Domů
Emise CO2
Vláda schválila strategický dokument nového Modernizačního fondu na podporu snižování emisí skleníkových plynů

Vláda schválila strategický dokument nového Modernizačního fondu na podporu snižování emisí skleníkových plynů

Strategický dokument Modernizačního fondu, který by měl disponovat zhruba 150 miliardami korun do roku 2030 na projekty vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické efektivity či k růstu podílu obnovitelných zdrojů, vláda dnes schválila. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí, které kabinetu materiál předložilo. Fond podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky, plánovaných 1,5 procenta z celkové částky podle Hnutí Duha nestačí. Schválení dokumentu naopak přivítaly Svaz moderní energetiky a Solární asociace.

Na schválení strategického dokumentu navazuje příprava prvních dotačních výzev. „Pokud se podaří Evropské investiční bance a Evropské komisi finalizovat všechny prováděcí předpisy tohoto nového finančního nástroje, příjem žádostí by v některých programech mohl odstartovat už během letošního března,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že cena emisních povolenek, z jejichž prodeje bude fond naplněn, bude pravděpodobně v budoucnu stoupat. Proto celková suma ve fondu může být vyšší než 150 miliard korun. Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny, průmyslové podniky či teplárny za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, činí podle dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, necelých 34,5 eura (zhruba 900 korun) za tunu CO2.

Formou předregistračních výzev resort spustil fond na sklonku listopadu. Státní fond životního prostředí (SFŽP) eviduje 220 projektových záměrů za 160 miliard korun. „Nejedná se ale o požadavek na dotaci, nýbrž o celkové předpokládané investiční výdaje projektů,“ uvedl ředitel SFŽP Petr Valdman. Předregistrační výzvy jsou pro zájemce otevřené do letošního 1. února. Informace z nich SFŽP využije pro co nejefektivnější nastavení ostrých výzev.

Neplatí ale, že kdo se do předregistračních výzev nepřihlásí, nebude mít v dalších letech nárok na předložení žádosti o dotace. „Předregistrace v nyní otevřených výzvách je povinná jen pro projekty podávané v roce 2021. V druhé polovině roku 2021 je v plánu vypsání dalších předregistračních výzev pro následující roky,“ uvedl resort.

Brabec míní, že Česko má program nejlépe připravený z deseti evropských zemí, které jej budou zavádět. ČR do něj podle ministra též vloží druhou největší částku po Polsku.

Program fondu má devět oblastí. Do nových obnovitelných zdrojů v energetice má jít 38,7 procenta celkové alokace. Komora obnovitelných zdrojů energie podobu programu označila za diskriminační. Tři pětiny z téměř 60 miliard korun mají podle ní být po tři roky určeny velkým energetickým společnostem spalujícím uhlí.

Do modernizace soustav zásobování tepelnou energií má jít 26 procent vyčleněných peněz, do zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslové výrobě zařízení, která jsou součástí systému emisního obchodování EU ETS, má jít 13,3 procenta. Šest procent peněz je vyčleněno na zlepšení energetické účinnosti v podnikání, pět procent na modernizaci veřejné dopravy, čtyři procenta na energetickou účinnost ve veřejných budovách a infrastruktuře. Na modernizaci dopravy v podnikatelském sektoru má jít 3,5 procenta peněz, na modernizaci soustav veřejného osvětlení dvě procenta.

Na podporu otevřených energetických společenství, která primárně necílí na zisk, je vyčleněno 1,5 procenta alokace. Hnutí Duha kritizuje to, že na komunitní energetiku míří z fondu nejméně ze všech devíti oblastí. Pokud fond získá 150 miliard, bude to zhruba 2,3 miliardy korun.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák dnes uvedl, že schválení vzniku Modernizačního fondu vládou je nejzásadnějším impulsem pro dekarbonizaci domácí energetiky za posledních pět let. „Klíčem k zajištění levné a čisté energie do budoucna je solární energetika. Vítáme proto, že se podařilo vysvětlit a ujasnit, že fond bude podporovat i fotovoltaické elektrárny na brownfieldech nebo méně úrodné půdě,“ sdělil. „Naši členové se plánují ucházet o podporu pro nové střešní a zejména pozemní elektrárny. Jednoznačně se tak ukazuje, že byl v Česku hlad po rámcové podpoře pro nové velké instalace, než jaký nabízí Nová zelená úsporám nebo operační programy,“ doplnil předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Komentáře

(49)

Josef

25. leden 2021, 20:50

prostý občan co ty peníze platí v cenách energií se o ně prakticky nemůže ucházet a nebo velmi omezeně, podle mého názoru například taková změna systému vytápění z radiátorového na podlahové spolu s topením tepelným čerpadlem znamená, že úspora za vytápění je asi 25% a dosáhly by na to všichni majitelé bytů a domů co podlahovku ještě nemají, kdyby stát zaplatil nějaký paušál na 1m2 podlahové plochy ( byť nízký bylo by to efektivní využití prostředků fondu, protože by to snížilo zatížení sítě v zimě a hlavně v mrazech, kdežto FV panely v zimě nedají nic a v létě je el. energie přebytek a vždycky bude.

pr

26. leden 2021, 00:15

Buď nevíte o čem hovoříte (snad) nebo, a to je horší varianta, lžete.

FV panely v ČR i v zimě samozřejmě vyrábí. V slunečním svitem nejhorším zimním měsíci je výroba přibližně 1/6 maxima v létě. Což rozhodně není "nic". Příklad?

forum mypower cz/viewtopic.php?f=23&t=2328&start=420#p139926

sloupec B je výroba z FVE po jednotlivých měsících roku 2020. Sloupec C pak nutné dososání z distribuční sítě.

xoor

26. leden 2021, 08:49

Nezjišťoval jsem jaký dům má, ale zdá se mi to dost podivné, aby měl v lednu 2020 spotřebu celého domu jen 290kWh. V ten samý měsíc jsem měl v domě o rozloze 162m2 na jižní moravě v TUV 287kWh, běžná spotřeba domu bez tuv a topení je +- 255kWh/rok průměr.

Musel bych mít tedy cca 9kWp FVE abych se dostal na jeho hodnoty + baterie. Střechu mám cca na 6-7kWp s panely (2x1m)

xoor

26. leden 2021, 08:51

Oprava "v TUV 287kWh" >> celkem 566kWh

pr

26. leden 2021, 12:30

jenže on má FV panely i na fasádě. Právě pro zimní měsíce kdy mu je ani sníh nezakryje. I sklon panelů na střeše je pro jaro/podzim. Tím sklonem se sice sníží celkový roční energetický výnos, ale posílí zimní zisk. To že v létě FVE vyrobí méně je právě kvůli přebytkům nepodstatné. Tak to je, pokud se člověk přestane honit za maximem a postaví si to co opravdu potřebuje. Ne to čím se může před publikem vychloubat v hospodě (roční výroba)

Bizon

25. leden 2021, 21:39

FVE = plyn (nutnost záloh a regulace), opět dekarbonizace zemním plynem, radši VtE které jsou daleko stabilnější a mají vyšší koeficient. FVE jsou perfektní pro domácí (polo)ostrovy s akumulací, pro velikou PS je to ale jen dobrý doplněk, nikoliv základ.

Jestli komunitní energetikou myslí domácí či lokální mikrogridy s kogenerací tak to nezní špatně, to bych výjmečně s hnutím Duha souhlasil. Tepelná čerpadla jsou určitě taky ke zvážení, mají svoje problémy, ale někde začít musíme, příjde mi to lepší než většinu peněz nacpat velkým uhelným hráčům.

energetik

25. leden 2021, 22:12

komunitní energetika stále není tak jako akumulace energie v energetickém zákoně a jestli někdy bude a jestli bude v použitelném stavu zatím nikdo neví. Takže ne. Nabízet jakože "podporu" pro to je čistě alibizmus aby to vypadalo nezávisle.

Bizon

25. leden 2021, 23:07

Jo, bohužel se dalo tušit že to jsou především kecy. To legislativní vakuum/protiproud proti akumulaci a reálné komunitní energetice je největší sračka. Některé mechanismy a pravidla pro budoucnost jsou zatím opravdu nejasné, ale akumulace existuje od počátku existence PS, nevím proč jsou pravidla taková katastrofa po celém světě. V US to někde taky museli stavět pouze v areálech starých tepelných elektráren, a ta elektrika se zdaňuje 3x! Výsledek je ten co jsem psal nedávno, že to tam akumuluje především levný noční proud z fosilů=/

Z akumulace profituje uplně každý zdroj, rozumná pravidla pro její rozvoj jsou v zájmu všech. O jejim složení a významu se můžeme hádat potom, nebo ideálně, když budou podmínky nastavené fakt dobře, tak se to vyřeší napůl samo tržně.

energetik

25. leden 2021, 22:09

Jadernofosilní baroni sobě.

Martin Hajek

26. leden 2021, 00:06

Jaderní baroni se na generování prostředků do modernizačního fondu nijak nepodílejí.

pr

26. leden 2021, 00:24

Svatá pravda, ale to jim nebrání ty prachy odklonit tak aby sloužily pouze jim. Ani to co jsme si zvolili nedokáže vypráskat z ministerstev zm.dy.

energetik

26. leden 2021, 07:22

Ano. Vypouštění emisí by se mělo zakázat úplně, už žádné odpustky v podobě povolenek.

Martin Hajek

26. leden 2021, 12:18

Souhlasím, jako první přestanou vypouštět jakékoliv emise CO2 ti, co to navrhli. Takže si dají igelitový pytlík na hlavu a bude klid.

energetik

26. leden 2021, 12:28

hahah, pobavil jste, ale moc dobře víte že dýchání a prdění lidí, zvířat a rostlin není bráno jako emise na které se rozdávají odpustky. A navíc to není jen o CO2.

Bizon

26. leden 2021, 12:54

Kdyby to šlo tak bych souhlasil, ale bez fosilu by se naše civilizace za pár dnů zhroutila. Dejte tomu ještě pár (desítek) let.

Josef Novák

25. leden 2021, 22:23

On někdo ještě věří tomu, že sodovkový plyn něčemu škodí? Něčemu a moc škodí ta šílená klimahysterie.

energetik

25. leden 2021, 22:56

Souhlas, oproti těm toxickým emisím z jaderné energetiky je to neškodný a přirozený plyn.

Bizon

25. leden 2021, 23:23

Jaké toxické emise z JE máte na mysli? Dávkový ekvivalent ze zpracování jaderného paliva a jaderné energetiky je 0.5uSv za rok, to je 0.02% celkové roční dávky! Doslova všechno je větší zátěž: kosmické záření, kosmetika, vaše vlastní tělo, radon,...

Uhelné elektrárny vypouštějí do ovzduší více radiace než jaderné, a CO2 sám také není uplně čistý. Kosmické záření generuje v atmosféře radioaktivní uhík-14 který všichni dýcháme, na jeho rozpadu funguje radio-karbonové datování.

Artur

25. leden 2021, 23:38

To s toxickými jadernými emisemi píše všude. A ještě v poslední době to prokládá hláškou o tom, že setrvačnost turbín a generátorů ničí elektrizační soustavu.

energetik

26. leden 2021, 00:34

No jasně. Se podívejte na poslední graf s výchylkou frekvence ze dne 8.1.2021 který to dokazuje.

Pokles frekvence se zastavil až po dlouhých 10 sekundách. Odchylky pod 100mHz bylo dosaženo až po 4 minutách, Zpět na 50Hz se to vrátilo až zvýšili výkon i parní elektrárny a to trvalo kolem hodiny.

Žádná elektrárna se střídačem s tím neměla žádný problém a plnila požadavky dle aktuálního stavu sítě a dle požadavků PDS a PPS. Střídače jsou technicky úplně v pohodě v rozsahu nějakých 45-70Hz a omezuje je jen nastavení ochran dle požadavků PDS nebo PPS.

Problém s tím měli hlavně rotační synchronní zdroje.

V Temelína a Dukovanech museli operátoři zvládnout udělat dohromady přes 30 úkonů. Myslíte že to byli oni co za 10 sekund zastavili pokles frekvence a zvláště když jednou trvale na maximální výkon, kam ten výkon ještě zvýšili? Nebo snad uhelné zdroje které sotva začali zvyšovat rychlost mlýnů uhlí a pásových dopravníků aby vyrobili více páry?

Setrvačnost turbíny je nová chiméra která se nepodílí na něčem co trvá 10 sekund zvláště když musí držet synchronní otáčky, takže si ze setrvačnosti nemůžete vzít nic aby ty otáčky neklesli a nebyl z toho motor místo generátoru. Setrvačnost je "dobrá" maximálně tak na zkratový výkon při blízkém zkratu u elektrárny, ale to je spíše síti ke škodě než užitku, viz stop stav 2010 - 2014. Elektrárna už se po takovém zkratu a využití své setrvačnosti do sítě dlouho nedostane.

Na odchylku 100mHz to dostala hlavně voda (OZE) a spalovací turbíny. Parní zdroje to dostali zpět na 50Hz až po hodině.

Každopádně operátoři PPS věděli že je severozápad deficitní a jihovýchod přebytkový ještě před tím rozdělením soustav. A pokud neměli dostatek rychlé zálohy na severozápadě tak to byla standardní reakce sítě na nesoulad výkonové rovnováhy.

Operátoři si pro přísně budou muset zapamatovat že jednotlivé oddělitelné čísti sítě které zvládnou ostrovní provoz musí mít svou vlastní velmi rychlou výkonovou zálohu pokud nechtějí aby frekvence takto kolísala.

Jinak to kolísání frekvence o nějakých 250mHz nebyla žádná tragedie, alespoň pro moderní zdroje. Střídače s tím nemají vůbec žádný problém.

V příloze č.4 2021 PPDS na straně 32 je toto:

"Výrobní moduly A1, A2, B1, B2, C a D se nesmí odpojit v případě časové změny frekvence sítě (RoCoF) do

hodnoty +/- 2 Hz/s, přičemž RoCoF je měřena jako střední hodnota derivace frekvence v časovém intervalu 500ms." Dále je tam tabulka 7. kde je pro frekvenci 49 – 51 Hz požadavek na neomezený provoz zdroje.

Takže zdroje co nezvládají +-1Hz nemají být do sítě oficiálně připojené, případně mají být upravené tak, aby s tím problém neměli.

Pokud tedy "naši" energetici a operátoři tvrdí že některé zdroje byly na hraně odpojení a blckoutu, tak tyto zdroje nesplují současné požadavky pro jejich paralelní chod ze sítí. Protože dle současné legislativy ta výchylka nebyla ani poloviční co musí zdroje trvale snést.

Bizon

26. leden 2021, 09:29

Současný systém řízení PS se ale bez setrvačnosti zatím neobejde, když s poklesem frekvence moc naroste harmonické zkreslení tak se ani střídače nemají čeho chytit a také vypadnou. Potenciálně to lze řešit i jinak, třeba grid-forming invertory které ale zatím nemají jednotný standard, nebo filtrací-kompenzací jako STATCOM které je ale zatím málo. Frekvenci a harmoničnost prostě zatím poskytují převážně rotující hmoty.

Setrvačnost také prodlužuje veškeré změny a poskytuje všem regulacím čas navíc, při poklesu síťové frekvence opravdu dodá trochu energie. A tepelná elektrárna může na pár minut zvýšit výkon i bez přitopení, neznáte parní akumulátor? Parní mašina taky může ujet několik kilometrů bez topení když je nahřátá/natlakovaná. Ale jasně že plynová turbína je pružnější, o tom se nehádám, je to prakticky ideální rezerva/záloha.

Jiří Matoušek

26. leden 2021, 10:47

to: energetik

Bože co to tu blábolíte za nesmysly? Vás zelené fanatiky nic nezastaví. O dané problematice nic nevíte, ale svoji neznalost schováváte za sáhodlouhé příspěvky, kde se neznalí čtenáři snadno ztratí. Že operátoři na EDU a ETE museli zvládnout 30 úkonů a nijak nepřispěli k zastavení poklesu frekvence v síti, protože by jim těch 30 úkonů trvalo déle než 10 sekund? Takovou poruchu na elektrárně řeší automatiky, které zapracují řádově v sekundách. Na operátorech je pak pouze kontrola, že tyto automatiky zapůsobily tak, jak měly, a že ostatní zařízení jsou v pořádku a blok je bezpečný. První manipulace probíhají až ve chvíli, kdy se blok vrací do nominálního stavu, když už je ES v pořádku. Do té doby jenom kontrolují, že všechny automatické systémy, které řeší tyto problémy fungují správně.

energetik

25. leden 2021, 23:40

Ano radiace je to nejmenší jak správně píšete. Horší je to dlouhodobé působení těchto umělých toxických rakovinotvorných radionuklidů v životním prostředí a jejich dlouhodobé genetické změny.

Uhík-14 je přirozený, ale například Cesium-137 nikoliv.

Bizon

26. leden 2021, 00:00

Cesium je chemicky jen mírně toxické, není známo že by bylo chemicky karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní. Metabolismu je jedno jestli je to radionuklid nebo ne(pokud není překročen určitý práh radiace), chemicky se izotopy chovají stejně. Daleko více Cézia je v prostředí např. z ohňostrojů (barví plamen).

Vodík je jediný izotop který tělo pozná, velký relativní rozdíl hmotností jader, velký rozdíl energie nulového bodu, enzymy nezvládají, několik týdnů pití těžké vody člověka zabije. A to není radioaktivní.

Martin Hajek

26. leden 2021, 00:09

Něco na tom bude. Minimálně na Vás se to zhoubné dlouhodobé působení radionuklidů už pořádně vyřádilo. Jako terapii doporučuji podle spisků páně Batisty vomejvat přirození vlažnó vodó.

energetik

26. leden 2021, 01:17

Veškeré Cesium-137 rozptýlené v životním prostředí je dílo člověka. Před využitím jaderné energie se Cesium-137 nacházelo pouze v izolovaných místech s ne moc starými přírodními reaktory. Teď je zamoření Cesium-137 detekovatelné prakticky všude na Zemi. Divočáci na na Šumavě díky tomu vysokému zamoření končí v kafilériích.

A Cesium-137 byl pouze příklad, je tam celá periodická tabulka prvků a každý prvek má jiné chemickotoxické a i jeho izotop může mít i jiné radiotoxické vlastnosti.

Bizon

26. leden 2021, 08:32

Celá periodická tabulka je skoro ve všem když máte dostatečně citlivou metodu. "Problém" jádra je právě v tom že je extrémně snadno detekovatelné, nejcitlivější analytické metody dodnes používají radioaktivní značení. Vliv ostatních izotopů je normálně velice malý, většinu spadu tvoří to Césium, Sroncium a Iód, a většinu ho vyrobily jaderné zbraně, ne energetické nehody.

Data na toxicitu a genetické poškození máme náhodou docela solidní, jaderné bombardování a jaderné nehody mají i svoje pozitiva. Limity se většinou pro jistotu dělají pomocí bezprahové hypotézy, ale skutečná data ukazují pravý opak, radiace škodí až od určitého prahu, a v praxi velká část lidí přežila daleko víc než teoreticky měli i nad tím prahem.

Ivan Novák

26. leden 2021, 00:00

Veselý postřeh, že uhlí emituje relativně méně C14 než biomasa. Zkusím pohledat, jestli k tomu někdo už počítal nějaké Sieverty.

Přestože se z uhelného popela dá těžit uran a v poválečné honičce za bombou se to i dělalo, dobře odprášené a z vysokého komína rozptýlené uhelné imise ozáří málo (ono asi i to dřevo).

energetik

26. leden 2021, 01:31

uhlík-14 je v životním prostředí přirozený, tak jako uran-238 nebo plutonium-210 a další. Na přirozené malé koncentrace přirozených radionuklidů jsou živé organizmy v jejich přirozeném výskytu adaptované. A ty organizmy které nejsou adaptované se vyskytují na místech kde se nevyskytují zase některé radionuklidy nebo v nižších koncentracích.

Emil

26. leden 2021, 07:23

Plutonium-210? Vraťte se radši k citování přílohy č.4 PPDS, u toho nebude tak bít do očí, že o tom nic nevíte.

Bizon

26. leden 2021, 08:01

Myslel samozřejmě Polonium-210. Když jsme u té toxicity, tak právě Polonium je mimořádně radio-toxické, 250 000x toxičtější než kyanid, smrtelná dávka pod 1ug. Je to alfa zdroj takže nebezpečný jen při požití, většina radiace z cigaret je 210Po, silný kuřák dostane za rok podobně jako přejezd Ukrajiny hned po Černobylu.

Směs s Beryliem je pak vysoce intenzivní zdroj neutronů, použito jako iniciátor (Urchin) v první jaderné zbrani. Rusové ho mají také docela rádi, napájelo teplem RTG generátor Lunochodu, a nejvíc se proslavilo otravou Litviněnka:D

pr

26. leden 2021, 12:42

V první větě se ptáte, zda ještě někdo věří tomu že CO2 škodí. Řekl bych, že faktaoklimatu cz Vám odpoví jak na to zda škodí či ne, tak i zda tomu ještě někdo věří. Mám za to, že minimálně tvůrci toho webu věří a předkládají i data. Máte zdroj jiných dat?

luboš

26. leden 2021, 06:35

Za peníze z emisních povolenek bych podporoval výrobce, kteří nemají ve svém zboží žádné kazítko. Prostě výrobce, kteří dávají na výrobek záruku 10 let na všechno. S dnešní znalostí materiálů to nemůže být problém. S nostalgií vzpomínám na výrobky vyrobené za RVHP, s minimální poruchovostí a extrémně dlouhou životností. Pro vývojáře kazítek bych za peníze z povolenek postavil to nejhorší vězení. Tím by se problém emisí vyřešil. Nevidím důvod, proč si musím kupovat každých 5 let novou sekačku na trávu, každých 10 let nový plynový kotel, každých 15 let nové tepelné čerpadlo. Na kolik přijdou opravy po dobu užívání raději ani nemyslet. Pokud je na něco v ČR vyhlášena dotace, cena extrémně vzroste a kvalita extrémně klesne. Není to pouze oblast domácností, ale i průmyslu. Dělat něco velkého (stovky milionů nebo jednotky miliard) za dotace znamená, že to nikdy nesplní slibované parametry, a pro vyplacení dotací se nalže plnění parametrů. Tak to u nás v ČR prostě chodí.

Bizon

26. leden 2021, 08:49

Jo, tak to chodí... co by sakra taky ti obchodníci prodávali kdyby všechno vydrželo na celý život? :D

Já jednou opravoval kámošce žehličku, termostat i spirála dobré, ale třetí neidentifikovaný prvek obvodu nevedl.. Tak jsem ho přemostil drátem, po zapojení čekal vyhozené pojistky, ale všechno bylo v pohodě, a žehlička pak fungovala ještě roky. Dodnes netuším co byla ta věc kterou jsem přemostil, ale nikdo mi nevymluví že to bylo kazítko.

energetik

26. leden 2021, 12:45

Byla to tepelná nevratná pojistka, dost častá závada u všech tepelných spotřebičů.

https://www.hadex.cz/_25pojisttep-pojistky-pojistkove-drzaky-tepelne-pojistky-a-termostaty/

Lepší než to přemostit je tam dát vratnou tepelnou pojistku a zkontrolovat provozní termostat jestli se to díky jeho závadě nepřehřívá.

Bizon

26. leden 2021, 16:38

To byla moje druhá teorie, říkal jsem si i jestli to třeba není obojí najednou, 2v1.

Sice to teď není tak zábavná konspirační historka, ale díky moc za info. Provozní termostat jsem sakra prohlédnul a prozkoušel už tenkrát, a pojistku tam dám. Já jsu dítě polovodíčů, znám ochranný termistor, vratné pojistky vidím dnes poprvé.

T

26. leden 2021, 17:45

To jste na tom s tou vydrzi celkem dobre,Tv, mixery a jina elektronika se pose.e hned po zaruce 2 let.Proto se prikupuji roky na zaruku-Velmi chytre!!! A za 15 let uz je to prekonany stary kram...

Vinkler

26. leden 2021, 10:11

Pro energetika. To co popisuje v komentáři z času 26.1. 00.34 je pravda, ale asi nerozumí ději. Setrvačnost rotoru je v činnosti na počátku skoku frekvence(spotřeby). Její možná doba využití je v řádu 10-100ms. To dává čas pro zásah regulátoru frekvence jak na parní turbíně (jaderné, uhelné, plynové) tak na měničích, pokud jsou v režimu stabilizace frekvence. Tyto děje jsou v časech 10 s. Pak nastupuje parní setrvačnost kotlů v časech minut. Do několika minut je pak potřeba zvýšit výkony kotlů, setrvačnost už nemá kam sáhnout. Doba zásahu je u měničů sice krátká ale chybí ta akumulace. Kotel se rozjíždí v řádech několika desítek minut.

V případě popisovaného děje zřejmě docházelo k přestavování regulátorů zdrojů tak, aby se plně pokryl jak výkon tak zejména frekvence. Tento děj není v zásadě plně automatizovaný a je nutná činnost dispečinků. Jak píšete.

Vinkler

26. leden 2021, 10:14

No a to jsou ty 1/2 hodiny až hodiny.

Bizon

26. leden 2021, 10:26

Díky, poučné. Nevíte prosím podle čeho se regulují ty turbíny když vypadnou z frekvenční automatiky do proporcionální regulace? Měří se točivý moment hřídele a podle mechanického výkonu, nebo je ta zpětná vazba elektrický výkon z měřícího trafa? Nebo ještě jinak?

Stejně mazec že se všechny synchronní mašiny ve většině Evropy točí naprosto stejně, jako malý jsem to nemohl pochopit, společně musí mít solidní moment setrvačnosti..

Vinkler

26. leden 2021, 10:54

Ono to není tak jednoduché jak to jednoduše píši.

Veliké turbíny ( stanovené dispečinkem ) regulují frekvenci (Regulátor PI). Menší turbíny regulují obvykle výkon (stanovený obyčejně obsluhou) často podle měření e výkonu. Ty velké vlastně přebírají nebo odlehčují vše co se na síti děje. Aby ale velké nevypadly, nezadusily nárůstem, musí část výkonu předávat ostatním (obvykle regulátor P) a pak to dorovnává dispečink po komunikaci.

Ani toto co píši není zcela přesné, je to dost věda, živí se na tom mnoho organizací po světě typu ORGREZ a řeší soustavy regulátorů jak na úrovni turbín, tak vyšších. Regulace primární, sekundární, terciální,....

Bizon

26. leden 2021, 12:20

Díky. Došlo mi že tam asi bude celá kaskáda P(I)(D) regulátorů, možná i s modelem na FeedForward protože na tak velké věci nepůjde nastavit moc ostré PID konstanty, šlo mi hlavně o princip. Chápu že to není sranda, dampingy/zpoždění/tlumení třeba vůbec neumím.

Já si říkal jestli se měří točivý moment hřídele aby se to nezadusilo, ale čistě proporcionální regulace přes elektrický výkon vlastně zajistí to samé daleko levněji a jednodušeji! Není na to potřeba měřák momentu ani regulace navíc, bez I(integrální) to nikdy nepřetíží, a odchylka čistého P(proporcionální) od set-pointu pak vlastně odpovídá točivému momentu, to je chytré....

pr

26. leden 2021, 16:32

Supr popis. Díky. Aspoň vím o jakou vědu přicházím. Problém bude s těmi mnoha organizacemi které po nástupu měničů a akumulace jaksi nebudou mít "co žrát".

v

26. leden 2021, 11:02

No ještě k tomu výpadku z PI. Menší turbíny jedou buď v regulaci výkonu PI e= přifázované, nebo regulaci otáček P a to i přifázované i ty v ostrově. Při vytvoření ostrova ( malého = jako fabrika) skočí do P tedy s trvalou nerovnoměrností.

Bizon

26. leden 2021, 17:39

Jo, nebyl jsem si jistý, ale pochopil jsem že přifázované co dělají frekvenční regulaci musí mít PI podle výkonu, jinak by to vedlo k pomalým oscilacím celé sítě. Líbí se mi ale robustnost té záložní P otáčkové regulace, vždyť to je stejný princip jako Wattův odstředivý regulátor s koulema. Nerovnoměrnost sice je, ale je to záložní regulace, malá cena za robustnost.

Ty oscilace jsou právě zatím problém u velkých futuristických sítí s minimální nebo jen syntetickou setrvačností. V mikrogridech to funguje dobře protože invertorů je málo blízko sebe, jsou propojené a synchronizované, ale ve velké síti nemají zatím protokol komunikace takže musí jet postaru podle frekvence se všemi výhodami i nevýhodami. Zatím jinak nemají právě tu I (integrální) regulaci která tlumí věčné oscilace. Opravdu vzdělaní proponenti těch invertorových virtuálních generátorů navrhují rozdělit soustavu na spoustu malých ostrovů, lokálně to už řídit umíme, a schopnost jet postaru spolu podle frekvence prej značně usnadní přechod. Reálně to v současnosti vypadá tak, že kombinace mechanické setrvačnosti a polovodičové statické aktivní kompenzace s virtuální setrvačností je efektivnější než každé to řešení samotné.

Miloslav Černý

26. leden 2021, 13:44

Nyní ještě větší nadhled. I kdyby se podařilo dostat skleníkové plyny na hodnotu před X lety, což se dnes jeví zcela nereálně (setrvačnost soustavy se zde bude stavět dále proti nám), nemůže být problém s oteplováním vyřešen. Samotný současný energetický příjem země od slunce musí být přeci vyšší, když dokázal zlikvidovat doby ledové, kdy fosilní paliva ještě byly schované pod ledovým příkrovem. Nyní nám před očima ubývají poslední ledovce a tak se zákonitě musí celkově urychlovat oteplování, jak je patrné z kontinuálního měření. Pomoci nám může jenom katastrofa v podobě výbuchu super vulkánu či dopadu většího tělesa a to si můžeme jenom nepřát. Když se tak nestane budou budou jakékoli tepelné zdroje nad rámec sluneční energie ještě více přispívat k oteplování a tou budou i jakékoli jaderné. Mělo by být proto už v předstihu naprosto prioritou využití v jakékoli formě sluneční energie. A ani to nemůže stačit, když se té energii nedokážeme přiměřeně zbavit. Problém budoucích generací nebudou o nic menší a je třeba jim jít příkladem a nestěžovat jim to.

Bizon

26. leden 2021, 14:29

Škoda že FVE mají nejvyšší nepřímé emise CO2 ze všech OZE. Já věřím v mix, do určitého podílu žádný problém, svoje výhody FVE každopádně mají. Ale existuje hranice nad kterou už jsou přítěží, nezbytné zálohy a akumulace jejich CO2 emise i finanční náklady ještě dále zvyšují... Je to minové pole, taky jsem četl že změnu klimatu už uplně zastavit nepůjde. Chce to být flexibilní, žádné technologie dopředu nezavrhovat ani se k žádným zbytečně nevázat. A hlavně objektivně, musíme tlačit na implementaci moderních řešení, ale nezapomínat že současná infrastruktura je obrovská a někdy opravdu promyšlená, takže ji nepůjde nahradit ani snadno ani rychle.

Vinkler

26. leden 2021, 16:08

Když si například vezmete nález ledového muže = Otzi. Tak byl na spodku ledovce. Tj. zrovna když ho zabili, nastalo ochlazení (ne doba ledová) a trvalo asi 5 tisíc let. Teď vytál a tedy je zhruba tak teplo jako tehdy.

Miloslav Černý

26. leden 2021, 21:58

Ať je to ochlazení či jakákoli doba ledová mají své důvody vzniku a i těch bude asi bezpočet. Množství vzniklého celkového ledu jsou důležité prvky, které korigují klima. Nejdůležitější faktor bude energetický příjem a na druhé straně výdej země. Čím větší nerovnováha v krátkém časovém horizontu bude mít zákonitě negativní vliv a zvyšovat napětí ve společnosti s možnými ani nedomyslet následky. Není to nové zjištění, ale je dobré si to stále připomínat a následně tomu dle dostupných možností max. čelit společnými silami. V opačném případě amen s námi.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.