Domů
Emise CO2
Jižní Korea chce komercializovat výrobu elektřiny ze čpavku do roku 2030
Zdroj: ČEPS

Jižní Korea chce komercializovat výrobu elektřiny ze čpavku do roku 2030

Jižní Korea plánuje ve snaze o snížení spotřeby uhlí a zemního plynu při výrobě elektřiny začít do roku 2030 s komerčním využitím čpavku v této oblasti. V uvedeném roce by mělo být 3,6 % elektřiny v Jižní Koreji vyráběno tímto způsobem. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

V reakci na oznámené plány jihokorejské vlády byla vytvořena pracovní skupina zahrnující mimo jiné státní společnost Korea Electric Power Corporation (KEPCO), jejímž cílem je zahájení využívání čpavku jako paliva při výrobě elektřiny.

„Projekt pro využití čpavku jako paliva je součástí vládních snah o odklon od fosilních paliv a snížení uhlíkových emisí při výrobě elektřiny," uvedl podle zahraničního serveru Platts zástupce vlády s tím, že země vidí ve čpavku obrovský potenciál.

Podle zveřejněných informací by do roku 2027 měl probíhat výzkum a testování s cílem komercializace výroby elektřiny ze čpavku do roku 2030. V tomto roce by poté měl podíl čpavku na výrobě elektřiny v Jižní Koreji činit 3,6 %.

I díky využití čpavku při výrobě elektřiny by měl klesnout podíl uhelných elektráren ze 41,9 % v roce 2018 na 21,8 % v roce 2030 a podíl elektráren spalujících zemní plyn z 26,8 % na 19,5 %.

Výrobu elektřiny z čpavku plánuje i Japonsko

S výrobou elektřiny z čpavku počítá také Japonsko, které v létě oznámilo, že plánuje urychlit vývoj a nasazení technologií umožňujících využití tohoto paliva při výrobě elektřiny. Má se jednat na jedné straně o uhelné hořáky umožňující spoluspalování více než 50% podílu čpavku a dále o plynové turbíny spalující čistý čpavek.

Podobně jako v případě Jižní Koreje plánuje Japonsko zahájit komerční využití těchto technologií do roku 2030.

Podle zveřejněných odhadů by spoluspalování 20% podílu čpavku na 1000MW uhelném bloku mělo vést k roční spotřebě čpavku na úrovni 500 tis. tun.

Samotné Japonsko plánuje navýšit roční spotřebu čpavku ze současného jednoho milionu tun na tři miliony tun do roku 2030 a následně na 20 milionů tun v roce 2050.

Komentáře

(5)

Tomas Urbanek

19. listopad 2021, 14:42

a ten cpavek v takovem mnozstvi vezmou kde presne? Ten Haberův–Boschův proces bude pohanet nejake ekologicke perpetuum mobile?

Martin Prokš

19. listopad 2021, 14:52

Dobrý den,

Zpráva zajisté zajímavá, že se někdo snaží o změnu paliva. Ale mám dva dotazy.

1. Jak se to palivo (čpavek) v dostatečném objemu získá? Jestli to dobře chápu, tak amoniak/čpavek se nijak netěží ani nesklízí, ale vyrábí. A výroba čpavku:

a) Ze zemního plynu (vodík) a dusíku (nejspíše zkapalněním z atmosféry).

b) CO2 jako odpadní produkt po extrakci H2 ze zemního plynu chtějí zachytávat a skladovat.

c) To vše je energeticky dost náročné.

2. Energetická bilance celého čpavkového cyklu oproti variantě vykašlat se na čpavek (pro výrobu elektrické energie) a ten zemní plyn místo toho spálit v úplně normálních soudobých plynových elektrárnách?

Jasně, původní článek mluví o tom, že korejský ministr vyhlásil vládní výzkumný program a cíl na Glasgowském sjezdu zelené internacionály COP26. Což zde na serveru nějak nezaznělo.

Ten článek o Japonsku jsem nečetl, takže nevím jak to je tam přesně, ale očekávám obdobnou záležitost.

Vinkler

19. listopad 2021, 18:31

Myslím, že je to taková vytržená polopravda. Chybí tomu začátek (jak vyrobit čpavek z EE) a konec (co emisemi např. s oxidy dusíku).

Tomáš Chládek

19. listopad 2021, 18:26

Dobrý den,

o spotřebě energie na výrobu čpavku se zmiňuje článek https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/243-cpavek-budoucim-palivem.

Myslím si, že je to hodně nehospodárné, ale třeba se korejcům podaří vymyslet něco inovativního.

Každopádně asi bude mít čpavek hodně velkou výhřevnost, když v roce 2030 při výrobě elektřiny využijí 3,6% čpavku a odstaví tak velké kapacity uhelných i plynových elektráren, jak je uvedeno v článku

JVr

25. listopad 2021, 08:33

V tom článku píšou, že ta Holbrookova metoda spotřebovává na jednu tunu čpavku 7-8 MWh EE ~= 25,200 - 28,800 MJ.

Pokud si to přepočítám, tak čpavek má spalné teplo 22,5 MJ/kg tedy v tuně mám přibližně 22 500 MJ. Ztráty při přeměně EE->čpavek jsou ne až tak zásadní - 10,7 % - 21,8%. Pokud to porovnám s účinností elektrolýzy vodíku se ztrátami 8% - 20% tak to není velký rozdíl a čpavek má některé vlastnosti oproti vodíku lepší. Např. bezpečnější a snazší skladování.

Je to jen o tom, co bude ve výsledku technologicky levnější od výroby přes skladování až po spotřebu. Japonci si už s vodíkem pohráli a rozhodli se, že čpavek bude lepší volba, ale EU se chytla vodíku a zatím se zdá, že se ho chce držet, tak uvidíme.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.