Evropa začíná ukládat uhlík pod mořské dno – startuje projekt Northern Lights

Zuzana Vrbová
26. srpen 2025, 13:27
12 komentářů
evropa-zacina-ukladat-uhlik-pod-morske-dno-startuje-projekt-northern-lights

Norsko učinilo významný krok v oblasti klimatických technologií spuštěním projektu Northern Lights, prvního komerčního projektu zachycování a ukládání uhlíku (CCS) v Evropě. Projekt zaštiťují společnosti Equinor, Shell a TotalEnergies.

Projekt Northern Lights oficiálně zahájil ukládání CO2 pod mořské dno. Informoval o tom server ESGNews. Trojice společností, které se na projektu podílejí, to označuje za historický milník pro projekty zachytávání uhlíku (CCS a CCU).

Oxid uhličitý pro první ukládání pocházel z cementárny Heidelberg Materials v Breviku v Norsku. Plyn byl přepraven lodí do Øygardenu a poté potrubím 100 kilometrů od pobřeží uložen 2 600 metrů pod zemí. Kapacita první fáze projektu, která má ambici uložit 1,5 milionu tun ročně, je již plně obsazena zákazníky z Norska a Evropy - plyn mají zájem uložit mimo jiné společnosti Yara, Ørsted či Stockholm Exergi. Projekt Northern Lights chce primárně sloužit odvětvím, pro která je snižování emisí obtížné, jako je cementářství, energetické využití odpadu a chemický průmysl.

Iniciativa je ústředním bodem programu Longship podporovaného norskou vládou. Jeho cílem je prokázat, že CCS je životaschopnou cestou k dekarbonizaci. Představitelé průmyslu označují moment zahájení ukládání jako zlom CCS v Evropě a přechod od teorie k praxi. Arnaud Le Foll ze společnosti TotalEnergies zdůraznil, že projekt poskytuje těžkému průmyslu „věrohodný a uchopitelný způsob“ snižování emisí pro sektor, kde jsou jiné možnosti dekarbonizace omezené.

Partneři projektu Northern Lights zároveň potvrdili investici ve výši 7,5 miliardy NOK (744 milionů USD) pro druhou fázi projektu, která do roku 2028 rozšíří roční skladovací kapacitu z 1,5 na 5 milionů tun oxidu uhličitého.

Rozšíření zahrnuje mimo jiné výstavbu nových skladovacích nádrží na pevnině, injekční vrty a molo, které jsou podporovány grantem ve výši 131 milionů EUR z nástroje Connecting Europe Facility Evropské komise. Dlouhodobá dohoda se společností Stockholm Exergi zajistí skladování 900 000 tun biogenního oxidu uhličitého ročně po dobu 15 let.

S několika licencemi na projekty pro skladování oxidu uhličitého, které jsou již ve vývoji na norském kontinentálním šelfu, si společnost Equinor a její partneři kladou za cíl učinit z Norska globální centrum pro skladování uhlíku. To má připravit půdu pro to, aby se CCS stalo základním kamenem průmyslové dekarbonizace po celém světě.

Komentáře (12)

Milan Vaněček26. srpen 2025, 14:37

Myslím, že to není správná hi tech cesta, mnohem ambicioznější jsou Terraform Industries v USA, kteří chtějí zachytaný CO2 použít (spolu s energií z fotovoltaiky) na výrobu syntetických paliv a celou "circullar chemistry",

z vody, vzduchu a sluneční energie můžete LEVNĚ (to je jejich specielní přístup, levná katalýza) vyrábět celou řadu chemických sloučenin (paliva, hnojiva, plasty, ..)

viz rozhovor na Twitru

@CJHandmer on how to feed the AIs.

Bob26. srpen 2025, 16:51

Pro likvidaci CO2 uvolněného při výrobě cementu (viz. článek) je asi ukládání zpět pod zem jediný způsob.

Syntetická paliva (která se hned zase spálí) nejsou řešení.

Plasty už jsou na tom lépe, pokud se zase nespálí, ale chtěl bych vidět to levné řešení syntézy CO2 a levného zeleného vodíku.

Mohl by mi p. Vaněček prozradit, které umělé hnojivo se vyrábí z CO2?

Milan Vaněček26. srpen 2025, 17:09

Bobe, umíte číst? Cituji, co jsem napsal: "z vody, vzduchu a sluneční energie můžete LEVNĚ (to je jejich specielní přístup, levná katalýza) vyrábět celou řadu chemických sloučenin (paliva, hnojiva, plasty, ..)". Vy nevíte že vzduch obsahuje cca 80 % dusíku?

Bob26. srpen 2025, 18:28

Ovšem článek je o CO2 a vzduch ho také obsahuje (vedle toho dusíku).

A když už zmiňujete hnojiva, která sem nepatří), tak je aspoň nedávejte společně (do závorky) s plasty a syntetickými palivy, na jejichž výrobu se CO2 spotřebovává.

A ještě tu pohádku o levné výrobě plastů a syntetických paliv.

I když, záleží, s čím srovnáváte: při porovnání ceny kubíku zlata a kubíku těch výrobků, tak už nyní ty výrobky z CO2 budou podstatně levnější.

Vítězslav Novák27. srpen 2025, 15:36

Výroba umělých dusíkatých látek spotřebovává značné množství energie. Proto se vyrábí pomocí spalovaného zemního plynu. Takže jejich výroba je součástí problému, ne řešení.

Baton David26. srpen 2025, 16:46

Nebyl by lepší les? Řešil by nejen ukládání co2 ale i albedo, zadržování vláhy, biodiverzitu.. mám pocit že ta klimatická hysterie stojí na jednoduché myšlence lineární závislosti globální teploty na koncentraci co2, ne tak jednoduché to opravdu není

Bob26. srpen 2025, 16:58

Vysazování lesů je především greenvashing. Nějaké významnější pohlcování CO2 začne až za desítky let a pokud ten uhlík nezakopete, tak se zase CO2 uvolní (tlením, nebo spálením).

Pokud byste takto chtěl řešit problém CO2, nestačila by vám dostupná půda, ani voda.

P.s. to neznamená, že by se lesy v rozumné míře neměly vysazovat.

Milan Vaněček26. srpen 2025, 17:11

ad Baton David: musím s Vámi souhlasit, ekologický přístup je starat se o lesy a vodu. Technický přístup je cirkulární ekonomika.

Bobův přístup je "to nééjde"....

Bob26. srpen 2025, 18:43

Proč by nešlo sázení stromů?

Ve firemních materiálech je vysazování stromů především greenwashing. Hlavně to pěkně vypadá, výsledky jsou různé. Často se stává, že většina se slávou vysazených stromů nepřežije ani do příštího roku.

Přečtěte si o tom něco v odkazu:

ekonews.cz/pozor-na-sazeni-stromu-jednoduche-reseni-zmeny-klimatu-neexistuje-muze-jit-o-krok-z-blata-do-louze

Baton David27. srpen 2025, 14:51

vysazený strom vyžaduje na začátku taky trochu péče a zabránění okusu, pár let jednocení, a po dosažení určité výšky a hustoty stromů už plní les svou funkci a je bezúdržbový; není to s tím lesem jako "hop na krávu a je tele"

Vítězslav Novák27. srpen 2025, 15:32

Baví mě to, že ukládání CO2 pod zem prosazují titíž, kteří se děsí ukládání pod zem radioaktivního odpadu a "odpadu". Přitom radioaktivní látky se postupem času stávají neradioaktivními, přinejmenším jejich aktivita z čistě fyzikálních příčin exponenciálně klesá, zatímco uložený CO2 zůstane CO2. Unikne-li za 10, 100 nebo tisíc let, bude to pořád stejný CO2. Tedy skoro stejný, C14 se rozpadne - jenže kolik je ho v přírodním CO2?

Kromě toho co asi spíše unikne - plyn nebo vitrifikované, tedy pevné látky?

Richard Vacek28. srpen 2025, 06:17

Pro Norsko by bylo mnohem snazší ten uhlík pod zemí nechat a netěžit ho jako zemní plyn. Třeba by to i ekonomicky dopadlo lépe, než zemní plyn těžit a CO2 ukládat zpět.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se