<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1259?fbclid=IwAR0W9rN0yUU4-vrLANiS3JeXGYTqOPVpUZsGb_vxjjAEYBAS-sG2fuZaUYk">Dne 8. července 2020 přijala Evropská komise strategii EU pro integraci energetického systému a strategii EU pro vodík.</a> Zároveň zahájila činnost Evropské aliance pro čistý vodík. Aliance si klade za cíl zavést vodíkové technologie v Evropě ve velkém a zajistit koordinovaný evropský postup. 
<h2>Plán pro čistou a silnou Evropu</h2>
Středa 8. července 2020 bude zapsána do historie evropského vodíkového sektoru jako velmi důležitý milník. Evropská komise totiž právě v tento den odhalila dvě strategie pro energetickou transformaci, jmenovitě <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/hydrogen_strategy.pdf">strategii EU pro vodík</a> a <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/energy_system_integration_strategy_.pdf">strategii EU pro integraci energetického systému</a>. Strategie navazují na finanční nástroj pro podporu oživení „<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_940">Next Generation EU</a>,“  a <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_19_6691">Zelenou dohodu pro Evropu</a>.
Komise tímto krokem stvrdila svůj závazek k nekompromisnímu přechodu energetického sektoru na obnovitelnou energii. Zároveň zdůraznila význam vodíku v souvislosti s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050 a implementací Pařížské dohody.
<blockquote>„Dnes přijaté strategie podpoří Zelenou dohodu pro Evropu a zelené oživení a pevně nás nasměrují na cestu dekarbonizace naší ekonomiky do roku 2050,“ prohlásil Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise zodpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Uhlíková neutralita je považována za zásadní, nikoli však jediný přínos zmiňované energetické transformace. Obě strategie mají být rovněž klíčem k technologicky vyspělé a konkurenceschopné Evropě se silnou pozicí na mezinárodním poli. Investice do čisté energie navíc mohou Evropě výrazně pomoci ve vytváření nových pracovních míst a ekonomické obnově po pandemii COVID-19.
<h2>Vodík jako společný jmenovatel</h2>
Komise prezentuje vodík jako řešení mnoha naléhavých výzev, které transformace energetiky v EU přináší. Vodík může pomoci dekarbonizovat sektory, které jsou v současnosti silně závislé na fosilních palivech a jejichž kompletní elektrifikace není momentálně uskutečnitelná. Jedná se o ocelářský a chemický průmysl, či leteckou, námořní a nákladní dopravu. Jinou výhodou vodíku může být jeho schopnost provázat energetické sektory a hodnotové řetězce, které dosud fungovaly odděleně. To je zároveň jedním z hlavních pilířů zmiňované strategie EU pro integraci energetického systému.
<blockquote>„Energetický systém EU musí být integrovanější, flexibilnější a schopný pojmout nejčistší a nákladově nejefektivnější řešení. Vodík v tom sehraje klíčovou roli, protože díky klesajícím cenám energie z obnovitelných zdrojů a nepřetržitým inovacím je schůdným řešením pro klimaticky neutrální ekonomiku,“ řekla <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu/">Kadri Simsonová, eurokomisařka pro energetiku</a>.</blockquote>
Vodíková strategie EU objasňuje, jak potenciál vodíku využít v praxi s pomocí investic, regulací, vytvoření životaschopného trhu, výzkumu a inovací. Prioritou Komise zůstává využití <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">„zeleného vodíku“</a> vyrobeného z elektrolýzy vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Nicméně ceny elektrolyzérů jsou stále relativně vysoké. Nasazení vodíkových technologií v širším měřítku se proto v krátkodobém až střednědobém horizontu neobejde bez produkce nízkoemisního <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-nizozemska-prosazuji-rozvoj-zeleneho-i-modreho-vodiku-eu">„modrého vodíku“.</a> Ten se sice vyrábí z fosilních zdrojů, vzniklé emise jsou však zachycovány technologiemi <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">Carbon Capture and Storage (CCS)</a>.
Harmonogram vodíkové strategie EU je rozdělen do tří fází. Mezi lety 2020 a 2024 Komise podpoří instalaci elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku o výkonu alespoň 6 GW a výrobní kapacitě 1 milion tun obnovitelného vodíku ročně. Od roku 2025 do roku 2030 by měl instalovaný výkon elektrolyzérů v Evropě dosahovat kapacity 40 GW a výroba až 10 milionů tun čistého vodíku za rok. Odhaduje se, že by v této fázi měla cena zeleného vodíku začít konkurovat ostatním formám. V období od roku 2030 do roku 2050 se očekává, že vodíkové technologie dosáhnou takové technologické vyspělosti, že budou moci být nasazeny ve velkém.
<h2>Aliance a jednotný přístup</h2>
Úspěch plošného nasazení a komercializace vodíku je závislý na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zejména na evropské úrovni. <a href="https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/european-clean-hydrogen-alliance_cs">Evropská aliance pro čistý vodík</a>, jejíž činnost Komise oficiálně zahájila s odhalením strategií, má koordinovaný postup zainteresovaných stran zprostředkovat. Účelem aliance je sjednotit přední průmyslové hráče, představitele občanské společnosti, národní a regionální politické zástupce a Evropskou investiční banku.
<blockquote>„Evropská aliance pro čistý vodík, jejíž činnost byla dnes zahájena, bude soustřeďovat investice do výroby vodíku. Aliance připraví soubor konkrétních projektů na podporu dekarbonizačního úsilí evropských energeticky náročných průmyslových odvětví, jako je ocelářství a chemický průmysl,“ uvedl Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/plyn/pres-90-spolecnosti-podporilo-evropskou-alianci-cisty-vodik/">Jedním z úkolů Evropské aliance pro čistý vodík bude vytvořit investiční plán pro rozšiřování produkce vodíku a stimulaci poptávky po čistém vodíku v EU.</a> Odhaduje, že do roku 2030 bude potřeba vynaložit investic ve výši zhruba 430 miliard EUR (zhruba 11,5 bilionu korun).

Evropská Unie

Evropská komise oficiálně sází na vodík, přijala dlouho očekávané strategie

<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-ministers-exclude-nuclear-fossil-gas-from-green-transition-fund/">Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra. </a> Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.
Evropská komise chce založit <a href="https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/fond-spravedlive-transformace-nabobtnal-na-40-miliard-eur-kolik-da-eu-ceskym-uhelnym-regionum/">Fond pro spravedlivou transformaci (JTF) o objemu 40 miliard eur</a> (přes 1 bilion korun). 30 miliard eur (zhruba 802,3 miliard korun) má pocházet z fondu obnovy EU po koronaviru a 10 miliard eur (zhruba 267,4 miliard korun) ze zdrojů dlouholetého rozpočtu EU pro období 2021 – 2027.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/fond-spravedlivou-transformaci-ma-zajistit-az-50-miliard-eur-snizeni-emisi-co2/">Cílem JTF</a> má být především minimalizace negativních socioekonomických dopadů na regiony postižené přechodem na uhlíkově neutrální ekonomiku a vytvoření nových pracovních míst. Jedná se o regiony, které jsou v současnosti ekonomicky závislé na fosilních palivech.
<blockquote>„Fond pro spravedlivou transformaci je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu a je nepostradatelný pro její úspěch,“ prohlásil Marko Pavić, chorvatský ministr pro regionální rozvoj a fondy EU a předseda Rady.</blockquote>
Ministři členských zemí EU se ve středu 24. června shodli na částečném vyjednávacím postoji, že se finanční podpora z JTF nebude vztahovat k provozům využívajícím zemní plyn či jadernou energii. Částečného vyjednávacího postoje tak bylo dosaženo i přes námitky osmi zemí z východní Evropy, které minulý měsíc požádaly o zahrnutí projektů zaměřených na zemní plyn, jehož využití by jim odklon od uhlí ulehčilo. Vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec EU pro období 2021-2027 ještě nebyl schválen, finanční zdroje a rozpočtová ustanovení JTF zatím nejsou předmětem částečného vyjednávacího postoje Rady.
<a href="https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-8502-2020-REV-1/en/pdf">Stanovisko Rady EU</a> je v souladu se stanoviskem Evropské komise. Je tedy pravděpodobné, že ani zemní plyn, ani jaderná energie nakonec nebudou mít na finanční podporu z transformačního fondu nárok. Finální podoba návrhu bude zhotovena po sérii vyjednávání a dosažení dohody mezi členskými státy, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Projekty spojené s využitím zemního plynu či jaderné energie si budou moci zažádat o podporu z jiných programů dlouholetého rozpočtu EU či fondů zaměřených na obnovení Evropy po pandemii COVID-19. Podmínkou však bude, aby tyto projekty nijak neznemožňovaly zemím EU splnit své klimatické cíle.

Transformační fond EU nebude financovat jadernou energetiku ani zemní plyn, shodli se ministři EU

Současná situace způsobená pandemií onemocnění COVID-19 má za následek značný pokles globální poptávky po energetických komoditách, což se podepisuje na jejich ceně, jež padá na historická minima. Podle Francie by EU měla využít veškerá možná opatření, aby zamezila extrémně nízkým nákladům na využívání fosilních paliv, které by mohly ohrozit dosažení klimatických cílů.
Tlak na snižování emisí a vyšší ambice v oblasti klimatické politiky v Evropské unii v posledních letech sílí, přičemž podle současných plánů by unie měla do 30 let dosáhnout uhlíkové neutrality. Současné rekordně nízké ceny fosilních paliv vyvolané globálním poklesem poptávky z důvodu šířícího se koronaviru však snižování jejich využívání příliš nenahrávají.
Před včerejší videokonferencí, na které se sešli ministři energetiky jednotlivých členských zemí, zaslala Francie účastníkům podle agentury Reuters dokument, ve kterém vyzývá EU, aby využila daně či jiné zpoplatnění, včetně současného systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), aby <a href="https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL5N2CG55B" target="_blank" rel="noopener">zabránila „extrémně nízkým cenám“ fosilních paliv ohrozit klimatické ambice</a>.
<blockquote>„Cena fosilní energie by měla odpovídat jejímu skutečnému dopadu na životní prostředí,“ stálo podle agentury v dokumentu.</blockquote>
Některé členské země, včetně Nizozemska a Rakouska, podle zdrojů oslovených agenturou záměr Francie podpořily. Jiné země, jako například Polsko, podpořily jiné části návrhu, včetně urychleného zavedení uhlíkových cel na dovoz do unie.
<h2>Zelená dohoda jako motor pro obnovu</h2>
Evropská komise sice plánuje revizi zpoplatnění emisí a současného systému ETS v příštím roce, Francie nicméně žádá, aby EU činila kroky bezodkladně. S možnou ekonomickou recesí by opět mohlo dojít k přebytku emisních povolenek, přičemž pokles jejich ceny by opět byl demotivační pro další významné snižování emisí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová včera uvedla, že její plán na dekarbonizaci Evropy v rámci Zelené dohody by měl sloužit jako „motor pro obnovu“ evropské ekonomiky.

Emise CO2

Francie žádá EU, aby zamezila extrémně nízkým cenám fosilních paliv

Polsko by mohlo snížit své čisté emise skleníkových plynů na nulu do roku 2050 nebo dokonce dříve, čímž by naplnilo hlavní cíl tzv. Zelené dohody pro Evropu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice" target="_blank" rel="noopener">se kteru loni v prosinci jako jediný členský stát Evropské unie nesouhlasilo</a>. Podle zahraničního serveru Reuters to ve středu uvedla kandidátka na úřad prezidenta za největší polskou opoziční stranu Malgorzata Kidawová-Blońská.
Zatímco v počátku jednání byly proti schválení Zelené dohody pro Evropu především Maďarsko, Česká republika, Estonsko a Polsko, pouze Polsko ve svém odporu vytrvalo a prozatím s touto dohodou nesouhlasilo.
Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že potřebuje více času k přechodu na čistší formy energie. V loňském roce měly uhelné elektrárny téměř 80% podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi. Letos je to zatím necelých 74 %. Uhelný sektor navíc <a href="https://uk.reuters.com/article/us-climatechange-poland/poland-could-achieve-climate-neutrality-by-2050-opposition-says-idUKKCN2242JL" target="_blank" rel="noopener">podle Reuters</a> v Polsku zaměstnává kolem 83 000 lidí.
{&#8222;url&#8220;:&#8220;https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587719155.json&#8220;}
<blockquote>„Měli bychom být součástí Zelené dohody pro Evropu a ne stát mimo…Měli bychom okamžitě zahájit odklon od uhlí. Zelená dohoda pro Evropu je nástroj, který nás může provést chytrou proměnou energetiky vedoucí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedla ve středeční debatě kandidátů na úřad prezidenta pořádané skoukromou rádiovou stanicí RMF Kidawová-Blonská.</blockquote>
Kidawová-Blonská je prezidentskou kandidátkou za hlavní opoziční stranu Občanská platforma (PO) a průzkumy ji aktuálně přisuzují druhé místo za současným polským prezidentem Andrzejem Dudou. Duda se podle Reuters uvedené debaty nezúčastnil.
Prezidentské volby by měly proběhnout 10. května. Probíhající koronavirová pandemie nicméně vyvolává pochybnosti o proveditenosti voleb v plánovaném termínu. PiS údajně preferuje korespondenční hlasování v plánovaném termínu, zatímco ostatní strany by raději viděly odklad voleb.

Polsko by podle opozice mohlo do roku 2050 dosáhnout kimatické neutrality

Evropská komise pořádala <a href="https://ec.europa.eu/info/events/high-level-public-conference-european-climate-law-2020-jan-28_en">konferenci</a> za účelem zahájení veřejné debaty k tzv. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/timmermans-kicks-off-debate-over-landmark-eu-climate-law/">klimatickému zákonu</a>, který má v plánu zveřejnit do března 2020. Podle Franse Timmermanse zde zůstává několik nezodpovězených bodů, zejména pak jakou volnost zákon umožní a kdo bude zodpovědný za případně nesplnění cílů. Nicméně zezávaznění klimatické neutrality do roku 2050 není jediným cílem Evropské komise. Kromě mnoha dalších je zde také navrhované zvýšení ambice snižování emisí do roku 2030. 
V úterý 28. ledna Evropská komise pořádala konferenci na téma implementace tzv. klimatického zákona (angl. Climate Law). <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu">Frans Timmermans</a>, místopředseda Evropské komise, který má na starosti Green Deal, zde prohlásil, že Evropská unie nesmí ztrácet čas a že může klimatické <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050">neutrality</a> dosáhnout. Podle něj má EU dostupné vědecké poznatky, dostatečné technologie a může nalézt potřebné finance.
<h2>Kdo by měl být zodpovědný za nedosažení cílů?</h2>
Konference byla zacílena na zahájení veřejné diskuze a získání zpětné vazby týkající se připravovaného klimatického zákona, jenž by měl zezávaznit dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové je představit tento legislativní návrh během prvních 100 dní v úřadu. Aktuální plán je zveřejnit návrh zákona v březnu 2020.
Hlavním cílem klimatického zákona bude podle Timmermanse všechny ukáznit, a to zejména v politice, aby dostáli svým slibům dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Mezi hlavní otázky, které bude nutné zodpovědět, patří, do jaké míry bude zákon nařizující (jinak řečeno jakou umožní volnost) a dále kdo bude zodpovědný, pokud cílů nebude dosaženo.
Komisař pro Green Deal varoval, že zelená průmyslová revoluce <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-francie-reaguji-vystup-usa-parizske-dohody-jeji-opetovnou-podporou">ve světě</a> proběhne bez ohledu na aktivitu Evropanů.
<blockquote>„Pokud toto uděláme správně, můžu vás ujistit, že po celém světě bude obrovský zájem,“  řekl Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise.</blockquote>
<h2>Časový harmonogram Zeleného údělu příliš prostoru k otálení nenabízí</h2>
Dalším velkým otazníkem je ale otázka cílů <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/globalni-obrat-obchodu-s-emisnimi-povolenkami-loni-stoupl-na-rekordnich-214-mld-usd">snižování emisí</a> skleníkových plynů do roku 2030. Ty totiž Evropská komise také plánuje zpřísnit. Podle Pascala Canfina, francouzského europoslance, většina členů Evropského Parlamentu podporuje zvýšení ambicí na 55% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990.
Komise se nicméně nechala slyšet, že do léta 2020 připraví analýzu přínosů a nákladů, kde srovná navýšení cílů na 50 % versus na 55 %. Podle Canfina ovšem „v létě“ přesně znamená v červnu, aby se Unie během léta na konkrétním cíli shodla. V listopadu 2020 se koná <a href="http://www.caneurope.org/publications/press-releases/1860-eu-countries-under-pressure-to-fast-track-agreement-on-green-deal-hallmark-ahead-of-cop-26">summit COP26</a> v Glasgow, kde na základě Pařížské dohody státy předloží své závazky v boji proti klimatické změně, konkrétně tedy přísnější klimatické cíle pro rok 2030. To se tedy očekává i od EU.

Timmermans: Zelená průmyslová revoluce proběhne i bez Evropy

Evropská komise má do roku 2021 zrevidovat pravidla pro přidělování státní podpory, aby lépe vyhovovaly současným požadavkům stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu (<a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs">European Green Deal</a>). Pravidla mají ulehčit podporu předčasného uzavírání uhelných elektráren nebo centrálního zásobování teplem. Naopak o jaderné energetice se sdělení komise nezmiňuje.
V rámci příprav na transformaci energetiky v přicházející dekádě je stále více zřejmé, že přechod nebude pro Evropu lacinou záležitostí. Svědčí o tom i nedávný <a href="https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-5269-2020-INIT/en/pdf">dokument</a> Evropské komise z 15. ledna, ve kterém jsou zadány konkrétní úkoly Evropské komisi směřující, mimo jiné, do oblasti státní podpory.
Evropské komise, zdá se, počítá s tím, že pokud by se měla spoléhat pouze na tržní síly, nových klimatických závazků spíše nedosáhne, a proto musí vytvořit vhodný systém, jak dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Za současných tržních podmínek se na trhu s elektřinou stále uplatňují uhelné elektrárny, a to i přes podstatný nárůst ceny emisní povolenky. Jejich výroba je ovšem z pohledu Zelené dohody pro Evropu nejméně žádaná, a proto by nová pravidla pro státní podporu měla umožnit kompenzace provozovatelů uhelných elektráren, přičemž by nemělo docházet k překompenzaci.
<img class="alignleft size-full wp-image-80230" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg.jpg 750w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg-725x408.jpg 725w" alt="" width="750" height="422" />Kromě toho se Rada EU zmiňuje i o revizi podmínek pro státní podporu směřující k účinnému využívání soustav centrálního zásobování teplem nebo  energetické účinnosti budov.
Dokument se ovšem nezmiňuje o možné státní podpoře pro výstavbu nových jaderných bloků. Ty sice obecně nejsou ze státní podpory vyloučeny (viz dostavby jaderných elektráren v Hinkley Point C nebo Paks), ale mimořádných výhod se z nových pravidel zřejmě nedočkají.
O tom svědčí aktuální, spíše zdrženlivý (až negativní) přístup Evropské unie k podpoře výstavby jaderných elektráren. Evropská unie v Zelené dohodě pro Evropu sice nakonec zcela <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-12-16/green-finance-deal-reached-by-eu-states-on-nuclear-compromise">nevyloučila jádro (společně se zemním plynem)</a> jako možný zdroj elektřiny, ale nebude možné na <a href="https://www.euractiv.com/section/economy-jobs/news/nuclear-excluded-from-eus-new-just-transition-fund">něj získat podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci</a>.
S ohledem na to, že výstavba jaderné elektrárny v současných tržních podmínkách není návratnou investicí, se i v České republice počítá s určitou formou státní podpory. Ta může mít mnoho podob, od přímé garance výkupních cen, přes garanci úvěrů, až po určitou formu prodejní (put) nebo nákupní (call) opce za předem stanovených podmínek. Notifikace státní podpory se proto při současném sentimentu může stát podstatnou překážkou.