatelný, na rozdíl od ČR.
I když má Indie pro FVE nesporně lepší podmínky, přesto staví také JE s cílem mít v roce 2050 50% výroby elektřiny v jádře.
V budoucnu má být většina reaktorů množivých s rychlými neutrony.
Kde jste přišel na ten indický cíl? Vzhledem k ubohým výsledkům indického civilního jaderného programu posledních 40 let mi to přijde krajně podezřelé.
Toto je Indická realita, cituji data z 2023
As of March 2023, the installed capacity of the country was 415.4 GW, which comp ..
Read more at:
Zdroj o Indickém jaderném programu:
www.3pol.cz§cz§rubriky§jaderna-fyzika-a-energetika§2470-indie-a-jaderna-energetika
Tak po kratším pátrání to vypadá, že paní autorka toho odkazovaného článku četla větu o VIZI nějaké indické jaderné komise (WNA) a přeložila to jako PŘEDPOKLAD. Článek je z roku 2020, dodnes už ten text WNA prošel několika updaty, včetně toho, že o pár řádků níže je aktuální plán jaderného rozvoje indické vlády z loňského roku. Je to 22,48 GWe v JE do roku 2031 a okolo 9% podílu na výrobě v roce 2047.
A počtěte si tam o všech těch nenaplněných indických jaderných plánech z minulosti. To dost napovídá o tom, jak to nejspíše dopadne.
world-nuclear . org / information-library / country-profiles / countries-g-n / india.aspx
V současnosti má Indie ve výstavbě 7 reaktorů a výrobu elektřiny (poslední údaj 2021) z FVE:VtE:JE 5:5:3. Většina OZE jsou vodní elektrárny ( výroba stejná jako součet VtE+FVE).
Indie si zvolila velmi ambiciózní náročný cíl. Uzavřený palivový cyklus s tím, že všechny stupně si bude zajišťovat sama. Jsou v časovém skluzu především s prototypem množivého reaktoru.
Nicméně stále cílí na 50% elektřiny z jádra. Jen se termín posunul z 2050 na 2060. Potřeba číst vše, nejen co se Vám hodí.
Jestli se jim to podaří, ukáže čas.
Ty vaše odkazy. Vůbec to nenacházím, takže ani nevím, jak stará je to informace. Našel jsem ale jiný odkaz v Angičtině z roku 2023, kde se píše, že indická vláda svojí strategii kvůli neustálým odkladům a prodražování výstavby JE svoje plány hodně změnila. Do roku 2050 chtějí mít nainstalováno 20GW v JE. To je přibližně asi 180 TWh ročně. Při současné výrobě, která e asi 1,1PWh, to dá asi 15%. Určitě ne polovinu. Oni potřebují nějaký baseload, ale proč stavět zbytečně drahé JE, když mají slunce zadarmo a mají ho celoročně dost?
https://thewire.in/energy/ntpc-nuclear-power-corporation-npcil-smr
Tady vidíte ten poměr instalací v Indii, jádro:OZE
aniž by jste to museli celé číst
6.78 GW from nuclear, and 171.8 GW from renewable energy sources
Bob si to někde cucá z prstu. Napíšu to znova. Proč by Indie měla stavět tolik drahých a na údržbu náročných JE, když mají slunce zadarmo a mají ho celoročně dost? Kromě toho jedou i baterie. Za pár let budou i úložiště. Alespoň jeden rozumný důvod, prosím.
"Do hlavy" Indům nevidím, ale jeden z důvodů, proč Indové cílí na tak vysoký podíl JE bude zřejmě to, že si uvědomují technická omezení OZE. Nasvědčovalo by tomu i to, že se snaží v rámci OZE udržet vysoký podíl VE ku FVE.
Nic si "necucám z prstu". Údaje jsou z aktualizovaného rozvojového plánu, na který sem dal odkaz pan Veselý. Čímž mu děkuji za novější údaje.
P.s. Jen kvůli jadernému zbrojení (produkci Pu) to taky nebude, to by těch množivých reaktorů nepotřebovali tolik, kolik plánují. Tak velká produkce jaderného paliva se dá spotřebovat jen v JE.
Dal jsem sem odkaz. Čeká na schválení. Indie plány z roku 2023 přehodnotila. To se stává - náš plán energetického (ne)rozvoje se taky každým rokem upravuje. Zkusím to sem dát bez lomítek, a předpony https, aby to nespadlo do schválení. Pan Vaněček má přesné údaje.
--thewire.in-energy-ntpc-nuclear-power-corporation-npcil-smr
Článek, na který jste dal odkaz (2 díly) je jen polemikou o podílu JE v Indii nikde tam není o závazné změně plánů na podíl jádra v Indii. Článek je z listopadu 2023.
Zatímco článek, na který dal odkaz pan Veselý je aktualizován k únoru 2024, tedy novější.
Citát z něho (pomocí překladače):
"V dlouhodobějším horizontu však Komise pro atomovou energii předpokládá, že do roku 2060 bude v provozu přibližně 500 GWe jaderných elektráren a od té doby spekuluje, že toto množství by mohlo být ještě vyšší: 600-700 GWe do roku 2050, což by poskytovalo polovinu veškeré elektřiny. Další prognózou je, že podíl jaderné energie vzroste do roku 2037 na 9 %. "
V kontextu celého článku je zřejmé, že Indové chtějí mezi roky 2037 a 2060 masově nasadit nové jaderné reaktory (elektrárny) v souvislosti s tím, že v té době počítají s ukončením pálení uhlí pro výrobu elektřiny.
Spíše věřím údajům Komise pro atomovou energii, než článku nějakého M. Rajshekhara.
Mimochodem stejný autor má i kritický článek o rozvoji FVE v Indii.
Od roku 2017-18 kapacita instalovaných solárů setrvale klesá z 9 300 MW do do 3 200 MW v 2020-21 (poslední údaj). Citát: "investice do sektoru klesají, stejně jako tempo, jakým Indie přidává nové solární kapacity." Tím se pan Vaněček asi chlubit nebude?
Akorát to není žádný rozvojový plán. Těch 500 GW je vlhký sen nějaké komise. Reálný indický plán je AŽ 9% podíl JE na výrobě elektřiny v roce 2047.
Vzhledem k dosavadním výsledkům jaderného průmyslu v Indii, by šlo i těch 9% považovat za překvapivý úspěch.
9% do 2037 a komise do toho má rozhodně co mluvit více, než nějaký novinář. Jestli to opravdu nakonec bude 50% jaderné energie do 2060 se teprve ukáže. Nicméně plány takové mají.
Jinak viz.
Bob
10. březen 2024, 16:51
"In April 2023 the government announced plans to increase nuclear capacity from 6780 MWe to 22,480 MWe by 2031, with nuclear accounting for nearly 9% of India's electricity by 2047."
Pane Veselý ze stejného článku:
"However, for the longer term, the Atomic Energy Commission envisages some 500 GWe nuclear online by 2060, and has since speculated that the amount might be higher still: 600-700 GWe by 2050, providing half of all electricity. Another projection is for nuclear share to rise to 9% by 2037. "
Já nevím, Bob asi neví o čem mluví. Indie by předpokládala, že ho roku 2060 bude pořebovat 4,5 PWh!!!, to znamená minimálně 4x víc energie než v roce 2023 a v optimistické variantě dokonce 6,5PWh, čímž je instalovaný výkon JE dosáhnul stejné výroby jakou má aktuálně dnes jedině Čína. Je to ekonomický nesmysl a reálně je to utopie.
Naopak, v roce 2023 Indický premiér zcela oficiálně ohlásil příklon k OZE a vyhlásil 5 největších indických států přednostně bezemisních. Současně v témže roce začaly platit emisní povolenky a současně, Indie se pustila hromadně do výroby Na-ion baterií. Staví se rozsáhlé solární parky a větrné farmy. Exponenciálné narůstá prodej čistě elektrických vozidel (hlavně jednostopé a třístopé, ale i to se mění). Ať si pan Bob věří si čemu chce, ale Indie má úplně jiné plány, než si myslí nebo než by si přál.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se