Evropské unií hrozí, že nenaplní své klimatické cíle pro rok 2030
Evropské unii se podle předpovědí nepodaří dosáhnout 55% snížení emisí do roku 2030 tak, jak je to stanoveno v balíčku Fit for 55. Příčinou je zejména neefektivní financování nových projektů a nedostatek jistoty pro investory.
Členské státy musí předložit své finální plány pro naplnění cílů snížení emisí skleníkových plynů do června 2024. Zatím Komise obdržela pouze 21 z nich, a to za účelem detailnější analýzy.
Podle slov evropského komisaře Wopke Hoekstra je jasné, že EU potřebuje "silnější závazky v konečných plánech" především v sektorech zemědělství, vytápění a silniční dopravě. V těchto sektorech, nazývaných též jako sektory společného úsilí, které spolu vyprodukují kolem 57 % emisí veškerých skleníkových plynů v EU, dojde podle vyjádření k nejméně uspokojivému snížení oproti předpokládanému stavu.
Hrozí, že cíl 40% snížení emisí v těchto sektorech se nepodaří splnit až o 6,2 procentního bodu. Dalším cílem, který nemá zrovna růžovou budoucnost je podíl výroby obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě, který může v roce 2030 představovat pouhých 38, 5 % oproti původním 42,5 %.
Nejhorší výsledek však vykazuje prognóza plnění cílů energetické účinnosti, kde komise předpokládá 5,8 % zlepšení, což je v porovnání s původním cílem 11,7 % bezmála poloviční hodnota.
Naděje byly kladeny i do zachytávání uhlíku pomocí ekosystémů jako jsou lesy či rašeliniště. Ty však nedokážou splnit původní cíl zachycení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 asi o 50 tun.
Role střední a východní Evropy
Záminkou zpoždění jsou často překážky spojené s národními politikami. Bulharsko, Lotyšsko a Polsko nedodrželi finální termín zaslání draftu k revizi do 14. 12. 2023. Podle některých se právě tyto země zdráhají zbavit fosilních paliv.
V Maďarsku se zase odklon od uhlí posouvá na rok 2029, což je o dva roky poději než se původně deklarovalo, zatímco Slovensko v této problematice zůstává nerozhodné.
Problémem však není jenom zákaz využívání uhlí a pomalý odklon od fosilních paliv. Většina zemí v rámci tohoto regionu nedisponuje konkrétními plány na přechod k nízkouhlíkové energetice.
Úspěšnost opatření se hodnotí obtížně
Od publikování svých prvních environmentálních cílů v roce 1973 Evropská unie pravidelně monitoruje implementaci a úspěšnost daných politik. Klimatické cíle pro rok 2020 se podařilo naplnit úspěšně, nicméně panuje všeobecná shoda, že ekonomická krize v roce 2008 a následky pandemie COVID-19 byly výraznými proměnnými, které dopomohly k jejích naplnění.
Zástupci Evropského účetního dvora však varují, že političtí představitelné by se neměli spoléhat na externí faktory. Namísto toho by měli aktivně vytvářet politiky, které budou reflektovat skutečný stav a budou se soustředit na ty nejrelevantnější výzvy, jako je například nastavení přísnějších cílů v sektorech zemědělství, vytápění a silniční dopravě.
Mohlo by vás zajímat:
Pokud si stanovím špatný cíl, tak jeho nesplnění není nic špatného, ba právě naopak. Může to být důvodem k radosti, kolik prostředků jsme nepromrhali, ale využili rozumněji.
Jenže my jsme je promrhali a a výsledek, který si kormidelníci malovali, není nikde.
Stačí se podívat kolem sebe 1 ruka neví co dělá druhá , u nás se staví blokové plynové kotelny dotuje se rozvoj plynu v teplárenství , ČEZ dostal 15 miliard korun na výstavbu plynového bloku na Mělníku. Stát investoval do koupě řetězce benzínových stanic a plynovodů. Vesele se prodávají kotle na plyn , uhlí nebo ojej. Provoz tepelných čerpadel je zatížen povolenkou CO2 a dotací na OZE , kdežto provoz kotlů na fosilní paliva nikoli. Stát neustále mění podmínky dotací do OZE, přitom než investor splní podmínky a povolení jsou dotace pryč, pak rok žádné dotace nejsou a nikdo neví kdy bude vyhlášená další výzva - opravdu skvělé pro investory i firmy. A nakonec stát prodal část el. sítě firmě EDG , která odváži zisk do Německa a do sítě neinvestuje , to vede k tomu ,že na jihu Čech a Moravy je problém připojovat nové FVE a nikomu to nevadí.
Už po prvním solárním tunelu, kdy poklesly ceny FVE, neměly být žádné dotace do FVE vypisovány a poskytovány.
Proč by neměly být dotace na FVE? Cílem je fotovoltaika na každé střeše a to si každý nemůže dovolit.
Proč by měla být cílem fotovoltaika na každé střeše? Stanovení nesmyslného cíle není důvod pro nesmyslné dotace.
Tak FVE na každé střeše je součástí decentralizace energetiky. Od 2028 bude muset být FVE na střeše každé novostavby.
Jakou výhodu má překopání energetiky na decentralizovanou? Nepodobná se to čínskému velkému skoku vpřed, kdy decentralizovali výrobu železa a malou vysokou pec měla každá vesnice?
Thank you, captain Obvious, ale ani jedno nijak nevysvětluje, proč by na FVE měly být dotace ani proč by měla být cílem FVE na každé střeše.
Mělnická paroplynová elektrárna bude plně připravena na spalování vodíku. Tak jako všechny nové plynové elektrárny v EU.
Maximálně na spoluspalování, na spalování vodíku rozhodně nikoliv.
Tak jako všechny nové plynové elektrárny v EU.
Tak to se opět pleteš. Všechny nové plynové elektrárny jsou stavěny tak, aby v budoucnu splovaly jen vodík. Protože zemní plyn je fosilní zdroj a čeká ho stejný osud jako uhlí. Letošní jaro a léto budou díky obrovskému nárůstu FVE ve střední Evropě velkou zkouškou uhelných elektráren.
Nové FVE v roce 2023:
Německo = 14 GW
Polsko = 5 GW
Rakousko = 2,2 GW (Rakousko se už v roce 2025 stane čistým vývozcem EE)
ČR = 1 GW
Švýcarsko = 1,5 GW
Bláhový bláho věnujte se raději doučování počítání procent...
Z vyjádření ČEZ k plánované výstavbě v EMĚ:
„Paroplynové zdroje budou v souladu s kritériem taxonomie plynových zařízení navrženy tak, aby již od uvedení do provozu umožňovaly částečné spoluspalování vodíku se zemním plynem s možností následné úpravy na spalování až 100procentního vodíku," doplnil mluvčí ČEZ.
A nějaký materiál kde se o tom píše by byl? Nejspíš ne, protože z toho co vím já, má ČEZ vyzkoušeno, že příměs 20% vodíku v technologii plynových elektráren spalovat lze, bez zásadních úprav. Nic dalšího zatím není ověřeno a spalování 100% vodíku je hudba daleké budoucnosti.
ČEZ na svých uhelkách míval vodíkovou technologii chlazení rotorů generátorů, které se při retrofitech ETU a EPR velice rád zbavil.
Konečně dnes jedna dobrá zpráva! Problém je jednoduše řešitelný. Klimatické cíle zrušit.
To víte, že vliv koncentraci CO² na klima není jasný a že závislost je pravděpodobné opačná - na změnách klimatu závisí koncentrace CO² v ovzduší? https://www.mdpi.com/2413-4155/5/3/35
Správným krokem je zbytečné klimatické cíle zrušit. Emisemi CO² klima pravděpodobně výrazně neměníme. Kauzalita je opačná - CO² nemění klima. Změny klimatu ale ovlivňují koncentrace CO². Jedna ze studií na toto téma: https://www.mdpi.com/2413-4155/5/3/35
ad Jenyk: je to zajímavá studie, Imperial College London je určitě kvalitní vědecká instituce,
a podobných publikací kritických k závěrům IPCC přibývá, sám jsem zde jednu uváděl od prof. Happera z Princeton University (asi před měsícem).
Je vidět že,
cituji z úvodní stránky IPCC: "The Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) is the United Nations body for assessing the science related to climate change",
IPCC je politické a ne vědecké těleso, nedělá vědu ale snaží se prosazovat jediný, podle nich správný, názor na klimatickou změnu.
Klimatická změna tu byla vždy, je neustále, a tak i bude. Je ale pozoruhodné, jak je klima Země po tisíciletí velmi stabilní. Otevřený výzkum celé problematiky klimatu Země je zásadní, musí být na přísně vědecké bázi (hypotézy a jejich neustálé vyvracení resp vylepšování, bez politického či lobbystického biasu)
Vypadá to že "CO2 dogma" se hroutí pod náporem vědeckých faktů a že za nějakých 5 či 10 let současné závazky EU o omezování emisí CO2 budou vypadat směšně.
Na druhé straně, klasická energetika opravdu produkuje obrovské množství škodlivin a nebezpečného odpadu (tím nemyslím CO2, plyn nutný pro život na Zemi). A zásoby paliva někdy v budoucnu dojdou a v současnosti jsou i v minulosti byly motivem různých válek a napětí ve světě.
Proto je třeba pochopit a porozumět obrovskému technickému pokroku, jako je například čistá bezodpadová, recyklovatelná výroba elektřiny pomocí fotovoltaiky, skladování elektřiny pomocí elektrochemie v bateriích, ...
proto je potřeba přírodu chránit a bránit (čistou vodu, lesy, ....).
Kdyby byly dotace na fotovoltaiku na střechách zrušeny, cena fotovoltaické instalace by rychle klesla o hodnotu dotace. Ty dotace jsou stejně jen bonus pro firmy co instalují panely, samotné FV panely jsou stále levnější v absolutní ceně, bohužel nafouknutá cena práce a dalších komponent vzrostla o část naší české, extrémně vysoké inflace.
Je to Kocourkov. Energetický oligopol se svými starými klasickými zdroji a novou bruselskou politikou vytváří vysoké ceny energií a inflaci, to se reguluje zase dotacemi (placenými ze zvýšeného výběru peněz (DPH) a z odpustků za CO2).
Technický pokrok musí vítězit vyšší kvalitou a neustálým zlevňováním, jak ukazuje třeba Elon Musk se svojí Teslou. Výroba neustále roste, staví se nové továrny po celém světě a ceny jdou dolů.
Totéž platí pro fotovoltaické panely.
Urban legend.
V prvém odstavci má pravdu, minimálně z části. Je to podobné jako u jiných dotací, např. na dešťovku, po vyhlášení dotací šly ceny nádrží skokově. Instaloval jsem dvě. Jednu před, bez dotace. Druhou po, s dotací. Mám před sebou nabídku FVE na jeden z objektů, panely jsou necelých 25% celkových nákladů. Nejdražší je baterka zhruba 25%, přitom nic moc takové minimum na jeden den mimo zimy, o tom se zde píše stále dokola, akumulace k osamostatnění je neúměrně drahá i pro toho, kdo na to má (a umí počítat).
To co píšete nijak nepotvrzuje že má pravdu, ani z části.
Dobrý den pane Emil. Hodnotím příspěvek, zde prvý odstavec, bez ohledu, kdo ho napsal. To se snažím vždy, někdy je to trochu těžší.
K věci. V případě vlivu dotací na cenu dotovaného je můj názor shodný. Dotace ceny deformují a v konečném důsledku přesouvají bohatství společnosti do rukou jedinců a skupin, které je mají možnost ovlivňovat. V podstatě je na dotacích (klidně je možno napsat na úplatcích) založena celá EU. Přerozdělené finance směřují do rukou lobistických skupin navázaných na politickou reprezentaci, tím se zajišťule "stabilita". Kdo by také chtěl přijít o napojení na penězovod, to raději prodává po malých krůčcích národ(y) atd.
Názor vám samozřejmě nikdo nebere, jen upozorňuji na to, že nic z toho co jste napsal nepotvrzuje Vaněčkovo jako obvykle ničím nepodložené tvrzení, že "cena fotovoltaické instalace by rychle klesla o hodnotu dotace", což považuji za urban legend.
Docela přesně vím, co se stane. O současném závazku se přestane mluvit, a vyhlásí se nový, ještě ambicióznější. Že by si někdo drbal hlavu z toho, že se něco nesplnilo....to se v EU nedělá.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se