Domů
Emise CO2
Polsko by podle opozice mohlo do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality
The 5 GW Bełchatów Power Station is currently Poland's largest coal power plant.

Image: Fotopolska.eu, wikimedia commons

https://bit.ly/39wrohh
Zdroj: Fotopolska.eu / Flickr / CC BY-SA 2.0

Polsko by podle opozice mohlo do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality

Polsko by mohlo snížit své čisté emise skleníkových plynů na nulu do roku 2050 nebo dokonce dříve, čímž by naplnilo hlavní cíl tzv. Zelené dohody pro Evropu, se kteru loni v prosinci jako jediný členský stát Evropské unie nesouhlasilo. Podle zahraničního serveru Reuters to ve středu uvedla kandidátka na úřad prezidenta za největší polskou opoziční stranu Malgorzata Kidawová-Blońská.

Zatímco v počátku jednání byly proti schválení Zelené dohody pro Evropu především Maďarsko, Česká republika, Estonsko a Polsko, pouze Polsko ve svém odporu vytrvalo a prozatím s touto dohodou nesouhlasilo.

Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že potřebuje více času k přechodu na čistší formy energie. V loňském roce měly uhelné elektrárny téměř 80% podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi. Letos je to zatím necelých 74 %. Uhelný sektor navíc podle Reuters v Polsku zaměstnává kolem 83 000 lidí.

„Měli bychom být součástí Zelené dohody pro Evropu a ne stát mimo…Měli bychom okamžitě zahájit odklon od uhlí. Zelená dohoda pro Evropu je nástroj, který nás může provést chytrou proměnou energetiky vedoucí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedla ve středeční debatě kandidátů na úřad prezidenta pořádané skoukromou rádiovou stanicí RMF Kidawová-Blonská.

Kidawová-Blonská je prezidentskou kandidátkou za hlavní opoziční stranu Občanská platforma (PO) a průzkumy ji aktuálně přisuzují druhé místo za současným polským prezidentem Andrzejem Dudou. Duda se podle Reuters uvedené debaty nezúčastnil.

Prezidentské volby by měly proběhnout 10. května. Probíhající koronavirová pandemie nicméně vyvolává pochybnosti o proveditenosti voleb v plánovaném termínu. PiS údajně preferuje korespondenční hlasování v plánovaném termínu, zatímco ostatní strany by raději viděly odklad voleb.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Fabian
25. duben 2020, 11:44

Opozice je všude stejná. Mají kupu řečí a na stejném místě by to dělali podobně. Hlavně nalákat voliče. Všichni víme, že Polsko klimatickou neutralitu do roku 2050 spíše nedá.

Emil
25. duben 2020, 13:30

... a všichni také víme (možná až na výjimky), že v tom Polsko nakonec zdaleka nezůstane samo.

Carlos
26. duben 2020, 10:45

A co má opozice dělat? Šoupat nohama a dát náhodou vyhravší menšině volné pole působnosti? Ale tak to není možné dělat, to je degradovaná republika. V parlamentu mají být zákony diskutovány, nezávisle na tom kdo kde sedí, bohužel se hlasuje en-bloc za vládu a opozici, tak by to fungovat nemělo. Vláda má spravovat zemi a zákony schvalovat parlament po rozpravě (ideálně každý poslanec za sebe) a ne podle toho jestli daná strana sedí ve vládě či nikoliv a jestli daná předloha je v souladu s tím co slíbila voličům, ne podle toho co je v prohlášení vlády.

Otázkou ovšem zůstává zda parlamentní republiky mají být parlamentní republiky a jestli by nebyl lepší prezidentský systém. Uspořádání s premiérem, zvykově, spojeným s parlamentem je pozůstatek mocnářství a je otázka, podle mne, jestli by nebylo lepší to nahradit prezidentským systémem. Stejně si lidi myslí že prezident může i to co v parlamentním systému nemůže.

St
25. duben 2020, 12:36

Takže místo nějaké solidní technické studie, faktů paní kandidátka na polského prezidenta slibuje, že pokud vyhraje, tak udělá ze země našich severních sousedů energetický ráj.

PE
25. duben 2020, 15:25

Dul Turow je toho prikladem!!!

energetik
25. duben 2020, 17:05

Docela risk na i prezidentskou kandidátku takto mluvit ve státě který ovládají uhlobaroni. Když si tam nedávno se slečnou Gretou popovídal horník, tak ho vyloučili z odborů a prohlásili za zrádce a snad ještě neukamenovali.

Richard Vacek
26. duben 2020, 04:56

Cena za uhlíkovou neutralitu je tak vysoká, že jen málokdo je ochoten ji platit. Proto ti, kteří zelenou politiku prosazují, celkové náklady (úmyslně? z nevědomosti?) zkreslují.

Carlos
26. duben 2020, 10:32

Jenže náklady na ostatní zdroje energie, byť skryté, jsou také obrovské, uhlí, před deseti lety mělo externality v hodnotě asi 40€/MWh. Jaderky se zase 2-3x prodražují a v případě uhelných elektráren se můžeme dopočítat i dalších škod, které páchá doprava paliva. Například každodenní přeprava uhlí zabírá kapacitu železnice, která pak chybí osobní a nákladní dopravě kdy vlak 2500t těžký je ekvivalent asi 41 kamionů a tato přeprava nemůže být vykonána z důvodu vyčerpané kapacity dráhy.

Karel Š
26. duben 2020, 11:51

to Carlos 10:32

Obecně s externalitami v celosvětovém pohledu bych byl velmi opatrný. Z principu je to nesmysl, ať se Vám to líbí nebo ne. Jsem v roli majitele naleziště (čehokoliv) - chci to co vytěžím prodávat - stát mi musí říci co mu zaplatím na "externalistické účty". Jako majitel naleziště udělám jednoduchý výpočet - cena za těžbu + externalistické účty + doručení klientovi + marže = výsledná cena produktu. Jinak to prostě nejde. Nemůžete říci, že např. ČR "zatlouká" poplatky na externalistické účty pro jakoukoliv komoditu, která je obchodovatelná na komoditní burze (typicky černé uhlí) - konkurenční prostředí Vám to prostě nedovolí. Druhou věcí je, jestli opět nevedeme super ekologické řeči jen na Evropském písečku a vůbec nás nezajímají škody např. v Kongu při těžbě kobaltu apod. A propos ty externality fosilních paliv např. na lidském zdraví vlivem emisí dostávají díky Covid19 pěkně na frak - emise šly prokazatelně dolů v desítkách procent ale imise (viz měření NOx v Německu) se téměř nehly...proč?

S tou dopravou je to podobně - kdybych byl dopravce a měl bych garantovaný objem dopravy (odbyt) tak s "péčí řádného hospodáře" se budu sakra starat, aby objem přepravy (rozuměno můj zisk) byl co největší. Pokusy o "autovlaky" ztroskotaly většinou na časovém zpoždění logistiky ne vlastní přepravy, ale s kumulací kamionů na shromaždištích pro nakládku a vykládku, takže ve výsledku to funguje pouze tam, kde technicky téměř není jiné řešení - např. eurotunel.

Carlos
26. duben 2020, 12:50

Podle práva, bohužel, nejste u nás majitel naleziště, tím je král, eh.. tedy stát. To jen tak na okraj. Stát mimo jiné nemá pro většinu škod nějaké účty na které by šly peníze, rekultivační účet je asi podfinancovaný. Navíc u nás se to týká zejména hnědého uhlí, které se vozí tak maximálně z Polska/Německa, ne globálně obchodovaného černého kde je obrovský rozdíl mezi kutáním pod zemí a dovozem z míst kde to těžíte povrchově.

Další věc je že existují dopady tohoto spalování třeba na zdraví a to znamená zbytečně vydávané prostředky ze zdravotní daně, ta by se dala snížit potom.

Co se týče NOxů, tam může být vícero důvodů, například je třeba znát objem dopravy, nebo kolik běží momentálně plynových elektráren kotlů atd. Roli může hrát životnost a způsob měření, povětrnostní situace či obecné proudění vzdušných mas. Pokud se budeme bavit o dobře provětrávaných oblastech u moře, tak tam i normálně může být koncentrace nízká. Nějaké NOxy mají původ v zemědělství, to se nezastavilo...

Čas přepravy na železnici je také problém, pokud se na to podíváte, tak projet republiku vlakem, nákladním, je někdy na celou směnu a průměrná rychlost je někde kolem 50km/h, protože prostě není kudy jet, přitom NEx má maximální rychlost 100-120km/h podle vozů. Tato nízká rychlost je dána jízdou "přískoky". Ano bude třeba tam mít ještě nějaké další technologické úpravy, ale primárně je problém, minimálně u nás, že opravdu není kudy jezdit.

Emil
26. duben 2020, 12:41

Carlosi, nevymýšlejte si.

Carlos
26. duben 2020, 12:53

Mohu se zeptat co konkrétně si vymýšlím? Externality na MWh mám z výzkumu Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Cenu jaderek z několika probíhajících a vlak jsem si dopočítal z hmotnosti, možné, kamionu a +- hmotnosti vagonu.

Emil
26. duben 2020, 12:58

Bé je správně. V tom je právě ten problém, že jste si cenu dopočítal z několika probíhajících a úplně jste ignoroval všechny ostatní.

Carlos
26. duben 2020, 13:39

A máme referenci, kde to není politický záměr a tedy bůh ví kolik to stálo? Čímž asi eliminujeme všechny Ruské a Čínské projekty. Napadá mne akorát JE Barakah, otázka kolik tam hrál fakt že se staví u moře a "za hotové".

Otázka je jestli můžeme staré JE do úvah o ceně proudu pro budoucnost zahrnovat, nebo ne. Určitě ne na úrovni ceny MWh z projektovaných JE.

Emil
26. duben 2020, 14:21

Jak potom můžete tvrdit, že se jaderky 2-3x prodražují, když jejich dva největší dodavatele eliminujete tím, že nevěříte udávaným cenám, třetího tím, že staví u moře za hotové (jaký to má mít vliv na menší prodražení stavby vůbec netuším). Zbývá Westinghouse, který staví jen dva reaktory ve Vogtle, jejichž původně odhadovaná cena byla 14 miliard dolarů v roce 2010 - viz anglická wikipedie, tato cena se postupně vyšplhala na 17,1 - 17,5 miliard dolarů v současnosti. To rozhodně do intervalu 2-3× nespadá. A pak tu máme EDF, která staví v Hinkley Point C, původní náklady byly odhadovány na 16 miliard liber v roce 2012, ty vzrostly na 21,5-22,5 miliardy liber v současnosti, takže ani to nespadá do intervalu 2-3×. Těch "několik probíhajících" projektů se nám tedy redukuje na dva zpackané projekty EDF "first of a kind" ve Flamanville a Olkiluotu, což není z celkového počtu přes 50 v současnosti stavěných reaktorů zrovna reprezentativní vzorek.

Carlos
26. duben 2020, 20:41

Vyřadil jsem je mimo jiné z důvodů velmocenských politik a divadla, pokud mi jeden zdroj uvádí cenu EE někde kolem 90€/MWh a pak tu někdo nabízí JE s proudem za 50€/MWh spolu s podivnou mezivládní dohodou... Nebo někdo prezentuje komerční dodávku jako pomoc, tak jejich zařazení do úvahy je prostě na hraně. Proč dávat peníze takovým režimům?

Korejce jako takové jsem neeliminoval, pouze jsem poznamenal že daná JE je stavěna za trochu jiných podmínek než by byly JE ve většině Evropy a tam to moře může hrát roli v tom o kolik se může JE prodražit, můžete si při stejné ceně dost pravděpodobně nechat větší vatu. Navíc již na začátku tu JE schválili s dost slušnou vatou asi 6 miliard USD, stavělo se pak se všemi výhodami které pro stavebnictví v UAE jsou)

Pak tu máme ale elektrárnu Olkiluoto, která se ze 3 miliard Euro dostala na 8 miliard Euro. Flamanville vyskočila ze 3.3 na 10.5 miliard Euro.

Emil
26. duben 2020, 21:14

Carlosi:

1) Ve světě se staví přes 50 reaktorů. Vy jste si vybral "shodou okolností" zrovna ty dva s největšími problémy, s nejdelší dobou stavby a s nejnižším počátečním odhadem nákladů a zobecňujete prodražení těchto dvou na všechny ostatní. To mi přijde hodně laciné.

2) Řeč byla o prodražení stavby, ne o výsledné ceně elektřiny. Rozdíl v ceně elektřiny je daný z největší části způsobem financování výstavby. To už tu bylo zmíněno mockrát. S prodražením stavby to ale nemá vůbec nic společného.

3) Rád bych upozornil, že i Olkiluoto a Flamanville jsou u moře a evidentně jim to co do prodražení nebylo nic platné.

4) Barakah možná schválili s dost slušnou vatou, naopak Flamanville a Olkiluoto schválili s výrazně podstřeleným odhadem. To je dnes snad jasně vidět. A jelikož dnes nikdo nepočítá s tím, že postaví jaderný blok za 3 miliardy Eur, tak ani nehrozí, že by se výsledná cena vyšplhala na trojnásobek. Dnes mají všichni dodavatelé daleko víc zkušenosti než měli v roce 2005, i když někdy jsou ty zkušenosti dost draze vykoupené.

Carlos
26. duben 2020, 22:52

No také jsem mohl vytáhnout reaktory na Taiwanu, ale to by nebylo fér neb jsou v naftalínu a navíc ABWR, ale taky se asi minimálně o 3 miliardy dolarů proražily. A jak jsem říkal, tak jsem vyřadil Rusko a Čínu, pokud vyřadím i typy které nemají šanci projít, tak jsme na 13 "referenčních" reaktorech, 14 pokud povolíme ABWR. Z těchto jsme 6 již probrali, dva předražené, čtyři vyvyatované.

Pokud jsem toto (powermag. com/how-the-vogtle-nuclear-expansions-costs-escalated/) pochopil správně, tak se Vogtle 3,4 dostaly ze 14 miliard odhadovaných někde na začátku na 27 miliard USD. To je x2.

Takže z toho máme minimálně 4 kde cena dost ujela a další 4 kde nevíme o kolik to měli na začátku nadsazené a o kolik jim to ujelo.

Pro elektrárny Hanul a Kori jsem nenašel data. u původních bloků v Hanulské elektrárně jim ale cena přelezla odhad asi o 1/3.

Cena za MWh, máte pravdu, není jenom o stavebních nákladech, ale je to minimálně indikátor že s některými projekty není při jinak podobných parametrech něco v pořádku. A tady bych hádal že něco není v pořádku spíše s těmi levnými než drahými. Samozřejmě, pokud to budete financovat nějakým podivným mezivládním projektem, tak ano, možná bude cena nízká, ale bůh ví kolik a co to bude reálně stát. Angličani na to mají hezké přísloví. It costs an arm and leg a v případě dohod s Ruskem a Čínou bych k tomu možná přidal i duši.

Emil
27. duben 2020, 08:26

1) Reaktory na Taiwanu jste sice vytáhnout mohl, ale ani ty se 2-3× neprodražily (původní cena 6,5 miliard dolarů, konečná cena 10 miliard dolarů). Stačí napsat do googlu "Lungmen price", hned první dva odkazy: "the total price tag was close to US$10 billion", "initially estimated $6.5bn".

2) Vogtle: S&P Global Plats 25.11.2019 - "Southern Nuclear, the Southern Company subsidiary overseeing construction, has forecast total project cost to be $17.1 billion, including cost to all of the equity owners, not just Georgia Power's 45.7% ownership. For the project to be completed within its $17.1 billion project cost, it would need to be done three months early -- i.e., about August 2021 for Unit 3 and August 2022 for Unit 4 -- to cut VMG's estimated total project cost of almost $17.5 billion to the project forecast cost of $17.1 billion." spglobal. com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112519-georgia-power-still-confident-in-vogtle-schedule-despite-psc-staff-evaluation?fbclid=iwar2_-zq5lpvwpsrt1rxnlmycebrjghj2sqcydsujqwezxbsovs_tu8brgrg

3) 1/3 má dost daleko k 2-3×.

4) Pokud nevěříte cenám, za které staví Rusko a Čína, měl byste věřit aspoň tomu, jak dlouho jim stavba trvá. Je snad jasné, že pokud jsou schopni spustit reaktor za 6-7 let, tj. víceméně podle plánu, tak není žádný důvod, aby se stavba 2-3× prodražila.

5) Dojmy z posledního odstavce nemá smysl komentovat. Fakta hovoří jasně, 2-3× prodražení je naprosto výjimečné. Kouzlení se vstupními podmínkami na tom nic nemění.

Carlos
27. duben 2020, 09:34

Emile,

v tom odkazu který jsem já uváděl píší:

August 2008: Southern Co. and utility partners apply to receive a federal loan guarantee. Total costs for the project are estimated at $14.3 billion.

August 2018: Georgia Power announces that a capital and construction cost forecast for its share of the project have increased, based on a revised cost-to-complete estimate from Southern Nuclear. The project owners learn completion would require an additional $2.3 billion. A lawsuit filed against MEAG Power by the City of Jacksonville, Florida, and JEA, the city’s municipal power utility, which is under contract to purchase power from the Vogtle expansion, says, “Current cost-to-completion estimates exceed $27 billion, and that number is expected to increase.”

Dobře, teď je tedy třeba zjistit jak to který zdroj počítal, protože jinak se toho nedobereme. Možná úplně stačí aby jedni počítali cenu a druzí i náklady z úvěru, to by pak vyjít možná mohlo. Nebo budiž, překlep, ale pak je to dost brutální překlep.

Co se týče Lungmenské elektrárny, ano, ta skončila kolem 10 miliar USD, pořád to je asi 1,5x více.

Ano, Rusko a Čína staví +- za stanovenou dobu. Na druhé straně k prodražení může tak jako tak dojít i poměrně dost.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se